[1]Malagar: skutečné rostlinné bohatství[P1] – Malagarský park obléká nový slušivý kabát, aby vás tak mohl přivítat během příštích Setkání v zahradách 3. a 4. června. Díky místním zahradníkům, Rémymu a Mauriusovi, kteří již déle než rok pracují dle doporučení zahradní architekty Françoise Phiquealové (Le parc de la Tête d'Or à Lyon, Les Jardins de la villa Arnaga à Combo les Bains, La maison natale[P2] de Colette, à Saint-Sauveur-en-Puisaye…), nabývá Malagar krůček po krůčku rostlinné okázalosti[P3] . Uveďme pouze některé „drobnější“ práce, jejichž výsledek můžete již nyní pozorovat: - Obnovení čtvrté habrové aleje, [P4] která byla zbavena podrostu, bylo přesazeno[P5] více než 250 rostlinek [P6] - Zelinářská zahrada je dnes na úrovni [P7] těch nejmenších návštěvníků a opět se zaměřuje na objevování bylinek,[P8] neznámých druhů zeleniny a na směsi rostlin, které odpuzují škůdce (mšice i další hmyz, ale také malé hlodavce[P9] či dospělé srnce) - Pro vytváření různých přírodních hnojiv byl založen kompostér – a park se celý zazelenal![P10] - Některé až příliš rozrostlé keře byly trochu umravněny a Malagarská terasa tak mohla znovu dosáhnout svých původních rozměrů - Pokud jde o růžové keře, které byly François[P11] Mauriacovi tak milé, pyšní se krásnými pastelovými barvami a jejich vůně se mísí s vůní lipových květů – přijďte si ji užít! - Po utlačování břečťanem se na své místo na zdech celého panství [P12] opět vrátilo psí víno z druhu ampelopsis, a nyní se tak může rozrůstat a v klidu si užívat sluníčka Hodnocení: výborná charakteristika textu, k dokonalosti (potřebné např. v DP) chybí jen terminologie (text, který má „nalákat“, má fci ovlivňovací, přesvědčovací persvazivní) mírné nepřesnosti, některé formulace velmi pěkné ________________________________ [1] Jedná se s největší pravděpodobností o text z nějakého letáku, který zve veřejnost do parku Malagar, a to obzvláště k příležitosti akce, která se zde koná 3. a 4. června. Jelikož se jedná o udržované zahrady, pozemky, park, setkáváme se v textu se slovní zásobou z toho odvětví. Názvy rostlin nejsou, až na jednu latinskou výjimku, uváděny odborně. Z toho lze vidět, že text má být snadno dostupný každému občanu a není zaměřen jen na vybranou skupinku lidí. Odhaduji, že by se mohl vyskytovat na letáčcích, které by dostali všichni obyvatelé města do schránky, případně by se mohl objevit na plakátech, které by byly vyvěšeny po městě. Styl je spíše neformální, snaží se čtenáře zaujmout, působit přátelsky, snaží se ho nalákat k návštěvě parku. Nechce čtenáře odradit příliš odbornými termíny, snaží se působit lidově (viz například personifikace v poslední větě, kdy si mohou rostliny užívat sluníčka). Poskytuje základní informace, které chce čtenáři sdělit, ale snaží se ho k návštěvě parku nalákat i pomocí představy pěkných obrazů a vjemů, viz. krásně kvetoucí a vonící rostliny. Pokud by se nejednalo vyloženě o leták, mohl by se takový text vyskytnout i v nějakém místním tisku, městských novinách apod. ANO Při překladu jsem se řídila výchozím textem a snažila se na stejným místech jako v originálu zachovat určitou neformálnost (výrazy, které jsem přeložila jako obléká nový slušivý kabát, a park se celý zazelenal!, přijďte si ji užít, keře byly umravněny a v klidu si užívat sluníčka). Dlouho jsem uvažovala, zda mám ponechat latinský název révovníku, tedy ampelopsis, dokonce jsem už byla rozhodnutá, že ano, že to alespoň ve čtenáři vyvolá zvědavost, nakonec jsem ale chtěla použít český výraz, a to proto, že ampelopsis je název, který se ve francouzštině běžně používá, a zdá se, že francouzština jiný název nemá. Nakonec jsem ale po důkladnějším pátraní zjistila, vigne vierge, tedy psí víno, je z druhu ampelopsis, což jsem nakonec takto do překladu uvedla, ačkoli z originálu mi tento vztah nebyl na první pohled jasný. VELMI DOBŘE Vlastní názvy míst, o které se starala architekta Phiquepal, jsem ponechala v originálním znění. Jelikož je text pirmárně určen pro fr. čtenáře, nemělo by vlastně příliš smysl je překládat do češtiny. I kdyby se text přeložil a našel svého cílového čtenáře např. mezi českými turisty, vidím jako užitečné názvy míst i tak ponechat v originále, kdy by si je zvídavý čtenář případně mohl sandno vyhledat na internetu či v encyklopedii, případně se poptat nějakého Francouze. VIZ VÝŠE; NEJLÉPE OBOJÍ ________________________________ [P1]hodilo by se « kulturní DĚDICTVÍ», jde o jistou kategorii [P2]ty obecné názvy park, rodný dům... přeložit) [P3]lépe „bohatosti/ zeleň se okázale krášluje“ apod. [P4]lépe „loubí“ [P5]dosázeno/ doplněno [P6]rostlin/ sazenic/ stromků [P7]ano, ale obrazně, takže lépe« dostupná/ se přizpůsobila » [P8]vonných bylin/ aromatických rostlin [P9]zobecnění, ale přípustné [P10]ve fr. je VERT synonymum pro ekolog. přístup, takže by šlo „park celý zezelenal“, anebo jinak [P11]sklonit [P12]sídla/ usedlosti, není totiž feudální