Vypravování o zlých letech, 2. pokračování Kosmovo, Pokračovatelé Kosmovi, přeložili Karel Hrdina,
V. V. Tomek, Marie Bláhová, Praha 1974, s. 178-179



Léta Páně 1282


Když tedy byl chudým odpírán vstup do domů ve městě pražském a nebyli přijímáni ani na nocleh pro
páchání krádeží, jichž se dopouštěli, líhali v noci na ulicích a náměstích, zalézajíce jako prasata
pro nahotu těla a tuhost mrazu do hnoje, který se vyhazoval z koníren na ulice. Bylť čas zimní a
trvalé, velmi tuhé mrazy, a jestliže se v letním čase umíralo jen hladem, zdvojnásobilo se také
neštěstí v čase zimním, neboť smrt nevnikala do světa oknem, nýbrž dveřmi, neznajíc slitování
s lidským pokolením, vždyť měla silné průvodce: hlad, nahotu a krutost mrazu, a jejich síla rychle
pronikala všemi končinami celých Čech a zahubila většinu smrtelníků; a nebylo, kdo by je
pochovával. Ach! Kde byli tehdy muži řeholníci – kteří se jindy tváří neobyčejně zbožnými – aby
podávali církevní svátosti lidem, kteří se octli v takových nebezpečenstvích a strastech, ba
v hodině smrti, nebo, abych to řekl ještě otevřeněji, ve smrti samé, a to aspoň nemnohým, kdož jsou
k tomu určeni jako kněží a podle povinnosti svého stavu a nařízením svatých Otců. Kdo je vinen
touto nedbalostí, že tolik tisíc lidí zemřelo bez církevních svátostí, o tom lze různě uvažovat,
ale rozhodnuto bude, až přijde syn člověka v své velebnosti.

Shromáždili se tedy všichni konšelé a obecní starší a po delší poradě o tom, co by měli učiniti
k vymýcení této ohavnosti, usnesli se konečně podle úrady a obecné vůle najmout dělníky ke kopání
rozsáhlých jan, do kterých by se mohlo pochovati mnoho mrtvých těl. Byly hluboké tři látra a na
všech stranách deset loket široké; do každého hrobu se vešlo tisíc nebo o něco více nebo méně těl.
Těchto hrobů, budících úžas svou rozměrností, bylo celkem osm: jeden u svatého Petra v ulici
Německé, do něhož bylo uloženo dva tisíce těl, u kostela svatého Lazara u malomocných dvě jámy, u
kostela svatého Jana na Rybníčku dva hroby, ve Psářích dva hroby, u kostela svatého Jana v Oboře
jeden hrob. Všechny ty hroby byly zaplněny těly v šesti měsících. Ale když za jarních dní nastala
obleva a země rozmrzla, pochovávali mrtvé na písčitých ostrovech a na polích před hradbami města.