•Pomlčka – k rozdělení •1928–1929 •dálnice Praha–Brno •utkání Baník–Zbrojovka •Místo čárky: Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná • •Spojovník - spojuje •Frýdek-Místek •malíř-lakýrník •Clam-Gallasův • Odstavce -Odsazovat či neodsazovat, hlavně to dodržovat v celém textu. -Odstavce jsou důležité, používejte je, jakmile máte celou stránku textu bez odstavce, většinou to je špatně. Když máte co větu to odstavec, je to vždy špatně. -Odstavce slouží k oddělení různých částí textu, které tvoří logický celek. Jiný odstavec = jiný logický celek. • • Věty a souvětí •Nepoužívejte moc krátké věty, ale ani moc dlouhá složitá souvětí. • •Galerie v Mnichově patří mezi největší galerie světa. Sbírky lze shlédnout v několika budovách. •Šlo by lépe: Galerie v Mnichově patří mezi největší galerie světa, její sbírky lze shlédnout v několika budovách. • •Složité souvětí se spoustou vložených vět. •V srpnu 1842 Umělecký spolek brněnské veřejnosti ukázal další zajímavé zisky, čtveřici obrazů připisovaných tehdy starým nizozemským a italským mistrům Hermannu Safltlevenovi, Allaertu van Everdingen, Davidu II. Teniersovi a Salvatoru Rosovi, které rok předtím zakoupil od Adalberta svobodného pána Widmanna, respektive od jeho ženy Julie (1804–1852), dědičky obrazového kabinetu, který sestavil její otec, významný vídeňský sběratel, velkoobchodník a podnikatel Johann Baptista svobodný pán Puthon (1776–1839). •Lépe: •V srpnu 1842 Umělecký spolek brněnské veřejnosti ukázal další zajímavé zisky, čtveřici obrazů připisovaných tehdy starým nizozemským a italským mistrům Hermannu Safltlevenovi, Allaertu van Everdingen, Davidu II. Teniersovi a Salvatoru Rosovi. Tato díla rok předtím zakoupil od Adalberta svobodného pána Widmanna, respektive od jeho ženy Julie (1804–1852), dědičky obrazového kabinetu, který sestavil její otec, významný vídeňský sběratel, velkoobchodník a podnikatel Johann Baptista svobodný pán Puthon (1776–1839). • • • • Minulý kontra průběhový čas •Buďte v užívání časů konzistentní, nemíchejte je. • •Špatně je: •Kotěra začíná jako sochař a poté studoval architekturu. •Narodil se v Praze, umírá ve Vídni. • •Pokud dílo stále existuje, je přítomná čas přípustný: •Překlad vstupního portálu zdobí zlatý nápis. • Cizí výrazy •Používaní cizích slov tam, kde by mohla být česká, vám text nijak nevylepší, spíše jej učiní nesrozumitelným. • •„Z nové metody byl tak odstraněn disharmonický činitel, hranice interního odborného diskurzu byly opět nenarušené a studium sociálního rozměru umělecké tvorby zůstávalo odděleno.“ • Číselné údaje •Číslice zhruba do stovky vždy vypisujte slovně •výjimku tvoří data a spojení čísel se zkratkami (10 m). • •Ve 14 letech Petr vstupuje v Kolíně do hutě Friedricha Schmidta. Později odchází do Prahy. •x •Ve čtrnácti letech… • Synonyma •Vyhýbejte se opakování slov, či kořenů slov, používejte synonyma, slovníky jsou na internetu (např. http://www.synonyma-online.cz/ ) • •Interiér paláce patří k barevně pojatým prostorám. Do interiéru byly použity mnohé barvy a materiály. •X •Vnitřní prostory paláce jsou barevně pojaté, využívají mnohé materiály. • •Malba je provedena olejomalbou •X •Jedná se o olejomalbu Zkratky -V textu a poznámkách zkratky rozepisujte, není například důvod používat zkratku např. -používejte pouze u vžitých výrazů (aj., apod., atd.) - -Mezi zkratky nepatří slovo viz (imperativ od slova vidět). - Omezte používání slov v „uvozovkách“, hledejte lepší formu •Růže jsou přesně umístěny tak, aby celou fasádu „zdobily“. •Interiér je koncipován tak, aby sbírky byly návštěvníkovi přiblíženy v „přirozeném“ prostředí. •Moravská Ostrava prošla na přelomu 19. a 20. doslova „turbovývojem,“ jak po stránce počtu obyvatel, tak co do zvětšení rozlohy a zastavěné plochy. •x •Růže jsou na fasádě umístěny promyšleně a vytváří dekorativní vzor. •Interiér je koncipován tak, aby odrážel povahu sbírek, které se v něm nacházejí. •Moravská Ostrava prošla na přelomu 19. a 20. překotným vývojem jak po stránce počtu obyvatel, tak co do zvětšení rozlohy a zastavěné plochy. • • Následují ukázky toho, jak to nedělat • •Kniha je samozřejmě doplněna i obrazovým materiálem. Tvoří jej jednak mapky (je zde mapa celé římské říše, poté mapky Germánie s vyznačeným průběhem limitu a směry římských či germánských útoků, a také plánky měst a římských vojenských táborů). Druhak vyobrazení římských mincí, oslavujících vítězství nad Germány. Jsou zde také dvě ilustrace rekonstruující vzhled limitu a římské villa rusticae, tedy zemědělského dvorce . Kniha je psána poměrně čtivě a ačkoliv autor čtenáře zahlcuje množstvím jmen osobních i geografických dá se doporučit i laické veřejnosti. Knihu zahajuje autorova předmluva, napsaná speciálně pro české vydání a na konci je doslov (napsaný J. Musilem), který stručně shrnuje poznatky obsažené v knize do několika stránek a vztahuje je na naše území. Kniha obsahuje i jakousi přílohu, v podobě chronologického přehledu důležitých událostí, který je ovšem vskutku stručný. Nezbytná je samozřejmě i bibliografie, bohužel pro české čtenáře jsou v ní uvedené knihy samozřejmě v němčině (ačkoliv autor uvádí i antické autory, které máme přeloženy). Velmi užitečnou částí knihy je také rejstřík, který usnadňuje hledání. •Ze čtveřice obrazů, které v roce 1862 půjčil na brněnskou výstavu, se kromě ženského portrétu od Tizianova žáka Parise Bordoneho, jehož podobu zachycuje grafický přepis Friedricha Johna, zbývající tři, určené jako díla representanta zlatého věku španělského malířství Bartolomé Estebana Murilla, dordrechtského krajináře 17. století Aelberta Jacobsze Cuypa a proslulé francouzské portrétistky přelomu 18. a 19. století Élisabeth Vigée-Lebrun, dochovaly. • •Prostory vznikly jistě v souvislosti se svatbou Zachariáše, i když o jejich funkci mluví až mladší zprávy. •Knižní desky byly vyráběny jednotně pro celý náklad knihy jako dříve, na rozdíl však od dosavadní výroby ne ručně, ale strojově. • • •