Než pravidlo ovšem pravé
jcstiť Písmo svaté zdravé,
Bohem samým pověděné 480 a svatými ohlášené
apoštoly i proroky,
v nichž shledáme Božské stopy,
jimiž jdúce kypře právě,
dojdem k té nebeské slávě. 485 Coť sě koli s tiem sjednává,
toť jest ovšem pravda pravá.
Té máš ovšem poslúchali
a pro ni sě na smrt dáti;
neb ktož pro Bóh aneb Čtenie 490 které trpí bezpravenstvie
aneb život utlý ztratí, 43i
věčnýť jemu Bóh navrátí.
Cožť sě tomu pale protiví,
ležť jest, věz to každý živý. 495 Protož sudce náš upřiemý,
jakož z Písma světle viemy,
Písmem pravdy doličoval,
dábla, židy tiem přemáhal;
neb jsúc Duchem naplněni 600 svatým, svatí je mluvili,
a tak kážíc apoštolé
viery celost ovšem celé,
Písmem řeči osnovali,
v svém životě okázali.
505 V tom poslúchaj ty každého,
ještoť radí co dobrého
podlé Písma ctně svatého,
ne z úmysla svého zlého,
jakož to ten sbor učinil, 510 Písmo svaté když otsúdil,
nébrž v křivdu je obrátil,
na tom svú zlost zle oznámil,
po němž sú světle shledáni,
žeť sú Duchem nesebráni 510 svatým, jakož sami pravie, nebť v něm nenie rozbrojenie, neb cožť od Otce uslyší, neb ot Syna, toť on líčí."
V TÉTO KA[PITULE] HORA POROKUJE PRAZE ZRUgENIE OBRAZOV A JICH ZPRZNENIE
Vzhlédši Hora pak ku Praze 50 „
520 vece: „Mluvíš v dvorné váze,
mluviž se mnú něco snáze!
Jáť ted poviem tobě naze,
bez zášiku i okolkov.
Vidímť v tobě mnoho zmatkóv, 525 neb jsi zjevně poblúdila,
proti Bohu prohřešila,
kdyžs obrazy všecky zbila,
druhé blátem zle zprznila,
věduc, žeť jsú na památku 530 nám zděláni a bez zmatku.
Svatý Lukáš pro památku
napsal Krista, jeho matku.
Tváři své Kristus znamenie
ostavilť jest, jinakť nenie. 535 Člověk také i k obrazu
jestiť stvořen vždy Božiemu.
Buoh rozkázal udělati
dva anděly, všecky zlaty,
je do stanu připraviti, 540 podlé skříně postaviti.
Šalomún pak, mudřec pravý,
slil dva do chrámu obrazy.
Náš ted sudce přešlechetný,
uzřev obraz sám peněžný, 545 však jest toho nic nehyzdil,
aniž řekl jest, by to hřiech byl.
95
Svatý Pavel nám všem velí nebeského obraz nésti, jakož sme zemského nesli, B5o doňadž sme k vieře nevzešli.'
so :>
V TÉTO KAPITULE DOLlCUJE PRAHA, ŽE K A TOM SPRAVEDLIVĚ ČINÍ
Vece Praha, zřeci k Hoře:
„Běda tobě tvého hoře,
žes tak velmi omiežděna
a zlú kněží oslepena. 555 Však jsi někdy snad slýchala,
ale s lehkas málo dbala,
že Bóh, jenž nemôž blúdi ti
ani koho omýliti,
svému lidu zapověděl S80 obraz mieti, neb jest věděl,
že jest sprostných srdcí úraz
v počest mieti každý obraz.
Potom kázal témuž lidu,
od počátka zvolenému, 565 když by do měst všel své země,
aby vše obrazóv plémě
zlámal, zrušil i ztroskutal,
tady zemi očišťoval.
Řekl Bóh obrazy zlámati sto a rytiny upáliti.
Jinde také jest rozkázal
a týž rozum v tom zavázal
řka: ,Neklaď slepému úraza,
totiž hlúpemu obraza.' 575 Jistěť právě obraz slove,
nebť obraza z něho plove
sprostným lidem, když klanějí sja
sě jim nebo obětují
sviece, lampy i kaděnie,
58o jenž jest vždy modloklaněnie. Protož nechtiec sě klaněti tak obrazóm mnozí světí, jsúť ztrýzněni, lítě zbiti.
Protož, Horo, právě by ty
585 tomu jasně srozuměla,
mně by za zlé v tom neměla, žeť sem modly ztroskutala, neb sem blud zlý v tom shledala, anoť sě jim vždy klanějí,
ago sviece i vosk obětují. Příčinuť sem zatracenie odjala těm, jinakť nenie, dřeva v cestě položenie, o něž nohy uraženie
595 muož sě stati snad slepému neb nedobře vidomému; to má býti otvrženo, ovšem čímť jest uraženo mnohých srdce, porušeno
eoo a k modlářství obráceno, toť má býti vždy zkaženo. Věz to, Horo, hlúpá ženo, toť sú tvoji obrazové, sprostných lidí zlí bohové.
«05 Tys pak ovšem prohřešila, žes obrazy živé zbila Pána Krista přítomného, pro něž dojdeš mnoho zlého.
A přesto mě darmo viníš, oio však od krále svého vidíš, an obrazy z striebra, z zlata zrušil, zlúpil dosti kata, a tak zlúpiv svatých kosti, pomocníkom dal své zlosti, sis Ciesař také, muž ctný, dobrý,
51 b
mnohé zrušil sám obrazy, z zlata všecky udělané. Udělav z nich zlaté mnohé, poslal je pak papežovi,
620 totiž Innocenciovi —
— kéž jest z toho porokoval! Ale zlato míle přijal. By též tito zlatí byli a my všecky pořád zbili,
82s otci z Říma je poslali, ještěť by mu vděčni byli. Byť Pán Kristus, mój ted súdce, jenž vše věci jedná múdre, žeť jest k spáse obraz, poznal,
e3o jistěť by jej mieti kázal, neb po svatých apoštolech, věčné pravdy kazatelech, kázalť sě jest svá kázanie v srdci psáti, ne na stěně,
635 ni obrazem ku paměti.
Nechceť toho má mysl mieti, byť ostavil obraz který své osoby nám na zemi. Ani toho o Lukáši
640 chci věřiti, neb to váži, že by o tom někde byla v svatém Písmě světlá změna, poňadž nenie opuštěno, coť jest k vieře ctně slušeno.
«45 A by to pak pravda bylo, mněť by to nic neškodilo, nebť bych já těch nezrušila, ale kteréžť učinila lidská ruka za penieze
eso u mém městě v této mieře, bych modlářstvie vyplenila, srdce lidská obrátila, aby Bohu sě klaněli
52 c?
a samému ctně slúžili, 65S ne bych svaté v tom tupila,
ale jich cti povýšila,
ot obrazov odlúčivší
poctu všecku, obrátivši
k Bohu plně, jenž jest svatých 660 král, čest, svátost všech zvolených.
Toť sem, Horo, naplnila,
coť jsem v proroctví viděla:
z domu Boha já rytiny
zabiem, spolkem i slitiny.
66fi Cožť prospieva ta rytina
aneb obraza dutina, v 3
v nízto ducha jistě nenie,
ani sluchu, ni viděnie,
jakož píše prorok praví: c?o ,Modly budú vše zetřieny;'
a ktož sě jim pak klanějí,
ti s Sodomu zatraceni
budú i s jinými městy,
jenž sú byli hriešni, peští. 675 Tak Ezechiáš učinil,
aniž jest v tom co zavinil:
vida hada měděného,
ot Mojžieše dřiev slitého,
anoť sě mu lid klanějě eso a rozličně obětuje,
ztroskotal jej až do prachu
i obrazy, jenž tu stáchu.
Byť sě byl kto také klaněl
těm andělom, kteréž chrám měl, 685 aneb volom těm dvanádeti,
jenž kupadlo měli nésti,
byl by toho nedopustil
král Šalomún, ale pomstil,
poňadž v knihách svých Múdrosti «w velmi tupí také zlosti,
jenž sě v poctě slúpóv dějí, jenž nevidie ni smýšlejí, jakožto die svatý prorok tento v svém žaltáři porok:
695 ,Podobni jim buďte všichni, kteříž sú je učinili aneb v ně co doufají, by co mohly, kteříž mnějí.' Vystřiehaj sě, Horo, toho,
7oo jenž máš obrazóv přemnoho, jimžto sviece obětuješ, hlav, kolenu nakloňuješ, je ctíš, myješ, kryješ, líbáš, a tak je za bohy své máš,
705 by sě k nim nepřirovnala, zcepeněci oněměla.
Ovšem lidé sú stvořeni
k uobrazu pak, podobenství
Pána Boha podlé duše,
7io aniž jest kto kdy to zruše, neb jakž Bóh jedné podstaty jest, u bytu tři osoby, též jest v duši naší jedné rozum, pamět, vole také.
7i5 Tehdy jeho obraz máme, vzácně v duši jej tiepáme, kdyžto jeho právě známe, jeho ve všem poslúchame, jeho všecka dobrodenie
72o máme v srdci bez prestanie." ■
53 a
V TÉTO KAP[ITULB] POROKUJE PRAZE HORA ZBOŘENIE KOSTELÓV A ZPALENIE DOMOV, KLAŠTERÓV, ZRUŠENIE VARHAN I OLTÁŘOVÍ KAPEL A ŽE BRÁNÍ MIETI KRÁSNÉHO MEŠNÉHO RtTCHA, ZLATÝCH KALICHOV A STftlEBRNÝCH I OFÉR DÁVATI ETC.
Pošmúřivši tváři Hora vece: „Chytřes mne otbyla. Pročpak boříš i kostely, pálíš domy, ctné kláštery,
725 jenž sú Bohu ustaveni, jeho svatým posvěceni, v nichžto služba jest pořádná, Bohu, svatým libá, vzácná ? Však v žaltáři David praví:
73o ,Domu tvého já miluji krásu, Pane, neb naň slušie svatost mnohá dnóv na dlúze.' A ted sudce náš spravedlný dóm nazývá modlitebný,
735 v němžto bránil i kupčiti, břemen skrzeň i nositi, ovšem pak jeho bořiti aneb ohněm vypáliti. Bóh sám kázal ustaviti
740 chrám svój i stan ozdobiti, nikdiež jeho pak bořiti nerozkázal ni kaziti. Rušíš také i varhany i oltáře i s kapiami.
745 Veliť prorok na varhany i huslemi i trúbami Bohu chválu ctně vzdávati, jeho jménu vždy zpievati. Mnozí také z svatých otcóv
750 několiko sú oltářóv ve jmě Boha ustavili, avšak sú jich nezbořili.
53