MODERNISME
(ART NOUVEAU)
Jiří Pešek
KJIB014 Katalánský modernismus
Universitat Masaryk de Brno
Art Nouveau
• Mezinárodní umělecký styl, výrazný zejména v architektuře a užitém umění.
Největší popularity dosáhl na přelomu 19. a 20. stol., celkově ovlivňoval zejména
evropskou uměleckou scénu přibližně v letech 1888-1914.
• Art Nouveau je globální označení celé skupiny různých, avšak navzájem
podobných „národních“ stylů. Ty mají stejné základní rysy, ale v různých
národních prostředích se odlišují, což reflektují i různé názvy:
o Anglie: Art Nouveau x Francie: Modern Style
o Rakousko: Secessionsstil (Wiener Secession)
o Německo: Jugendstil
o Dánsko (a další severské státy): Jugendstil
o Itálie: Stile floreale (Liberty; art nova)
o Maďarsko: Szecesszió
o Česko: Secese
o Slovensko: Secesia
o Polsko: Secesja
o Rusko: Модерн
o Katalánsko: Modernisme
Art Nouveau
• Hlavní charakteristicky Art Nouveau: reakce na předchozí „akademické“ styly →
uvolněnost; křivky, dekorativnost, rostlinné a další vesměs přírodní ornamenty,
prostornost, průhlednost, nové zpracování prostoru, nové materiály (architektura
– železo, ocel, beton, sklo; grafika – rychlost a dostupnost tisku).
• Jde o tzv. totální či souhrnný styl, projevuje se ve všech či v drtivé většině umění
(architektura, hudba, poezie, literatura, sochařství, malířství, dekorace, užité
umění,…). Velmi výrazně se art nouveau prosadil především v oblasti užitého
umění, aplikace umění na předměty každodenní potřeby (šperky, nábytek,
osvětlení, keramika, textilní látky, kuchyňský servis apod.) → životní styl.
• Po celé Evropě se tento styl projevuje především v letech 1890-1910, i když v
některých částech kontinentu začíná dříve (Katalánsko, po 1880). Z módy vychází
ještě před I. světovou válkou (1914) a po ní, kdy se prosazují racionálnější a
levnější umělecké styly (art deco, moderna, funkcionalismus).
• Tisíce příkladů tohoto stylu: The World of Art Nouveau (Facebook).
Původ a vznik Art Nouveau
• Počátky art nouveau můžeme hledat u anglického výtvarníka Williama Morrise
(1834-1896), jenž se zabýval zejména vzory a novými metodami výroby a
zpracování textilu → později v tom pokračovalo i hnutí Arts and Crafts (tvořeno
jeho žáky, okolo 1880-1900) → návrat k ručním pracím, kvalitní a originální
design, ovšem v praxi komplikované – příliš drahé.
• Dalšími „předchůdci“ a inspirátory nového stylu byli prerafaelité (skupina
anglických malířů, inspirace v renesanci a středověku, před stylem italského
malíře Raffaela; představitelé: Dante Gabriel Rossetti, William Holman Hunt).
Značný vliv mělo i dílo anglického architekta a návrháře Arthura Mackmurda
(1851-1942), jenž silně ovlivnil i skupinu Arts and Crafts.
• Ve Francii patřili mezi největší inspirátory architekt a historik umění Eugène
Viollet-le-Duc (1814-1879), který se zabýval především středověkými stavebními
památkami a jeho teoretické úvahy později ovlivnily celou generaci
modernistických architektů (Gaudí, Horta).
Nahoře: Designová židle
(Arthur Mackmurdo, 1883)
Napravo: Rostlinné motivy
(William Morris, 1862 a 1883)
Původ a vznik Art Nouveau
• Důležitým prvkem přispěla i trojice francouzských malířů Maurice Denis, Pierre
Bonnard a Édouard Vuillard s názorem, že malířské dílo musí být především
dekorativním prvkem.
• Významnou inspiraci poskytl art nouveau i tzv. japonismus (přijímání japonských
vlivů do evropské kultury, zejména od pařížské světové výstavy v roce 1867).
Zejména technika japonského dřevotisku, jeho barevnost a přírodní motivy v něm
se vyskytující ovlivnila řadu modernistických architektů i návrhářů. Mezi
nejpopulárnější japonské umělce v tomto oboru patřil Kacušika Hokusai (1760-
1849), jehož dílo je historickým předchůdcem dnešního kresleného stylu manga.
Všeobecně vzato se i zde uplatnil dávně romantický přístup v hledání exotična,
exotických motivů apod.
• Ještě jednou zdůrazněme i důležitost nových technologií v oblasti tiskařství a
nakladatelské činnosti → mnohem rychlejší a globálnější rozšíření jednotlivých
uměleckých přístupů, vznik uměleckých časopisů apod.
Velká vlna u pobřeží Kanagawy
(Kacušika Hokusai, okolo 1830)
Vrcholné roky Art Nouveau
• Klíčovou roli při popularizaci stylu sehrál francouzsko-německý obchodník s
uměním Siegfried Bing (1838-1905). V letech 1888-1891 vydával v Paříži
umělecký časopis Le Japon artistique, díky němuž dokázal nejen v Evropě prosadit
mnoho japonské inspirace. Později uspořádal výstavu několika francouzských
malířů, kteří se zabývali šíře i dekorativními prvky.
• Jeho hlavním přínosem ale bylo otevření zvláštní umělecké galerie, která se
věnovala výhradně art nouveau: Maison de l’Art Nouveau. Stalo se tak v Paříži
roku 1895. Galerie vystavovala nábytek, obrazy a další dekorativní předměty
význačných modernistických autorů z Francie či Belgie. Ve francouzštině se
později uchytilo označení art nouveau právě díky slávě této galerie.
• V té době také ve Francii a Belgii vznikala první architektonická díla ve
zmiňovaném stylu, i když z celosvětového pohledu už nešlo o nic převratného,
neboť katalánští architekti v té době již svá díla směřovali podobným směrem.
Vrcholné roky Art Nouveau
• Světová výstava v Paříži (1900): vrchol popularity nového stylu. Výstava se konala
od dubna do listopadu 1900, navštívilo ji přes 50 milionů lidí z celého světa. Tato
výstava byla silně poznamenaná tímto novým stylem – nejen v ohledu
vystavovaných předmětů apod., nýbrž i z hlediska architektury (vstupní brána do
areálu, několik pavilonů, stavby jako Gare de Lyon, vznik pařížského metra,…).
Francie
• Z hlediska uměleckého se Paříž zvláště po Světové výstavě 1900 stala skutečným
kulturním centrem Evropy. Do města se sjížděli umělci ze všech koutů, z hlediska
art nouveau Francouzi vynikali především v oblasti malířství a dekorace. Mezi
nejvýznamnější architektonické počiny z období francouzské secese patří
Lavirottův dům a restaurace Le Train Bleu v Paříži či Vila Majorelle v Nancy.
Vycházelo též mnoho prestižních časopisů. Ve Francii nicméně tento styl vyšel
rychle z módy, okolo roku 1905 už byl považován za zastaralý.
Vlevo: Lavirottův dům
(Jules Lavirotte, 1901)
Vpravo: Le Train Bleu
(Marius Toudoire, 1901)
Belgie
• Důležitým centrem nového stylu byla Belgie, především zásluhou svých architektů
(Victor Horta, Hector Guimard, Henry van de Velde). Prvně jmenovaný (1861-
1947) proslul zejména čtyřmi významnými stavbami v centru Bruselu (všechny
dnes patří mezi památky UNESCO: Hôtel Tassel (1894) a Hôtel Solvay (1900),
Hôtel van Eetvelde (1898) a Hortův ateliér (1898). Hector Guimard (1867-1942)
proslul zejména návrhem vstupů do pařížského metra, Henry van de Velde (1863-
1957) byl zase znám jako designér nábytku.
Vlevo: Vstupy do pařížského metra (Hector Guimard, 1900) Vpravo: Interiér hotelu Tassel (Victor Horta, 1894)
Velká Británie
• Velká Británie je místem, odkud se do Evropy začaly šířit první projevy art
nouveau, silnou britskou specializací vzhledem k již zmiňovanému hnutí Arts and
Crafts byla především práce s grafikou. Kromě již zmiňovaného Mackmurda patřili
mezi nejdůležitější postavy také Aubrey Beardsley, Walter Crane (ilustrace) a
Charles Ashbee (návrhy šperků).
• The Liberty Store: prestižní obchod, jenž nabízel designový textil a šperky, jeho
hlavním návrhářem byl po dobu art nouveau Archibald Knox; obchod se proslavil i
v zahraničí, pro Italy se stal takovým synonymem onoho nového stylu, že ho
pojmenovali právě po tomto obchodu.
• Britským centrem architektury a designového nábytku ve stylu art nouveau bylo
skotské město Glasgow. Nejvýznamnějšími představiteli tzv. glasgowské školy byli
manželé Charles Rennie Mackintosh (architekt a designér) a Margaret Macdonald
Mackintosh (designérka).
Německo
• Německý Jugendstil vděčí za svůj název populárnímu
uměleckému časopisu Die Jugend, který od roku 1896 v
Mnichově vydával německý spisovatel a novinář Georg Hirth
(1841-1916).
• Velký vliv na popularizaci stylu měly ještě další dva časopisy –
Pan a Simplicissimus. Jedním z nejznámějších umělců
spojených s Jugendstilem byl malíř a grafický umělec Otto
Eckmann (1865-1902), jehož oblíbeným motivem byla labuť,
která se později stala i jakýmsi symbolem německé verze art
nouveau.
Zleva doprava:
Titulní strany časopisu Die Jugend
(1895); Tapiserie „Pět labutí“
(Otto Eckmann, 1897)
Rakousko-Uhersko
• Bezpochyby známý pojem „Vídeňská secese“ byl rakouskou verzí art nouveau, v
tomto případě značně oficiální v podobě sdružení předních rakouských umělců v
čele s malířem Gustavem Klimtem (1862-1918). Sdružení vzniklo v roce 1897,
disponovalo i vlastním časopisem Ver Sacrum, a jejich hlavním programem byla
vzpoura proti estetickému konzervatismu vídeňské galerie Künstlerhaus Wien,
která podle nich nebyla dostatečně progresivní, a proto rakousko-uherská
výtvarná scéna zaostávala za zbytkem Evropy. Skupina se rozpadla roku 1905, kdy
z ní vystoupil zakládající člen a předseda, malíř Klimt.
• Mezi další členy sdružení patřili například malíř Koloman Moser, sochař Max
Klinger či architekt Joseph Maria Olbrich (narozen v Opavě, 1867-1908). Ten má
na svědomí asi nejemblematičtější stavbu vídeňské secese – Pavilon Secese, jehož
dominantní kopule z pozlaceného bronzu ve tvaru vavřínových listů patří dodnes
mezi hlavní turistická lákadla Vídně.
Pavilon Secese, Vídeň
(Joseph Maria Olbrich, 1897)
Slavné obrazy Gustava Klimta
Česko & Slovensko
• Svébytné národní varianty nového uměleckého
stylu se rodily ve všech částech RakouskoUherska.
Ačkoliv v tomto případě zejména
architektura nepůsobí tak hravě a exoticky jako
v případě katalánského modernisme, nachází
se dodnes na území České republiky solidní
množství zajímavých secesních staveb. Několik
známých jich nalezneme v Praze, stavby
menšího významu se nacházejí i v dalších
městech či obcích. Poměrně dost jich najdeme
i v Brně (domy na ulicích Jaselská či Veveří; vily
v Pisárkách, Tivoli, Jurkovičova vila, kostel na
Křenové,…).
• Mezi nejvýznamnější představitele tohoto
směru v českých zemích patřili slovenský
architekt Dušan Jurkovič (1868-1947) a český
malíř a designér Alfons Mucha (1860-1939).
F. Champenois Imprimeur-Éditeur
(Alfons Mucha, 1897)
Nájemní dům na ulici Veveří, Brno
(František Pawlů, 1903)
Jurkovičova vila, Brno
(Dušan Jurkovič, 1906)
Vila dr. Julia Eisnera, Ostrava
(Ferdinand Mainx a Leopold Popp, 1903)
Vila Primavesi, Olomouc
(Franz von Krauss a Josef Tölk, 1906)
Grand Hotel Evropa, Praha
(Alois Dryák, Bedřich Bendelmayer, 1906)
Obecní dům, Praha
(Antonín Balšánek, Osvald Polívka, 1912)
Obecní dům – Smetanova síň, Praha
(Antonín Balšánek, Osvald Polívka, 1912)
Jeruzalémská synagoga, Praha
(Wilhelm Stiassny, 1906)
Polský dům, Ostrava
(Stanislaw Bandrowski, 1900)
Polský dům, Ostrava – aktuální stav
(Stanislaw Bandrowski, 1900)
Rusko & Severské státy
• Rusko: Díky tradičně silnému kontaktu s Francií se art nouveau objevuje i zde, v
překvapivě barevné podobě a se silnou inspirací v ruské lidové tvorbě a
pohádkách. Zajímavým vedlejším projevem art nouveau v Rusku byl vznik
Ruského baletu (1909, Sergej Ďagilev, kde výtvarná složka hrála stejně silnou roli
jako ta hudební (kulisy, kostýmy silně ovlivněné art nouveau – Léon Bakst a
Alexandre Benois). V architektuře nalezneme též několik zajímavých příkladů,
těmi nejznámějšími jsou výzdoba Hotelu Metropol v Moskvě nebo Vitebské
nádraží v Petrohradu (vůbec první veřejná budova v tomto stylu v Rusku).
• Severské státy: Odkazy na Vikingy, inspirace jejich lidovým uměním, jinak silný
vliv německého Jugendstilu. V severských státech se art nouveau projevuje
především v grafickém designu a nábytku. Ve srovnání s jinými variantami art
nouveau jsou ty severské „tradičně“ spíše strohé, nekomplikované. V architektuře
lze zmínit několik objektů v Dánsku a ve Finsku. Mezi nejvýznamnější tvůrce patřil
norský malíř a ilustrátor Gerhard Munthe.
Interiér Vitebského nádraží v Petrohradu
(Sima Minash, 1904)
Ukázka architektury, Riga (Lotyšsko)
(okolo 1904-1914, Alberta iela, více informací)
Výprava k baletnímu představení
Šeherezáda (León Bakst, 1910)
Budova hlavního nádraží v Helsinkách, Finsko (Eliel Saarinen, 1909-1919)
Itálie, Portugalsko & USA
• Itálie: Silný vliv britského obchodu Liberty, Italové tomuto stylu nepřispěli tak
výrazně jako okolní národy, nicméně existuje zde mnoho staveb v secesním
duchu. Za zmínku stojí nábytkový designér Carlo Bugatti. V oblasti keramiky vynikl
Galileo Chini.
• Portugalsko: Tradičně nejznámějším počinem v oblasti portugalského arte nova je
knihkupectví Lello v Portu se stropem z barevného skla a dřevěným, vyřezávaným
schodištěm a regály. Je považováno za jedno z nejkrásnějších knihkupectví na
světě.
• USA: Asi nejvýraznějším představitelem americké verze art nouveau byl designér
a vitrážista Louis Comfort Tiffany (1848-1933), jenž se věnoval především tvorbě
ze skla. Byl populární i v Evropě, vystavoval u S. Binga. Je typickým příkladem
reakce umění na dobový pokrok (elektřina, Thomas Alva Edison – zdokonalení
žárovky + patent) → Tiffany proslul svými lampami a skleněnými vitrážemi v
budovách mnoha chrámů či veřejných budov. Důležitými, i když okrajovými
představiteli stylu byli též architekti Louis Sullivan (1856-1924) a Rafael
Guastavino (1842-1908) - http://catalunya2011.blogspot.cz/2016/05/rafael-guastavino.html.
Nábytek (Carlo Bugatti, 1890s)
Villa Ruggeri, Pesaro (Itálie)
(Giuseppe Brega, 1907)
Livraria Lello (Francisco Xavier Esteves, 1906)
O’Neill House, Beverly Hills (USA)
(cca 1980)
Plakáty
• Jedno z hlavních uměleckých odvětví art
nouveau, díky vědeckým pokrokům byl
možný barevný tisk → umění tak nebylo
exkluzivní jen galeriím, ale bylo možno ho
množit a rozšiřovat po světě, plakáty
sloužily i v reklamním průmyslu. Nejčastěji
zobrazovaly ženu obklopenou květinovými
ornamenty coby symbol krásy, půvabu a
modernity.
• Mezi nejznámější tvůrce plakátů patřili
Henri de Toulouse-Lautrec (1864-1901),
Koloman Moser (1868-1918), Alfons
Mucha a Théophile Steinlen (1859-1923),
autor slavného plakátu kavárny/kabaretu
Le Chat Noir.
Le Chat Noir (Théophile. Steinlen, 1896)
Plakáty
Moet Chandon Dry Imperial
(Alfons Mucha, 1899)
Moulin Rouge: La Goulue
(H. Toulouse-Lautrec, 1891)
Reklama na čokoládu značky Amatller
(Více umělců, mimo jiné A. Mucha,
189?-191?)
Plakáty
Monte Carlo
(Alfons Mucha, 1897)
Reklama na čokoládu a čaj
(Théophile Steinlen, 1900)
Další příklady užitého umění…
Hotelový pokoj
(Victor Horta,
1902-1904)
Postel ve stylu art nouveau, (Emile Gallé, 1904)
Další příklady užitého umění…
Vlevo: Umělecké kování
(Villa Majorelle, 1902)
Nahoře: Brož
(René Lalique)
Dole: Lampa
(Friedrich Adler, 1904)
Další příklady užitého umění…
Nalevo: Brož
(Henri Vever + Eugeni Grasset, 1900)
Napravo: Lampa
(Louis Chalon, 1900)