Němci Historie kontaktů s Němci •12. století -Soběslav II. propůjčuje pražským Němcům privilegia -Přemysl Otakar I. kolonizace pohraničí: sedláci, řemeslníci, odborníci - •13. – 15. století -osídlování vylidněných oblastí po epidemiích, válkách, náboženských sporech •16. století -novokřtěnci (Habáni): z německých zemí, radikální odnož reformované církve, společné vlastnictví bez sociálních rozdílů; keramika (fajáns, 2x pálená, barevná glazura, ne antropo- a zoomorfní vzory); J Čechy, Morava à 17. stol. Slovensko - •17. století -Habsburská říše => hlavní společenské, hospodářské a politické pozice • •19. století -rozvoj nacionalismu: spolky, kulturní organizace, spor o univerzitu - •První roky 1. republiky -sudetští Němci, čeští Němci -politika: vyhrocené vztahy, omezení společenského postavení, odmítnutí uznání republiky => obsazování sudet čsl. armádou, 1919 st. Germainská smlouva; poté 25% parlamentu, školství x znevýhodnění podnikání https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/Sudetendeutsche.png •30. léta 20. století -hospodářská krize + politika Německa => radikalizace německého pohraničí -Sudetendeutsche Partei (1935): Konrad Henlein •https://www.youtube.com/watch?v=LrqAsL6iFd0 -vs. běžný život: smíšená manželství, interetnická zaměstnání a pobyty, bilingvismus - • • •Po r. 1945 -odsuny, konfiskace, ztráta nebo odmítání občanství à také čeští členové rodin => trvalý rozvrat rodin -neodsunutí (antifašisti, odborníci) umísťovaní do vnitrozemí s nedostatkem nekvalifikovaných pracovních sil - •50. léta 20. století -právní rovnoprávnost x místní praxe -asimilační tlak, smíšené svazky x pragmatické důvody nepřiznání národnosti - - • •1968 -uznaná práva národnostní menšiny - •Od 90. let 20. století -historické hodnocení poválečných událostí -vyšší počet aktivit, větší propojení s německy mluvícími zeměmi - - Charakteristika menšiny -označení Němci od poloviny 11. stol. (lat. Theutonici), současně s tím kmenové (zemské) -do r. 1945 vyšší společenské postavení -vyšší věkový průměr -územní rozptýlení, nejvíce Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj -problematické vztahy: vliv historických událostí (od 9. stol.), stereotypních představ -Č. o Němcích: strozí, přísní, systematičtí, militantní -N. o Češích: vypočítaví, neupřímní - • Statistické údaje -1921: v ČSR 3 miliony (25% obyvatelstva) -1950: 165 tisíc -1980: 60 tisíc -1991: 48,6 tisíc -2011: 18.658 (+ 6.563 dvojí národnost); JmK 453 (365) -2017: přes 21 tisíc přechodný nebo trvalý pobyt • Etnické identifikátory -dle aktuální „nálady“ ve společnosti; minulost jako sjednocující faktor -jazyk: nářečí hornoněmecká (J), středovýchodní (S); nezávislý na rodinném prostředí -výrazné regiony: Vyškovsko, Brněnsko, Jihlavsko, Kravařsko, Hřebečsko, Hlučínsko; tradiční kultura ovlivněna okolím -oděv: mužský – široký nízký klobouk, městský střih, ženský – tmavé barvy, široká zástěra -hudba: vliv místa původu; Hřebečsko – housle a šalmaje; Jihlavsko – skřipácká muzika -https://www.youtube.com/watch?v=aC3ZXAcsuoE -zvyky: letnice (svatodušní král nebo královna), sv. Bartoloměj (jeřabiny), Dušičky (Heilingstrizln, obchůzky chudých) -víra: římští katolíci Kulturní instituce -udržení jazyka, historického povědomí, kultury, prezentace, po r. 1990 sociální práce -členství 25% celkového počtu -Kulturní sdružení občanů (ČSSR) německé národnosti (1969, Praha) à Spolek Němců a přátel německé kultury (2015): 16 měst -Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1993, Praha) Shromáždění německých spolků v České republice (2016): zastřešuje 22 spolků, měsíčník LandesEcho -Německý kulturní spolek region Brno (1991, Brno): česko-německá spolupráce, německý jazyk (spolupráce se školami) -Německý jazykový a kulturní spolek (2001, Brno) - Literatura a badatelé •Téma odsunu z 90. let 20. století •Tomáš Dvořák, René Petráš, Milan Sládek •Jana Nosková: vzpomínky brněnských Němců •Lidová kultura. Národopisná encyklopedie… •Karel Josef Jurende (1780-1842): Hřebečsko •Jan Vyhlídal (1861-1937): Hlučínsko •Jan N. A. Hanke z Hankenštejna (1751-1806): Kravařško •Miroslava Ludvíková (1923-2005): Brněnsko (oděv) •Jaroslava Pechová: Vyškovsko (obživa, zvyky) •Eva Večerková: J Morava (zvyky) •