575 - 1011. 5/ ;<:ezi ^chillerovým náměstím a citadelou. 4/ To jest výbšrčí Blužba v městech, srovnej rád městských úředníků ve ionasu, Keutgen, S.120, atr. 109.
66. Wormský konkordát /2j. IX, 1122/.
MQH, Const., IV. 1.,. 15S>.
Rostoucí rozpory uvnitř feudál..£ společnosti vyvrcholily pojprvé mocna v srážce m«2i impériem a sacerdotiem /tak zvaný boj o investituru/, který byl ukončen kompromisním konkordétein na základě wormských úmluv. Tento konkordát je prvou smlouvou mezi státem a církví. 0 smlouvě byla vydána dvoj/ listina, císařská a papežská.
/Listina cíéařaká/
Ve jménu svaté a nerozdílné trojice. Já Jindřich, z boží milosti římský císař, augustus, pro lásku boží, svaté říše římské a pána papeže Kalix-ta V a pro spásu své duše přeneohávám bohu, svatým božím apoštolem Petrovi a Favlu a svaté katolické církvi všechnu investituru prstenem a berlou a povoluji, aby se ve všech chrámeoh, které jeou v mé jj^* net císařství, dále kaninickou volbu a svoboné vysvěcení. Majetek a regalia blahoslaveného Petra, které byly od počátku eporu až po dnešní den bu3 za času mého otce, bu3 také za mně, které mám, téže svaté římské církvi navracím; /u těch/, které však nemám, Bpravedlivš .přispěji, aby byly vráceny. Také vleBtniotví všech ostatních chrámů a knížat i jiných, jak duchovních, tak světských osob, které bylo 2traoeho v oné válce, jež mám, buH podle rady knížat nebo podle spravedlnosti odevzdám; které nemámr /ú těch/ spravedlivě přispěji, aby bylo odevzdáno. A dávám Bkutečný mír pánu papeži Kalix-tovi-a svaté římské církvi a v5em, kteří jeou nebo byli na jeho strana, A ve věcech, ve kterých bude evatá římBká církev žádat o pomoc, věrně přispěji, a v těch, ve kterých ei mně bude stěžovat, provedu sobě propůjčenou spravedlnost. Toto vše se děje za souhlasu a podle rady knížat, jejichž jména jsou níže psána: Adalbertus, arcibiskup mohučský,  -ř^ridrich/, kolínský arcibiskup,   ■f^fartwig/, řezenský biskup, .'G/ta/, bemberský biskup, ,'j^runo/ špýreký biskup, /Hjerraan/, augsburský biskup, -G/btebald/, utrechtský biskup, - O/ta/, kostnický biskup, r^ftulf/, opat fuldeký, Jindřich, vévoda2^ Fridrich, vévoda        Pertolf, vévoda ^, Lultpold, markrabí ^markrabí Engelbert ^/ Gotfríd, falokrabí 7{ Ote, falekrabí f^Berengar, hrabě 9( Já Fridrich, kolínský arcibiskup a arcikencléř, JBem přezkoumal.
/Listina papežská/ 2J. září 1122.
Já Kalixt, biskup, sluha'sluhův božích, Tobě, milému synu Jindřichovi, z boží milosti římskému císaři, augustoví, povoluji volbu biskupů a opatů německého království, kteří příslušejí k říši, sby bo dála v Tvé přítomnosti bez simonie a bez všeho násilí; abys souhlasil a poskytl pomoc
- 90
rozvážnější skupině při radš nebo usuzování metropolity a epoluprovinoiálo, kdyby vznikla nějaká neshoda mezi stranami. Zvolený* pak necht přijme od Tebe /dobrovolně/ regália a necht Ti poskytne to, co Tobě z nich právem náleží. V ostatních právech posvěcený necht přijme /dobrovolně/ do šeBti měsíců podáním žezla r#galia a necht Ti poskytne to, co Ti z nioh právem náleží, kromě toho, což - jak známo - sluší římské církvi. Vzneseš-li na něco ke mně stížnost a požádáš-li o pomoc, poakytnu Ti pomoc podle zvyklosti svého úřadu. Uzavírám pravý mír s Tebou i ee všemi, kteří jsou nebo byli na Tvé straně po dobu tohoto rozbroje.
1/ Kalixt II., 1119 ~ 24. 2/ Jindřioh Qei*ný, vévoda bevoreký. 3/ Vévoda švábský. 4/ Berthold z ZEhringen /zemřeJL'6. prosince 112a/. 5/ Markrabí ^ rakouský. 6/ Engelbert ze Sponheimu, markrabí istrijský. 7/ Ootfríd hrabě z Calw, falckrabí rýnský. 8/ Ota z Witťělsbachu. 9/Berengar hrabě ze Sulz-bachu.
'v •  4.'Byzanc.   1 '
,,    *'   -  .   ....    ■ ■---- '
69.    ., Povstaní "Nika" /532/„
Ohrestomatijá po istorii srednich vekflív, I, lioskva, 1953, etr. 182 - 188* &
Povstání "Nika" bylo řředmetém zájmu celé řady spisovatelů, jeho současníku: Prokopla, Euagrié, Jana fcalaly, Uarcelline Comese a j.j avšak i pozdější kronikáři >:ÍX. - XII. atol. Theofanes, Jan Kedrinos, Jan Zonaras se zabývají touto.,událostí.
Níže jsou uvedeny pouée iprávy Prokopiax "Perská válka5 kn.l, 24^,25y "0 etavbácí. Juctlulánb?, I, 1, str. 8, a "Tajná historie? XII, etr. 79V Z letopisu 'iň-.oTanova k r.. 6024 /vyd. de Boor/ uvedena pouze oásť nejdflležltějaí.
-- ~-    ^ ,
Asi v téže době vypuklo v Byzanci neočekávaně povstání mezi lidem, jež byle ifoti očekávání neobyčejně mohutné a pro lid i senát ekončilo velkým neštěstím. Stalo pe to takto.
V každém městě se /lidé/ v demách 'odedávna dělili na Modré a-Zelené, avšCk uplynulo již něco Času od těch dob, kdy lidé pro tyto názvy a lavice, zaujímané při představeních, začali utrácet peníze, podrobovali se nejkrutějšímu mučení a byli ochojtni zemřít najpotupnejší smrtí. Vedou hoj s protivníky, sami nevědouce proč riskují, avšak dobře jsouce ei vědomi, že i když zvítězí v boji nad nepřáteli, nečeká je nic jiného než že budou ihned odvedeni do vězení e tam v strašných mukách zahynou. U nich nepřá-. teletví k blízkým /lidem/ vzniká bez příčiny a potrvává po oelý život, neustupujíc ani před spřízněním ani před /pokrevním/ příbuzenstvím ani