VYSOKOŠKOLSKÁ UČEBNICE I. DÍL JAROSLAV OLIVERIUS FRANTIŠEK ONDRÁŠ Knihovna města Ostravy 26700030 2670003041461 Předmluva Tato učebnice je určena v první řadě těm, kdo studují arabštinu na univerzitě v rámci oboru arabistika nebo na jiných vysokých školách. Jako vhodný studijní text ji mohou rovněž používat i posluchači intenzivních kurzů v jazykových školách a v různých dalších institucích.1' Předpokládá nezbytně pravidelnou spolupráci s učitelem. Pro samouka by bylo její studium - zvláště v počátečním období - velice obtížné. Učebnice je rozvržena do dvou dílů. Ve svém celku by měla odpovídat programu výuky arabštiny v prvním cyklu studia, tedy v prvních třech ročnících. V souladu s její uvedenou koncepcí jsme pokládali za potřebné a užitečné předeslat poměrně obsáhlý Úvod, který zahrnuje výklad o arabštině v rámci semitských jazyků, o staré epigrafické arabštině, o vývoji arabštiny od nejstarších dochovaných památek přes všechna historická období až do současnosti a o původu a vývoji arabského písma. Do tohoto Úvodu jsme zařadili i podrobný výklad o fonologickém systému arabštiny obsahující klasifikaci a popis samohláskových a souhláskových fonémů a všech hláskových změn, o slabice a prízvuku a o kořeni a struktuře slova. Netradičně jsme sem začlenili i zevrubný popis arabského písma s celým aparátem jeho značek a grafémů. Praktický nácvik písma je vyhrazen učiteli. V této souvislosti chceme upozornit, že texty jsou již od první lekce nevokalizovány, tj. bez značek pro samohlásky, aby si posluchači osvojovali čtení arabských textů v té podobě, v níž se s nimi budou až na výjimky vždy setkávat. Ve slovníčcích a ve výkladu gramatiky ovšem uvádíme všechny tvary plně vokalizované. Tato metoda je pro studujícího zpočátku náročná, ale brzy se ukáže jako prospěšná a v naší pedagogické praxi se plně osvědčila. Tento 1. díl obsahuje kromě již zmíněného Úvodu 18 lekcí a v závěru jako přílohu Tematické okruhy zahrnující kontaktní fráze a obraty společenského styku a okruhy Potraviny a pokrmy a Lidské tělo a zdraví. Po gramatické stránce podává ucelený popis morfologie spisovné arabštiny, především jmenného a slovesného systému. Jsou v něm však probrány i některé druhy podřadného a souřadného souvětí (předmětné a podmětné věty, účelové věty, nej častější typy důvodových a odporova-cích vět, vztažné věty adjektivní a substantívni aj.). Naproti tomu gramatická látka 2. dílu se zaměřuje na syntax arabštiny, na její souvětné typy a některé frazeologické jevy. Každá lekce má hlavní úvodní text a řadu rozmanitých doplňkových textů. Úvodní texty pokrývají různé oblasti života kulturu, historii, hospodářství, politiku, vědu, společnost, sport aj. Týkají se převážně problematiky arabského světa. Doplňkové texty se vztahují zčásti k arabským reáliím, některé jsou vyprávěny jako osobní vzpomínky a jiné (kratší články) byly převzaty nebo adaptovány z arabských časopisů. Nejvíce místa zaujímají párové konverzační věty ve formě otázky a odpovědi, v nichž se procvičují probírané gramatické jevy a které mají podporovat rozvíjení řečových schopností a rozšiřovat aktivní znalost arabštiny (o psané a mluvené formě spisovné arabštiny a o rozsahu jejich použití pojednává Úvod - Moderní spisovná arabština). 1 Na tomto místě chceme upozornit české a slovenské zájemce o studium arabštiny na dvě dostupné učebnice: Jiří FLF.ISSIG - Charif BAHBOUH: Základy moderní spisovné arabštiny, I., II., Praha, Dar Ibn Rushd 2003, 2004. Dále Karol SORBY: Moderná spisovná arabčina. Opravené a doplnené vydanie, L, II., Bratislava, SAP 2005, 2006. 3 Na texty každé lekce navazuje abecední arabsko-český slovník. Lekce mají vesměs mimořádně bohatou slovní zásobu, což je dáno především rozsahem textů a částečně i lexikálním materiálem v gramatické části. Také gramatický výklad ke každé lekci je obsáhlý, neboť usiluje o úplný popis probíraných mluvnických jevů v rámci normativní gramatiky. Cvičení mají prověřit správné porozumění textu a spolehlivé osvojení nové gramatické látky. Jsou to obvykle překlady do arabštiny, odpovědi na otázky a dále cvičení transformační, doplňovací, rektifikační a substituční. Při práci nad touto učebnicí jsme si byli stále vědomi toho, jaký prostor skýtá současná jazyková praxe arabského světa uplatnění mluvené formy spisovné arabštiny (viz Úvod - Moderní spisovná arabština). Proto jsme se v textech vyhýbali takovým okruhům a situacím, v nichž dominuje výhradně hovorový jazyk. Nicméně bylo by poněkud paradoxní, kdyby uživatel zvládl celou látku tohoto 1. dílu, byl schopen hovořit na různá témata a přitom neznal např. všeobecná společenská a zdvořilostní rčení a základní slovní zásobu z okruhů Potraviny a pokrmy a Lidské tělo a zdraví, jejíž spisovné tvary se od hovorových většinou liší pouze ve výslovnosti, nikoli v lexiku. Proto jsme v závěru zařadili již zmíněnou přílohu Tematické okruhy. Není jistě třeba obsáhle zdůrazňovat význam studia moderní spisovné arabštiny, která je pevným pojítkem celého arabského světa a nezbytným prostředkem k jeho pochopení a všestrannému poznávání. Arabština nedoznala za dlouhá staletí svého vývoje ve své gramatické struktuře, v hláskosloví a tvarosloví podstatnějších změn, takže znalost moderní spisovné arabštiny otvírá i přístup k arabské minulosti, k bohatému kulturnímu odkazu arabsko-islámské civilizace. Tuto učebnici věnujeme s vděčností a úctou památce vzácného učitele, profesora Karla Petráčka, pod jehož vedením a v jehož učebnici jsme se poprvé seznámili s arabským jazykem. Autoři 4 Úvod Arabština v rámci semitských jazyků Arabština patří do rodiny semitských jazyků. Termínu „semitský" poprvé použil A. L. Schlôzer roku 1781 podle rodokmenu synů Nóachových v 10. kapitole 1. knihy Mojžíšovy. Typické znaky semitských jazyků lze zjistit zejména v hláskovém systému a v morfologii. V hláskovém systému to jsou laryngály (hrtanové hlásky), faryngály (hltanové hlásky) a emfatické (s důrazem vyslovené) hlásky. V morfologii je to struktura slova, jejímž základem je souhláskový kořen. Semitské jazyky jsou částí jazyků hamitosemitských (afroasijských), kam ještě patří tyto další skupiny jazyků: jazyky berberské, čadské, kušitské, omoské a stará egyptština. Dělení semitských jazyků Tradiční model dělení semitských jazyků spočívající na geograficko-kulturním hledisku prošel v posledních desetiletích několika modifikacemi. Podle nového modelu založeného na zkoumání morfologických inovací se nyní semitské jazyky dělí na východní a západní.2^ Východní semitské jazyky 1) akkadština - staroakkadština (zhruba 2500 - 2000 př. n.l.), babylónština a asyrština (zhruba od r. 2000 př. n.l.). 2) eblaiština - jazyk textů psaných klínovým písmem na hliněných tabulkách pocházejících ze státního archívu objeveného r. 1975 ve starověké Eble (nyní Tell Mardlch, asi 70 km jihozápadně od Halabu). Nálezy se kladou do 2. poloviny 3. tisíciletí př. n.l. Západní semitské jazyky 1) Centrální semitské jazyky a) arabština b) severozápadní semitské jazyky ba) ugaritština - tabulky psané abecedním klínovým písmem pocházející ze starověkého Ugaritu v severní Sýrii, objeveného roku 1928, a datované do 14.-13. stol. př. n.l. bb) kana'ánské jazyky: hebrejština, foiničtina a punština, moábština - nápis na stéle z poloviny 9. stol.př. n.l., objevené roku 1868. bc) aramejština 2) Jižní semitské jazyky (uvedeny jen hlavní) a) stará jižní arabština (jazyky starověkých jihoarabských říší) b) etiópske jazyky ba) gecez (od 3. do 16. stol.) bb) amharština (moderní etiopština) 2 Následující model uvádí Alice Faber v článku Genetic Subgrouping of the Semitic Languages, uveřejněném ve sborníku The Semitic Languages. Edited by Robert Hetzron. London-New York 1997, s.6. 5 Vývoj arabštiny ♦ Protoarabština První zmínky o severních Arabech uvádějí asyrské prameny z 8. a 7. stol. př. n.l. Nazýva Aribi a obsahují mnoho jmen, jejichž forma ukazuje, že jsou arabského původu. Rozsáhlý epigrafický materiál ze sevcroarabského regionu skýtají Jamúdejské, lihjáns-ir safatejské a hasejské (hasaitské) nápisy. Velká většina z nich je psána abecedami a dukty odvozenými z jihoarabského písma. Jazykově však představují ranou fázi vývoje severní arabštiny. Tamúdejské nápisy jsou nazvány podle jména Tamúd, arabského etnika zmiňovaného již v I století v análech asýrskeho krále Sargona II., dále v řeckých a římských pramenech, a v koránu ir . děného jako dávno zaniklý národ. Pocházejí z rozsáhlé oblasti severní, západní a centrální Arábie a chronologicky sahají od 6. stol. př. n.l. do 4. stol. n.l. Většinou obsahují vlastní jména. O lihjánských nápisech se hovoří spolu s nápisy dedánskými, nazvanými podle oázy Dedän (dnešní al-cUlä) na severozápadě Arabského poloostrova. Lze je datovat snad až do 6. stol. př. s_L Dedän se stal centrem státního útvaru Lihjánců (Lihjän), který existoval přibližně od 3. stol. př. n.T. do 2. poloviny 1. stol. n.l. Safatejské nápisy odvozují své jméno od lokality Safa5 (jihovýchodně od Damašku). Jejich nálezy pocházejí z oblasti sahající až k střednímu Eufratu na východě a do sevcroarabských pouští. Časově se kladou mezi 1. stol. př. n.l. a 3. stol. n.l. Hasejské (hasaitské) nápisy jsou nazvány podle provincie al-IIasá5 ležící v severovýchodní části Saúdské Arábie u Perského zálivu. Je to asi třicet nápisů, jež lze datovat přibližně mezi 5. a 2. stol. př. n.l. Jde převážně o náhrobní nápisy. ♦ Stará arabština v nápisech z předislámské doby Arabština Xabateiců Nabatejci byli etnikum arabského původu, doložené od roku 312 př. n.l., a v době svého nej-většího rozmachu (1. stol. př. n.l. - 1. stol. n.l.) ovládali rozsáhlé oblasti od Damašku na severu až k Madä'in Sälih (severozápadní Higaz) na jihu a od Sinajského poloostrova na západě až k Hä'ilu (severní okraj Nadždu) na východě. Vytvořili jeden z nejstarších a nejvýznamnějších arabských států v předislámské době. Jejich hlavním městem byla Petra (jižně od Mrtvého moře). V roce 106 n.l. podlehli Římanům a jejich říše se stala římskou provincií Arabia. Většina nabatejských nápisů, často značně obsáhlých, pochází z 1. stol. př. n.l. Nabatejci psali aramejsky a používali svou vlastní variantu aramejského písma, z níž se vyvinulo písmo arabské. Mnohá místa v jejich nápisech však prozrazují, že jejich hovorovým jazykem byl severoarabský dialekt. Arabština v Palmyře Ve 2. a 3. stol. n.l. dosáhl velkého rozkvětu arabský státní útvar s hlavním městem Palmyrou (dnešní Tadmur) ve střední Sýrii. Proslavila jej zejména jeho královna Zenobia (Zajnab), která vládla v letech 267 až 272 a dobyla rozsáhlá území sahající do Malé Asie, Sýrie a Egypta. V roce 272 byla poražena Římany, zajata a odvedena do Říma. Její stát zanikl roku 274. Jazykem palmyrských nápisů byla rovněž aramejština psaná modifikovanou formou aramejského písma. V nápisech se vyskytuje řada arabských jmenných tvarů a rovněž mnoho osobních jmen arabského původu. Arabské předislámské nápisy K nejznámějším a nejvýznamnějším patří náhrobní nápis krále Mar' al-Qajse z Nemáry (an-Namära, asi 120 km jihovýchodně od Damašku), objevený roku 1901. Pochází z roku 328 n.l. Je psán nabatejským písmem, ale jeho jazyk se již blíží jazyku arabských předislámských literárních památek. 6 ♦ Klasická arabština Pod názvem klasická arabština se rozumí ona forma staré arabštiny, která byla popsána a normována kúfskými a baserskými filology 8. stol. n.l. Nejstarší zevrubnou gramatiku arabštiny napsal Peršan STbawajhi (z. r. 793) a nazval al-Kitäb (Kniha). Jazykový materiál pro popis a normování arabštiny čerpali filologové a lexikografové především z předislámských a raně islámských básní z doby od 6. do začátku 8. stol. n.l. Dějiny klasické arabštiny lze podle W. Fischera rozdělit na předklasické, klasické a poklasické období. Předklasické období Sahá do 8. stol. n.l, kdy byl vypracován gramatický systém arabštiny (viz výše). Texty tohoto období v mnohém ohledu ještě nepodléhají jeho pravidlům a normám, a proto vykazují různé odchylky v hláskosloví, morfologii a syntaxi. Patří sem tyto texty: 1) předislámská a raně islámská poezie; 2) korán; 3) ústní a později písemně fixovaná slovesnost arabských kmenů - přísloví, bajky, legendy, po-včsti, kmenové tradice aj. 4) raně islámské texty - vyprávění o činech Prorokových (hadTty), o jeho bojových výpravách (maghäzT) a první životopisy Proroka (sira), jmenovitě od Ibn Ishäqa (z. 768). Doposud není jednoznačně vyřešena otázka původu arabského literárního jazyka. Vzhledem k přírodním a sociálním podmínkám života na Arabském poloostrově lze s jistotou předpokládat, že existovala celá řada kmenových dialektů, které se od sebe více či méně lišily. Literární jazyk tohoto předklasického období je však přes různé odchylky a zvláštnosti, dané absencí standardních pravidel, v podstatě jednotný a všeobecně srozumitelný, i když ti, kdo jej používali, pocházeli z různých kmenů a oblastí. Byla vyslovena domněnka, že tímto literárním jazykem se stal dialekt určitého kmene, a míněn byl zejména mekský kmen Qurajš. Převládá však názor, že šlo o nadkmenový jazyk, jazyk poezie a rytmizované, rýmované prózy, v němž byly pronášeny básně, proslovy, přísahy, věštby apod. a který je také jazykem koránu. Klasické období Arabština se stala jazykem státní správy, kultu, krásné a naučné literatury, ale plnila i komunikativní funkci. Zatímco v předklasickém období používali literárního jazyka jen Arabové, od 2. poloviny 8. stol. je arabština fenoménem nadnárodní islámské kultury a civilizace. Poklasické období Zhruba od 11. stol. se zvláště v textech privátního nebo profánního charakteru stále častěji objevují odchylky od klasického gramatického standardu. Autoři těchto textů přestávají v některých případech dodržovat stanovené gramatické normy. Do jejich jazyka pronikají prvky tehdejších arabských dialektů a hovorový jazyk vzdělanců ovlivňuje psanou formu arabštiny. Tato podoba arabštiny se nazývá střední arabština (Mittelarabisch) nebo středně arabský standard. Písemně fixované texty pololidové literatury, např. tzv. lidové romány, kde se vliv hovorových jazyků projevuje ještě silněji, patří k středně arabskému substandardu.j) ♦ Moderní spisovná arabština Vznik moderní spisovné arabštiny je spjat s epochou kulturní obrody (nahda), která začíná na arabském Východě koncem 18. století. Předmětem a zároveň nástrojem těchto obrodných snah se stal 3 Tato stať o protoarabštině a klasické arabštině se opírá převážně o příslušné kapitoly v díle Grundriss der arabischen Philologie. Band I- Sprachwissenschaft. Herausgegeben von W. Fischer. Wiesbaden 1982, ss. 17 26, 30 48. 7 také arabský jazyk, který musel reagovat na nové sociální, politické a kulturní poměry, vyvolané mj. vzrůstajícími kontakty s Evropou, a oprostit se od složitého tradičního stylu. Důležitou roli při vytváření moderního jazyka sehrál periodický tisk, který uvedl do arabštiny stovky nových slov, výrazů a termínů. Jazyk se obohacoval jednak využíváním vlastních lexikálních a slovotvorných zdrojů a možností, jednak přejímáním cizích slov. K tomuto modernizačnímu procesu významně přispívala rozsáhlá překladatelská činnost z oblasti vědy, kultury a později i literatury. Moderní spisovná arabština se liší od klasické arabštiny především v lexiku a syntaxi, zatímco v morfologii jsou rozdíly nepatrné. S terminologickými problémy se musely vyrovnávat zvláště přírodní a technické vědy, kde bylo třeba vytvářet a zavádět mnoho nových odborných termínů. V literatuře se na rozdíl od publicistiky moderní jazyk prosazoval pomaleji; někteří autoři psali ještě klasicizujícím stylem. Naproti tomu však jiní literáti záměrně usilovali o to, aby se jejich jazyk plně oprostil od klasické rétoriky a přiblížil se jazyku hovorovému (tzv. zjednodušený jazyk - lugha mubassata). Moderní spisovná arabština má dvě formy - psanou a mluvenou. Psaná forma se uplatňuje ve všech druzích písemného projevu - v novinách, časopisech, v odborných a vědeckých textech, v literatuře, úředních dokumentech a korespondenci. Mnozí autoři však píší dialogy v hovorovém jazyce, který nemá normovanou ortografii. Mluvené formy spisovného jazyka se používá v rozhlase, televizi (kromě většiny rozhlasových a televizních her), v přednáškách, projevech, při tlumočení a dalších oficiálních příležitostech. Spisovnou arabštinou také často komunikují s Araby cizinci, zvláště arabisté. Ti ji mohou uplatnit v poměrně širokém rozsahu všude, kde se setkávají s lidmi, pro které je znalost spisovného jazyka samozřejmostí, tedy např. v kulturních institucích (školy, univerzity, knihovny a knihkupectví, redakce, nakladatelství aj.), ve státních úřadech, v bankách, v cestovních kancelářích, ve zdravotnických zařízeních, v různých společenských organizacích a na mnoha dalších místech. V mluvené formě spisovné arabštiny se ovšem může projevovat vliv hovorového jazyka a obvykle se vynechávají koncovky nominální a verbální flexe. Připomeňme zde příznačný rys jazykové situace arabského světa, tzv. diglosii, čímž se rozumí, že vedle sebe existují dva jazykové útvary arabštiny - spisovná arabština a hovorové jazyky. Jimi mluví Arabové všech vrstev v každodenním životě. Hovorový jazyk plní funkci obecného národního jazyka, vedle něhož existuje ovšem řada regionálních dialektů. Moderní spisovnou arabštinu lze pokládat za jediný spisovný arabský jazyk, který je jednotícím faktorem současného arabského světa a zároveň i pojítkem s arabskou minulostí. Fonologicky systém arabštiny Spisovná arabština má 28 fonémů souhláskových a 6 fonémů samohláskových. Fonémy samohláskové Tvoří je tři fonémy krátké - a, i, u a jim odpovídající tři fonémy dlouhé - ä, I, u. a - střední nízká samohláska i - přední vysoká samohláska u - zadní vysoká a labializovaná samohláska Model samohláskových fonémů: přední zadní vysoké u nízké a střední 8 Různé kombinace nebo opozice samohláskových fonémů se spolu s ostatními morfémy (prefixy, sufixy, infixy, geminací atd.) podílejí na tvorbě gramatických kategorií a modifikují základní význam slova daný souhláskovým kořenem. mu-DaRRiS-un - učitel KiTäB-un - kniha DaRaSa - studoval KaTaBa - napsal Dvojhlásky (diftongy) ma-DRaS-at-un - škola KuTuB-un - knihy DaRaSů - studovali KuTiBa - byl napsán Spisovná arabština má dvě dvojhlásky: aw (vyslovuje se au) a aj. Tyto dvojhlásky se vyskytují a) u třísouhláskových kořenů s prostřední nebo koncovou hláskou w či j: NaWMun RaMaW spánek hodili BaJTun RaMaJ-tu dům hodil jsem b) u tvarů s první hláskou w nebo j a předponou: maWčrůDun - přítomný maWHiBatun nadání 'aJMaNu - pravý maJSůRun - snadný, šťastný c) v koncovkách dvojného čísla jmenných tvarů, kde se -a- přechyluje ve 2. a 4. pádě na -aj-: balad-äni - dvě země /l.pád/ balad-ajni - 12. a 4. pád/ d) u některých spojek a částic: law - kdyby 5aj - to jest Fonémy souhláskově Klasifikace arabských souhlásek Z artikulačního a akustického hlediska lze souhlásky klasifikovat podle těchto kritérií:4-1 A. Místa artikulace; B. Způsobu aitikulace; C. Artikulujícího orgánu; D. Sluchového (auditivního) dojmu; E. Účasti hlasu; F. Účasti nosové dutiny. A. Místo artikulace - hlásky: 1) retné (labiály) a) obouretné (bilabiální) b) zuboretné (labiodentální) 2) zubné (dentály) mezizubné (interdentální) 3) dásňové (alveoláry) a) předodásňové (prealveolární) b) zadodásňové (postalveolární) Toto dělení používají Š. Ondruš - J. Sabol, Úvod do štúdia jazykov. Bratislava 1987, s. 96-99. Schéma je doplněno o specifické arabské souhlásky. 4) tvrdopatrové (palatály) 5) měkkopatrové (veláry) 6) čípkové (uvuláry) 7) hrdelné (gutturály) a) hltanové (faryngály) b) hrtanové (íaryngáíy) B. Způsob artikulace - hlásky: 1) závěrové (okluzívy) 2) úžinové (konstriktívy) 3) polozávěrové (semiokluzívy) 4) kmitavé (vibranty) 5) bokové (laterály - l) 6) důrazové (emfatické) C. Artikulující orgán - hlásky: 1) obouretné (bilabiální) 2) zuboretné (labiodentální) 3) jazyčné (lingvální) a) hrotové (apikální - špičkou jazyka) b) hřbetní (dorzální - hřbetem jazyka) predorzální postdorzální 4) hlasivkové (glottální) D. Sluchový (auditívni) dojem - hlásky: 1) ražené (explozívy; viz závěrové) 2) třené (frikativy, spiranty; viz úžinové) 3) afrikáty (ražené, které přecházejí v třené; viz polozávěrové) 4) plynné (likvidy - /, r) 5) sykavky (sibilanty) E. Účast hlasu - hlásky: 1) znělé 2) neznělé 3) zvučné (sonorní, sonanty - /, r, m, n,j) F. Účast nosové dutiny - hlásky: 1) nosové (nazální - m, rí) 2) ústní (orální) Popis souhláskových fonémů (pořadí podle místa artikulace) b obouretná (bilabiální) závěrová znělá hláska w obouretná úžinová znělá hláska m obouretná závěrová nazální znělá hláska f zuboretná (labiodentální) úžinová neznělá hláska 10 t interdentální úžinová neznělá hláska d interdentální úžinová znělá hláska t předodásňová (prealveolární) závěrová neznělá hláska d předodásňová závěrová znělá hláska s předodásňová úžinová neznělá hláska z předodásňová úžinová znělá hláska n předodásňová závěrová nazální znělá hláska r předodásňová úžinová kmitavá znělá hláska 1 předodásňová úžinová boková znělá hláska t předodásňová závěrová velarizovaná emfatická neznělá hláska s předodásňová úžinová velarizovaná emfatická neznělá hláska d zubná (dentální) polozávěrová velarizovaná emfatická znělá hláska z zubná úžinová velarizovaná emfatická znělá hláska š zadodásňová (postalveolární) úžinová neznělá hláska g zadodásňová palatalizovaná polozávěrová znělá hláska j tvrdopatrová (palatální) úžinová znělá hláska k tvrdopatrová závěrová neznělá hláska ch měkkopatrová (velární) úžinová neznělá hláska q měkkopatrová závěrová neznělá hláska gh čípková (uvulární) úžinová kmitavá znělá hláska h hltanová (faryngální) úžinová neznělá hláska c hrtanová (laryngální) polozávěrová znělá hláska h hrtanová úžinová neznělá hláska hrtanová hlasivková (glottální) závěrová neznělá hláska (arabsky zvaná hamza, čes- ky zvaná ráz) Z uvedeného přehledu vyplývá, že v opozici „znělá - neznělá" chybí u hlásky b odpovídající neznělá p, u hlásky f odpovídající znělá v, u hlásky š odpovídající znělá ž a u hlásky k odpovídající znělá g. Slabé konsonanty V hláskovém systému arabštiny se jako slabé konsonanty označují w, j a hamza. Slabými jsou nazývány proto, že se v určitých pozicích vypouštějí (dochází k jejich elizi), asimilují nebo vzájemně alternují. Hlásky w a j 1) Mezi krátkými samohláskami a) mezi a a krátkou samohláskou se vypouštějí a samohlásky se stahují (kontrahují) na ä; tvary s hvězdičkou jsou teoretické: awa - * qawala - qäla (řekl) aja - * ramaja - ramä (hodil) awi - * chawifa - chäfa (bál se) aji - * al-marmaji 12. pád/ - al-marmä (cíl) awu - * al-marsawu - al-marsä (kotviště) aju - *jansaju - jansä (zapomene) 11 b) mezi stejnými samohláskami vždy dochází k elizi w a j a ke kontrakci samohlásek: uwu iwi iji uju u T T iju -1 * jaďuwu * ar-rägiwi 12. pád/ * al-mädiji 12. pád/ * at-tamannuju jaďu (pozve) ar-ragl (doufající) al-mádT (minulý) at-tamannl (přání); viz také bod a c) v sousedství samohlásek u a i vždy dochází k elizi w a j a ke kontrakci samohlásek na I: uwi uji iwu - * quwila - * bujica - * ar-rägiwu - * jamšiju d) mezi i-a se j drží, w se mění naj: iwa ija - * du'iwa qlla (bylo řečeno) b!ca (byl prodán) ar-rági (doufající) jamšT (jde); viz také bod b ducija (byl pozván) našij a (zapomněl) e) mezi u - a se w drží: uwa jaďuwa /subjunktiv/ (pozve) 2) Mezi dlouhou a krátkou samohláskou a) po ä se w a j drží: äwa cäwanu (pomáhali) äja tabäjana (být protikladný) äwi 'äwinatun (časy) äji macäjibu (chyby) äwu tacäwunun (spolupráce) äju tabäjunun (protiklad) b) u se před j mění na T: uja Tja - * mansujatun - mansljatun (zapomenutá) uji Tji - * mansujin 12. pád/ - mansljin (zapomenutý) uju Tju - * mansújun - mansljun (zapomenutý) c) w se po I mění na j: iwa Twi Twu y i * raglwatun * danlwin 12. pád/ * damwun ragljatun (naděje) dany in (blízký) danljun (blízký) d) po u se w drží: uwa uwi ňwu (aduwan 14. pád/ (nepřítel) caduwin 12. pád/ 'aduwun / l. pád/ e) po i (podobně jako po ä; viz bod a) se j drží: Tja misrljatun (egyptská, Egypťanka) misnjin 12. pád/ (egyptský, Egypťan) misnjun l\. pád/ 12 3) Mezi krátkou a dlouhou samohláskou a) před ä se w a j drží; w se drží též mezi a — i, i - ä awä - 'achawätun (sestry) ajä - 'uchrajätun /množ. č. ž. r./ (jiné) iwä - hiwärun (dialog) výjimku tvoří některé tvary sloves s třetím radikálem w, u nichž w přešlo na j: * rägiwäni /dvojné číslo/ - rägijäni (doufající) ijä - chijärun (volba) uwä - jaďuwäni /dvojné číslo/ (pozvou) awT - 'achawljun (bratrský) ujä - ijä - * tamannujäni - tamannijäni (dvě přání); viz bod 1 b b) w a j mezi a-u a j mezi a-T se stahují na dvojhlásky: awu aw - * ragawú - ragaw (doufali) aju - aw - *jalqajuna - jalqawna (potkají) ajl - aj - * tansajma - tansajna /žen. rod/ (zapomeneš) c) se samohláskami u a i se w a j stahují na dlouhé samohlásky; j mezi u - u však zůstává: iwT I - * ragiwlna 12. p. množ. č./ - rägTna (doufající) ijl I - * tamšijlna - tamšlna /žen. r./ (jdeš) iwu ů - * rägiwuna /množ. o./ - räguna (doufající) iju - u - *jamšijuna - jamšůna (jdou) uwl T - * tadcuwlna - tadTna /žen. r./ (pozveš) uwu u - *jarguwuna - jarguna (doufají) uju - bujůtun (domy) 4) Elize hlásky w U jedné skupiny sloves s prvním radikálem w se tato hláska v některých tvarech vypouští. WaSaLa (přijel) *jaWSiLu - jaSiLu (přijede) 5) Po samohláskách i, u se hlásky w a j před konsonantem vypouštějí a samohláska se dlouží. * nasijta - našita (zapomněl jsi) * 'iwrädun - 'Irädun (příjem, důchod) * jujqizu - juqizu (on probudí) * juwsilu - jůsilu (on přiveze) 6) Uprostřed slova po souhlásce dochází - zvláště ve verbálních tvarech - k elizi hlásek w a j a k dloužení příslušné samohlásky. * istašwara - istašära (radil se) * 'amjala - 'amäla (sklonil) *juqwimu juqlmu (uspořádá) * jasjilu - jasllu (teče) *jaqwulu - jaqulu (říká) I u slovesných tvarů se vyskytují nestažené formy: istagwaba (vyslýchal); naproti tomu však: istagäba (vyhověl). 13 U jmenných tvarů převládají nestažené formy: 'amjazu - znamenitější mihwarun - osa Vyskytují se však i formy stažené: * maqwalun - maqálun (článek) mašjachatun - hodnost šejcha 'ichwatun - bratři matjanm matarun (letiště) 7) V některých tvarech přecházejí hlásky w a j na hamzu nebo hamza na w. qäwilun säjilun 'imläjun qä'ilun (říkající) sä'ilun (tekoucí) 'imlä'un (diktát) hamra'u (červená) hamrawatun (červené; mn. č.) Někdy se vyskytují oba tvary: mu'atin, muwätin (vhodný) Příkladem alternace w a hamzy jsou také číslovky "ahadun a wähidun (jeden). Hamza 1) Setkají-li se na začátku slova dvě hamzy (hamza jako předpona a hamza jako první radikál), dochází k elizi prvního radikálu a dloužení samohlásky. * 'a'kulu - 'äkulu (jím) * 'Pmänun - 'Tmänun (víra) * 'u'tija - 'útija (byl přinesen) 2) Protetická (předsuvná) hamza a) Klade se na začátek slova tam, kde by slabika začínala dvěma souhláskami (viz Slabi- 'ibnun /kořen BN/ (syn) 'uktub! /* ktub/ (piš!) Tato hamza se nazývá hamzat al-wasl (spojovací hamza) a uprostřed věty po samohlásce se vypouští. säfara-bnuhu (jeho syn odcestoval) qäla-ktub! (řekl: piš!) Hamzat al-wasl má také člen určitý al- a jeho allomorfy (viz níže). b) Stojí-li protetická hamza před hamzou jako prvním radikálem, dochází buď k asimilaci prvního radikálu k následující souhlásce, nebo k clizi protetické hamzy i prvního radikálu. * 'i'tachada - ittachada (vzít, učinit, přijmout, /kořen 5ChD, 8. slovesný kmen/ např. opatření * 'u'kul /kořen >KL/ - kul (jez!) * 'u'chudu /kořen 5ChD/ - chudú (vezměte!) V osmém slovesném kmeni však hamza jako první radikál zůstává po protetické ham-ze zpravidla zachována. ka). 14 'Ptalafa/5LF/ (vytvořit koalici) 'i'tiläfíjun (koaliční) 'ťtamana /'MN/ (mít úvěr) Ytimänun (úvěr) Ýtamara /5MR7 (konspirovat) 'i'timärun (konspirace) Asimilace V arabštině dochází v řadě případů k asimilaci (připodobnění) hlásek. Jde o asimilaci regresivní (připodobnění k následující hlásce), progresivní (připodobnění k předcházející hlásce) a vzájemnou. Příkladem asimilace progresivní jsou tvary některých sloves osmého slovesného kmene. * iZtaHaRa - iZdaHaRa (vzkvétat, rozkvétat) Neznělý infíx -t- se asimiloval k znělému z a změnil se na znělé d. * iStaDaMa - iStaDaMa (srazil se, např. vlak) Inftx -t- se asimiloval k předcházejímu emfatickému s a změnil se na emfatické t. Asimilace regresivní se nejčastěji vyskytuje u členu určitého al- . Hláska -1- členu určitého se ve výslovnosti pinč asimiluje ke všem dentálním (zubným) a alveolárním (dásňovým) konsonantům, které se zdvojí (viz člen určitý). * al-sajjäratu - as-sajjäratu (auto) * al-tälibu - at-tälibu (student) * al-däru ad-däru (dům) * al-nisfu - an-nisfu (polovina) * al-šamsu - aš-šamsu (slunce) K asimilaci dochází také u sloves 8. slovesného kmene s prvním radikálem w a výše zmíněného slovesa s prvním radikálem hamzou (ittachada). * iWtaSaLa - ittasala (spojit se) * iWtaSaFa - ittasafa (vyznačovat se) Asimiluje se také hláska n u předložek min (z, od) a can (o) k tázacímu, případně vztažnému zájmenu mä. * min mä - mimmä (z čeho?) * í» -i U lÍl d, gTm s- hä' c- C chä' _i t- Č dal j. ± däl j i i j rä' J > > J zäj J j- > J srn _ul U* CH šín u sad o* däd _Ja -Ja. yia. tä' Ja Ja. k h zä' Ja Já. Ja J jä' _1 -+ 19 Jak ukazuje uvedená tabulka, šest písmen se nepojí s následujícím písmenem; jsou to: ♦ Specifické grafémy a značky arabského písma 1. Läm-'alif Spojení grafémů läm a 5alifu se vyznačuje zvláštním grafémem zvaným läm-'alif: *Í . Tento grafém se může vyskytovat na začátku, uprostřed i na konci slova. Nemůže se pojit s následujícím písmenem, protože druhým grafémem je 'alif. 2. Značky pro krátké samohlásky a sukůn Arabština používá tyto značky: fatha - vyznačuje krátké a; píše se jako krátká šikmá čárka nad písmenem: L-ŽT - kataba (napsal) [yjír — galasa (sedl si) kasra - vyznačuje krátké i; píše se jako krátká šikmá čárka pod písmenem: — fahima (rozuměl) — samica (uslyšel) damma - vyznačuje krátké u; píše se jako zmenšený grafém wäw nad písmenem: — kutiba (byl napsán) — hasuna (byl krásný) sukun - vyznačuje absenci samohlásky; píše se jako malý kroužek nad písmenem: — jadrusu (on studuje) — cinda (u, při) 3. Vyjadřování dlouhých samohlásek Dlouhé samohlásky se vyznačují pomocí prolongačních grafémů. Jsou to 'alif, wäw, jä\ 'alif vyznačuje dlouhé ä; nad příslušné písmeno se klade fatha: ý^> - säfara (odcestoval) JjI* — juqäbilu (setká se) V několika případech se dlouhé ä vyznačuje krátkým 'alifem nad písmenem. lila - hädä (tento) - dälika (onen) ÁJl - 5ilahun (bůh, božstvo) - Tähä (vlast, jméno) wäw vyznačuje dlouhé u; nad příslušné písmeno se klade damma: dýk - jaqulu (říká) - jugadu (nachází se) jď vyznačuje dlouhé I; pod příslušné písmeno se klade kasra: jv«í - jaslru Ode Jede) J-š - qlla (bylo řečeno) V některých případech vyznačuje na konci slova dlouhé ä (tzv. 'alif maqsura). Ji - calä (na, nad) J&ý - mardä (nemocní, pacienti) 20 4. Psaní dvojhlásek Dvojhlásky aw a aj (viz výše) se píší podle již uvedených pravidel. Jjí- - hawla (okolo) >cj°j*'j - ragawtu (doufal jsem) - bajna (mezi) cJ^j - ramajta (hodil jsi) 5. Psaní členu neurčitého a ochranný alif Clen neurčitý se vyjadřuje hláskou -n, která stojí na konci slova. Nepíše se však grafémem nun, nýbrž zvláštními značkami nad a pod koncovými písmeny, podle pádu příslušného jména. 1. pád: olíf - kitäbun (kniha) J~»*- - gamllun (krásný) 2. pád: i_jlíf - kitäbin J-**- - gamllin 4. pád: U jmen, s výjimkou těch, která mají koncovku ženského rodu -atun (viz níže), se ve 4. pádě připojuje ještě tzv. ochranný alif. Výjimky se vyskytují také u jmen, která mají na konci hamzu po samohlásce ä nebo a (viz níže). UlS* - kitäban - gamllan 6. Psaní koncovky -atun Užívá se zvláštního grafému 0 (samostatný tvar), 4- (koncový tvar) zvaného ta5 marbuta. 2—íj^ii - madrasatun (škola) äloŕ - gadTdatun (nová) Slijlú - madrasatan (školu) oJ**k - gadTdatan (novou) 7. Psaní hamzy Jak již bylo uvedeno, hamza označuje hlásku v češtině zvanou ráz (viz výše Popis souhláskových fonémů). Je to značka s- , která se píše buď samostatně (nad řádkem), nebo s tzv. nositelem. Psaní hamzy se řídí těmito pravidly: a) Na začátku slova je jejím nositelem vždy 'alif; hamza se píše spolu s příslušnou vokalickou značkou. Uí - 5anä (já) "JÁ - 'amrun (záležitost) cJh - 'uchtun (sestra) jíl - 'ufuqun (obzor) ťjú>\ - 'išaratun (signál) iiCJ\ - 'insänun (člověk) 21 b) Uprostřed slova se řídí psaní hamzy podle okolních samohlásek. Platí zde preference v pořadí i - u - a. Samohlásce i odpovídá jako nositel grafém já\ samohlásce u grafém wáw, samohlásce a grafém 'alif. Nositel hamzy jď: "ýi - bi'run (studna) iá - fťatun (vrstva) ibis* - mi'ätun (stovky) *~í - bfatun (prostředí) Jsi* - su'ila (byl dotázán) - sa'ima (nudil se) šájU - mä'idatun (stůl) *j>Jj - ra'Tsun (prezident) Grafém jď je nositelem hamzy také mezi hláskou jď (se sukunem) a samohláskami a, ä. ä4* - haj'atun (organizace) - haj'ätun /mn. č./ Z uvedených příkladů vyplývá, že ya' jako nositel hamzy se píše bez teček. Nositel hamzy wáw : Sjjj - ru'jatun (pohled) Ojjí - da'úbun (vytrvalý) JjU; - tafä'ulun (optimismus) Nositel hamzy alif: lr>\j - ra'sun (hlava) Jíl) - sa'ala (zeptal se) If'ý, - ba'usa (byl silný) j!j~> - su'älun (dotaz) Ir'JJJ ~~ ruJusun (hlavy) lAjí ~ jaťasu (stojí v čele) j-íj - ra'asa (stál v čele) Bez nositele stojí hamza mezi samohláskami a - a : Jřlli - tasä'ala (dotázal se) - qirä'atun (četba) Psaní hamzy mezi samohláskami a - ä - viz oddíl Madda. c) Na konci slova po krátké samohlásce odpovídá nositel hamzy této samohlásce. \'ý qara'a (četl) ^ - malťa (byl plný) jl> - sadu'a (zrezivěl) 'jĚ. - jaqra'u (on čte) Po dlouhé samohlásce a po sukůnu je hamza bez nositele. s-U - ma'un (voda) * *% > t-^f - malPun (plný) *ýr (■'^ - šaj'un (věc) su'un (zlo) guz'un (díl, část) 22 d) Ochranný alif se nepíše u jmen, která mají před hamzou samohlásku ä nebo a: «■£ - mä'an (vodu) t£j - nisä'an (ženy) - naba'an (zprávu) Naproti tomu: hýr - guz'an (díl, část) \*yfi - dau'an (světlo) Odlišný pravopis má 4. pád jména (věc): Is*^- Zřídka se vyskytují výjimky z těchto pravidel, např. OjÍ^aí místo klasického ^jjj^í. 8. Šadda úl Je to značka, která vyjadřuje zdvojení souhlásky (viz výše Geminace) . Zdvojené hlásky se vyslovují prodlouženě. '{JÍ - qaddama (představit) žjC-1 - sajjäratun (auto) ^-iaj - battichun (meloun) ýu> - mamarrun (chodba) 9. Hamzat al-wasl, wasla Termínem hamzat al-wasl (spojovací hamza, viz výše) se označuje tzv. protetická hamza (předsuvná hamza) a hamza členu určitého. Jejím nositelem je vždy 'alif. Značí se hamzou, má-li samohlásku a (viz níže člen určitý). Má-li samohlásku u nebo i, píše se D příslušného alifLi pouze damma nebo kasra. Vyslovuje se na začátku věty. Uprostřed věty f po samohlásce se ve výslovnosti vypouští a nad příslušný 5alif se klade wasla > . iL-sŠl - uktub (piš!)/přízvuk je na kmeni/ !LJrí ji - qäla-ktub (řekl: piš!) \[r&r\ - iglis (posaď se!)/přízvuk je opět na kmeni/ ![rwlirí Jvž - qäla-glis (řekl: posaď se!) 10. Madda Je to značka, která se klade nad alif jako nositel hamzy na začátku nebo uprostřed slova a nahrazuje hamzu se samohláskou ä ' . '. > ~ * ,~ - 'ächudu (vezmu) tljl - 'ara'un (názory) ta'ämurun (spiknutí) «Ty> - miťätun (zrcadlo) 23 1. lekce Text A .<^s£i.l Jl jJbr Ul .£JUll JjÜaJl J iliÜI .äiisJl (_jc-Jl Jbrjj .■JjO*- c~j J jiCU Ul t*i 9ijsrjo O^t .i-ijJU ,J» .«Jjl^l äijüJi J O^l .Ä-r^-t äTj-i ^ .ÄS'jJi J ^.l«^» JA .SÜÜ1 JLP utftj JIpäI^i .c-Jl r,U* 0^1 A Ttsyrj* ^ Ja tyfr j* äjj^jlj Ä?-jJÜI Jjj-^j äj-jJ jloJrl ^ .3UJJ1 ojSJi jp JjjI? JUL* ÄjjjJl ü£i J .ä-)jP ÄJLtf ^a .i^-s&l äjjs^Lo ÄJuJl .äJLjj ÄjjAjil k_Jl£ j Äj^aj ädltlt MjS\ h*>j J äaJlil .äoll» Uyi\ Ui : ^_ 4 iSP CJi Ja : o .Äjwli-I J La ^jli Ui cj»jü : p ^^'Lj CJi ^ji : O .a^wÜrl iuJil J jTUi UI : ^_ ?tJj«Jl jlUil flOjO?r UU? ji OjOpt VwUJrl iuJil J £bjt Ja : O .äjjj-j äJÜsj 3UJ (--Jlisj i^gjsuJÜ l-JU? «JbA : p .äJL>- ÄJLji 4jj3 ja j* tV : p ?Usji ^ jj» Ja ?Äjjj_JI LJUaJl jjf jAj : O 24 j^ti-t ^jJl i-Jyš)b (jdJ J JjU ja .^íijjJ^jä : ^ ^La : o .SJb-jJl ^« ä»fIj Libj-j jju? ,j» : p ?^gJl cÁi>- JaJi Jlr áiU* liUj ja y> : p_ .^Ijj ^*aS ,í)La : o .j^iáJl -Uj Uib iJUa íj?-j^> UÍ : o Gramatika Determinace a indeterminace jména. Člen určitý Jména obecná (apelativa) mohou být určená (determinovaná), nebo neurčená i indeterminovaná). K determinaci slouží člen určitý. Má základní tvar al-, stojí před jménem, je s ním spojen a je neměnný bez ohledu na číslo, rod a pád jména. Pojí se s podstatnými jmény, přídavnými jmény, zájmeny (zájmenem vztažným) a číslovkami. Jména vlastní ipropria) se vyskytují se členem i bez členu, ale v obou případech jsou pokládána za určená. Člen určitý mají jména všeobecně nebo v dané souvislosti známá, jména jedinečná (slunce, měsíc, vesmír apod.) a mnohá jména vlastní. Indeterminace je u většiny jmen vyjádřena koncovkou -n (tzv. nunace), která se však nepíše jako grafém níin a pouze ve vokalizovaném tvaru je vyznačena dvěma vokalickými znaménky pro příslušný pád. Vyslovuje se za pádovou koncovkou. Některé jmenné tvary nemají nunaci, přestože jsou indeterminovány (viz 2. lekci - diptota). Naproti tomu některá vlastní jména mají nunaci, ale jsou logicky a syntakticky determinována. V uvedených příkladech stojí jména v 1. pádě, který má koncovku -u (viz 2. lekci -pádový systém). jméno neurčené jméno určené c4í - bajt-u-n (dům) c~3í - al-bajt-u OlsT - kitäb-u-n (kniha) L>lí£JÍ - al-kitäb-u 25 ö\Xj> - majdan-u-n (náměstí) jaj - funduq-u-n (hotel) - 'ab-u-n (otec) OiluJi - al-majdan-u JI 0/ c3jJU)Í - al-fimduq-u '<~>Hs - al-'ab-u Vlastní jména se členem určitým Lj- al-Maghrib-u (Maroko, Maghrib) cJj&í - al-Kuwajt-u (Kuvajt) >iý^ Vlastní jména bez členu určitého a s nimací - Muhammad-u-n !w- - Hasan-u-n al-cIraq-u (Irák) al-Jaman-u (Jemen) Sa'ldun Vlastní jména bez členu určitého a bez nunace 'J*p* - Misr-u (Egypt) If-iJ - Túnis-u (Tunis, Tunisko) jJaUé - Filastm-u (Palestina) ^jjsí - Bajrüt-u (Bejrút) Člen al- může podléhat dvěma změnám. 1. Hláska -/- se asimiluje k následujícím souhláskám: t, J, d, d, r, z, s, š, s, d, t, z, 1, n Nad -/- se v tom případě nepíše sukún a nad příslušnou souhláskou je ve vokalizova- - tallun (kopec, návrší) jal - at-tallu - Jälitun (třetí) cJlíll - at-jälitu *ß daftarun (sešit) 'ßtä - ad-daftaru - dahabun (zlato) L-áJUÍ - ad-dahabu - ragulun (muž) ~ ar-ragulu - zamTlun (kolega) az-zamllu - sä'ihun (turista) ycj - as-sä'ihu - šäri'un (ulice) Ißl - aš-šärťu - sadTqun (přítel) jíJUaíí - as-sadTqu - däbitun (důstojník) LúaJÍ - ad-däbitu - tablbun (lékař) lJoíí - at-tabTbu > - zahrun (záda) aiit - az-zahru - lahmun (maso) al-lahmu - nahrun (řeka) - an-nahru 26 Poznámka 1 Podle starých arabských gramatiků se uvedená písmena nazývají solární (hurufun šamslja-tun), ostatní písmena lunární (hurufun qamarljatun). 2. Hamza členu určitého se po předcházející samohlásce - dlouhé i krátké - ve výslovnosti vypouští a ve vokalizovaném tvaruje nad alifem značka wasla (viz také výše) - ' . se píší dohromady s následujícím slovem. t.JlíaJ (jednomu studentovi) íjCLj (autem) Po předložce —I se v písmu vypouští alif členu určitého. jjOÍUU (pro toho přítele) y/jiiJJ (Pro toho učitele) Začíná-li jméno souhláskou /-, vypouští se i -/ členu určitého. ä-íjäJi (pro arabský jazyk) 27 Dlouhé samohlásky se před členem určitým ve výslovnosti krátí. vyslov: fiš-šärľi (na ulici) vyslov: ňlal-maťami (do restaurace) vyslov: 'alal-maktabi (na stole) Poznámka 6 Hamza, která se po samohlásce ve výslovnosti vypouští, se nazývá hamzat al-wasl (spojovací hamza; viz výše). Rod Arabština rozeznává rod mužský a ženský. Jména mužského rodu nemají žádnou specifickou koncovku. Jména ženského rodu mají v převážné většině koncovku -atun ( ž nebo 4— ; viz také výše), v níž je obsažena pádová koncovka a případně nunace. Další koncovky označující ženský rod budou probrány později. Koncovka -atun se často vyslovuje v pauzálním tvaru (na konci věty nebo větného úseku) pouze jako -a. Ä-JUs (studentka) i'jĽ* (auto) Á-/)lúJl (ta škola) äjjÍaJÍ Ji (na fotografii) k*£JÍ Jj (na univerzitu) Existuje však celá řada jmen ženského rodu, která jsou bezpříznaková. Jsou to: a) jména přirozeně ženská, např. (matka), ^jj* (nevěsta); b) jména označující párové části těla, např. & (ruka), "Js- (oko); c) většina jmen zemí a měst, např. (Egypt), iljJÍ (Indie), J&o (Damašek), aft*í (Bagdád), ^>JíJÍ (Jeruzalém); d) některá další jména, např. "j-X^i (slunce), Je°j (země), jti (oheň), IJý- (válka), lyM (duše), jií (dům). Poznámka 7 V této souvislosti je třeba uvést tzv. vztahovou koncovku (nisba), kterou se tvoří většinou přídavná jména od různých podstatných jmen, mj. od jmen označujících národnost, nebo zpodstatnělá přídavná jména. Tato koncovka má tvar -Tjun (psáno -ijjun), v ženském rodě -Tjatun (psáno -ijjatun). (věda) I^Uí- (vědecký) a-Jp *,„. „ s *t ,,, (škola) ^j"^ (školní) v^j-^ (3l^*Jl (Irák) (it^p (irácký, Iráčan) ^iíri (zahraniční, cizinec) 28 Příčestí činné a trpné (participium aktivní a pasivní) Příčestí činné má v 1. (základním) slovesném kmeni po prvním radikálu -a- , po druhém radikálu -i-. KaTiB-u-n (píšící) žen. rod KäTiB-at-u-n óäLiS-u-n (sedící) žen. rod GäLiS-at-u- WäQiF-u-n ÍMfj (stojící) žen.rod WäQiF-at-u-n Příčestí trpné se tvoří předponou mamá -u-. -, první radikál je bez samohlásky a druhý ma-KTuB-u-n (napsaný) žen.rod ma-KTOB-at-u-n ma-FTůH-u-n (otevřený) žen.rod ma-FTůH-at-u-n s, >\, ma-ŠHuR-u-n JJ4-^ (slavný) žen.rod ma-ŠHuR-at-u-n Přívlastek shodný Přívlastek stojí zájmenem a shoduje se s ním v pádě, určení a - kromě některých případů (viz 2. lekci) - v čísle a rodu. Je vyjádřen zpravidla přídavným jménem nebo participiem. (velký dům) (ten velký dům) (nové auto) (to nové auto) (stojící muž) (ten stojící muž) (sedící studentka) (ta sedící studentka) (slavný spisovatel) (ten slavný spisovatel) (otevřené dveře) (ty otevřené dveře) Jmenný přísudek. Věta jmenná Jmenný přísudek (jmenný predikát) je nejčastěji vyjádřen přídavným jménem, participiem nebo podstatným jménem. Není-li výslovně zdůrazněna jeho determinace, bývá zpravidla neurčen. Jednoduchá věta jmenná, v níž se v přítomném čase nepoužívá sponového slovesa „být", je tvořena určeným podmětem (subjektem), jímž bývá zpravidla podstatné jméno, vlastní jméno nebo zájmeno, a neurčeným jmenným přísudkem. Neshoda (inkongruence) v určení mezi podmětem a jmenným přísudkem má syntaktickou funkci. "jS cJ3í (ten dům je velký) ^Ji^- 'jk (on sedí, dosl. je sedící) J^-jt> fjs (ona vychází, dosl. je vycházející) ^Slí (bratr je inženýr) iUir «3j-aJÍ (ta fotografie je krásná) X*í)\r> cJ^áí (sestra je učitelka) 29 Místo jmenného přísudku může stát adverbiální výraz. JúIJÍ ^ půlili (hotel je na náměstí) c4?í S^CJ* (auto je před domem) aijtjJÍ apCJÍ ^ šjiř^JÍ (přednáška je ve čtyři hodiny) Ve větách s adverbiálním výrazem může být podmět určen nebo neurčen. Je-li neurčen, stojí na konci věty. ale: (na stole je nějaký dopis) (v časopise je nějaký článek) (ten dopis je na stole) (ten článek je v tom časopise) Ve větách s příslovečným určením místa lze použít pro mužský rod ustrnulého slovesného tvaru irrjí (nachází se), pro ženský rod J . Tyto tvary stojí před podmětem. ČJljJuJÍ j^-jj (hotel je na náměstí) Á~/)*útf ^ů* Äk^w»JÍ Aŕrjj (zastávka je u školy) K zdůraznění lze použít ve funkci spony zájmena osobního samostatného. 4*»Urí ^ Jlílol }á Lí^í (otec je profesorem na univerzitě) Sifejp ^* j>VÍ (matka je zaměstnána na ministerstvu) Zájmena osobní samostatná jednotné číslo 1. os. 2. os. muž. r. žen. r. 3. os. muž. r žen. r. lží (já) ÓÍ (ty) cJÍ (ty) (on) (ona) množné číslo 'cŕ* (my) r2í (vy) Jj3f (vy) j*Á (oni) (ony) dvojné číslo 2. os. muž., žen. r. Usli (vy dva, vy dvě) 3. os. muž., žen. r. Ua (oni dva, ony dvě) 30 Poznámka 8 Arabština rozlišuje rod mužský a ženský' i ve 2. osobě jednotného a množného čísla. Poznámka 9 Množné a dvojné číslo jmen bude probráno ve 2. lekci. ♦ Cvičení 1. Spojte se členem určitým .Jlič cÄjtobr tcJJLJ i3jL*i íd\Xj> tjjiJ? íÁJLjj íLÍS" cÄi^£ ílJJí íýJ^r iijyfi tSÄA íÄ^jJjs tOgg lyJ; t^Jj^ä cj^i? tžJJU třjLfc íj~aä í3*-j! tC^i tďLí 2. Doplňte . . . j* ^UiJl cJUaJl .JwlJrl J . . . .y-ii (JJJ J . . . j* .ilš-jll ^ . . . Libj-Jl ÄJUaJ\ ... J äXUJl ÄŕLJl .ij&l J Syry {JÍJJ\ v_JUsJí ■ • • J* 'V* j* . . . %a ryA\ . . . 3. Tvořte podle vzoru ■ jj^-.m.a i_JlS' cíCOÍ iljJufi tijž i^Jj-Aí Ji-Ui9 ciLSr ÁjjAj • krásný před /místně! časopis uí já sedící ty /muž. x.l i> univerzita, cl ty /žen. x.l vysoká sko\a ' vedle ŕ* vy /množ. č. muž. r./ sousední, sousedící vy /dvoj. č. muž. i žen. t j až do /časově/' vy /množ. č. žen. r./ kamenný nebo přednáška Liji také, rovněž stanice, nádraží kde rozhovor -1 předložka vycházející vyjadřující 7. pád; v mimo, vně Praha Lir- za /místně/ věž 32 * t" studující škola %< t ^ t učitel Uílí vždy, stále jdoucí, jedoucí zlato čtvrtý vracející se výlet dopis venkov ;>3 kolega kfi váza turista sedmý divadlo hodina, hodiny bydlící, obyvatel i f, saúdský, Saúd rok, ročník í.,' « súdánský, Súdánec syrský, Syřan i- < Sýrie {,.*, auto ulice firma, společnost byt slavný, proslulý * a/ ť" ráno přítel malý t- '' > fotografie důstojník rr...j-» lékař y± známka (poštovní) patro student dlouhý obálka záda > poledne odpoledne jí" jí dopoledne rodina svět arabský, Arab výstava > na 0 u, při iik zítra 3i'J> pokoj, místnost ZJ** otevřený luxusní palestinský, Palestinec . Jŕ astronomický orloj hotel v před /časově/ jeli přicházející, příští m starý poblíž vesnice hrad, paláce, zámek Pražský hrad zavřený Káhira článek národní píšící, spisovatel velký smi (psací); 33 * ŕf m J* 'é tú* t* Ú* Jjlí kancelář, úřad knihovna napsaný fakulta k, pro /předložka 3.p./; od /autorské/ ne libanonský, Libanonec jazyk obraz, plátno stůl co /tázací/ kdy /tázací/ město kolej (vysokoškolská) nemocný, pacient večer egyptský, Egypťan s s kým? kdo z, od odkud? náměstí vystupující, ubytovávající se žiští okno my NagTb Mahfuz ano řeka > zda /tázací částice/ oni oni, ony /dvojné čí ú» ony zde 2) lis tam inženýr J» on ona J a, i Kŕ1 nacházející se ministerstvo střed uprostřed zaměstnaný, úředník stojící ale nachází se dnes 34 2. lekce Text A l£JJÜ\ jdjJJl jo jj^ail jrJbiU kjip Jl»pí ^ .äfiOÄll fcj^all jÜ^I jo j^T LiUJl <_á*-lsll J ^La jo lí-y~aA ij£\j>j 2jýX\ (JljjJt-b. JjUJÜ ^ilšj Sjj-aÍI áa5U Ob-ýj yžU íjj^T JJli Mio ttójjJ-1j j^io J 4~ojJl ŽLi-l jP íjjiř Ola_íJjvo i5LA íj^jú ?IJLír 4ujjXoj 2ÍjjX* Í£líA\ Sjj-aÍI žjUai-l Ja jbu..%Jj JÜj^t?- JjUll 8ÍA Jj ďJ_3r JjIJ>- Ja~Jj J jjáUaJl jo Äjv^Ij Jjlw J>jj O-?- jP ia£.Uí)l c, ji^s ü_jib" 8yoUDb ^^ail i_äÄxl( J .oMTj JaJaiš — i>_oJ:l OUIjjäJJ j>dJiiJT . jLš3l (_íj^íaJJ . jAÍUM u-aJÜI jo J ijřjyw JUj-aÍI «.llfcSU ä,?-1j?- o*sfí ,*JLa — oia)lj ^*Jl jP íaJ OU^jJjvo OUjbJ.1 ala jj Íjíwj jilÁJ ^La> .^JiJl t£j-aII tSj^1 J^1 (j^* (t^4 lMí ř'J^^J -*íjU*ll 3_j-Lilj — 4ik*il Jv\A\ .Xm jo Jbřv^lj (jliii jjju&I jwo_^l jjJLi .SjJrl J iJUŽIj JIjuT ülojň J^rji -UaJ j^j-ail ^jUJJ TextB VoJbrSlI O^laJl jjj jo .íj> ^Jl^-Í o*Als ijwUrl ájjJÍÍ J — f .ÁJj^tj 3jj-~j^I OlJJUl jo j^a - o fUajj oL-arí OÜÜ? Ä_*oUM iyjjj J iiLa Ja - í .Dl~Ja_JÍ (JbJbs iiUa cmú - o •sšJjyH «la J Äl^o o*iuio iJbjs Ja — í yJUr Jlj .Ur &^o Oblili ala .OjäJI JjOJI J ^JUai^lj ^LJl j-üjJI jP O^lio íÍLa t(»*j - o .LJaJl J 9j>SM Ä~«i*Jl OliU-r^l jP O^lÁs \JJ& ?íjjP jiüüf ^'Uu-Jl ijbr^l J Ja - í .-IjJl nl)UjP JUiJ Jbrj^il J í.pjů — o VLSLjxxJl Äjj_4^4Jrl j o*Uí~j Olibr_^o iJUa Ja — f .Mio ^l^j j ^jlá Jjij^ J OtiU™^ l>Ubrj^fi iJbjs íj^o — o íjtfb^^l S-^ja jo - f .j£jll J (JjTjLÍ^ j^a — O VijjTjUll jo juT jap jčjil J J* _ í .íjuS' ijljjj jo olTjLLoj ijjTjUivo jijll j — o 35 .(3juíJi J - o ?4>uyikii aul* u - í ?JOjJ^Jl J jí - f .Ä~L>3t jj» s.*>b>j jjjjj-a!1 J — » ?ÄJjjJl Jj-Jl J a^-jj liU - í .(^ j^-í íjáT obr j^j ^'jJJ o M T í)Ua Jbrj5 — o ?Uajj Liyj! JULJi J LljA Jij-<í i3La Ja - í .^Ai* (J iJjjJl Jjj~Jl cUJs — o ja jjí Jl - I .ItJíkil Jj ŕli-Uŕ^l i^Ali jA — o ?ojí- s.\jj^j »Uiŕ ôjáJi č!l-iUl J Ja - í .i_Jj í.UA*J! ja jdS' iJbA cj^JÓ — i_J ?olifjJl ikJj^ ý ^CJl ^ Ja •MaiiJl oJLä jl - f .oĽfjíl dttjH y* - o ?0bJL*Jb-bs jjj j* - í jo dibj bJ JA ÄjUo jJl í Ja - o ?«0ä *_^3l sla Ja - í .ÍJjJ&r óUjj ÄŕAí t_-^J> oJA — o flj&jij j L»žä Jaíly- 5Ls£ll J Ja - \ di-b"j Ja-jj^l iJjJAI ~&u_ý- 9ja — o Gramatika Pádový systém Arabština má tři pády: 1. pád (nominativ), 2. pád (genitiv) a 4. pád (akuzativ). U trojvý- chodných jmen (nazývají se též triptota - viz níže) je koncovkou 1. pádu -u, 2. pádu -i a 4. pádu -a. Pádové koncovky jsou vyznačeny jen ve vokalizovaném textu. Indeterminaci (neurčitý člen), vyjádřenou tzv. nunací (koncovka -n) vyznačují dvě znaménka pro příslušný vokál (viz 1. lekci). Neurčená jména trojvýchodná bez koncovky -atun mají ve 4. pádě ještě tzv. ochranný alif. Ke jménům s koncovkou -atun se ochranný alif neklade (viz také 1. lekci). 36 neurčený tvar určený tvar 1. pád JUii JUJÍ 2. pád J JliuJÍ ,i 4. pád *illáí LiS' (napsal) JÚJÍ Lž" äJCij Lír äiĽ/jí LiS" Nominativ je pádem podmetu, jeho shodného přívlastku a jmenného prísudku. Genitiv je pádem neshodného přívlastku (v genitivním spojení - víz 4. lekci) a pádem předložkovým. Akuzativ j c pádem přímého předmětu po přechodných (tranzitivních) slovesech a jeho shodného přívlastku, v mnoha případech doplňku, příslovcí a příslovečného určení a rovněž podmětu po spojkách £>í (že), OSí (protože), jš3j ■ (ale) a částici OJ (viz 3. lekci). äljfc äíLjj Lir (napsal dlouhý dopis) /předmět/ U-ili 2frj (vrátil se zdráv) /doplněk/ ^jJi Ujp UaJi Uter /příslovce/ lájí'' (ze strachu) Usjí (k zemi, na zem) /přísloveč. určení/ >jj\*<±\ ÄíTC- ÄJUaJÍ Ol (ta studentka bydlí v sousedním pokoji) /podmět/ Dvojvýchodná jména (diptota) Vedle trojvýchodných jmen jsou v arabštině také - v menší míře - dvojvýchodná jména (diptota), která mají pouze dvě pádové koncovky: -u pro 1. pád a -a pro 2. a 4. pád. K těmto jménům se neklade neurčitý člen (nunace). Jejich in determinace je vyjádřena absencí členu určitého nebo jiného determinačního prostředku (následujícího genitivu nebo zájmena osobního připojeného - viz 3. lekci). Mezi dvojvýchodná jména patří: 1) Mnoho vlastních jmen osob, měst a zemí. Jsou to převážně jména cizího původu nebo jména bez členu určitého zakončená na tä' marbúta, např.: a) jména mužská: oUlL i>U& b) jména ženská &i>l3 ibL> c) jména měst >Cj3j£ d) jména zemí 'Ja* J^LM julí 37 2) Přídavná jména označující barvy a tělesné vady nebo vlastnosti, např.: (žlutý) 'ýM (červený) ííjjf (modrý) 'j>"Jo\ (hluchý) 'ďJ^ (němý) '^já (chromý) jžžil (světlovlasý) jJW (holohlavý) 'ý>^ (snědý) Ženský rod od těchto přídavných jmen se tvoří diptotickou příponou -ä5 u, např.: tS'JĹfi (žlutá) ťďjř- (němá) *iy~> (světlovlasá) 3) Přídavná jména zakončená na -änu, např.: > , ta % d^LS (líný) OQJa* (žíznivý) oCíp (rozhněvaný) Tvar ženského rodu od těchto přídavných jmen má koncovku -ä a je nesklonný, např.: Pod vlivem hovorového jazyka se však objevují stále častěji i tvary trojvýchodné: ÄíyĹS ďJUJaŕ SÍĽgaP 4) Některé typy vnitřního (lomeného) plurálu (viz níže), např.: (kolegové) slJu^i (přátelé) ďfá (školy) Příklady na dvoj východná jména ve 2. pádě: «*>Uj ^ (s kolegy) jIa» (do Egypta) ^j1^ ^ (ve školách) Jsou-li dvoj východná jména (v výjimkou vlastních jmen) určena, stávají se frojvýchoctaýrni, např.: JjjVi ^J°Jál\ ^ (v té modré obálce) jt£&ri\ ^Jjit ^» (s tím světlovlasým chlapcem) frájů& 'ja (od těch přátel) Jména zakončená na -in a -a« Tato jména budou podrobněji vyložena v 16. lekci (slovesa s 3. radikálem w a j). Zde uvedeme jejich základní rysy. Jména mužského rodu zakončená v 1. a 2. pádě jednotného čísla na -in jsou většinou participia aktivní od výše zmíněných sloves; \ýjimečně jsou to vnitřní (lomené) plurály. Akuzativ má v neurčeném tvaru koncovku -ijan. V určeném tvaru mají tato jména v 1. a 2. pádě koncovku -í a ve 4. pádě -ija. Jlř c4í (vysoký dům) J£ c~j ^ ba (viděl) 38 Tvar ženského rodu má koncovku -ijatun a je trojvýchodný, např.: Älilŕ ÍjIL (vysoká budova) Jména zakončená v jednotném čísle mužského rodu na -úwjsou většinou participia pasivní od výše zmíněných sloves. Patří sem i některá další jména. Tato koncovka je ve všech pádech stejná. Je-li jméno určeno, mění se na -ä. V obou případech je jméno zakončeno na hlásku já'. K tvarům participia pasivního ženského rodu od těchto jmen viz 16. lekci. Množné číslo Arabština rozlišuje množné číslo vnější, tvořené pouze příponami, a množné číslo vnitřní (lomený plurál), tvořené vnitřní flexí, tj. změnami uvnitř kmene, a případně ještě pomocí předpon a přípon. Množné číslo vnější mužského rodu Má v 1. pádě příponu -una, ve 2. a 4. pádě příponu -lna. Je-li jméno určeno členem určitým, tyto přípony se nemění. Je-li určeno jménem v genitivu nebo zájmenem osobním připojeným (viz 3. a 4. lekci), odpadá u těchto přípon jejich zakončení -na. Množné číslo vnější mužského rodu se tvoří nejčastěji od 1) podstatných jmen typu KaTTäBun označujících zaměstnání, případně činnost, např.: (rolník) 0_p-*AÍ 2. a 4. pád '^JÚ "^'ý. (vrátný) i)JSj> 2. a 4. pád o^Xý 2) participií aktivních základního slovesného kmene, majících slovesný charakter, např.: ■> '. ' t '. , 3) participií pasivních základního slovesného kmene, označujících osoby mužského rodu, např.: 4) zpodstatnělých participií aktivních a pasivních rozšířených slovesných kmenů, např.: 1., 2., 4. pád ^jillíU (nemocnice) 39 5) přídavných jmen se vztahovou koncovkou (nisbou), např.: i ' i í > '. í > t \ l Poznámka 1 Některá vztahová jména označující národnost tvoří množné číslo a) vypuštěním vztahové koncovky, např.: b) vnitřním plurálem (viz níže), např.: Množné číslo vnější ženského rodu V 1. pádě má příponu -átun, ve 2. a 4. pádě -ä/z'«. Tvoří se a) od stejných skupin jmen uvedených u množného čísla vnějšího mužského rodu, např.: !< 'í *. .* '* b) od mnoha neosobních jmen ženského rodu s koncovkou -atun, např.: - — ObvsU*- ar - bar ŠÍT - bS)T c) od mnoha neosobních jmen mužského rodu, např.: 0 'O* * ^OJI d) od mnoha jmen cizího původu, např.: Množné číslo vnitřní Tvoří se od většiny jmen. Má desítky forem, trojvýchodných i dvoj východných. Na paradigmatickém kořeni K T B jsou ukázány ty nejčastější. 40 I. Formy jmen třísouhláskových kořenů 1, KuTuBun: - i" 1« - JJU - ut 2. KiTäBun: 'k - J£j - JtSf - Ji> 3. KuTuBun: * Os t* - ^JJ-5 ji* - JJ** 4. 'aKTäBun: M - - - j^í Jáfc - júLí 5. KuTTäBun: - 0\lr Utfc - l>yí 6. KuTaBun: SíýV - - ^> - J>> d - j**- 7. KuTaBä'u: ■Č s - Í-Ojj - 'Áfc'j 8. 'aKTuBun: 1* 0 s ■3. a s - - Aírjl 9.5 aKTiBá' u: ■* « jí > - Srí " 10. 'aKTiBatun: Jlío - - äklíí - 11. KaTä'iBu: - ^jut — ^jIsj Ji - Jílu, 12. KaTäBin: ji! - J lál v - Tí. Formy jmen čtyřsouhláskových kořenů, včetně jmen třísouhláskových s předponou Jména s krátkou samohláskou u třetího (nebo předposledního) radikálu tvoří plurál podle formy KaTaBiBu, např.: Jména s dlouhou samohláskou u třetího (nebo předposledního) radikálu tvoří plurál podle formy KaTäBTBu nebo KaTäBiBatun, např.: III. Formy jmen pětisouhláskovych kořenů Tvoří lomený plurál většinou podle formy KaTaBiBu zpravidla s vynecháním jednoho radikálu, např.: ^wabjj — £fc*ljl Oj«>Ur — iwO UP Poznámka 2 Některá jména tvoří dva nebo i více lomených plurálů, např.: jj - "Si i Äri / JfiÚ 41 Poznámka 3 Některá jména, která mají více významů, je rozlišují různými tvary plurálů, např.: a^-j (tvář) - 9J>rj ^rj (aspekt) - í£-jí c4í (dům) - &j*> c4í (verš) - oúí Dvojné číslo Dvojné číslo (duál) je v moderní spisovné arabštině - na rozdíl od hovorových jazyků - kategorie stále živá a produktivní. Používá se důsledně a v plném rozsahu. Jména (podstatná, přídavná a participia) mužského a ženského rodu tvoří duál příponou -ani v 1. pádě a -ajni ve 2. a 4. pádě. Je-li jméno určeno členem, tato přípona se nemění; je-li určeno jménem v genitivu nebo zájmenem osobním připojeným, odpadá její koncovka -ni (viz obdobně množné číslo vnější mužského rodu). 1. pád oSlÚi týi\Á\ OlsJjIú Dlí-ijjdt 2. pád jllUi ^>Ml ^ Cf^^ ů* ús^j^1 i>» 4. pád v3* j-j^1 oáT j^-j^ (navštívil) jlj jajjIiíI jlj Spojení jména v množném čísle s přívlastkem a jmenným přísudkem 1. Spojení jména osobního s přívlastkem Přívlastek se shoduje se jménem v rodě, čísle, pádě a určení. i_JUrVl o^Uah » o42r% cjÚlkJl (pozval) líó 2. Spojení jména osobního se jmenným přísudkem Jmenný pří sudek se neshoduje v určení (viz 1. lekci). t si Ljlírí L.'*>Ua5l (ti studenti jsou cizinci) čj\sýrý oÚÚaJl (ty studentky jsou přítomny) 3. Spojení jména neosobního s přívlastkem a jmenným přísudkem Neosobnímu jménu mužského a ženského rodu v množném čísle odpovídá syntakticky jednotné číslo ženského rodu. Ú>Je (dlouhé články) iLjt c/áúilí (ty články jsou dlouhé) SjííSJI (JjAll (ty velké pokoje) <-í^*Jl (ty pokoje jsou velké) 42 4. Spojení jména v dvojném čísle s přívlastkem a jmenným přísudkem Přívlastek se plně shoduje se jménem (osobním i neosobním). Jmenný přísudek se neshoduje pouze v určení. JllíM (dva zahraniční studenti) iLsJí^-l ôUJUaJl (ti dva studenti jsou cizinci) OljájjJri OlLíjjii (ty dvě nové školy) J\£bJÍr (ty dvě školy jsou nové) jjls^Jt (i (v těch dvou arabských knihách) Nomina collectiva (jména druhová a hromadná) Koncovka -atun vyjadřuje také nomen unitatis (jednotlivou část druhu) od jmen zvaných nomina collectiva. Ta jsou vždy v mužském rodě jednotného čísla. Nomina unitatis mohou naproti tomu tvořit množné číslo. j*-* stromy "ý^- kameny jU* ovce (druh) j^láj jablka jji banány *ójj papír dřevo «JnJi strom ij^úf kámen áLp ovce a^-Uj jablko i* »)y banán Áíjj list papíru kus dřeva jlí-tlií stromy (jednotlivé) jtíjr-l kameny Slifcl ovce olr-láj jablka oljji banány Stjjl papíry OĽi>í dřeva Zájmena ukazovací 1. Pro bližší předmět: mužský rod IÁa (tento) jednotné číslo množné číslo mužský' a ženský rod ř-VJÁ (tito, tyto, tato) V jednotném a množném čísle jsou tato zájmena nesklonná. dvojné číslo ČMii (tito dva) 2. a 4. pád ženský rod «Áa (tato) JlJlÁ (tyto dvě) 43 Používají se a) ve funkci podmětu Zájmeno stojí před jménem, které je obvykle neurčeno. V jednotném a dvojném čísle je vždy shoda v rodě a v čísle. LJtís ijLä (toto je student) bří aii (toto je studentka) Juii iJLa (toto je článek) ÁÍ^» «Ja (toto je časopis) čjľíUp OIÁa (toto jsou dva studenti) 0l£3lí> Dlít* (toto jsou dvě studentky) 0 lij ji* OtílÁ (toto jsou dvě fotografie) V množném čísle je shoda v rodě a čísle pouze u osobních jmen. Neosobní jména v množném čísle jsou pokládána syntakticky za jednotné číslo ženského rodu (viz výše v této lekci), a proto má zájmeno odpovídající tvar «ía . LŕÁ tSljA (toto jsou studenti) oUld? Á'jp (toto jsou studentky) cj%^> íía (toto jsou časopisy) ^jjSsáa (toto jsou lekce) Má-li být jméno určeno, použije se zájmena osobního samostatného jako spony. L>té3l y> lJu (toto je ta kniha) 'Úí/j\ aJLa (toto je ten dopis) Lf^l pí *Ý)a (toto jsou ti stadenti) cjú4h ji ^'jt> (toto jsou ty studentky) OÚtisJl Ua ůUía (toto jsou ti dva studenti) 0£)UaJi Ui ůtítá (toto jsou ty dvě studentky) b) ve funkci přívlastku Označované jméno musí být určeno. Je-li určeno členem, stojí zájmeno před ním. Je-li určeno jménem v genitivu nebo osobním zájmenem připojeným, stojí zájmeno za ním (viz 3. a 4. lekci). (JoläJl iJLa (tento hotel) eói (toto město) d jit-jíl t^)i (tito úředníci) bCJbaJl jSlji (tyto studentky) bSluiíi íía (tyto články) '\JÍ (tyto dvě knihy) Otfli (tyto dva časopisy) jl'ls&i jjÍa .j (v těchto dvou knihách) jlíbVii jlílÁ j* (z těchto dvou časopisů) 44 2. Pro vzdálenější předmět: mužský rod Šita (onen, ten) jednotné číslo ženský rod Žib (ona, ta) množné číslo mužský a ženský rod diíljí (oni, ony, ona, ti, ty, ta) v jednotném a množném čísle jsou tato zájmena nesklonná. dvojné číslo iislš (oni dva) 2. a 4. pád Používají se a) ve funkci podmětu Zájmeno stojí před neurčeným jménem, o té" &1& (tamto je kniha) 0j&j* iuji (tamto jsou úředníci) il33 (tamto jsou dvě knihy) íilstó (ony dvě) SJCij ilb (tamto je dopis) oilíM (tamto jsou cizinky) OlíJCij iJblí (tamto jsou dva dopisy) b) ve funkci přívlastku Zájmeno stojí před jménem, které má člen určitý. L>ií£)i iJJi (ona, ta kniha) 2Íí/j\ dlL" (onen, ten dopis) jjilšjll ÍLujI (oni, ti úředníci) oCir^l CikJjl (ony, ty cizinky) oVÚÍi iJUj (ony, ty články) ÍUj (ony, ty pokoje) l)U}Ji ilii (ony, ty dva dny) č>£tJl Cž-UVř (ony, ty dva roky) jlójji ÍLůi ^ (v oněch, těch dvou dnech) jIxíLil dLůí Á*í (po oněch, těch dvou letech) Příslovce ve funkci spony Tento tvar má význam adverbia „tam", ale často se ho používá jako spony ve významu ,Je", „nachází se" (viz anglické „there is", „there are", německé „es gibt" nebo francouzské „ilya"). XSý- LäT Xfš\\ J> v knihovně jsou arabské knihy. ?Li& ^ ^líá Já Je v té místnosti psací stůl? 45 ♦ Cvičení 1. Převeďte do množného čísla ^ý J-"'* *!aiíiwJW j^J^ tÄljÄ1 ÔjJ-fi 'Ä-Ä-^-j 4ŕL-) t^Út ^Jlw í- j^lp '^'j ^J*-*1 'cS"^' 't-A'^ 3. Výrazy z cvičení 1 převeďte do dvojného čísla 4. Přeložte Oni bydlí v těch dvou velkých hotelech. Ti libanonští studenti jsou v knihovně. Ti dva zahraniční turisté sedí v kavárně. Kam jdeš s těmi arabskými přáteli? Ty obchody jsou dnes zavřeny. Tato kníhaje o staroegyptských chrámech. Tyto cenné památky jsou vystaveny ve světových muzeích. Tyto stavby jsou významným dokladem starého architektonického umění. Kde se nacházejí pokoje pro hosty? 5. Uvedené výrazy přeložte a obměňujte podle vzoru kniha - toto je kniha - tato kniha - ona kniha - toto jsou knihy - tyto knihy - ony knihy první lekce, zlaté hodinky, barevná fotografie, arabský film, nový žák, zemědělský stroj, luxusní hotel, německé auto, hezký pokoj 6. Z uvedených výrazů vytvořte vhodné věty 7. Přeložte V těchto dvou knihách je mnoho barevných fotografií. Na stole jsou dva dopisy z ciziny. Arabští hosté jsou ubytováni v tomto hotelu. V Káhiře se nachází mnoho islámských památek. Tyto dva festivaly jsou velice známé i v arabských zemích. Kam odjíždějí? Odjíždějí k příbuzným na venkov. Na výstavě je mnoho cenných exponátů ze starého Egypta. Tyto dva časopisy jsou z Národní knihovny. Tito studenti jsou z Maroka a tamti z Tuniska. On bydlí v tomto domě, nebo v onom domě? 46 Slovní zásoba Poznámka Tvoří-li jméno množné číslo vnější, nejsou koncovky množného čísla uvedeny. stopa; památka, tlumočník, překladatel pamětihodnost turecký, Turek cizí, zahraniční, cizinec žák jiný Tunis, Tunisko druhý /řadová číslovka/ >> poslední velmi, velice Jordánsko zeď, stěna země, půda nový /ĺ)Cj|/ ^íD španělský, Španěl chirurgický islámský \' ^ - y i i aerolinie vyrobený, zhotovený různý, rozmanitý", ,*,t i i. > hy*i *-»" obrázek, fotografie, odlišný snímek lekce, hodina (školní) žebro prostudovaný důkaz /o / host í> lékařství, medicína Damašek lékař /JÍV á'jí stát, říše jistě, samozřejmě mezinárodní, světový poschodí ten, onen restaurace /bi-/ jiíij radar dítě hlavní student /ta/ >j muž letadlo levný /Julii/ JÚu chrám cestující, pasažér řada, počet loď, plavidlo ... j*jSii* velký počet, mnoho ruský, Rus arabský, Arab zemědělský vystavený kolega exponáty černoch známý, proslulý jÚĹÁj Ji}li otázka irácký, Iráčan zbraň člen trh, veletrh /ulito/ jiJá* významný, vynikající turista ^Jl* světový, mezinárodní politický /*UJk/ pír vědec filmový, věda kinematografický informace osoba architektura Východ, Orient />/ /J0*f/ práce / na /; dílo Blízký východ /ja/ J-l* dělník účastník /OjJuit/ jji* pracovník taška, zavazadlo /Lí"iíp/ ijjÄ* pavouk /£ií i jj^/ J^1 měsíc západní skalnatý Maroko přítel klíč těžký, obtížný jednotlivec 48 faraón /J-íUí/ Jl&j socha francouzský, Francouz /óJli/ ÄíjLa město umění t 3 Egypt hú umělec /SjU/ au král /bl-/ vitamín ./bl-/ ůl*-^ festival film /k$ y prorok hrobka výsledek jjäí tL-jjiií/ Ljjí blízký, příbuzný Cítí* výrobky hospodářský dům, domov / UUi/ Šijí / Jsi ženy kočka / kocour model, předloha /bl-/ jlki vlak /ilľj*/ ÍÁÁ / Ijut tento malý, nepočetný pyramida i-1 -wÍ vrchol, špička důležitý, významný cenný, hodnotný Žilíft je, nachází se velký, starý inženýrství /LÍ7 biř kniha indický, Ind početný /Ol—/ 0yjy> hormon mnoho, velké množství aspekt rovněž tvář /bl-/ Li&sSfl objev jeden /b%/ Lir pes ministr kostel, církev široký, rozlehlý, kuvajtský, Kuvajťan rozsáhlý oblečení jasný, srozumitelný f t • * ú /Jtí/ ji Libanon komu, čí? barevný Libye noc ľiý'jl Ú j zřejmý, zřetelný ležící, nacházející se situace, poměry delegace denní, každodenní /iUsií/ já* příklad například 49 ML»- IS Text A 3. lekce (iLJj iL) <_aJI obiiG- iiiiCs" Jt* iftiiä Caä) Jjj liij (JjJLii *Jh\ OlT .SjU" c-^JJ tlr4 ^Ji 2.J*1, *^ -«-W^1 jWl j>« jSfU -JbA t>liT Ojji* l —i sUiij .51 jJb wiii tlgliff C_lj ."aj£ Am OilS* . Jj^la)l s-3b£ äjSSvA CJl (jJbrJ «jb> : "?t*>Uj cisS lid" "?AsLs3 "..-i-U dL'L?- c».J 0^1 j j «Ijdl c4j->" ". JUu o j«U ijAbr C«-J j jjiS' ^-lp j jjj J, iCjji*)l b^jl" Ajj Jjjj .0i£ii liiJi Ji ^rj i^ ojuj .aIa! J] j^-üi i_-ai JiSj .sjüj Ji _yLJb cjjä*)i <ü ^«J H ALjj .ÄJju Amaj (iJtf j^ls ija Jjtfj .ObiiT OjP^il yrkJl uJJai .aLä) jsrbJb dL^alj Cjji*)l *-$»b>l J>> g i ikydJl dib j j j—-vä tObljJ-l iiIL" *>i l;^- Uj ^—jbliv?- j~JJl jfi gr1 01 Jj« j .IgpUr' j Cojä*)l j& .IwUuo aJaI Jl ^srjj S.tt.Ji«ll ♦*_JJiPL^a j^Hp £j~iJl ^srbJl _^Lii .yrlall ^jj "»JuXi> te-yb !~iyj*)l : j*-bJl TextB .i_Jbr^l cJ^Üa-ü if-Jb 10^- JUljJÜI «Aa Ol 0*4" .Ü Ä_~üb iJuiA cJliTj ÄiiiC» ä-jIjAJi flJL» Ol i^x« b^äklwj iJisjUil IajbTj l^säUj jpj J JbJ-1 j«i5jJl jp Ol»jLw ^ JyLo JJ cJLas- Ja j Ulb--ijji Objj^iilj j-aJI Uä^-Ijj bjiljlJj j«jjj ji-^l bjÄmi JJ bi j tUJp I I - I 50 • cT^JJ J! ^jj £_L-a)l J jJjj ja j*j>\£-\ J ujJtfc - l_j J ^Uu-I J Jb-Í Ů\S" Ja - í .íjljjjl ja uúey>j XqA\ ja íl^jj^ji ÜliiMil J Ĺ)lT t**J - i-j ?2Ljjí yšJb Jb\sř Ja - í •r1 ^ ja jJíUJl J ^I^j Jl Lat?-j - <_j TextC ?t»Jl&U Ĺj> OÍJ Ja - ?&üil Jp 47Ja -.Lgjlp 43ßjj ipxj — •íjjjjjl Jcŕ OijJl 0^ Ja - .jjjjll j-Lŕ it*u Ĺ)ŕ iaJU — ?JJrt W Ja- é\Aj2Tý Ii« — ?^rujaJ.1 Jjll Ja - Ijj3U 03 ib C-J* j£)j fjJl jvjaLUl C-AJiá tUÍ Gí .^í j^LlŽ tfljü - ?o^' J* - 51 Text D ?jflJaJl Jlŕ CwLsí- Ja - í ?i_~Jih J] c-aí - í .äi&l Jl Ijjsi Já h\ .äJĹS^I Jl i^jtä Gramatika Perfektum silného slovesa Arabština má dva základní slovesné tvary - perfektum a imperfektum. Tyto tvary původně vyjadřovaly spíše vid než čas. Perfektem se vyjadřoval vid dokonavý, především v minulosti, ale i v přítomnosti (např. v přísahách) nebo v budoucnosti (např. v pracích větách), imperfektem vid nedokonavý, především v přítomnosti a budoucnosti, ale i jako opakovaný děj v minulosti. Toto původní vidové rozlišení se v některých případech projevuje i v současné arabštině, avšak obecně lze konstatovat, že perfektum vyjadřuje čas minulý a imperfektum čas přítomný nebo budoucí. Pokud jde o charakter slovesného kořene, rozlišují se slovesa silná a slabá. Silná slovesa jsou tvořena radikály (souhláskami), které při flexi nepodléhají žádným změnám. Slabá slovesa (viz 14. až 16. lekci) mají jako první, druhý nebo třetí radikál tzv. slabou souhlásku wäw nebo já'. Tyto souhlásky se v určitých případech redukují, splývají s předcházející samohláskou, asimilují se nebo se mění v hamzu. Podobné rysy má i hamza jako první radikál kořene (viz 14. lekci). Kromě základního slovesného kmene (1. kmene) má arabština ještě rozšířené slovesné kmeny, tvořené afixy nebo změnami uvnitř kmene (viz 8. až 10. lekci), které různě modifikují základní význam daného kořene. Silná slovesa rozšířených slovesných kmenů se časují v perfektu stejně jako slovesa základního kmene. Proto v této a dalších lekcích uvádíme i několik sloves rozšířených kmenů a označujeme je římskou číslicí. Perfektum základního kmene Jeho nejjednodušší tvar je 3. osoba jednotného čísla mužského rodu. Od tohoto tvaru se slovesa časují přes 2. osoby k 1. osobě a v tomto tvaru se také uvádějí ve slovnících. Podobně jako u osobních zájmen se rozlišuje mužský a ženský rod i ve druhé osobě. Většina silných sloves 1. kmene odpovídá vzoru KaTaBa (napsal; holý kmen KaTaB). Tento tvar mají obvykle slovesa činnostní, např.: ^rj (vrátil se), L-Áá (šel, odešel), J^-í (vstoupil), S*> (zeptal se). 52 Některá slovesa stavová mají po 2. radikálu samohlásku i nebo u. Slovesa se samohláskou i vyjadřují většinou přechodný stav, např.: tiý- (byl smutný), "rý (radoval se), 'Jpý> (onemocněl). Samohlásku i však mají i některá činnostní slovesa, např.: ĹJji (pil)) '^Ý (rozuměl), (slyšel). Slovesa se samohláskou u jsou poměrně řídká a vyjadřují trvalý nebo dlouhodobý stav, např.: 'JŽ (byl velký), (byl malý), (byl hezký). Časování Perfektum se časuje pouze příponami, které se kladou k holému kmeni. jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. LiT katab-a (napsal) Ij^" katab-u (napsali) 3. os. ž. r. c*Z£ katab-at (napsala) katab-na (napsaly) 2. os. m. r. C-Isř katab-ta (napsal jsi) Išjá* katab-tum (napsali jste) 2. os. ž. r. katab-ti (napsala jsi) katab-tunna (napsaly jste) l.os. c3" katab-tu(napsal/ajsem) tgaf katab-nä (napsali/yjsme) Poznámka 1 Tvar perfekta 3. osoby mužského rodu množného čísla se píše s ochranným alifem. Poznámka 2 Slovesa s 3. radikálem d asimilují ve výslovnosti tuto hlásku k perfektním příponám začínajícím na t. Ve vokalizovaném textu se klade nad příponu šadda. OJ^rj (našeljsi) o^-j dvojné číslo 3. os. m. r. katab-ä (oni dva napsali) 3. os. ž. r. katab-at-ä (ony dvě napsaly) 2. os. m., ž. r. UilíT katab-tum-ä (vy dva jste napsali/vy dvě jste napsaly) Slovesný tvar zahrnuje i příslušné osobní zájmeno: äJLij c-IíS" (napsal jsem dopis) 'j^1 cŕ £í*j (vrátil se z dovolené) Zájmena osobního samostatného se užívá ve spojení se slovesným tvarem pouze k zdůraznění: .äJCti^íl čJjS Ú Já jsem napsal ten dopis. 53 Sloveso älS Je to sloveso slabé; jeho 2. radikál je w (kořen KWN; viz 15. lekci). V tvarech se samohláskovou příponou má v kmeni ä. Přistoupí-li souhlásková přípona, kmenová slabika se uzavře a ä se změní na u . jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. Olf kán-a (byl) ikän-u (byli) 3. os. ž. r. ciiST kán-at (byla) lf kun-na (byly) 2. os. m. r. cJš kun-ta (byl jsi) > 'fSií kun-tum (byli j ste) 2. os. ž. r. cJÍ kun-ťi (bylajsi) Ipt kun-tunna (byly jste) 1. os. cJš kun-tu (byl/byla jsem) o kun-nä (byli/yjsme) dvojné číslo 3. os. m. r. \i\S" kán-á (oni dva byli) 3. os. ž. r. teč kán-at-á (ony dvě byly) 2. os. m., ž. r. UžŠ kun-tum-á (vy dva jste byli/vy dvě jste byly) Příklady: .c~3i^ Byl doma. .Jé'jl\ CJIÍ" Byla s tou delegací. J jj c-lT Jú> Kdy jsi byl v Tunisu? °<£t 'JÄ Kde jste byli včera? .s-\jý^ ólr líílT Byly /ony dvě/ u příbuzných. Podobně jako OlS' se časují např. slovesa jlj (navštívil), Jté (řekl) aj. Slovesná věta V hlavní větě stojí obvykle slovesný přísudek před podmětem, za nímž pak následují další větné členy - předmět, příslovečné určení, doplněk. ďJŮJrl LJlkJl Lif Student napsal větu. /předmět/ J\ }y Matka přijela do Prahy, /příslovečné určení/ .U-Ľ jJ)h ^3 Chlapec se vrátil zdráv, /doplněk/. Před perfektní tvar se často klade částice JÍ , která zdůrazňuje dokonavost děje. Většinou se nepřekládá. V některých případech ji lze přeložit příslovcem , již". 54 .jtfjisUJl jXfi Iti Ten slovník již vyšel, .iíjji jíC*i jí Ta delegace již odcestovala. Na začátku může být hlavní věta zesílena ještě částicí Jii. cJtw IžJ Slyšel jsem tu zprávu. Plusquamperfektum Předminulý čas (plusquamperfektum) vyjadřuje arabština složeným slovesným tvarem: perfektem slovesa OlS* + částicí «W + perfektem slovesa významového. Podmět se klade mezi perfektum a perfektum významového slovesa. Když jsem na letišti vystoupil z autobusu, dozvěděl jsem se, že letadlo již přistálo před hodinou. Můj přítel již odjel, když jsem se na něho ptal. Když jsme vstoupili do restaurace, naši kolegové si už objednali nějaké nápoje. Částice ČJj a spojky 01 , íiH , Částice OJ slouží k zdůraznění podmětu. Podmět stojí po ní ve 4. pádě a za ním pak následuje slovesný přísudek. .ÚÚr\ Lir LJLiih i>] Poznámka 3 Po slovese J li (řekl) se částice ůj klade ve významu spojky „že". .jjjif cJlŕ äj>Wl t>] Jlí Řekl, že ta přednáška byla včera. .Íjjí 'j^ap- jí L-JaJl 01 ljívl Řekli, že se lékař hned dostavil. Spojka Oí (že) uvádí vedlejší větu předmětnou, spojka iŕi (protože) vedlejší větu příčinnou a důvodovou a spojka (ale) se používá v souvětí souřadném odporovacím. Po těchto spojkách stojí podmět rovněž ve 4. pádě a po něm následuje opět slovesný přísudek. .jjií 'JCi óijJi £j! ci*l> Slyšel jsem, že ta delegace odjela včera. 55 .Líw> ůtf" ^uM 0^ Jaíí *>Uä Ul$í Rozuměli jsme jen málo, protože ten text byl těžký. My jsme z Prahy, ale tito hosté přijeli z Berlína. Pravidla shody slovesného prísudku s podnietení Podmět v jednotném čísle Přísudek se s ním shoduje v rodě a čísle, bez ohledu na větný slovosled. .2uyJl hÚ\ LJdaJi IfjS Ten student studoval arabštinu. XSýii\ ÁžJUl 10 LJllaJl 01 .r>ttM ^ j*^ citf" Matka byla v cizině. .f. Ijj ^1 ^ijJi Jw?j Delegace přijela do Prahy. .c4?h ^Uí ä^CJl Cjžíj Auto zastavilo před domem. .C4*ll °Cfl3j SjCJl oi Podmět v množném čísle 1) Stojí-li přísudek před podmětem, je vždy v jednotném čísle: a) jde-li o podmět osobní, shoduje se s ním přísudek v rodě; b) jde-li o podmět neosobní, je přísudek v jednotném čísle ženského rodu, neboť plurál neosobních jmen je syntakticky pokládán za singulár ženského rodu (viz 2. lekci). ad a) .äJ&Ji ^ L»*Akii j/jí Studenti studovali na fakultě. .£jKJi (J oUilkil c-l/jí Studentky smdovaly na fakultě, ad b) .£jj> J\ ijijJi cJĹej Delegace přijely do Prahy. .c3 fé\ cj\jCJ\ cjšíj Auta zastavila před domem. 2) Stojí-li přísudek za osobním podmětem, shoduje se s ním v rodě i čísle. .d&h J OÚlkJl 01 3) Stojí-li přísudek za neosobním podmětem, je opět v jednotném čísle ženského rodu. .řjji J\ C~U>J i ý jJl 01 i\ ^Uf Cjjí} ol^^Jl 01 56 ? o drnět ve dvojném čísle 1) Stojí-li přísudek před podmětem, je v jednotném čísle a shoduje se s ním v rodě i s podmětem neosobním). Zájmena osobní připojená Tato zájmena se pojí jako přípony s podstatnými jmény, přídavnými jmény, slovesy, předložkami a některými částicemi a spojkami. Ve spojení s podstatnými jmény mají význam zájmen přivlastňovacích. Ve spojení se slovesy vyjadřují předmět, vc spojení s předložkami předmět nebo příslovečné určení, ve spojení s částicemi a spojkami vyjadřují podmět. Zájmena osobní připojená determinují jméno, které proto ztrácí nunaci. V této souvislosti připomeňme, že jméno může být gramaticky určeno pouze jedním ze tří způsobů: a) členem (viz 1. lekci); b) zájmenem osobním připojeným; c) následujícím jménem v genitivu (viz 4. lekci) koncovky jednotného čísla l.os. -T po samohláskách ä, T a dvojhlásce aj: -ja 2) Stojí-li přísudek za podmětem, shoduje se s ním v rodě i čísle. u sloves: -ni 2. os. m. r. 2. os. ž. r. 3.os. m. r. 3. os. ž. r. ka ki hu ha po samohláskách i, í a dvojhlásce aj: -hi koncovky množného čísla 1. os. na 2. os. m. r, 2. os. ž. r. 3. os. m. r. 3. os. ž. r. ku m kunna ■huni po samohláskách i, I a dvojhlásce aj: -him hunna po samohláskách i, T a dvojhlásce aj: -hinna koncovky dvojného čísla 2. os. m., ž. r. 3. os. m., ž. r. -kuma -humä po samohláskách i, I a dvojhlásce aj: -himä 57 Zájmena osobní připojená u podstatného jména 1. Jednotné číslo Zájmena se kladou za pádovou koncovku (bez nunace) s výjimkou zájmena 1. osoby, které se připojuje ke kmeni. Grafém ^- / * (tä' marbuta) se před příponami píše jako tvary hlásky ^ (ta1). kitäb-I (moje kniha) ížJb'lsf kitäb-u-ka (tvoje kniha) jt^lsf kitäb-u-hum (jejich kniha) Ajté ŕíkitäb-i-hi (v jeho knize) Áílsf qara'a kitäb-a-hu (četl jeho knihu) ,J^»ý& madras-at-i (moje škola) madras-at-u-hä (její škola) 'p^'yXf> madras-at-u-hum (jejich škola) LgĹi'jiÁ (J fT madras-at-i-him (v jejich škole) l^s^j^á jlj zára madras-at-a-kum (navštívil vaši školu) 2. Množné číslo vnější mužského rodu Před zájmennými příponami se vypouští koncovka -na. Přistoupí-li zájmeno připojené 1. osoby jednotného čísla ke jménu v 1. pádě, mění se u na I. V tomto případě je tvar stejný jako ve 2. a 4. pádě. 1. pád: ^~*G*L° mudarris-I-ja (moji učitelé) SjLjJÚi mudarris-u-ka (tvoji učitelé) 2. pád: t/*ó*^ ma'a mudarris-T-ja (s mými učiteli) ŽJLj^ijií ma'a mudarris-T-ka (s tvými učiteli) 3^* £° ma'a mudarris-T-hi (s jeho učiteli) 4. pád: ^-ó-^ kjj zurtu mudarris-T-ja (navštívil jsem své učitele) i~*>'íx* 30 zára mudarris-T-hi (navštívil své učitele) 3. Množné číslo vnější ženského rodu Zde platí tatáž pravidla jako pro jednotné číslo. ji&íjX* mudarris-ät-I (moje učitelky) Qí&ýiZ mudarris-át-u-ka (tvoje učitelky) '^C>JXa °ja min mudarris-ät-i-him (od jejich učitelek) 4. Množné číslo vnitřní Zde opět platí tatáž pravidla jako pro jednotné číslo. % ji kutub-T (moje knihy) ^ fikutub-i-hi (v jeho knihách) 58 °cj'\'ý qara'at kutub-a-hu (četla jeho knihy) 5. Dvojné číslo Před záj mennými příponami se vypouští koncovka -ni. íg&jÚ mudarris-ä-ja (moji dva učitelé) siQésút magallat-ä-hu (jeho dva časopisy) 'j*ýů ma'a mudarris-aj-ja (s mými dvěma učiteli) 43dj 'cj\jÍ qara'tu risälat-aj-hi (četl jsem jeho dva dopisy) Poznámka 4 Jména oí (otec), jM (bratr) a některá další prodlužují v jednotném čísle před zájmeny připojenými a před jménem v genitivu (viz 4. lekci) svou pádovou koncovku. Výjimku opět tvoří zájmeno 1. os. jedn. č., které přistupuje přímo ke kmeni. ^) 5 ab-í ,>i 5 ach-í ' abu-ka 'ňyA 5 achQ-ka > > > jp^! mďa - s Hnda - u, při tahta - pod Před zájmenem 1. os. jedn. č. koncové -a odpadá. ^úi t^jlř J&á 'čSs* Vyjádření slovesa „mít" Arabština běžně vyjadřuje toto sloveso předložkami. Používá se předložek —J , ^ , ^ , 'g* . Předložky —! se užívá a) jde-li o osoby: r 1 J (mám bratra) cJA IgJ (má sestru) ř\íwW?i U! (máme zde přátele) b) jde-li o abstraktní pojmy: jUi LjJ (mají práci) J (mám prosbu) ^Jť- $ (má zkušenost) c) zdůrazňuje-li se pevnější nebo trvalejší vlastnický vztah: cJj (má dům) tJSÚ. Ú (máme kancelář) Ä^^ä Ljl (mají firmu) d) ve významu „patřit", má-li české přivlastňovací zájmeno funkci jmenného prísudku: jí óil Ákl-iJi To zavazadlo je tvoje (patří tobě), nebo jeho (pat jemu)? ÄJalIiJl To zavazadlo je moje. ^iLL4^ j' LU Ir1 Ten slovník je tvůj, nebo tvé kolegyně? Předložek nebo ts'^ se užívá nejčastěji u konkrétních předmětů. ■Ifij^ lť¥^ séJ^fi Mám arabský slovník. .ijjjjr lÁólř Ona má nové hodinky. .SL^r Äi^p ((^jÁJ) j^álup Mají krásný pokoj. Někdy se jich též užívá ve frazeologických obratech. .cij (Uty (^-ůr Mám čas. "sšjjjir (^i-^) *£">&s J* Máte nějaké nové zprávy? ížjžsí (LĽÚJ) 1!jÍp Já Máš nějaký nápad? 60 Předložky se užívá ve významu „mít u sebe", „mít s sebou". .C»!t y* t*i fjřUall SJU* JÁ Máš (s sebou) ty vstupenky? Ne, mám je doma. .Á-álř í jL Sm Máme (s sebou) dost peněz. Záporná jmenná věta. Tvar j*J . Zápor se ve jmenné větě vyjadřuje tvarem , který se pojí se stejnými příponami jako sloveso v perfektu. Před samohláskovou příponou má kmen lajs-, před souhláskovou příponou kmen las-. Užívá se pouze pro přítomný čas. Jmenný přísudek je ve 4. pádě. 3. os. m. r. 3. os. ž. r. 2. os. m. r. 2. os. ž. r. 1. os. jednotné číslo množné číslo i J-*vJ ♦ " ^ 3. os. m. r. 3. os. ž. r. 2. os. m., ž. r. .2J\£- Áf-LJl C-..°J .jHill (i ^jlí l£J .iLjJll oO C—J Tázací zájmena a příslovce dvojné číslo £3 Ředitel není přítomen. Nejsem tlumočníkem té delegace. Ty hodinky nejsou drahé. Nejsme ubytováni v hotelu. Nejsou delegáty na té konferenci. V kanceláři není nikdo. Ta fotografie není v tomto časopisu. Ti studenti nebydlí v koleji. Ty dívky nejsou ve škole. Ty lekce nejsou obtížné. V této lekci uvedeme zájmena u (co?), 'J* (kdo?) a příslovce jj' (kde?) a (kdy?) ve spojení s různými předložkami. 61 Zájmeno u se obvykle pojí s demonštratívni príklonkou b— . VofjÍ(U)bU Co j si četl? Jlí (tí) lílí Co jim řekl? S předložkou —' má lití význam „proč?". ť^-t Jolí ,J i jJjj ii\—i. Proč se ubytovali v jiném hotelu? Ve spojení s předložkami se většinou krátí a píše se s nimi dohromady. ?lí J* I fjfo (na čem?) fpj (v čem?) ?jU /místo U ja I (z čeho?) (čím?, s čím? ?jj (k čemu?) ?|U /místo U / (o čem?) Zájmeno ?Jtííi Lir jí Kdo napsal ten článek? ?Ll£&l lJu» jíJ Komu patří ta kniha? ?5JC*jJl ciL>j / místo °j*°j* I °J*» Od koho přišel ten dopis? ^'j^iji j cůT jí £í S kým jsi byl v Tunisku? Příslovce jl\ Viji);' jJl Kde se ubytovali? ťOjid jJÍ Ji Kam odcestovala? ľjioí'i/ Odkud je? Příslovce JfA ťfj^pj Jj> Kdy jste přijeli? jí ?jliíj Ji Js Jí ilí Odkdy je v Damašku? ?(3aIáJl J JjU' LJi Jí J> Dokdy budeš ubytován v tom hotelu? Poznámka 5 V textu A této lekce bylo několikrát užito částice —3 . Tato částice má různé funkce. V nara-tivních textech vyjadřuje zpravidla změnu podmětu, často s důsledkovým vztahem (viz lekci 27). ♦ Cvičení 1. Doplňte správné tvary U*C .^jiíl cÁ«dl Ji ObnJLJl ... (LÁi) .Äj-^-SlO^lj jP o*>UaJl ... (Líu) - Jjj) .OJjjHJLi Íí-jío ... (UÍ — ^^J) ^j^UJl Jl ... (CJÍ-^M)J* .jj.j-JI jtkúJl ... (LSj) 62 *} ... — jmJ) Ja ?«OřUw> j^fw ... (jaí — LÍí?) lili taj j* <-íjílUííiíl «1» J ... (j£ ôUllaJl dl J JlŠ ?UtžS3l i (UsSÍ - JL.) 'JÁ j j ý jj*Á\ -tyjí Pj jí oUUail O jiUi .aJj.br OU ji*a ^yLř íJ%jí) J^" .(3-UiJl ^UÍ OljL~Jl .3Jb»J\ jo obJl Cjwtj .JulŠ^fl aJÍA *4£«?kp! Ji .íj^*Jb 3. Přeložte Napsal mi, že onemocněl. Slyšel jsem, žc jste byli o dovolené v Libanonu. Řekli mu, že odcestovala. Byl jsem v cizině, ale můj bratr byl v Praze. Svůj první román napsala francouzsky, ale svůj dmhý román napsala arabsky. Četli jsme, že ta kniha vyšla v tomto roce. Kam jste šli po přednášce? Byl jsi na letišti, když ta delegace přijela? Zopakovali jste si ty arabské věty? Kdy jste odjeli z Prahy do Bejrútu? Slyšel jsem, že nejsou ubytováni na vysokoškolské koleji. 4. Odpovězte Ja ?oyi,\ J »tfJU*f 4l Ja t^ljř iýj Ja ?OÍ jí ŕ í dS Ja ?0> cřjJ^J ^ylí iJjLťs Ja ?tííy-l íkJ ^.JJ Ja íifcjsJl J Sjjst li Ja ?5Jj,j> jb>í ^AJĽe Ja ?JUrl Jl cij ^Jup 5. Odpovězte a jméno nahraďte zájmenem ?íj.j*Jl jjJ p cJL Ja ?JíUjjl IjJ*rj Ja J aL»j JjIÍ Ja ^c~Lr>- Ja 6. Přeložte Kdy přišel ten dopis z Bagdádu? Můj kolega byl na té konferenci jako tlumočník. Objednali si tu knihu z ciziny. Četl jsem ten román o dovolené. Nechala mu vzkaz (zprávu) v jeho kanceláři. Kde sehnali ten časopis? Sel jsem se svými kolegy do restaurace. Řekl nám, že se ti delegáti vrátili do hotelu ve čtyři hodiny. Poděkovali jste jim za ty informace? Požádala nás o pomoc. Přestěhovali se do nového bytu. Komu patří ta taška? Od koho jsi slyšel to vyprávění? Řekla jim, že naši hosté přijeli již včera. Dívali jste se do toho slovníku? 7. Odpovězte £w cŕ ?ls£Jl 5*1já) uílS' cij ŮJcs* Ja VÄjIj^I aáa Ja ?
Ip lla J !%^JjJ lili ?40ŕL~» IjJi» JÍ_• T»xA\ OUji*ll ala jLř (fdLa*- j;í Ji í^ljá bni* Uj*^ ^ IJLa C-TjJ ji fj^jj^ tpšjjŠJ) VJa-^jS1 (Jj-íJl Jl *áj4-* jí- |«^JLi jo ?JJLas3l ?3äUI aJÍA j^aJU? ^ 1^»jájl Ji Ui j» ^ siU Jli lili V^Uj 63 8. Volte správné vyjádření slovesa „mít" Máte auto? Má bratra? Máte s sebou ty peníze? Ne, nemám, nechal jsem je doma. Má (ona) krásný byt. Naše město má starou historii. Mám tu knihu na fakultě. Mají mnoho fotografií z Jordánska. Má rozsáhlé znalosti o arabském světě. Máš (s sebou) ty vstupenky? Mají dům na venkově. Mám teď ty dva poslední romány od toho spisovatele. Máme dobré vztahy s touto zahraniční univerzitou. Dnes nemám čas. Ona nemá sourozence. Oni ještě nemají vstupenky do divadla. Nemáme s sebou dost peněz. Máte zkušenost s touto prací? . Slovní zásoba jeden JS následující historie, dějiny datle srpen kultura In! Jíí jíst hora, pohoří /LiVT/ Liíí tisíc /i/ cr-^ sednout si, posadit se ____í... c\ pokud jde o ., (pak)... věta včera ja lír hotový, připravený že 3j£l dovolená ^! částice zdůrazňující / u / £f>& stát se, přihodit se podmět konverzace ty nejprve teplo, horko ó /citoslovce oslovení/ />/ /u/ J^- získat, sehnat ... _! ZZJ}\j pro /_*/ / U / jisí- zúčastnit sc / čeho / I a / ii»ú hledat /Ji/ lul 'ß/u- dostavit se / kam / spokojený příběh, vyprávění poté, co osel &... Si ještě ne 'f současný mezek zkušenost >: časný In! jr> vyjít (ven), odejít í'cjÚjJ cjti dívka, dcera především, zvláště kupec, obchodník III. L-k£ oslovit / koho /, mluvit s pod během přeložit prostřednictvím překlad pátý lul '£ý nechat, zanechat, /u/ studovat opustit studium, studie studijní, školní /jflií/ a^řis vstupenka, jízdenka / a / tJii jít, jet lil & vrátit se u/W-) pocházet / z / (časově) III. ^Ij zopakovat si výlet, cesta /JjCjj/ i!Cij dopis vylekaný, vystrašený /J/ /a/ L-*3 přát si, toužit / po / /a/ jet (dopravním prostředkem) román manžel / manželka lul Jj navštívit Icŕ "i /al jt, ptát se / na / zodpovědný, představitel, činitel okouzlený, očarovaný začarovaný rychlý, expresní šťastný pomoc cesta, cestování III. ji& cestovat /—* —1/ /a/ dovolit / komu co /' / a / j*-" slyšet naslouchání, slyšení turistický meč /jtr»t-M/ 3yt-z strom silný /_»/ / u / j*á cítit, pociťovat /J» o/ /u/ j& děkovat věc, předmět stařec \jj ráno * .- správný, správně lul vyjít, být vydán II. jýe fotografovat, zobrazovat, líčit 1 i / Lfjis bít, uhodit /3>/ jí> cesta, silnice /-» #1 lul 'Jí žádat, objednat ltn\-l jjfes letiště /a/ objevit se, ukázat se podivuhodný, neobvyklý /«/ IV. LJ^í líbit se / komu / desátý démon, ifrít vztah V. pfc naučit se hovorový jazyk ústav, institut /Ji _*/ III. jíÚ odjet / odkud kam / íítjř. gazela bohatý náhle, najednou radost, potěšení spisovný jazyk /a/ ^ rozumět, pochopit užitečný III. Jití potkat schůzka, setkání přijetí, přivítání /u/ ji zabít zabití již / částice zdůrazňující dokonavost děje / V. ^JuäJ postoupit, přistoupit /_!/ v. fiá podat / žádost / /_,/ / i/ LiJÚ házet, vrhat /a/ f jí číst lily čtení 65 lul ÍJlŽ /u/ áá? i* a J /a / /&■>'-/ Jx/^ /_,/ IV. /_» »/ / a / ^íi t Xj> /Jljlí/ JU ŠÁkJ povídka, příběh slovník říci spočívající / na /, ■vycházející / z / pobyt intenzívní dostačující být místo jak? protože, neboť chvíle, okamžik když tvar pro vyjádření záporu ve jmenné větě proč příjemný onemocnět cvičení chytit, uchopit udělit / komu co / stipendium od, již od, před smrt majetek záchrana lil J>' láli lul 'p ii. 'fk láli VIII. JÍESt /a/ zájm. přípona + /ji/ /j-^7 J-*3 /jJt/ ÍJ /$/ ř>: zástupce, delegát vystoupit, sestoupit, ubytovat se, padat text oblast podívat se, nahlédnout / do, na / organizovat, uspořádat peníze přestěhovat se, přejít, přesunout se / kam / vstát, povstat rozličný, rozmanitý jádro, pecka dar, dárek (a) proto nalézt, shledat, zjistit sám, samotný přijet, přiletět, dorazit / kam /, dospět / k / čas, doba chlapec, dítě ale ruka červenec den jednoho dne 66 4. lekce Text A Ji bv> j»aj>Í l_j*JÜ .JjlS" 4*»br aj^j dJbibl b'lŽJL*í jo LJLW c^ljj J 5jt-aiil bs»llt JM*-j-^ jo brJÍ Jjuj j)l JjlT j-ä-äJ( Jb: L$j UJaLíj &bj«I1 äpIäJI IU>í jo^I JjÍ J .jJsjlail «jv>bl-l J JjJLaJl b-ijJ JÍ bí JU^JaJj .ob^l LÍT jo UJjtj . tblš iÄjwUtI Sjbt 3 äJj£ LÄ>waJ CUjXj JijlaJl Ü jjj .LjiP OÜÜaJl t£Jb~| ULi .Jj2J-l ä-iT <3j*Jl J bPj t .äJJL^I iiff-f £o biji jf ti-arí che ä-lP UÍJ lUSOl ~a~Šj> J L~br ti3bs Ji bb?j U_!j .iuJil Ja-oj líjjí £Jjb Csli-I 4-a£jl jj-í^i Jl Ujki b~šlo Jj Á-ť-U^r^l jLJl 2LJLS' Ji bai jj£i-l Á_ÍS' j* jiUilj ijjj^l JjjJl ju v'bJl Oli*>u)l jP obi^l Jfru OULj 4ío UJ>Í US' tj^sUll bjli iJUaj .ďJLUl t£jU jo ojäJb b1 jjj ^1 jJl ^^^šLidl bL.U0 « bS"j lÁ-ÍSOl ^> US'y UJuPj .«jALäll Á*sb- J IujjJ bí Ij^Jie- b—ij .«--üljjJl íl-J| ÄjUj_i Ä-^b: (tAJjp c-ilS' .ábuJall ^jJ*)'j oJaJl jíjíj íb->ljjJl báljjj £jji J bulil jP UjlLo ctsbUÉ s.bíj .Objj-iilj OUjLM ^yuu Ü IjoJJj b IjS-j jP 8J~ül —jUj!*sj jt^íb^ j-^ ^ji* jSwij ,t g'U-»- üj-ia?- bí iJt^- s-IJjuj iS'j .Uawb;- J^xíl .Ld*Jl IajaI»v> j b-jÚS"j JjlS' íjwbr Text B .íjj«Ji JjjJl Ajtob- ^í uíjí - í ^ÍUj)ó\ JjüJl ájwbr ObJ (jjA — o .Lib1! UUJl ojííIjí J olii Ují; - í ?lfj-_íbJ jb» ÁxaUVl s-Uařl jo j«ao Cols' Ja — i_j Jjü Ui j .Cijll dlJí J Ž.ia-.....U 2-jjjJl JjJÜI jSb ^o lg_jUJ Jbo ÄjwUVI J íjjař CJlS" Ljíi - í .bj«Jl JjüJl JS* IgsjjÄP j^jÍP eis»- Vijj*!i JjjJl áaoUt jÄo jjíj — o JjjJl jj OläM*Jl j»PJ J ^lA jji ÄjwUitUj ttrJý J lA^oio JlS" jajjl jo 5JjS jSOj iíj»UJl J lA^Áo — í • Á-í j*!l TextC ^.UJl jloSII i-Url jtssal JÍ .áJj^ll ^Sll áí-í ül«Jl ijtJrl 4~Jbr jj-iaJ- t-SSLibl v-jl^-l jjjj jŠLj Ji i-->bJl bbaáil ji*; 2^jLJr-l JUpÍ JjJjt J tJlřj .řbaP^I JjjJl JT jjjAí* UjJ iJjLíj .5j>tíll ibÁ .Ji j*!l J JUM fjfi jjl j Jli«JUÍÍ i-4Íj Ja-jj^l J j-^1 bio íh&\jjl 67 Text D .UájýSj Ja-oj^l Jj^Jl »4*« J Ulk C^T .1^_JjLar>-j LOL^I (JlJlJl £4jÜj Ä~tj*5l ääJÜI C~jjí - ?áJÍ£)I Sjbj Jjtj* o-?- j^-il (j-jšj J würji J* -ÄJJaJl jjj^i ^mIj -UíjJI s-'AS'j oj^wíj äÍ£)i c^SCí *Jua .lŕ-~JjIl j^il J LÁ^1 žjbJ JjtjJ t*i! - jŕ\ ^LJiíj i^o-Ul CUítJl (»-*^J OjjjJl J . jyjjisll j» IjúT LLi tj»*j — ?U£)l J p&JŽJjv jpj ^»UÍ Jaj -Sjljjj i_Á^-bll Je*ij äJj_iJl ObijjJl J^m> íLJjOIj ÄJlžiilj kj>jS^-l OLwijil i_Álií i3lA ípAJ — Text E ^ýjj .äjJrl ^1 jäÍ Äikia 9JÍj s-Uaŕí JTj jíjjJl j'jj .4jULJl j^lŕ JjIíJ ^j-^il Jl*)l ^jjj .JjjJl ob^Jl je ju tever'\ J Jjfj ÄiJüül ž ^AläJl J á-.s'jLj^I Jom, Js- Gramatika Genitívni spojení Základní údaje a pravidla Genitívni spojení je velice produktivní syntaktická vazba klasické i moderní spisovné arabštiny. Je tvořeno dvěma nebo více jmény, z nichž první je tzv. jméno řídící (nomen re-gens) a druhé (nebo další) jméno řízené (nomen rectum), které je neshodným přívlastkem předcházejícího jména. Jméno řídící může stát ve všech pádech, jméno řízené pouze ve 2. pádě. Jméno řídící je určeno jménem řízeným, tzn. že ztrácí nunaci (neurčitý člen) a nemůže být již určeno dalšími determinačními prostředky (členem určitým nebo zájmennou příponou). Jméno řízené může být určeno i neurčeno. V genitivním spojení tvořeném více jmény je jméno řízené zároveň jménem řídícím k následujícímu jménu. Jméno řídící je v tzv. vázaném stavu (status constructus). Je-li jméno řízené neurčeno, determinuje jméno řídící pouze morfologicky (ztráta nunace), je-li určeno, determinuje jméno řídící i syntakticky (viz níže). 68 Tvpy genitivního spojení 1. Jméno řídící a určené jméno řízené (členem, zájmennou příponou, dalším jménem v genitivu) a) *i'Ji\ L>ú (dveře toho pokoje) šjljjJl LjIS^ (kanceláře ministerstva) b\&Ji\ (přednáška toho profesora) b) \xýju> jäjt (sídlo našeho velvyslanectví) ŕ"^ (bratr jejího manžela) ^Súlir Lj'AI? (studenti vaší fakulty) c) Í-Jah US* J_«i- (děkan lékařské fakulty) cJj^Ji zýtff. (program kuvajtského rozhlasu) liií^- ^jvJj 5jCj (auto rektora naší univerzity) 2. Jméno řízené se shodným přívlastkem JjJJi Áiwlír (Liga arabských států) alřl^jJl olírfl\ 'jbj»j> (výstava zemědělských výrobků) J3*h J&waJi jLäi (článek toho arabského novináře) 3. Jméno řídící se shodným přívlastkem Jj*s!l Já'ý.\ olíiT (první kniha toho autora) JÁ*Ji 'jPý (mnohé pracovní příležitosti) ioláJl í'Jáj (příští zpravodajská relace) V některých spojeních nemusí být z nevokalizovaného textu zcela zřejmé, zda se přívlastek vztahuje ke jménu řídícímu, či řízenému. óJjjJri / žáj.aJri äjjjjj"1 "u* ý (překlad toho nového románu/nový překlad toho románu) ZXjs}\ I 4^!a!i ^jjjJJi J^ir (věty těch obtížných lekcí/obtížné věty těch lekcí) Příslušný vztah lze pak jednoznačně vyjádřit předložkou —J: äJljjAJ ŽJjJir íútár'J j žójjJr! äjIj^U ZiJr'J 4. Jméno řídící a jméno řízené se shodnými přívlastky V některých případech se zachovává genitívni spojení. oŕ-jMi jfijú (mezinárodní výstava zemědělských výrobků) ^ijsIiiVi J^íJl čJJi L>°j?- (Socialistická strana arabské obrody) 69 Někdy je však vhodnější vyjádřit přivlastňovací vztah opět předložkou —I: íSfrljjíl oU-jílUJ ^Jj^h 'je>}i\ (mezinárodní výstava zemědělských výrobků) ^íUlLli OGr^jUJ LjIít^i jIjjJi (zahraniční návštěvníci filmového festivalu) 5. Genitivní spojení tvořené více jmény (tzv. řetěz genitivů) ^^Jlr^ Á-J^- JUřl JjJ^r (pořad jednání zasedání Rady bezpečnosti) JaJjSl (i^l OIjlÍj ljIíT jtjjb' (dějiny literatur zemí Středního východu) Uu^ii Úřw. jíjk; Síl* j (šéfredaktor /dosl. předseda rady redakce / časopisu našeho ústavu) 6. Jméno řídící s neurčeným jménem řízeným Toto spojení se tvoří v následujících případech: a) je-li zdůrazněna neurčitost jména řízeného .LUí L>\£ (kniha jednoho žáka) # * s f ^£\j tiů2> (zavazadlo nějakého cestujícího) b) jde-li o pouhé druhové určení Od! L*Je> (jeden zubní lékař) Jií ijC^t (nákladní /dosl. dopravní/ auto) c) udává-li se míra nebo množství, zvláště u potravin jtkj Ä*y (kousek masa) JL-í (pohár vína) äj^i (šálek kávy) j-^r j-ä (plátek sýra) d) udává-li se druh materiálu c^ái (zlatý prsten) ^ii^- žájU (dřevěný stůl) 'j>í)i (vlněná látka) ±>A>- *jí.y* (železné lůžko) Přistoupí-li u tohoto typu genitivního spojení ke jménu řídícímu přívlastek shodný, je neurčen, neboť jméno řídící není určeno syntakticky (viz výše). tj/jú (Jlílií L-Js (jeden známý zubní lékař) * s o J" VjS Jíj ij£~t (jedno velké nákladní auto) Má-li se výraz určit, dostane jméno řízené určitý člen. líIíL^i L~Js (ten zubní lékař) Líj^ill oCiVl L-J? (ten známý zubní lékař) Jiíll ijČĹi (to nákladní auto) ä^juŠJl Jiíll »jČ*> (to velké nákladní auto) 70 Genitívni spojení ovšem nelze vytvořit, má-li být jméno řídící neurčeno. Vztah se vyjádří opět předložkou —i. ^JlSdi ajjj (jeden román toho spisovatele) Sjljjii Life ji (jeden úředník ministerstva) Je možno však užít této (většinou knižní, ale časté) konstrukce: Velice živý a produktivní typ genitivního spojení představují tzv. složená přídavná jména. Jsou tvořena přídavným jménem nebo participiem, za nímž následuje genitiv určeného podstatného jména. V tomto případě jde o genitiv zřetelový (co do pokud se týče ...). Jjiíll *jtP (rychle působící, dosl. rychlý co do účinku) jita!! ,«£-£3 (české výroby, dosl. český co do výroby) j\'Ja)\ li^Jtá- (moderního typu) Tento výraz jako celek je pokládán za neurčený. Jako přívlastek přistupuje tedy k neurčenému jménu. Jjiili £j~> (jeden rychle působící lék) £iUh äISLii «3C* (jeden automobil české výroby) ji^kh cJj (jeden dům moderního typu) Má-li být tento výraz určen, dostane jméno řídící člen určitý, což je výjimka z pravidel o genitivním spojení. Jjiíll j4jlJl s-ljoJl (ten rychle působící lék) ^ZaJl S-wdi ž^CJi (ten automobil české výroby) jl^kJl ÓJii-i c-l?1 (ten dům moderního typu) Poznámka 1 V 2. lekci jsme uvedli, že zájmeno ukazovací ve funkci přívlastku se pojí s určeným jménem. Je-li jméno určeno členem, stojí ukazovací zájmeno před ním (viz příklady v 2. lekci). Je-li určeno zájmennou příponou nebo následujícím jménem v genitivu, stojí ukazovací zájmeno za ním. Iía ^líT (tato moje kniha) s jj» \jáx» ^ (v tomto našem městě) í-VJÄ j*#VJe (s těmito jejich studenty) Jj\á lfr£íijj j> (v těchto jejích dvou románech) li* äIíäIäJi jLäi (z tohoto článku té novinářky) tl» k_JUa3l Áá,J (v tomto studentově pokoji) 71 V genitivním spojení se velice často užívá následujících výrazů: s < (původní význam: celek) a) s neurčeným jménem v jednotném čísle má význam „každý": lJUj Jí" (každý student) £JU? JS" (každá studentka) ^ á ji s * £ * (každá lekce) &j> J^ (každý pokoj) f jí (každý den) / 4. pád příslovečného určení času / ä£í Ji" (každý rok) / totéž / b) s určeným jménem v jednotném čísle má význam „celý": tli* i ' * * > ' c4í!í JT ,J (v celém domě) ÄíUi Já* (během celého roku) JUJÍ JT ^ (na celém světě) Äí-úJí ji" j» (z celého města) c) s určeným jménem v množném čísle má význam „všechen": o'iUuJÍ JT (všechny články) Aj*jJtäi Jí" oíy (četl jsem všechny jeho články) íbVJÍ o^Ui JŤ jí (ze všech článků toho časopisu) V tomto významu lze použít také výrazu . (všechny knihy) ýSySs ^gTjUisi m (se všemi účastníky konference) ÁlUalt jjsbwJi ^s*^- j> (ve všech vědeckých ústavech) Jp*> (původní význam: část) S určeným jménem v množném čísle má význam „některý". f^tíVt J&ó. (některé filmy) &0 jaú (některé naše filmy) OUV'jý£\ ffji\ jaM ji (o některých filmech toho festivalu) Jména Jí" a ja*í se pojí také se zájmennými příponami. s jj» jiaij L£jj? Já Objednali jste některé tyto knihy? . UjAS" UlUs Objednali jsme všechny. "toUV^jÁtf ritót Jí" oJLftÚ Já Viděl jsi všechny filmy toho festivalu? .Jaíä UjpaM o4Á& tSl Ne, viděl jsem jen některé. 72 ?<-»^UaJÍ Jf ÁLii-l jáaí- Já Zúčastnili se té slavnosti všichni studenti? .Jaís ffiaiv lÁjjar- tSř Ne, zúčastnili se jí jen někteří. (jeden), \'ýH\ i^Jr (noviny al-'Ahräm) *íOj (román Země) iíjj^JÍ JIjLj (náměstí Republiky) oľytfi (řeka Eufrat) 73 Spojení podstatného jména se substantivním shodným přívlastkem V češtině se označuje jako spojení podstatného jména s tzv. těsným přístavkem. V arabštině se týká zpravidla jmen označujících osoby. j«»/Jl 'jZJ\ pan prezident Yj\Z^\ paní velvyslankyně JJ»Í íjJS"j}\ doktorka 3Amal ip&ú> xLS\ pan Mahmud U akademických titulů a výrazů j~-j> vynechává (např. v oslovení) člen určitý. Jbjí iilíi král Fahd jjjil «CJ\ pan ředitel jkii joJugll inženýr ŠukrT ^ áLj^i slečna Mona «i^f l před vlastním jménem se někdy ♦ Cvičení 1. Odpovězte na otázky k textu A Ji jj^Ui t<; I ^y. jo fgl Ji Jjlř ^Sli Jbá ijdaii jj ?äjmUVi ^ Ji jy^i UaJl ^—lU Ir 2. Přeložte Vedoucí delegace. Vedoucí jejich delegace. Vedoucí delegace saúdských podnikatelů. Překlad románu. Překlad jeho románu. Překlad románu toho spisovatele. Děkan fakulty. Děkan naší fakulty. Děkan fdozofické fakulty. Kancelář ředitelky. Kancelář ředitelky školy. Kancelář ředitelky vaší školy. Klíč (od) pokoje. Klíč (od) mého pokoje. Klíč (od) pokoje mého kolegy. 3. Zvolte vhodný výraz SS# - jom 5_Lil J .(wuSGl oJLa íLiIjJj ^_jJjUiÍ ... ,tg-n,/íi .^bi ... £SU» &* .DUJ Jl UsIlS" o'íUp ... jíU> .OIj£lääM ÄPlá J OUU? ... C-~br .ÄJL* ... j^—SjUr! J*)^ Ijíji .ä-SjUl (JJlI ... jy^p .ibjP **^4Í ... O-Ulá .t^ibJl Jl lj*»i t£>Uj ... 4. Z uvedených dvojic vytvořte genitívni spojení iLsši* — i_JbT íjiy — cJjJLw t2Ji" — ila-ií tÄPlil — cit jí cÄj^ä — £*Á2 ilSji> — jfJ^o První slovo genitivního spojení převeďte do množného čísla a spojte s jednou z uvedených předložek: Cŕ Cŕ 4 74 5. Vytvořte odpovídající tvar 6. Přeložte a) Vrátili jsme se týmž letadlem. On je z téhož města. Jeho článek vyšel v temže časopise. Psala o tomtéž autorovi. Vyšli z téže budovy. Ona je žákyní téhož profesora. Studovali jsme na téže fakultě. Je zaměstnán v téže firmě. b) (přeložte pomocí £wl/ CJu výzkum, zkoumání; atd. (a tak dále) (vědecká) studie, národ referát (na konferenci) 75 později, v pozdější době některý /i>£/ IP- budova vrátný, domovník /ol-/ ÓC údaj; oznámení, prohlášení obchod, obchodní činnost tramvaj kulturní poté, pak během rozvrh, rozpis pořad jednání zasedání Äj^iil JjjJl äíwbV Liga arabských států Káhirská univerzita Univerzita Karlova shromáždění, sdružení valné shromáždění všechen společenský, sociální křídlo, pavilon V. jjáJ projít se procházka, vycházka /Jř/ V. mluvit, vyprávět / 0 / jednání, rozhovory válka pohostinnost přítomnost, účast oslava, večírek právo vládní, státní sladkosti lál ukončení studia, absolvování zahraniční * *. absolvent /->/ týkající se / čeho / vstoupit, nastoupit podpora role, úloha správa, řízení, ředitelství rektorát (univerzity) ředitel, manažer rádio, rozhlas, vysílání předseda, prezident, vedoucí rektor (univerzity) podnikatel U n. přivítat aktuální, současný sport čas, období návštěva velvyslanectví velvyslanec $£*%■> turistika, cestování cestovní kancelář zbývající, zbytek /o/jV obi věc, záležitost mladý (člověk) mládež /Ol-/ JjjJts.8 nápoj / a / vysvětlit východní, orientální /J/ III. äjUi účastnit se / čeho / III. ÁÁUi shlédnout, dívat se publicistický, tiskový; novinář přírodní, přirozený ä Ar několik knižní veletrh /_! t(J|*/ V. J>" seznámit se / s / 76 l—i íjs-l */ v. ^ prohlédnout si (informační) leták llf'ýl '<Ĺpý příležitost /_! 0/ / a / jwaí poradit / komu co / rolník, zemědělec vzhledem k seznam, katalog duše /a/ JÍ přijmout konec /_./ VI. JÍÚS setkat se / s / New York II. fií nabídnout, představit, •VÁ významný, důležitý poskytnout, organizace podat (žádost) uchazeč, žadatel sáäIIi j»í^i *4* Organizace spojených národů sídlo, rezidence Jmu spojený, sjednocený vesnice ministerstvo oddělení, katedra zahraničních věcí krátký /Jsllijl/ Jali j střed, centrum, případ (právní), prostředí otázka (historická, OU3! smlouva, dohoda politická) podpis /čeho / nezávislý, samostatný áíiŕ, agentura zákon, právní věda sQVí síiŕj tisková agentura Si-lí sál, hala zástupce císař každý, celý, všechen proděkan 77 (AsL'lPj jJj 2uaä) SjjI J«ju .LjlJfcaV i-ijjJ.1 J>J--< ioliül iuJl Jj ÄäJi-l SLyiCrnJl s-L^-^ll J>l J sljJlj OjSsj U.LP .i^-U-Jl k^J^la Jj-i J äJ-äj* J»* bjjlä tl .^jU*j £jS-g-Ü jäJÜI Ol J .- ".lg_Slkilj bM&bSw« Ja*j jt-jjf jj»l jbr ^Jaj* .^Jail J jl>- J*Pl Äkuä c5j^fe ^U- J3-I .Uj.J3iy JjwaJ iibAj Jbjrl Jl bJjL-o iwJtJü gJiJt Jj_-j UJuP tjS3j .C-Jl j» «ibi ".ÄiU>)!l Juaj JäfVlj j^bJl ^biJl b^Jj "S'cfjJj b c(_*ttsj jjtijl Ja" :iXJj>- JJrl jLo c..Jl Jl ^_Ji jP Jjuj :<ü J ßj "L.>i i^ifp b .Ä«ütj iL? CJlS* 4Jb- Jl j^Jj C~*j" Text B CjST JLSi .äjJrb UwUbl ÄaJll J j^TU — Ulj jL* ja J&iJLe — llf äy^LäJl J Jj^l UwläJ J*a^ .Olj-i>bil jjJkJ- oiytfl UV Jl jj Jf i_j»Jü liTj .OjJi-l ci»j~ai' oi^lj ijyJt ÄäJÜI ^ß\ cJjil oJi J äjbj J b^T 0U>-^l Joaj Jj tiCJill Äj^ailj ä_a*>L>)!l jU^flj ^jbdlj t^-bdl l$j jjjJ b23 tÄstJrl j»bj U? öl J^-Ij .Ö"4j-ä1I ÄJJail jo jjX iAP biyu" Ji .bJjbL-ü bjbws ItoJL« J*ju ölT 43) .ob-idl LJlÄJU*! J>l j»jÄJbS'US' .ÄJbüilj LpUät^I LJLü i-fi\£-\ \yH\ ja jjsT jP IüjJLjj UJJLj jm^» IjilS' 0*^1^53: .Äjj^all Äj^Jl J^bi^oj t^j-Äil tJJ Jl J C!r,-,>^1 «bs- jP OUjUll IjjS L~«iS*l o-jS- cibjVl Jl 0*A?- 78 TextC ľäJLiJl IfÄ-jS) jí ijJbhlb ob£)l íjis-i Ja - í .Äjj-U^b ííiL. - u ?jllaáJl jt j-wjjJjS/l 0y Ja - í .j&ŕ-jl jlkäJb jjLJI č) Si j lká) I i^Sy** — i_j ľAíij^ Ute- aljJlj j-tev^i Ja - í _íjlií j* Äläi-I LÍljá&tffůii tU-k — o ?iL«jljJÜI íi-Jl ÄjIJj Jj jtni Ja ?£«)iM J* ^Jr* ~ ' .jjÁý j^'j' J J^- JS" ^ U» újSL-í .úSClj £jíU»Í í-Uj AJij* Jkí <üt J u^T - ?Jb-Sf1 pjj *bJ. jTlJlsII J-äíÍ Ja - í .JJfil fl-lŕ JLo IjS»j-Jkl 0yPJU pffl bjJŕ J-ÄtUJ läjt ATÍw UÍ — hJ ?J j-äJl i_jUU»iA»t Or jj: c.«.lŕ Ja - í í^pjjj J hu\J\ iuJl (_)Mk OjSÓ jóa jj?- - í .^..k...*? jgJii iblg_i .J*- i)UA j ý jSw — "sL-^Jl «1» č)jUkj — í .SJjjx£j)|l (_-sS0l j*jlgi j* dUij Ulií j* _äjJLkj - fcJ ?(JjLiJl J Ujp *J> č!jjsrtí Ja - í .yŕ-L_Jl *~>»jll J äJ j*JLä (3iUí)l J Si IäJí^äUw tUuk — o ?dUj-^j JJ ÄJjjäSÜI SJbwjj U k_\j«J Ja - í ..b.b»cJb JjWj Orj* Ji J-\ J^l tlÓA Jj äíplfl- ^ - O ?jlUl tj) JijJt JMbu-'S tSJfp t-A4í *tf- í .žjbLJl £j> ^b»í bjlksil J JjSw AjI í*Í — o _ll s Ja (Jŕ «jžCä Ja — f .2Jj-iJl oL-tljJÜI Jbjíw J bJlä) J*>b>- LgJŕ í^SLäLi - í_j . jUJ*i!l ^jj ^b_rfS Us»Ä^o Ä~*>Jj J^P IjO1- ^ í3jüal Igjl J CJlä — O 79 .ioaláJl (zeptal se / zeptá se) ŠaRaTía -ja-ŠRaH-u ^"-í ~ C^1 (vysvětlil / vysvětlí) 80 Ostatní slovesa s perfektní samohláskou a mají obvykle jako imperfektní samohlásku u nebo i. DaRaSa -ja-DRuS-u ~ l/í* (studoval / studuje) TaLaBa -ja-TLuB-u LiL' — LÍ!s (žádal /žádá) NaZaLa -ja-NZiL-u ôýí ~ ôý (vystoupil / vystoupí) GaLaSa - ja-GLiS-u Ir&ú ~ ,_r^r (sedl si / sedne si) Slovesa 1. kmene je proto třeba učit se i s imperfektním tvarem. Časování jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. ja-KTuB-u ja-KTuB-una 3. os. ž. r. ta-KTuB-u ja-KTuB-na 2. os. m. r. ta-KTuB-u ta-KTuB-úna 2. os. ž. r. ta-KTuB-Ina ta-KTuB-na 1. os. 5 a-KTuB-u Lii na-KTuB-u dvojné číslo 3. os. m. r. ja-KTuB-äni OUsŠo 3. os. ž. r. ta-KTuB-äni 2. os. m. , ž. r. ta-KTuB-äni Uvedené tvary vyjadřují způsob (modus) oznamovací (indikativ). Od imperfekta se odvozují rovněž další mody - subjunktiv (způsob závislý, podřazený, spojovací), apokopát (způsob zkrácený), modus energicus (způsob zdůrazňovací), který se v moderní arabštině vyskytuje vzácně, a imperativ (způsob rozkazovací) - viz 6. lekci. Sloveso 0^ Jeho imperfektní kmen má před samohláskovými příponami tvar KuN, před souhláskovými příponami KuN. jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. ja-KuN-u JjXi ja-KuN-una OjjjSo 3. os. ž. r. ta-KuN-u OjSj ja-KuN-na 2. os. m. r. ta-KúN-u 0j£i ta-KúN-úna 0jjjSCí 2. os. ž. r. ta-KůN-Tna jxí ta-KuN-na 1. os. 5 a-KůN-u 0jTÍ na-KůN-u 81 dvojné číslo 3. os. m. r. ja-KuN-äni Otfj^í 3. os. ž. r. ta-KůN-ani Ĺ)Uj£í 2. os. m., ž. r. ta-KUN-ani OU'jSn; Obdobně se tvoří imperfektní tvary od sloves jlj (navštívil), (řekl) aj. Význam imperfekta Imperfektum vyjadřovalo původně nedokonavý vid (viz 3. lekci). Vidový charakter si v některých případech zachovává doposud, ale v systému časů současné arabštiny se jím vyjadřuje zpravidla čas přítomný a budoucí. Své místo má však i ve sféře minulého času. Cas přítomny 1) Děj právě probíhající v přítomnosti: H iiCtj LJfl Píši dopis svému otci. ?3ÍiJH ei* p$ä Já Rozumíš této větě? .O&sViíl J&ý "jé- JCj Ptá se (ona) na termín té zkoušky. 2) Děj opakovaně probíhající v přítomnosti: .uJ^UaJi *Áká Ji jijj ji" Lááí Chodíme každý den do menzy. .Äŕij)!i ^ J^J* Pracuje (ona) v rozhlase. .víůS' ^ 0Studují na naší fakultě. Záporný tvar imperfekta pro čas přítomný se vyjadřuje zpravidla částicí *Ú . .Lůr L$íj Nerozumíme dobře, .äj^iil ájúS\ ^jlb ^ Nestuduje (on) arabštinu. Čas budoucí 1) Bezprostřední, blízká budoucnost: "Cijt- JiJr š^í- Ijäj 0^1 Teď vám přečte několik arabských vět. . JJí ^jkí Za chvilku odejdeme, .uli Hi J jíl Něco ti řeknu. 82 2) Obecně se čas budoucí vyjadřuje částicí "ú>°ýx , která stojí před imperfektním tvarem. Ve zkrácené podobě —*> se s ním píše dohromady. Pro blízkou budoucnost se dává přednost zkrácenému tvaru. .r j«4l ^Jl la* Zítra půjdeme do divadla. ?Ž)UV)M ja dj*?-°J ^Jj> Kdy se vrátíte z dovolené? ?c4?i ^ oji Budeš doma? .éJah úž (J ^jlu UjjÍ c^-> Slyšel jsem, že bude smdovat na lékařské fakultě. Záporný tvar imperfekta pro čas budoucí lze případně vyjádřit rovněž částicí '^°j^> , po níž následuje záporka *i . Toto spojení však není pokládáno za korektní. ua jjjj Líjli Nebude (on) zde pracovat. Záporný budoucí čas se obvykle vyjadřuje částicí °j> , po níž se klade subjunktiv (viz 6. lekci). Čas minulý 1) Imperfektum vyjadřuje děj, který provází jiný děj v minulosti. Před imperfektním tvarem může stát osobní zájmeno samostatné se spojkou j . .iiirxlis; Ä8j*Jl J\ ciíó Vstoupila do místnosti a přitom se smála. (jáj) Ar-JU> Podal mu ruku a přitom mu děkoval. časté jsou tyto vazby po slovesech vnímání. .Ulli í) 0jiýí ((Joj) [•■ft"-"1'1' Slyšel jsem (je), jak mu něco říkají. .OSOl ja '^jťú (jáj) ÁĹíj csíj Viděl svého kolegu, jak vychází z fakulty. 2) Opakovaný děj v minulosti se vyjádří perfektem slovesa tá a imperfektem slovesa významového. .UjjLLj Ji*j Ol-T Pracoval na našem velvyslanectví. .&jJr\ ^ *-»jj>r Navštěvovali jsme je v jejich novém domě. ólŕ ^jUilI č)jíT^j ljilT Nechávali klíče u vrátného. Podmět nebo příslovečné určení se obvykle klade mezi sloveso tá a imperfektní tvar. .žjljjh ,J JÁ*j ^.-ú? JlT Můj přítel pracoval na ministerstvu. .ížíIp JCj "íja JiT (j cJlf Pokaždé se na tebe ptala. 83 .líjjlSf ólŕ USií O^jiu ^laJlj t>lT Moji rodiče se vždycky ubytovali u našich příbuzných. .iSý ĺj%v> !jíl äjl^-Vl cJš O dovolené jsem četl arabské časopisy. Trvací vid v minulosti vyjadřuje arabština perfektem slovesa DIS" a participiem aktivním nebo pasivním ve 4. pádě. .ÁýwUri SáJdl yi Ctfšť Bydlili jsme v koleji. .**kl< yi jjIUlir l*o Seděli (oni dva) v restauraci, .ä) j&*i čilí" cijJl iJJi yš Tehdy byla zaneprázdněna. a£Zá yá ^1 Jlr Včera byl přítomen ve své kanceláři. Vyjádření modality V imperfektním tvaru může být implicitně vyjádřena modalita. ?älj*lb LJšJ Já Napíšeš (můžeš napsat) ten dopis arabsky? í Jj» yš JjL' Já Vystoupíme (máme vystoupit) na této stanici? I&a Láíí Já Půjdeš (chceš jít) s námi? Částice d>) a spojky ^>Jj , 0 i , ĹM se zájmennými příponami Tyto tvary se pojí se zájmennými příponami 1. osoby jednotného a množného čísla ve své plné nebo zkrácené podobě. Zájmenná přípona 1. osoby jednotného čísla má - podobně jako u sloves - tvar -ni. Ostatní zájmenné přípony zůstávají beze změn. Ji i J\ J i J J* i JH J&ji aii 'Jh .ÍÍLijJl aiÁ (yjj) yr^S Napsal jsem tento dopis. .\íx£ú> yi Ji*í LgJl Jlf Řekl, že ona pracuje v našem ústavu. .yjjiil oí^b Í£ý> Íri siÁ íjiJ Čte tento časopis, protože se zajímá o arabskou literaturu. .ĽJ J\ IfÁiLt (líí) bií 14Í UIsT Napsali jsme jim, že pojedeme do Libye. Čekal je na letišti, ale oni přiletěli již včera. Dny v týdnu Jejich názvy se tvoří genitivním spojením apelativa jména obecného fjí (den) a vlastního jména. Jejich pojmenování vychází z tradičního židovského úzu, podle něhož prvním dnem je neděle (první den po sobotě). S4 r-Jl ^jj sobota s.U5tól £jj úterý •AÁ-Vl f jí neděle í-Ujj8)!! f jí středa ?J* pondělí tr-s^-i f jí čtvrtek ~úUk\ f jí pátek Tvary „v neděli", „ve čtvrtek" apod. se tvoří buď pomocí předložky ^ , nebo 4. pádem řídícího jména. ^jí ,J J^-^l '%>°ý_ j--*^-1 f jí (.Tř*^"1 f jí Tvary typu „v sobotu a v neděli", „ve čtvrtek a v pátek" apod. se tvoří podobným způsobem. Slovo Vjí je v 2. nebo 4. pádě dvojného čísla. Oŕ-VlJ C4-Jl g*JÍ (g») WH j ^p-ttiM ^Jí (^) Výrazy typu „v neděli" (každou neděli, o nedělích) se tvoří podobně, ale slovo }jí jev množném čísle. Výrazy typu „dnes ráno", „v sobotu večer" apod. se tvoří opět genitivním spojením. Jméno řídící je ve 4. pádě (pokud nestojí po předložce). ^jlll ^CĹf> dnes ráno včera večer zítra v poledne j-^' f jí v pondělí ráno c~~h f jí v sobotu večer ^ 'J$ v pátek v poledne i)SÍé\ ^jí J$ Jíš v úterý dopoledne e-bojVl ^ jí ^ i* ve středu odpoledne ♦ Cvičení 1. Převeďte do příslušných imperfektních tvarů iCtyyp- tJLj í^uaí tC»<>.U- ítjjjas* t\.tt."...'.l->- iUlS'í tCi ?4Jáŕr j* k_Jiaj 85 O* íJjífi- jJrl JLj j^p ?řla-Jl J Ĺ)j-aJb jjí Ji ?«Jtíl Jj_a U.ľp aJjíl J^ju láU ?b-j Ja ? jp 3. Perfektum v následujících větách nahraďte imperfektem řrjtí-l i-áiCjl ji* IjJJs Ja ? jŽjll ^ 4sJU Ja fUžM ll jjw- Ja \ jllaúJl ^a-fj Ja .äijLa Ijj^o 4. Přeložte Každý den večer pracuji na překladu toho románu. Zahraniční turisté si v naší restauraci objednávají obvykle česká jídla. Jeho rodiče s ním často chodí do přírody. Dozvěděli jsme se, že odjeli z hotelu dnes ráno. Náš průvodce nám radí navštívit (návštěvu) toto muzeum. Řekl jsem mu, že se zeptám na studijním oddělení. Slyšel jsem, že se vrátily před několika dny. Kdo zajistí pokoje pro účastníky konference? 5. Doplňte věty jedním z uvedených tvarů 6. V následujících větách vyjádřete opakovací nebo trvací vid Navštěvovala ho v nemocnici dvakrát týdně (v týdnu). Ve třetím ročníku jsme četli také staré arabské texty. Během studia jsem bydlil v koleji. Pracoval před válkou v rozhlase. Když vstoupila do místnosti, stála u okna. Každý čtvrtek jsme chodili na velvyslanectví. Naše knihovna objednávala tyto časopisy ze zahraničí. Seděli jsme v letištní restauraci a pili kávu. 7. Z uvedených výrazů utvořte vhodné věty zítra ráno, včera večer, dnes dopoledne, v neděli odpoledne, v sobotu večer, ve čtvrtek ráno, v úterý v poledne, v pátek dopoledne, v pondělí večer, ve středu ráno Zeptáš se ho na tu knihu? Dnes večer jdeme se svými hosty do divadla. Nerozumím dobře této větě. Zítra odpoledne budou na přednášce jednoho profesora z Damašské univerzity. Nevím, kdy vyjde ten slovník. Znáte ředitele našeho ústavu? Kdy se vrátí váš kolega z dovolené? Nechám ti ty dopisy na tvém stole. Navštíví některá muzea a výstavy. Pracuje (ona) v jedné obchodní firmě. Tuto zprávu uveřejní zítra všechny noviny. Ubytujete se v tomtéž hotelu? Někteří naši studenti studují dva orientální jazyky. čjjJujú iíu .jtj^ili Ji ijsíCli Äitja 8 Přeložte 86 Slovní zásoba vůbec, nikdy II. odložit Icyi (být si) jistý / čím / JA jídlo pokrmy ÚtJf Německo elektronický začátkem... autobus začátek základní, primární /sty *0 rybník hrdina /_! _!/ / a/ CJu poslat / komu co / l-iiOini^ Čechy obchodní / a / Lj«j unavit se s-* únava sníh dědeček / babička schůze, zasedání vzduch, ovzduší, atmosféra /i/ >^ zamluvit, rezervovat přesně horký / u / ^úo*- sklízet (úrodu) vnuk je pravdou (skutečností), že ... /i/ jíí- holit, stříhat se holit si vousy /i/ Jií- nést potřeba, nutnost není třebanení nutno ... stav, situace, případ v každém případě čtvrť sídliště doba, čas někdy, občas /i/ péci (pečivo) promoce, vyřazení absolventů pohádkový, bájný podzim zelenina lehký íiiúg^-l záliv (státy) Zálivu (jízdní) kolo brada ľtňj/il o/i vzpomínka jaro levnější e-mail /u / kreslit, malovat průvodce /u/ >íj odmítnout pohodlný vynikající, znamenitý, nádherný /Liiľ)í/ Líjj venkov /a/ pěstovat květina teplý / a / plavat týden divadelní hra legenda, pověst 87 obytný ovoce Slovensko pňjetv čaj trochu, málo zima (roční období) JJi j&f za chvíli pít ■ji káva (nápoj) břeh, pobřeží i-ii lul \A provést, vykonat šachy často zaměstnaný, fotbal zaneprázdněný vin. L-in získat (zkušenost) nemocnice /Sůlrf/ SsjĽtŕ stánek, altán, kiosk problém atašé; sever JbJLÍ připojený, připevněný I'aaíZj>I *a£íj> výjev, scéna chutný, lahodný prohlížení, shlédnutí /a/ bi hrát (si) / a / '^-e vystoupit, nastoupit, hra vylézt (nahoru) /bl-/ řÉ setkání továrna, výrobní závod /b—/ ĎlStíal zkouška Láji* léto jednou /a/ dU> smát se ještě jednou, znovu předměstí déšť doplňkový, náhradní /žai-/ ba rostlina /u/ vařit /u/ jSÍ uveřejnit, publikovat kuchyně uveřejněný, příroda publikovaný dětství publikace, tiskoviny, pták brožury /J*/ / i/ » předvést, dávat čekání, očekávání (představení), listopad /jLŕ/ síLp nabízet, vystavit spánek volno, prázdniny /->/ zajímající se / o /, víkend zájemce /a/ J*p pracovat sezóna praktický termín, datum, schůzka návrat /(i!/ J ji* J příjezd, přílet, obvykle /tbl/ SjJ.j / Úl) dosažení (čeho) >*> rodinný otec / matka - les zvolací, vokativní částice /a/ «3 otevřít 38 Text A OUJj Jl Wlj V-U- äJj£ j>li i»l (^JLsj J, JlS Ob .^yiJ) Oojbjj jjb-l CuT ibjis ~sJu> JLo JjjJl Jl ^i-Jl OlJl£ol jP jLSl iJUA Jl (»«»i! Ob j^ä-äJ .3jj^Jl ib-UJl ^JlSU Jb-f */> UÄj\ JUr1 J opj-ii .^sUUl J oydl Jj V-b-» j. fjäT oi j&: b Js- Jfis-H Lydl .LjjA\ ÄJibül jo &$il ObU&lj OljL*il ja*j JaÄ?-f Of Js- c*J>jS- US' .Lydl ÄSCUil J All JlS t^JLP JlZS Of Jjuj . v«^1 Ji o*il ü\ *i\ (^ifl j£j (Ij OJ9£ j~/b c£jjLj Ji j£jj oj*ll Ji O iU Ii^Uj .ajUJju ^ j>y*-\ 01 *^1p ^£ JSCJj jLJb {if 01 j£ä a>jj Jaai äJjdl J oljki?1 . J-JH AÜI Ida Ojj l-Utu Oj^tjj Ijibwj UjüT jo jkäT Js- c^rjsj Ui cJj£j OjT ^1 UA oJi .UJJj J OUijJj UgJf O-oIp Ji . j^jyt« Olli j^Pj~oL ^I^j Jl jijp Jjwj jb j* IjyJl ^biil Jb-f J L~b>l .UfJ?j J ^iljTj jlpUaJl jP OjJJ-I J UPj .lj^> Oj*ll J j-JbT ^jIp b^-yijj ÄXJÜI ^Ijj p^jlj-5< J bJjf j (jSjstf ä^o LbläJ ^iUll Jj-Sü f jd Jj -Ä^l OIJJ.1 J L-ÜJl .LliJlj LiljbJl jü^lj jlUil jo IAjjPj £ljj^aij Ä)jir\ 01 .ÄjjUudl Ä-jJuil ÄlT J OLjjJj Ujj^ il^j^1 J^^. OUafo ji^jJJrl ^fi-Us 01 jIj Ji) .ATjs-idl oUUsa^I jo IjväS' Ü 01 UJjtj bj^i for TextB ?<üi ij-AJi Of OjJjy bli - i .Ob>jixil JP*i Aio i»JJaJ 01 JjjJ — o ?<üLj 01 JjjJ f*P - i .Uaj^o OlS" iSH tfljJlj Jlj3-i jP — "s^Jkl jp Ag*il jjJU JLj jí ^jia..j Ja -.^Ussr^l A*; ijp Ig^p
Li t^iü -íjVfll cia jT^jj Ja- . UJJiij4 J ,'/i6t lg_^J^ij b'-wia.-^,.:< — ?Jažs ä*»Uh J 5-ij*5l SäJUi ^jJJ jí jSCfi Ja -. JAbw íÓP J LajWjJU jí jSCfi -»>*U»1 Ijräí JÍ Q>&tSv>l J / Jl£.)|l J) jCil ^ jlT Ja - .Laj^sŕi jí LSlšC»l J Jlf t(ŕ*j -ŠyfcSOl Iía La -^ js) Uj_JjUj J*>U *lLu>Sl .lp J j—í jí (Lg—ilSCl J / JlSC)|l J) jCll j* jlf Ja - .Lj_JjbjJ lJb>- í-Ujw IjilS" t^jO — ?C~Jl «.L^fl £_j—il Jj iw-aJJ jí (LjlCoJ J / Ĺ)lSC»)rl J) jSvJil jjSw) Ja - •f Jí J^ (Hí*^ ~ ľOlJUb USOl aJLg—i CJfetsil lili - .lg_ijUa^-j jlJLÜI JL-ijláJl &Ü) t/J"^ ^_! <^-Jk^t -J ~~ ?Šjjsbil A*j (i^Ai jjí Jl -.šjqŠ jL»tJ <-jyiJ ^ŠJ u^žil j! U-AÄ — Sji Jl CjjSOi 1 jjOlP lili -.äJjJÜI Jj-Jl 1 jjjjj (J*- ^JUa Jj ljj3U) — 90 ?á5jjUŕ bii - í .jjafí ji lili yJLj OÍ iljí tři -jj)]^ - <~> ?OUb»lia^l £jl^ O-ftlŕ Ja - f ?US0i (| jSCí ». Záporný tvar této spojky je *$\ (i Ol). Slovesa modálni 1) Chtít Vyjadřuje se slabým slovesem íljl (kořen RWD, IV. kmen). Po 1. radikálu je v otevřených slabikách kmene dlouhá samohláska, která se v zavřených slabikách krátí. Perfektum jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. 3tj>f Ijáljf 3. os. ž. r. bóijí Dijí 2. os. m. r. íSttjf (t"j> atd. atd. dvojné číslo 3. os. m. r. líiji 3. os. ž. r. ^íljl 2. os. m., ž. r. Ulijí 92 Imperfektum jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. Juj) OjJjji 3. os. ž. r. f % Jbý 0°3jJ 2. os. m. r. 2. os. ž. r. OÍ J 1. os. f J dvojné číslo 3. os. m. r. ú\JjJ. atd. Příklady: 01 Chtěl se vrátit, .ijír^kí OÍ oáfjí Chtěla, aby odešli. .ÍJJJj n-UVí IjAljl Chtěli, aby ses to nedozvěděl. .iJwí OÍ ijjí Chci se ho zeptat, .li* Ují JjS VÍ Íjjí Chce, abys jí to neříkal. .S&w&l SJúaíl ,J SljS £>( OIJjJ ý Nechtějí se ubytovat v koleji. 2) Musit Pro přítomný čas se užívá nejčastěji neosobního (tj. neměnného) imperfektního tvaru od slabého slovesa Lr?J - Lirj (je nutné, je třeba), případně ještě s předložkou js- , která často stojí i samostatně s příslušným podstatným jménem nebo zájmennou příponou. Pro minulý a budoucí čas se užívá nejčastěji rovněž neosobního tvaru se slovesem Olř a předložkou js-. a) Přítomný čas .L-ÁM OÍ (Ji-) L^ú Musím jít. 'jí- íítU Ol (iOŕ) L^rJ Musíš se ho na to zeptat. .u~Jah ^Jj (tSJJlj L-ái; OÍ L-^u) L-áJb 01 t^uJlj L-^u Můj otec musí jít k lékaři. Musíte být na letišti ve čtyři hodiny. 93 b) Minulý a budoucí čas Museli jet vlakem. Museli jsme nechat svá zavazadla v hotelu. .íjjlkjl ja \ jýi bf orjll Af ěé" Všichni cestující museli vystoupit z letadla. Budeš se muset vrátit večer. Budete se muset ubytovat jinde (dosl. na jiném místě). * s f o s & £ / f f Studenti si budou muset obstarat ty knihy. 3) Moci a) Subjektivní možnost (schopnost) Užívá se nejčastěji slabého slovesa ^Uaíl>! (moci, být schopen; kořen T W c, X. slovesný kmen). Podobně jako u slovesa íijí je po 1. radikálu v otevřené slabice dlouhá samohláska, která se v zavřené slabice krátí. Perfektum jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. ^lMl>l ijiUaíLi 3. OS. Ž. r. °CřUaílil jäImIiI 2. os. m. r. c-iíaíl-l °{£ieL>\ atd. atd. dvojné číslo 3. os. m. r. IrUaílil 3. OS. Ž. r. \£tiaLt\ 2. os. m., ž. r. UA^k^l 94 Imperfektum jednotné číslo množné číslo 3. os. m. r. ^JaŕlJ OjiJaílj 3. os. ž. r. frJaiui j*kí°..J 2. os. m. r. ^Jaáľ.J Oj*Ja£*j 2. os. ž. r. čytjfa&Uj j.«k,-.°...í l.os. ^jiflirLil ^JaáLJ dvojné číslo 3. os. m. r. OláJaílJ 3. os. ž. r. Ol*Ja£J atd. Příklady: ?JJJH i^ž; Ol cJtks-jl Já Mohl jsi přečíst ty věty? .oUJÍOl ji" j^i; OÍ o^ÚsíLi Mohla porozumět všem slůvkům. ?iíá íí ^jlii OÍ JyukíU Já Můžeš mu to vysvětlit? .dljOalj 0? ^JarlJ On ti může poradit. Ŕ) Objektivní možnost (být možný) Užívá se tvarů silného slovesa jí£>Í (bylo možné; kořen M K N, IV. slovesný kmen) - neosobního imperfekta j&j (Je možné), neosobního perfekta j&í (bylo možné), participia aktivního (možný) a podstatného jména slovesného (masdaru) 01&1. k tvaru je možno ještě připojit příslušnou zájmennou příponu. Přítomný čas .UjIp \Jj3 OÍ (pš&>S) Můžete se ubytovat u nás. ?J?-!aI 01 jíCkJ já Můžeme vstoupit? .bl££!l j'\ (iiiSCíj) Můžeš si vzít tu knihu. .íJÚÍJi j* žórU*v» dk OÍ j^iá Můžete požádat o pomoc velvyslanectví. Poznámka 1 Sloveso i^í má v imperfektu 1. osoby jednotného čísla tvar J>1 (viz 14. lekci, Slovesa s hamzou). 95 Minulý a budoucí čas .Ojjjí OÍ ^ŠCÍ /.Sjjjí bf (líil&l yž / }l yi) jžiil 'ja 0\ŕ Mohli jsme ho navštívit. ?3|SÍl yj Ijíjá ŮÍ (^Só^>! yš / OlSU)!! y^) jCÍl ^ ólŕ Já / J&í Ja Mohli jste pracovat v té knihovně? Budeme ho moci navštívit. ?Ä-áÍl yä IjUiÍ ÔÍ (^JlSCl yj / J^^l y^) 1 ^ j jS^I JÁ Budete moci pracovat v té knihovně? Další slovesa se spoikou Ql ŕ ^ O 9 < ^ .^Jah J] LÁJj 3jI Rozhodl se, že půjde k lékaři, .^kj iL> c-ík Požádala ho, aby neodcházel. . JTUSh jíT^J O í Uliŕ ijkyši Navrhli nám, abychom si rezervovali ta místa. . lijjbL-) yi JLj ĺ)b tjsklaí Poradil jsem jí, aby se zeptala na našem velvyslanectví, /jřliail ^jíŕ jUkí C>í cJjIí- Snažila se sehnat ty vstupenky. .[igrííMi Ijkiáí Ob ^Áyí Přikázal jim, aby otevřeli svá zavazadla. ■ (^°.~-.°..J>l ,J íjjjí Ol bíjiíi Zakázali nám navštívit ho v nemocnici. Věty účelové Tvoří se pomocí spojek Jr-, *J> , yí^J, _! (záporné tvary H , *>CS0 / *á yiO, "5ĽST) po nichž následuje subjunktiv. .ďjoíl (Jbi á^SCiJ Ojlj Navštívil ho, aby mu poděkoval za ten dárek. .Á jflÍil ikb" yä bjí^-j Vrátili jsme se, abychom vzali ty peníze. Napsal jsem vám ta slůvka, abyste je nehledali (nemuseli hledat) ve slovníku. ti ' ° ° í t .^j»~>.jJ*!Íb Jjkb! (w-ÁJii ji ^— Musíš už jít, abys stihl ten autobus. Částice - záporný budoucí čas Záporný budoucí čas se tvoří částicí y , která se pojí se subjunktivem (viz též lekci 5). .íL>\'jjS\ ájIÓj Jár '^r°ý y iíi Nevrátí se do začátku školního roku. 96 ljj«äí*sj J Ljjí J IjJlá Řekli mi, že se nezúčastní toho zasedání. jí J Ji J^ak; JJ Tu knihu neseženeš v Praze. Apokopát Tvoření Imperfektní přípona -u se v apokopátu vypouští (příslušná hláska má sukún) a koncovky -na u přípon -ma, -úna a -ni u přípony -äni podobně jako v subjunktivu odpadají. Tvary 2. a 3. osoby ženského rodu množného čísla se nemění. 3. os. m. r. 2. os. ž. r. jednotně číslo atd. množné číslo 1 atd. dvojné číslo 3. os. m. r. IsnÍ atd. Apokopát slovesa ^ Tvoří se obdobným způsobem. jednotné číslo 3. os. m. r. 2. os. ž. r. atd. množné číslo atd. dvojné číslo 3. os. m. r. lijšo atd. Použití 1) Záporný minuly čas. Užívá se záporky . j^akj j«J Nezúčastnili jsme se té slavnosti. •J-9) Lí^Í j^J Nevěděl jsem, že přijel. .4íUi íla i-jyli J jsj Letos nebyla v Maroku. ?JílV,Jl Iji^-L- liUJ Proč jste nevzali ty dopisy? Poznámka 2 Tvary apokopátu se sukunem mají před členem určitým pomocnou samohlásku -i 2. Záporný rozkazovací způsob. Užívá se záporky *i . Ulil iía L£žJ ^ Nepij tuto vodu! 97 !^SVjIl 'dis Ijj»Já V Nechoďte na ta místa! ni* *J (^JjiS *i Neříkej mu to! 3) Rozkaz nebo přání pro 3. a 1. osobu. Užívá se částice —! , která může být zesílena částicí Ať odejde! x j" ox .Á^wUri &jdl ^ ijOjlii Ať se ubytují v koleji! jjfl Ať to (ona) řekne! !La&J Pojďme! !t)jSo U ^jSUí Ať se stane, co se stane! Poznámka 3 Prací způsob se v některých specifických případech vyjadřuje perfektem. <Új>-j Nechť (kéž) se nad ním Bůh smiluje! |4»I rjijj Nechť ti Bůh dopřeje úspěch! 4) Záporný rozkaz pro 3. a 1. osobu. Užívá se záporky *i . \\£g& Jíj *i Ať nic neříká! líiZJ *i Neptejme se ho! HJL* IjJiaí ^ Ať to neobjednávají! Poznámka 4 Apokopátu se dále užívá v různých souvětných typech (viz např. 19. a 21. lekci) a dále v ustálených rčeních a příslovích. Rozkazovací způsob Tvoří se od apokopátu 2. osob jednotného, množného a dvojného čísla odtržením im-perfektní předpony. Jelikož takto vzniklý tvar má u silných sloves 1. kmene první radikál bez samohlásky, klade se před něj tzv. protetická hamza (proteze - předsunutí) se samohláskou u- (pro slovesa s imperfektní samohláskou u), a i- (pro slovesa s imperfektní samohláskou i nebo a). Je to hamzat al-wasl; po slovech končících na samohlásku se ve výslovnosti vypouští (srovnej hamzat al-wasl u členu určitého). apokopát rozkazovací způsob 2. os. m. r. j. č. ta-ktub u-ktub! Piš! 2. os. ž. r. j. č. ta-ktubl u-ktubl! Piš! 2. os. m. r. mn. č. ta-ktubu u-ktubu! iijjSrl Pište! 2. os. ž. r. mn. č. ta-ktubna u-ktubna! Pište! 2. os. spol. dvoj. č. ta-ktubä u-ktubä! igSrí Pište! 98 Podobně: i-nzil! IJjJl Vystup! i-s'al! !JD Zeptej se! Vypuštění (elize) hamzy s pomocnou samohláskou: ľJ^-^T jLáá A řekl: „Vstup"! (viz Úvod - Arabská abeceda) Modus energicus V současné arabštině se tento zdůrazňovací způsob vyskytuje vzácně a je pociťován jako archaický tvar. Je odvozen od apokopátu. Konstitutivní součástí jeho přípon je hláska n. Modus energicus má dvě formy - kratší a delší. Jako příklad uvádíme 3. osobu mužského rodu jednotného čísla. ja-ktub-an °j~*í /kratší forma/ Jistotně napíše, ja-ktub-arma jAÍ /delší forma/ Nechť napíše. Modus energicus vyjadřuje záporný a nepřímý rozkaz, dále způsob prací, vybízecí (kohortativní), utvrzovací (afírmativní) a prohlašovací (deklarativní). Bližší údaje skýtají podrobné gramatiky arabštiny. Poznámka 5 V záporných tázacích větách se užívá tázací částice t. LÁií ůí 'dij *i\ Nechceš jít s námi? ijiL" JÍ Neobjednáte ty knihy? ijáí jjí On nečetl tuto zprávu? ♦ Cvičení 1. Použijte sloveso „chtít" v přítomném a minulém čase Sis- j c*J Ja ?jUaiJl J* -kul1 o* jďíL 1 jí Ji .»-JaJl äJLS" J c—»jí .W~-Jl J] U*» 2. Použijte sloveso „musit" v přítomném a minulém čase .Ug_jjU-j ^At.Jii Ji u?jJj Lai .SjrL~» Áa t_Ji? !£Uar¥t ^j-ia*- Ja .jjjdi Ji Jíl*Ji oj>Í .UJ^jw ^Uarl J c^S" Ajjä ijäJli aJI Iý*> 3. Použijte sloveso „moci" (být schopen) v přítomném a minulém čase jPý jí- *íL* J* ?(^»jáJI uwwll Ji JíjíaJl jí* c*-j«S> J* jbaiL Ja .äJjf-j J*Jrl oíj* .JahJI IJLj—j IySä Ja ?i_-*^Jl ^aJI Ióa J* ?L-Jl Äi?-^Jb Jliil i_JLÍ" ftf lid OljL*ll Ja*i. Jáb- Ja ?Oj*ÍI OUjJUil jjÍsäj J-AiíJl \ Jju jLd\ ja t-~JaJl Aatw Ja ?j£y> ?2Ljj*il ÄlaUJl OUlSOlj aTjsJLil j^ajj J"jU Lr>" U JLc "řtruL j* AíU-LkjU Ulf Ja ó*3^1 <š* j*1"' 7. Odpovídají následující věty obsahu textu A, či nikoli? .JjAálI^jLj s jui j\yr OlC .^JLžil ^j^]I J uyill Jl Ä>-Uo Á\u»-^jäj OÍ jSÓ: aÍÍ Jlžll ^s-iJi~< JJ Je y .ijydl S-iUll £^il olUSsil (j£*j Jái?- .Ljj*11 SjUJ-Jl J Jj^Jl íjyib ^Js- Jwa?- .ij_tLd JJ ydl (jJUail JjLŠ .i_~JaJl CjUJluj ^jiŕ ^j*; OLS" AjS ojiil Jl ÍL~j 0? ^ll?t,.*l .Aib-j jj-tfJl (Ja*! Š»UUd Oj*)I jtŕlkil Oŕ-f J Ij-Jlr .iJruíVl ^ ji £j j J 1 jijf 8. Odpovězte na otázky 01 i^S-. jj* "ľÄ^jUl ^iil OJl» Jl dĽb-j j* ý 01 jd-bjJ c?4 J 1 j3j_J 01 OjJuy lid dJLf OÍ jSÓ: Ja ? Jy-oJl äjáb Js- J-a£ £>! j£c <>« jj^I LS"j» OÍ U^-lc OlT J> Vu-JaJl J) l-aJí! 01 ^.Jar...j Ja ?aÍ£l sJIa JLŕT t»í j£c Ja ľ^ytil j* Jbžll Ij-sSÚ dl ^ ý* Js- tgjj J diilj* ^jOj 01 Ojjj ?Cjj53l Jl j-tf j ^äj äjjj^Ji äJUjj iJl (*}! jxc Ja •ľioixll íía ää1^ ^^-äí J I01 0jOjjJ Ja íJ-LiJl J íä^ OíjJl s-UaŕS <3Í äjLiJl ^Ja.-...j Ja ?2LpUar^1 ^jl*Jl idT J Jl p»jLo y, ilAPj J Ijŕj-io ŮÍ jXodl ulT Ja ?^j-J.I íJlJL? aJ iJjJÍ 01 jX£ ?ôjäLžII ^liw íÍa^Ij^^o! ^JLfr 0jžL^i liU J yiOŕ žjJsL^I IjjJa^OÍ ^LS^I J jjSÓ j) lid ľJioij^l J^iJl ?^aJ| IJa Ijliiís 01 oyó\ ÄídJl o^i? Jl* Olf Ja ?oUJbuJl 100 9. Přeložte Chci se zeptat na jeho adresu, abych mu poděkoval za (jen0) dopis. Seděli jsme v první řadě, abychom dobře slyšeli a rozuměli. Vrátila se domů, aby si vzala ty peníze. Přijel do Prahy, aby navštívil svého syna. Rozhodla se, že se nezúčastní té konference. Rozhodli jsme se, že budeme pracovat v té firmě. Požádali nás, abychom mu nic neříkali. Požádali jste je, aby vám rezervovali pokoje v hotelu? Navrhl jsem jim, aby jeli tímto vlakem. Poradila mi, abych se zeptal na tu knihu v jiné knihovně. Poradil jí, aby šla k jinému lékaři. 10. Převeďte do záporného budoucího času s částicí J! .j*J\ Jl 2)br)|l (ÍM W*^ -4-~rí OtsšU j» ^_už3l aX» IjJJ? .^j*íl t-o^l Jjty *Wl J I 11. Doplňte věty jedním z uvedených tvarů / i_JsJLi / / Ls£j / ^-jj / jJJí I djja4 / jk5 / £*~J / .äjjJ^llj Ia ... _Ji .ij-jr ... _i ... —li .(Jjj-^Ji iijP J ... _l .jí- «.L~o u~~Ji Ji ... _li .j^uDl Ji ... _J .ijjí ji-Jl j* ..._li .i-JUi-l šla ... —I 12. Vytvořte záporné tvary s částicí °J 13. Přeložte Poraďte mi nějakou knihu o arabské architektuře. Neseďte na slunci! Požádejte je o tyto informace! Dobře poslouchej tato slova! Napište jim dopis arabsky! Neotvírej dveře! Hned se vrať! Rezervujte mi letenku na příští středu! Požádejte konzula o vstupní vízum! Dbejte pokynů vašeho průvodce! Slovní zásoba nedávno a. f - s~ ukázalo se, že ... vízum pas vstupní vízum cestovní pas Amerika vyprávění, rozhovor, &»«> dosud interview /jít? j*i moře />/ / i y » dbát / na, čeho /; záležet/komu na/ /a/ ÍJJ začít zapamatovat si, naučit /a/ Jäiiŕ- věž se zpaměti $ syn /—!/' /U/ snít / o / hned, ihned III. hl » telefonovat / komu / Dubaj radnice bez letenka právě jednoho dne /J/ ^íj názor / na / IV. >\j chtít září platný snadnost Äj_ífrb snadno taxi, taxík kino /b-iO,/ uo> okno /J/ / a/ pustit se / do /, začít / s / ulice společný slunce řada /b-/ brjabi nevolnost, porucha (zdravotní) /bi-/ j^ľi dojem X. moci, být schopen výraz příprava />/ /i/ f> rozhodnout se /k/ pamětihodnost pokyny adresa, název marocký Maročan zájm.přípona + ^ jiný (než) S Ä perský, Peršan ... jbí díky, zásluhou... Jaíi jen, jenom, pouze s r. umělecký, technický, technik šálek n. rozhodnout (se) l-» j»i vín. 'CJái navrhnout / komu co / /jjiaí/ ^bi hrad, palác fjeél Jbi konzul l»ú*l bjíi kavárna vyšetřit / koho / l&l /U uíiS odhalit / koho, co / odhalit (závoj, roušku) slovo, slůvko Lili íár lékařská fakulta fakulta architektury Kuvajt ... óífij & jSo jy nezbývalo mu, než ... aby /_,/ / a/ >í stihnout / co / /_,/ VIII. j^i vstoupit, nastoupit do (zaměstnání) nezbytnosti; nutné, potřebné věci doba, období žaludek IV. j&1 být možné možnost možnost království /j* «7 / a / g? zakázat /komu co/, bránit / komu v čem / voda /Sjí/ procházka iJLäCa (j) (a) tak /bi—/ jilbÁl zájem /b^u/ V^J je třeba, je nutné včas 102 Text A AÓuituii ljLjjJjl»» Uj—ilSki jup ^Ljj Ujy IjwjLT VA A "V í bp"-L~«j ójjSll éjláJl Jl*>j J ÄJwJl äjjj^JH *jĎ A.ÍN...7J 0*u iJlia .k~j *_áSÍ ^ A »j 0jJU ^P lg_SlSkj iJlP JjJjj ^Ijj IaswIp .k~«J jy^bs \ • t f .Älaib£ 11" iSvluS\ Ájjj£«Jrl jjSkij .k~~i ^ « « < ♦ jp Ug_ilSki íop Jjjj t_ik-j oJbúLl *-»*í1 Ák» J j-ia* duos' t^jj^l abJlfl J 1 jjaP Á^SwiJl íjjj^Jrl c^pí Y ♦ • í/o/\ . JjjJl dkJlj JjüJl JÁdl (3J-U* J ÄlUJl 4jb»Jl Ájiwj ^JltSlI JUť (Jj k_«jb Y » • <—íljíil jkjÉ J .Qj««iJl j~bíj k-jljJl (j^bi — (jw»Jb4 jjo ^^íC-ždl OlijJl uíjkj .LiU A Y r js-*Jl <_r-b* Jjlj Jli^ijt- c~í jj J^bu ^k,fl)l C—íjJlj ŠJ^-lj ÄpLj Jjlj JíimjZ c~sjj Jibv ^^b^l C~íjsJl .Ä«SwJ ÁjjjjT — äJuil äJLojJI .ühPb» ♦ » f T » : k£-idl ÁjjjfJrb JjJJl JUaíyi jjj Á-PjáJl JjíaJl J (jj/íJ ^ • j Ä*jj-Jl (ijiaJl J ÁPb-Jl J 4>S* 1 T • :bg_) r jwll >aÁSl 4Pj~Jl .-i OlS"j«5i V JÜbeJb Ui y^i JbiJl Jl ÜU?jj JJ bkj Ob 0j) jjk.1 ^j-^ Üj ij kfijl OÚjL»-I J*>bt-wb (JUJJl Jj bJj ^j? J Ob-JsjJl Jaidl IsS"já 1^ A ^ ^lp cJLsjí aij äJb.bÜl ^^xJaJI jttít OÜsLi^l Uí .ÁJliJl ÁVjlI J J» OjJL» £ Vr j JjSíl SJb-jll J 0j-U Y U Ij»feL*t . i_^SCo jM Oj«L» Y*YAj IVY čti U ji-J t-^1 jpxíw^áJ (Podle publikací agentury Babylon) TextC Álw.jVl v1*^ LLjÍ SjjJ CiXfriij Äjjj-i^l ŽjbiU lá^ li jn-e UJÍ üb jJl iw?U!l J ó jj^jtll j 1aM\ ÄlijSil S jjJJl CÍí«t-j JÜ Y"^j ä~Ai f«) CjÜIJL-o \ » V OlSýyiSíl 0j--»9bjJl .ibJl i_«jjJ| ^jÍP SOmEI Ob^jil öjlsu-i ÄLe>\y> äjjj j üla-o 1 Oj (ÄJjjjji VY" j Akai Y Oj Älai Y"H) ^k-«1 J ÁlilO-a S V Jjbia (Kýjji t S j Akai 103 3jlil j^-U- ^jL — Ijiajs jjj- J 3j>mU Ob*^jll C-pvf-j .(ijjijji y Oj XJel PYj 31» j i i) SiljSfl ÜaJMkl .33lJL* Ältoi ^ Vj SIaS v Y) 331Jw> it ^ Jj-äJ-Ij ^U!l pi J ÄJlsll 3sl£ib Ulb b-bi j-^Jl oiä*-j .Äjjjjjj ^ öj 3l£3 ^ "Vj 3l*i i A Xffij> 3sJU jutfJl f'J*' 3l-Ij tjT^» W'Jj jjj 331Xj» i ^ JIp ^.L-i J Vfr*j' tgl* cJUa?- Uli» LSI J C.U> Uli i\ m\J\ ß"ß Ü1 js-if oJaib-j ^ Y j 3jJ2ai \j 31aj \ 1) ä3ll<» VV -b-^jj 3~~aU± ObÜl c-ä-^fj .(2jjjjjj S *\j 3las ^ 1j 3lai ) V) .ÄlijSfl obJ^I J 3jj5»-^l äjbjJl Jj*to OJiTl jlVSbj (3jjjjjj ijbUlj j^aJl JLoii c^j-u^l J%jJl _i OJbpi oUiSl «Jus £>f Älljty i-atJJl jTij . t • » A a>b> j\Sy ^WAj' J *^ '^j*rJj£~*> w»t 0} Jlij . L**JjJJl j jjMjIjj 33jJrl kjjS'j P Li1 äjji J ^jLä JÜ .aljPl W\ JJ JjVl -bv 3JÜI äpÜ älljty oUJty (JUjJl ciUü->lj ^ 0 ja j£\j Oj*Uj u>jbj *3*^t 1, p Jl ÄiU?)jb 3ÄjL~» Y" • »j 3-*5 Y A J Ij-iUS 3l>bjj JiJf > > .^M*! Jul ^4*1 Alii 5l*i 3J jjJl ro SJbtsil CJ\fi_jJl nr ^ t w rY SY TA YV YV \"\ Ül ßj rv \ Y ObUl i\ >A It > £ Ulli rr \ \ UJ jj rr Ulkt) r. >Y r. IT TextD Uj*^ l)I frtiSfl ÄjVSTj cJÜ Jij .t_joJÜI j* U^li?Ua?-l jP oläJl Sjuä3 8p jj j^oJI CÄAi* J t^f t3JbM Oljirti J oAJJl 3pL^> ^PJUmi 3JjjJl i>I Qryiygll (jrJjJ-J.1 jS'Sj . Je i ♦ ♦ js# ^Lj 104 jylsij «^?v j* % > 1 iibjj Hli j i-JsiJi j* jUsf ) • © i_j*oJl emisií oij (Podle publikací agentury Babylon) Gramatika Číslovky základní Číslovky 1-10 počítaný předmět muž. rodu počítaný předmět žen. rodu 1 O^-l / JLs-tj 2 3 Mi 4 5 6 C—j 7 ÄxlLí 8 9 ÄÁlj 10 * o, Číslovky 1 a 2 stojí za počítaným předmětem jako shodný přívlastek. o*-fj LylíT jedna kniha áó?-lj jeden časopis •^o j^P během jednoho měsíce š-b-ij ÄU ^ v jednom roce .lo^-lj Ují bij Přečetli jsme jednu lekci. .íÁj-fj Äjljj Lif Napsal jeden román. Tvarů o*-í a iS^\ se užívá v číslovkách od 11 do 19 a někdy též ve spojení jednotek s desítkami (viz níže). Olií Lílóij dva chlapci 'j~Us>- Ijjlj Navštívili pět arabských měst. íjLj Jíš před devíti měsíci d\'yL> ^Uj Jjú za osm let tem mužského rodu: k-lj , Ĺ>l2l , äj!Aj atd. cj&Jĺp ^sj pár stránek jj^> lí&n jJJ za pár měsíců jjíŕ '^eu pár fotografií J j^ai z£íl> bi ý Přečetli jsme pár kapitol. Číslovky 11-19 počítaný předmět muž. rodu počítaný předmět žen. rodu 12 13 11 14 16 18 15 19 17 106 Číslovky 11-19 stojí před počítaným předmětem, který je ve 4, pádě jednotného čísla. U číslovek 13-19 se opět uplatňuje polarita rodu, ale pouze u jejich prvního komponentu vyjádřeného jednotkou. První komponent číslovky 12 se skloňuje ve 2. a 4. pádě podobně jako jména v duálu před jménem v genitivu; ostatní číslovky jsou nesklonné. VŽJŮ3 '£s- 'Já-\ jedenáct hotelů uTlj 'p-* ľJäí m s dvanácti cestujícími .LlsT jXz &Uí Ij% Objednali osmnáct knih. 3Jjá "»J&s> jedenáct států XJýx» VJ&é °jší\ ja z dvanácti škol Xfjj YJžs- '^Us- Napsala patnáct románů. Číslovky 20-90 20 30 0 ýýs 40 50 60 ji Ojí*** 70 1 ? os 80 90 Desítky 20 - 90 mají jeden tvar pro oba rody počítaného předmětu. Koncovka -ůna se ve 2. a 4. pádě mění na -Tna. Počítaný předmět stojí za číslovkou a je opět ve 4. pádě jednotného čísla. djjžs- dvacet kapitol íaJĹe 0 jAfjí čtyřicet stránek UjjJU *í s šedesáti delegáty ÄíL óýUi Jíš před osmdesáti lety .Ulil? UJJ Přijali jsme padesát studentů. .2^ú> ljIíÍp Objednali třicet časopisů. Složené číslovky 21 - 99 počítaný předmět muž. rodu počítaný předmět žen. rodu 21 d/JžS-j (JW) Jb>-lj i>Js~*J (^*^"!) »JL^-1j 22 Oj'Jž^j OUjI OLjI 23 0J^-J ^ d/jlLí-j č/ýá 29 újjžs-j ^Jj^31" 107 Na prvním místě stojí jednotka a po ní následuje se spojkou j desítka. U jednotek 3-9 opět platí pravidlo polarity. Pád a číslo počítaného předmětu se vždy řídí předcházející číslovkou; počítaný předmět je tedy opět ve 4. pádě jednotného čísla. LSTj iiýĹĹtj iítäl 72 cestujících fis i< &i Jjlůk^j (tíi^l) š^-ij 51 let ují í^jMjj äiLj [y z 39 zemí ípCi jIípj jjjÍ i« za 24 hodin Číslovky 100-900 100 Íí* / áít. 200 Oláí / ůtlíU 300 áLÍ%; / ÁÍufttf 400 iuiíjí / Äíuiíjí 500 äuU^ / ďjulů^ 600 iuL, I 31 700 Ä.'.aA....i / ÄJLkxL 800 Áu-iUí / äíU-iUí 900 äíJíLj / äíuíLj U číslovek 300 - 900 je číslovka Si* / äíU počítaným předmětem po jednotkách a je ve 2. pádě jednotného čísla (na rozdíl od číslovek 3 - 10). Opět platí pravidlo polarity. Tvar te» I ÄSU sepíše s jednotkami dohromady. Jednotka má příslušnou pádovou koncovku. Číslovka 100 má dvojí pravopis (viz tabulku). Počítaný předmět po stovkách, tisících a vyšších číslovkách je v 2. pádě jednotného čísla a tvoří tedy s číslovkou genitívni spojení. «jL*i ÄíUftw 300 automobilů ujjoli pro 600 delegátů ľ s s s s . UŠŠ ÚJLs1 jS Obj ednali 900 knih. Číslovka 1000 Má tvar LáJÍ (dvojné číslo ú)ÚSí, množné číslo i-^SíT , řidčeji Cíjíí). jTC lil 1000 obyvatel ÚJÍ 2000 obyvatel jTU^jf^ od 2000 obyvatel ^UJ^lbui 8000 obyvatel jTC -j äjU 271 í)/ j^ijj Olíílo 649 studentů Lili? dj*íjlj á*1~jj ÄJULj 1008 roků £;\'jLi jUi} cil' 1112 UJÍ j Äiloj Liií 1954 Ĺ>j...>tt.,*-j Äáyj'j &U*Ljj í_ill V letopočtech s výrazem „rok" se užívá tvarů f£ nebo , po nichž je celý letopočet ve 2. pádě. I zde se řídí jednotky pravidlem polarity. yaJj 3Wíj 4jU«L»j wiii (flP) fl* J v roce (roku) 1763 . . . ĽAjJ . . . j 'jmJj á-íUÍj aíujUíj (Jiíi jté před rokem 1848 ájUkIoj u»h AU áiJ po roce 1992 s s s $ s s s 4 < Determinace počítaného předmětu Obvykle stojí počítaný předmět za číslovkou a je neurčen. Někdy však z kontextu vyplývá, že je třeba jej určit. Determinace se provádí několika způsoby závislými do značné míry na čísle počítaného předmětu. Číslovky 3-10 Za určeným počítaným předmětem stojí určená číslovka jako jeho shodný přívlastek. Číslo počítaného předmětu a polarita rodu zůstávají zachovány. I o , , aiUili i*iyi\ těch osm chlapců (J-J^-\ oljíLil pětiletý projekt h~J\ ^Síl L>°ý- šestidenní válka Další shodný přívlastek se připojuje za číslovku. í2&\ CJ\yLi\ J*>U během příštích tří let T • ♦ T f* °ja JjH\ ÍaUsJI J&h\ J v prvních devíti měsících roku 2003 Je možno však použít i druhého způsobu, který se bčžně uplatňuje u číslovek od 11 výše. Na prvním místě stojí určená číslovka, za ní je neurčený počítaný předmět (syntakticky však je určen) a určený přívlastek. Číslo, pád počítaného předmětu a neshoda v rodě jsou zachovány. 109 Sljsiii o\'ýLt j^iU-Ji během osmi minulých let SJläl Sj&íll j v následujících deseti letech Číslovky od 11 vyše Nemá-li počítaný předmět další přívlastek (kromě ukazovacího zájmena), může být postponován i anteponován. V prvním případě je číslovka určena, počítaný předmět je neurčen a je ve 4. pádě jednotného čísla (od 11-19 a po desítkách) nebo v 2. pádě jednotného čísla (od 100 výše). Xjús SMI těch sto letadel LíTlj jí_p*Jij Sílit s těmi sto dvaceti cestujícími XLi ^sílií J^U během dvou set let jí Ojllá-i iUi Já Máš těch padesát dolarů? V druhém případě je počítaný předmět určen a je v množném čísle. Číslovka je rovněž určena. p& äMíI £_ČJi řSíjÁ těchto jedenáct turistů Dj^lullj ^-JU-i otTjjjl těch dvacet pět firem Sílil c^iji^Ji íÁÁ těch to sto automobilů Má-li počítaný předmět další přívlastek, stojí za určenou číslovkou, je neurčen a zachovává původní číslo (singulár) a pád. Za ním je určený přívlastek, který se v pádě shoduje s číslovkou a odpovídá myšlenému plurálu počítaného předmětu. Sídlil UIp '£s> SkiJ-l J*>U- během minulých patnácti let íjčr-Vl Ují Jy*^1 y-* v posledních třiceti dnech SJGl UIp ó^íj^ij SiUiltj Sílil J"5U během následujících sto čtyřiceti osmi let Vj*H\ ,J v posledních dvou set letech Předložka před počítaným předmětem Užívá se jí v těchto případech: a) Představuje-li daný počet část z většího celku. Počítaný předmět je určen a je v množném čísle. .<->t!>jíl ja S*U J jí Jě Vystoupilo sedm cestujících. . i_JbV*ÍI i-ijJäJI jliPj J. At.it I Přijal dvacet pět zahraničních hostů. .OliwJi |y tJ^T ä&í illtl jisií ÁÍ Bylo možno zachránit tři tisíce obyvatel. b) Jde-li o počítaný předmět v pevném genitivním spojení. .^íUfiil Jú>r 'jA J^IP SÍUlMl jÁliaJ 110 Demonstrovalo šest set továrních dělníků. .jjliíl jUtí j> Jifc Úií -rjVá-! Ji jí& lii Do ciziny odjely dva tisíce školních dětí. €) ?o c\s\o\Vác\\ tä\ač\t§fda tie\>o po výrazech Tiuá^apcÁcta neračity poče\. nebo neurčité množství. LílíCUl J* bú stovky obyvatel L-Jl j< LiSlT tisíce turistů jiú\ ji *a\'yíš desítky lidí Viděli jsme několik chlapců. Vyvezli velké množství zemědělských výrobků. Poznámka 3 Číslovky neurčité také často tvoří s počítaným předmětem genitívni spojení. OiíČ-Ji ob Lí^T jŮ\ cj\j2£ Výrazy typu „každé čtyři roky", ,rjednou za čtyři roky" Užívá se podstatného jména JS* ve 4. pádě, za nímž následuje příslušný číselný údaj v 2. pádě. Před jménem může ještě stát číslovka iý (jednou). Cj\jZi JiC každé čtyři roky J5 8ý jednou za dva roky jAáii Sú J5 každých šest měsíců íjir JT 5jí jednou za deset dní Výrazy typu „tři roky po válce" Lze je tvořit dvojím způsobem: 0*>U jJJ Podobně: djifi'j "ja J£> J3 / j^io *Jji?j měsíc před jeho příjezdem Číslovky „oba", „obě" Číslovky „oba", „obě" s významovým odstínem „ti dva", „ty dvě" se běžně vyjadřují pouhým duálem. jJjIIJi 'JLi blityÁll vztahy mezi oběma zeměmi .jjjíjjil JíásLil Přijal oba ministry. lil Číslovky „oba", „obě" s významovým odstínem „ne pouze jeden z nich" se vyjadřují tvary (pro muž. rod) a (pro žen. rod). Ty sc pojí buď sc zájmennou příponou — , a pak se skloňují, nebo s genitivem jména v duálu, a pak zůstávají nesklonné. .lÁibtáf 'ja> Dostavili se oba. .UaIíÍTc^-j Vrátily se obě. .UglÍT cJíj Viděl jsem oba. . U-fr/ls"- y íJUa úT Byli jsme tam s oběma. jlijOJi ">lf ^ z obou lekcí ®Š ^ v obou případech ?J£y/j\ lík" ofjj Já Četl jsi oba ty romány? .U^/It oíy 6^íu Ano, četl jsem oba. ♦ Cvičení 1. Přeložte Získali jsme 10 exemplářů toho časopisu pro studenty arabštiny. V letadle bylo 87 cestujících. Jeho první román vyšel v osmnácti zemích. Během čtyř týdnů navštívili devět asijských a afrických zemí. Letos studovalo na této fakultě 1645 studentů a studentek. Byl tam před dvanácti lety. Na výstavě bylo 108 obrazů a 211 barevných fotografií. Během dvou dnů přečetl 320 stránek té knihy. Poslali nám dvanáct knih a sedmnáct časopisů. 2. Čtěte následující číselné údaje 1* -■ 1« 3jjí« olíry / Zk-j} (stupeň Celsia) Tí \ 0 ro r\>- , J-š , j*, >Uj , J»- , i*« : 1892, 1457, 1718, 1321, 1606, 1243, 1569, 1938, 1135, 1914, 1071, 1990, 2002, 1415, 1947, 1212, 2004, 1348, 632, 1111 4. Přeložte Narodil se roku 1928. Její první román vyšel v roce 1896. československá republika vznikla roku 1918. Studovala na fakultě od roku 1999. Ten rukopis pochází z roku 1534. Po roce 1967 byl 112 v cizině. Setkal jsem se s ním v Sýrii roku 2001. Řekl mi, že bude v Kuvajtu do roku 2011. Nenavštívila nás od roku 1998. 5. Přeložte s určeným počítaným předmětem Kde jsi nechal těch 12 barevných fotografií? V posledních 5 měsících byla v zahraničí. Těch 17 cestujících odjelo vlakem. Kde jc tčch 23 knih z Bejrútu? Kde se ubytovalo těch 268 zahraničních delegátů? V minulých 10 letech pracoval v rozhlase. Včera přijely ty 4 delegace z arabských zemí. Sehnal jsi těch 800 dolarů? 6. Číselné údaje přeložte oběma používanými způsoby Přijel do Iráku tři roky po 2. světové válce. Setkal jsem se s ním šest dnů před dovolenou. Den před svým odjezdem do Tunisu onemocněl. Ty knihy jsme objednali čtyři měsíce po našem návratu. Ten román vyšel osm týdnů před revolucí roku 1952. Na letiště jsme přijeli čtrnáct minut před příletem letadla. Potkali jsme je tři týdny po skončení filmového festivalu. Za dva měsíce po svatbě odjela se svým manželem do Alžíru. 7. Užijte číslovek *AT , lár Viděl jsi oba filmy? Ano, viděl jsem oba. Byl na obou těch konferencích?Ano, byl na obou. Objednali jste oba ty časopisy? Ano, objednali jsme oba. Odjela s oběma svými dětmi? Ano, odjela s oběma. Přijely obě delegace? Ano, přijely obě. Navštívil obě ta muzea? Ano, navštívil obě. Slovní zásoba Atlanta /_»/ iui ji: dosahovat /čeho / ÚJÍ Atény & veliký, výrazný neboť dosažení základní banka Wp Austrálie Světová banka atlantický tím n. asi ujistit, potvrdit, čímž, a tak I&I v. uft iUJJ ji zdůraznit skládat se / z / Indonésie olympijský olympiáda Itálie ropa Thajsko Československo dvacátý osmý revoluce Alžírsko rada, zasedání, sněmovna I"cj\-I dítíj parlament Senát (parlamentu) i ; ji bronzový Poslanecká sněmovna Británie / a / r^oir shromáždit, získat Peking jih 113 Jihoafrická republika /jsrOW j*-l»" hranice, překážka objem, rozměr, rozsah získání /J*/ m. Jiíu- udržet (si), zachovat (si) provincie, kraj n. äSs- uskutečnit, realizovat uskutečnění, realizace pole místní, lokální pakt, aliance Severoatlantický pakt (NATO) /bik£-i/ zásobní, rezervní; zásoba, rezerva 0 (týkající se); kolem těžba rukopisný rukopis uvnitř bjJU trenér stupeň stupeň Celsia /a/ ji*á podporovat minuta cyklus, okruh, průběh; kurs i /*! organizátor /oi-/ ftjž dolar lul j?\ zmínit, uvést čtverečný /cil—/ t_~Jy pořadí VT. ^9 ustoupit, posunout se (dozadu) etapa zisk, jmění číslo centrum, střed; postavení, místo (pořadí) Cwj3 Rusko sportovní, sportovec z)'Si sňatek lil íl] zvyšovat se, růst i Je ,js.\ lil álj přesahovat, převyšovat / co / óÍIj) zvýšení, nárůst plus předchozí soutěž šestý II. zaznamenat rychlost J^ Sydney nadvláda, převaha /_»/ / a / i«p> zažít, být svědkem IV. stát se / kým, čím / /-./ II. c> prohlásit / co / vzestup stránka bedna, schránka; fond J°j^ jiÍ3i ííjiííť Mezinárodní měnový fond výroba, průmysl Čína X. DläLi hostit Ji úúefb nadto, mimo to, kromě toho tuna /_»/ III. Jíi* rovnat se, odpovídat / čemu / hlavní město lilií smlouva, kontrakt ^! publicista, mediální pracovník velikán, gigant, obr měna 114 rok plyn iv. zemní plyn ráj Greenwich Ijl / a/ využití dílčí, vedlejší /j^rtfí/ j^ůí Francie stříbrný iíjäi prvenství, převaha m - // » / j ^-vJ ť^-^J Gábes vhodný / k/ oproti 'týí kontinent £Ljl*!l djl^ll *uJál* i i / Xeš mínit, mít na mysli > maximální / žen. r. / VI. ^Íi2 /u/ »ií vzniknout (civilizace, stát) síla ú* 3*1 více než v. /bi-/ ) >jlr /óiy/ ás;J /Li/ hí /jůf/ /i/ iiíi krychlový Kanada koruna (platidlo) Korea skládat se / z / místo, postavem, umístění, pořadí kilometr (km) komise, výbor hra, sportovní disciplína nápadný, pozoruhodný sto metr tak jako poprvé rozloha vlastnit milión /Ol-/ ÍU\ul /ii!/ v. /£>l-/ SÚfl medaile vyrábčt, produkovat výroba, produkce uspět / v / úspěch důl přibližně poměr, procento kopie, exemplář duše, člověk (ve statistických údajích) organizace Světová obchodní organizace soupeřit, závodit, zápolit ropa, nafta průzkum, hledání / čeho /, pátrání / po / vzestup konečný, finální poslanec, zástupce získání cíl svaz, unie Evropská unie dospět / k / pokračování spojení, kontakt národní dohoda čas, časové pásmo ležet, nacházet se; odehrávat se narodil se Spojené státy americké Japonsko Řecko 115 mm mm W 8. lekce ^fs Text A .JuUl iUwLlI oJUj_( 4**^ AiiiLo jJop-\ Ob <üJijj alib Ajti* JiJ ."j^Ull ^j*Jl j^ar1 J Üj*il t/i i Y * ♦ i/"\/Y > J %M f jy. U 8p J pljj J OjSl ji OJjtj OjSCia Jl Opj jo- Jl . £Jj~o J Jji Pjv> jjJal- LiUf jSUjLp .iUS abb Liibll JPjvo JJ £ljj jilpL. Jjjl Pjll i£jjjas* i_Jbr J|j .Lvip JsbsjMj iCJiall Js-jjSM i3p*Jl pT *-*j5 J jSwöpl i^Lw» ^j-ajv> l$j jSjl (3j>ij .sljjsS'jJJ j JÄ Text B OjjujJI lla JaJJij .^Ijp £^Lp)!l OjJli ^«Y jJjj YY" äjjj Jju Äj^aII i»jS\sVl CiyX*f>\ Jjf lla OlS"j .jo-Mill ^Js- «bujjJj jäjj«sJI JjUIo Olli t" • • ^Js- ÄgPljjjl jSl üjji OlT U apUw (jjiUasi^lj ^U-Ji tiMia-il Jsr? Jh» J*»L" ^a» c-JlS* epiJl oUj Jj .eJjjJrl i»po*JJ 2j jpl oUIß$\ 3jplj .LpUäJI U—upIÜ J^Si cJjb- iUadäVl jJaS jlfct Jj .ijPUast-'SI äJlJUJl *JjJÜI j»( jij*Sj Jig «yiJUJlj S-S'Mfja-i'it jLJl Cjlf ÄjLäjJ-I 4pLa)1 J !jS*y 01S" ^Uall l$»rta3l j> jP3up-l 01 jJjj Y "V_ll J C-Jp I «ÜjjC Jjrf j»j JU)I jlJI ^jj^> iäjSO-l Cjw»j JAS .^IsOl ^li^l äJlP Lg^L*i JbS J U?jäJL4 Ijjkj cJo>-> WjjI iLs *i( .OlJJÜI ja Jl Ig-Ay jlluaJj OUrjidl bjij .ÄsPUar^lj JbaUad'JI 8j-o^l (t-lädj eJjjJrl Lffj9ljty ^Mbas-ii Ifw 5jjk^ ^U/j JS"Uiu« M-Jl eJjBbw ^Jjj )^V^ ^jU Y%—ll Jj «Mli S-4^ J^J3 (? >^VA ijaJÜtyl JTUMI tt4 J (W^UJj täJjjJlj 4jpi OUilj OUJail i_Ab* J UU Ijji j»oa ujiUj lla OljiLilj Ol jiajM JT Jb'jJj jJi i)Jl j ^*>UVl j (jjpl J-jwJI ^^Ip Ol p Jaj OljJJ j Ols-biJ ^kiS US' UjJb>- j Ja-oj^l JpJl iUisil 4.J...JI 3jj—iJl i-rjl»^-l bja^U'i dbjjjl j«j .S-JL) Jpj Olplj__Jl 4jj~*J J] Ij»IjJl .Sflkdl J *ilij JilP a*>Lo itlälj 116 TextC TextD V^—'! Öji ^jJhJLa Ji« J OA?-4jjL>^I 9j-iJl j^jfi J—L*w» f.^SOl öTß\ 0 V A > S vt > t W y. Y . YY Yf r« Y . 1 . io * * Y . f. * * to • « Y o to ♦ ♦ to Iii JaÄ? s.L>SU iUll Jlkjf äJUjj 9j^-j i..j.....iJi jljji zsjSOi öTß\ %^o V.o. AtY « ^ ^ ioe U«*o >y\o. >otr» n.t ♦ w*r» >AiO« Ht\o f »,r* Y Y i • o Yr.oo U cJJsAp (tSCijL«. öl Cju^ -.UÄji? J J*»ljj öi UilSC«] J ölf 4—aü IptLaj öf ^ifewl yJL»j ^50j t^-?w> -.lüJLr ä^r C^l-söI dkjj* öfj Sjbj? äjj^aj ÜL- Jl C-sT kill (^jl — .f.\ia^*i\ ja*, J ^fufij LpaJ f i ^ibujf öl JjSf öl j£Jj tlj£ä - j-J? £ä öJ.a.L-...' jji Jl — jjj9jJW (j 9j-Ujl j ■'■T»t_'li.-' Ja — 117 .ibjJlj ols&l Jatu ^jú ůí Jbrjj ta-TbJu - o ?J~Ub íj^iUJl ÄŕLJl Jaj ít)í j£ŕ J» - f .Jŕ ^1» JJ tyté ií Jwai^í ^ - o .jfr.?.Jl Ija y-ljí j?- äjÄbr ää-jäJi j>\ (*£«ír - í .UŽ ?3yJkii c-a£íi tJj-äs-Í Ja - í . j^j^l ^jj Ujjjasí: Ĺ>b bjJŕj JÍ — O ?jM ^ J ^ j*- J^ ^jäíI jjsw Ja - í —í j^Ui-l -j>J-Siy> (tAAif c "j! - o j J dbjj U - f • v*ij* u* („sí'y. ^ji^^j ^ y>äbw - cj ?ctjäá>r( j> Ijäílj Ja - \ .4jJLä t(«^*« äb-iiU ^ Jj' J Ijäá'ji jí - uJ látali j-ŕb; ^ - í .ÄiJiJi ^jjVl Í ^ J cJL Ja - í .Uib (iLiŕ |»-L*j jäj íbJ? — (_j Gramatika Masdar - Podstatné jméno slovesné Arabština nemá neurčitý způsob (infinitiv). Místo něho používá podstatné jméno slovesné - "ýCfiÁ . Tento tvar může plnit funkci slovesa i jména. Tvoření U sloves I. slovesného kmene se masdary tvoří podle takřka 50 různých typů. Mnohé z nich se vyskytují zřídka. Nelze však stanovit pevná pravidla, která by předem určovala, 118 QaTLun (qatala), 'aKLun ('akala) jaký typ masdaru se bude od daného slovesa tvořit. Některá slovesa I. kmene mají dva nebo i více masdaru. V rozšířených slovesných kmenech má naproti tomu každý kmen jeden typ masdaru, s výjimkou III. kmene, kde existují pro masdar dva vzory, a II., IV. a X. kmene, kde paradigmatický tvar dostává v některých případech koncovku ženského rodu. Masdar I. slovesného kmene Uvedeme nejčastěji používané typy s paradigmatickým kořenem K T B. 1. KaTBun: FaHMun (fahima), 2. KuTtiBun: DuCHuLun (dachala), 3. KiTBun: ciLMun (calima), 4. KiTäBatun: ZiJäRatun (zära), CHuRuGun (charaga), WuSuLun (wasala) DiKRun (dakara), FťLun (fa'ala - dělat) DiRäSatun (darasa) HuZNun (hazina), HuSNun (hasuna) QiRá'atun (qara^), 5. KuTBun: ŠuRBun (šariba), 6. KaTaBun: DaHáBun (dahaba), 7. KuTaBun: Su5áLun (sa'ala), 8. KuTuBatun: SuHuLatun (sahula), 9. KaTaBun: TaLaBun (talaba), 10. KaTáBatun: SacáDatun (sacida - být šťastný) 11. maKTiBatun macRiFatun (caRaFa) Masdary rozšířených slovesných kmenů budou uvedeny s ostatními tvary těchto kmenů. 119 DaMaNun (damina - zaručit) SuRäChun (saracha - křičet) SucuBatun (sacuba) MaRaDun (marida) Užití masdaru Této látce bude věnována 13. lekce. Zde uvedeme jen základní informace. 1) Po modálni ch a dalších slovesech plní masdar funkci našeho infinitivu. .iíjUj lt_j\ Chci ho navštívit. ?j^U.i Jt Jj^-íui Já Je možno vstoupit do té mešity? .l3j£fcJ ó^ÁJl '-frjr Musíme rezervovat pokoje pro naše hosty. .^JŮi£A\ J\ iidÚ Rozhodli se převézt ho do nemocnice. 2) Masdarem lze krátit různé druhy vedlejších vět. .ěusÚt cJxís J] Jó*í Když jsem vstoupil do kanceláře, otevřel jsem okno. SliljJÚ (j-Jj? Ji OjäC Odjela do Tunisu, aby studovala arabštinu, .djljlŕ jsi d jí iÍLtji £Jj ií£ Poslal nám dopis, aniž uvedl (dosl. bez uvedení) svou adresu. 3) Masdar činnostních sloves se často pojí se slovesem —> 'fi (provést, vykonat něco). .jydk JLi je'ýu |k\š äjjalÁdl i* Po přednášce promítl krátky film. ?jiUai( JT c-»i Já Shromáždil jsi všechny prameny? 4) Pomocí slovesa ^ lil (být dokončen, proveden) a masdaru se často opisuje trpný rod slovesa (podrobněji viz 18. lekci). .lídŕ^ó J JUll jIžJ ^ Článek byl uveřejněn v našem časopise. .iJui£A\ J\ íiM Byl převezen do nemocnice. Poznámka 1 Z uvedených příkladů vyplývá, že má-li masdar slovesný charakter, musí být vždy určen. Masdar může také vyjadřovat výsledek děje, a pak se stává podstatným jménem, od něhož lze tvořit množné číslo, a které lze určit nebo neurčit. (Oijiíj) - návštěva Jej* Cŕjj*-) ~ nabídka Rozšířené slovesné kmeny Kromě I. (základního) kmene má slovesný systém arabštiny ještě 14 rozšířených slovesných kmenů, z nichž se běžně používají kmeny II. - X. Rozšířené slovesné kmeny obvykle různě modifikují význam kořene daného slovesa, ale někdy jej i podstatně mění. Většina slovesných kořenuje zastoupena v základním kmeni a v několika kmenech rozšířených. Některá slovesa se však vyskytují pouze v základním kmeni, jiná pouze v rozšířených kmenech. 120 Slovesné kmeny II. - IV. II. slovesný kmen Ve všech tvarech kromě masdaru má zdvojený druhý radikál. Masdar má předponu ta-a dlouhé I po druhém radikálu. U silných sloves výjimečně, u nčkterých slabých sloves (slovesa s 3. hamzou a 3. j) pravidelně má masdar koncovku -atun a druhý radikál krátké i . Obě participia mají v kmenech II. - X. předponu mu-. Vzor: DaRJRaSa - vyučovat perfektum imperfektum imperativ DaRRaSa >já juDaRRiSu DaRRiS >já part. aktivní muDaRRiSun Ifýú part. pasivní muDaRRaSun l/>j^> masdar taDRTSun Poznámka 2 Sloveso J ý (rozlišovat, rozdělovat, diskriminovat) má také masdar Ss Js Významy sloves II. kmene 1) intenzívní: j^S lil /a/ 2) kauzativní: rozbít řezat, sekat jiip / a / znát, vědět l/fi lul studovat 'j>ý> rozbít na kousky rozsekat, rozřezat naučit vyučovat 3) faktitivní: U&J I U / Ji* lul 4) deklarativní: Lor lil být čistý být krásný lhát lsý. fa/ být nevinný LjjŠ" vyčistit zkrášlit prohlásit za lháře, dementovat osvobodit (u soudu) 121 5) denominativní 2j>\ národ slovo znárodnit mluvit (s někým) III, slovesný kmen Ve všech tvarech kromě jednoho ze svých dvou masdarů má dlouhou samohlásku po prvním radikálu. Masdar s předponou mu- má zpravidla slovesný charakter, masdar bez předpony jmenný charakter. Některá slovesa III. kmene tvoří oba masdary. Vzor: KaFaHa bojovat perfektum imperfektum KaFaHa part. aktivní muKäFiHun jnil£i juKaFiHu part. pasivní muKäFaHun imperativ KaFiH yiŕ masdar muKäFaHatun Há*ilx« KiFäHun rUžT Poznámka 3 Tvar Äá*šl£i má význam „boj, potírání" (nežádoucích jevů, např. kouření, drog, negramotnosti apod.); tvar ^UžS" má význam „(ozbrojený) boj". Významy sloves III. kmene 1) objektový (činnost míří od subjektu k objektu): J—olj 14. p./ dopisovat si jiStí /4. p./ diskutovat 14. p./ pomáhat Jilp 14. p./ jednat, zacházet s kým 2) konfrontační: J>£> 14. p./ soutěžit, závodit JM 14. p./ konkurovat 3) denominativní: tvář SžHj /4. p./ čelit cesta, cestování /^l/ cestovat 122 IV. slovesný kmen V perfektu a imperativu má předponu a-, v masdaru předponu i- Vzor: 5aNTaGa - vyrábět perfektum 'aNTaGa gslf part. aktivní muNTiGun jjsli Významy sloves IV. kmene 1) kauzativní: 'j£~> lul J>ť /i/ 2) faktitivní: imperfektum juNTiGu />í?r/. pasivní muNTaGun bydlit vyjít sestoupit, vystoupit lul být krásný - /a/ být šťastný 3) vyjadřující časový nebo prostorový aspekt: 4) denominativní: pův. stát se ráno, stát se vyplout na moře štědrost, jijŠTí šlechetnost plody 'ýá /nomen coll./ imperativ 5aNTiG masdar 'iNTaGun ubytovat vyndat, režírovat sundat dělat něco pěkně, dobře umět potěšit (ráno) (j>ú moře) uctít, poctít přinášet plody 123 Číslovky řadové Číslovky 1-10 v určeném tvaru v neurčeném tvaru muž. rod žen.rod muž. rod žen.rod 1. jh 2. i blžíl OÚ 3. dJlžlt m 4. &fjii 5. t* d_^w* bí- 6. ÄliiUJl 7. ájyĹJl 8. äí»tä 9. ^\sll u" 10. « ř 'f Kromě číslovek Jji , Jji mají řadové číslovky 1-10 tvar participia aktivního. Většinou stojí za určeným podstatným jménem jako jeho shodný přívlastek. Pravidla polarity rodu zde neplatí. Jj'Sn j$Ji prvni meste pátá kapitola první rok osmá věta Vyžaduje-li větný kontext, aby podstatné jméno bylo neurčeno, stojí řadová číslovka před ním, je vždy v mužském rodě a tvoří s ním genitívni spojení. .i) Síl j j jylj r^a Je to jeho čtvrtý román. 0 s s s .i_ju£Ji iJLjl JJkP J}? ji To je první dílo toho spisovatele. .i_juV*j!! ^v«í?lijJU žjSU? oJtí cJLVj Přiletělo třetí letadlo se zahraničními sportovci. äÍÁj JjS! na první pohled Poznámka 4 Obdobná spojení tvoří "jý^ a jr-T (poslední). \'j?H\ äIsäÍi poslední stanice j^H\ ^ poslední den /adverb./ f jí W s?* 124 Poznámka 5 Výrazy Jjí a s následujícím určeným jménem v genitivu se překládají jako „začátek" a, Jkonec". ^jÚJl IIa JjÍ na začátku této ulice ^jŮJi lla y-T ^ na konci této ulice i'ýe'&á.S Jjl ,i na začátku přednášky ľýpúxis ý-~\ ,^8 na konci přednášky píl JjÍ ^ na začátku chodby jbíl j^T ^ na konci chodby Číslovky 11-19 v určeném tvaru v neurčeném tvaru muž. rod žen.rod muž. rod žen. rod 11. picpUM äpi ÄJiÚ-l pi iftá' äpi 4Jib- 12. pi ^JlžJl spi iJUh atd. atd. 13. pi cJtíl spi äsJtíi 14. äpi SíyljJI 15. pi- P»\í-\ »pi ÄLjí\Í-\ 16. äpi i-oÚJl 17. ä pi ämuJI 18. pi j»úh äpi ÄÍ»\ä)l 19. PÍ £*>lí)l äpi ÄÁ^illil Oba komponenty těchto číslovek jsou nesklonné. Číslovky stojí za určeným jménem jako jeho shodný přívlastek. Člen se klade pouze k jednotce. Pravidlo polarity rodu neplatí. pi Ĺp^1 (Jj^ jedenácté poschodí äpi i^ití-l "ú*juä\ jedenáctá stránka pi p«lí-l JIaäJI v patnácté kapitole äpi Äiobi ÄíLii J* od osmnáctého roku 125 Číslovky 20-90 Užívá se číslovek základních se členem určitým v postavení shodného přívlastku. s % s s djJJíj>1\ JiaiJt dvacátá kapitola _P>«J' ^ ve dvacáté kapitole dJú"ji\ £JUM čtyřicáté zasedání ů&tfo Zjfa jSl^ během čtyřicátého zasedání Číslovky 20 - 90 - spojení jednotek a desítek Po určené řadové jednotce následuje se spojkou j určená desítka. ^ * * so J Ĺ) jrýd\j iji^ ýSfii třicátá první konference jj^IíaJIj áLJj^i oUi^. dvacáté druhé olympijské hry čiuuLJfj Äi—fVaJí ÁrsitaJi ^jIp na sedmdesáté deváté straně Číslovky od 100 výše Vyskytují se zřídka. Užívá se opět číslovek základních sc členem určitým. SSVil i5jCil, stý účastník S Q ti ^lil íj'ýľJS\ XĹJ*»i u příležitosti dvoustého výročí .(JJSí, yijJU Li-3 Přivítal tisícího návštěvníka. U složených číslovek se stovky kladou po předložce &í. S5ÚI á* Ĺ)j£Jij äilsli ÁíUi sto šedesátý druhý rok s s & s S t S J> S S> äíUWsJl ó*í 0jiUiilj ÄjJbJ-l äJQJi tři sta osmdesátá první noc (v 1001 noci) Datum Podstatné jméno j»jí se zpravidla vynechává. Měsíc je uveden předložkou °j» a pak následuje letopočet. 24. března 1997 po 17. listopadu 1989 ^SA^ (►£ (^ViJl jijlij) j^>ijj Opi) jjCJl Jjo až do 9. května 2004 Měsíce (v druhém sloupci jsou uvedena jména užívaná hlavně v zemích ležících v asijské části arabského světa) 126 leden únor březen JUT duben óJ úL*J květen jí červen } t červenec > t, srpen LjT září jjLi říjen listopad prosinec Čas Spisovná arabština udává hodinu řadovými číslovkami (kromě číslovky jedna), minutu řadovými nebo základními číslovkami. Polovinu hodiny vyjadřuje tvarem "JĹaJ (polovina), čtvrtinu tvarem jvj (čtvrtina) a třetinu tvarem li-Ii (třetina). Kromě toho užívá také částici *i\ ve významu předložky „bez". Vkladných větách se po % klade 4. pád. > > i Je jedna hodina. .báj>-(}ii ä* Ol ve tři hodiny äíltíll SpOí j v půl šesté caUuIj Sl^VÍ-l ďí-Ol j ve čtvrt na devět SEž^täl SŕCJl j vc tři čtvrti na dvě uSj V) ajUII ápOi j za deset minut půl desáté tiJblfj í5íL>l3l ÄŕOl j za pět minut tři čtvrti na dvanáct bij V] ä^íi Smlsli Ä*Ol j ve čtyři hodiny a deset minut Splali ÄíioJlj žájt^Jl ÁŕOl j za pět minut jedenáct Jítiá V} ž^*- SÍ-ibM ÁŕuJl j Kolik j e hodin? ?^ äŕOl / ?3pOí píT V kolik hodin? Sj^f äpOi j Věk Užívá se většinou řadových, méně základních číslovek. Jednotky jsou v ženském rodě (&*) . 127 Je mu čtyřicet let. Bylo jí padesát pět let. Je mně třicet sedm let. Bylo mu asi šedesát let. Má třináctiletou dceru. Je jim (dvěma) osmnáct a dvacet let. po dovršení jedenadvacátého roku .jIojiÍN j* J^čVj Äíu\li\ ji \j1 .(jUJl y») ós£*J\ _pu yä ĹJ\S' ^ ^^to * Ji* .JJjJLaJlj Šj^tŕ ÄlälžJl J«J yá l*A Číslovky násobné Užívá se jména i"ý (násobek) se základní číslovkou. Platí pravidlo polarity. Tvary jsou v adverbiálním akuzativu. ~»~j> jednou J^y dvakrát £j\j» ó^Aí třikrát ty <&&-\ jedenáctkrát Adverbiální číslovky Užívá se řadových číslovek jako přívlastku shodného, nebo v genitivním spojení. Jýí\ bjÁJJ poprvé "ťý Sj ~s"ýM> podruhé "tý yj\j ÁžluJi 4jÁJU potřetí dJtf Podobně: žj^Sli žjUl naposledy za prvé Lili za druhé lilií za třetí Zájmeno „takový" Vyjadřuje se pomocí jména J^ (původní význam: podoba, stejnost), za nímž následuje příslušné jméno s ukazovacím zájmenem. Vztahuje-li se k osobnímu jménu mužského a ženského rodu v množném čísle, má rovněž tvar množného čísla Ji^ . *l>ýh\ 9ÁA ili-Já Ji Líbí se ti takové filmy? .(jllijl IjLa jL» ,j J již jí iíji Si Nechceme se ubytovat v takovém hotelu. .^Ůl ř-Síj* Jlž»í {.lib. \XjLa Ojio Uítí Vždy se rád setkává s takovými lidmi. **5Íj^a J bií « ULä 3>aí O' íljí Chtěl natočit film s takovými herečkami. 128 ♦ Cvičení 1. Perfektní tvary převeďte do imperfekta (případně s částicí —>) liaaií .ggtftl Jt P_W»p*íí1 ljJLsrí .Igírjj J c-«ii .LS"Liji-i Jl iU-j Ljäj .3-isijbJl jlí^l Jom cjfye Ů_a ^Jŕ Ujŕj .ObJ J Lp.Líl jfi bsílb- .ijj*Jl OlJJJl jj iJS- J| Ob^uil Ujlu> .OlT^iJl sia laj&M j«iÍU .áJLj jjl Sä-jj J j^jOpUi .U>-Ajj o _pr Jl 1 jJLu ?.lgjdl J - .^jJl ^ Jjy Aj^O .^UätI J lla \ylí\ ^ .Lf-ljj OVT £uail £Xií .Ĺíbtw^l dí-j£_ pjt,\j. aJLa jt^~?fcff ^(t-bjä^1 '^A £_y-í j* ld* íJjujÍ 2. Odpovězte na otázky k textu A ,i j jijll lib> j-aŕ-í 01 ^bCol j jŠj 1 Iid ftóíía ä Í^jjsM « ?JLaj Jblä wPjí lid <ľli?U*!l aJLp J iL*>^l jTjj U J* j,-* í*íbr J ôJuLuSli jísäj cJjLí Ja ?jšLójJl Ljiw ^aLj $LjjjSH j J~?t-J J 3. Odpovězte na otázky k textu B iŕUaU .l^L^I OL»cdlj aJLJí U Í^j-Jl šbi C«»ií lid fj^ij-Jl šli pgÄS -bj-ail C-dŕí jlkj CJlS* j~a ^žjdaíí-LŕUj»rlj äiiU^ál JS'bio. ý j^ia CJIS* Ja ?íjj^I Jj U ijď J ^i/"3^ fc^í jj* ?JLiL-Jlj .SLasici Jbŕ J j^bJl JLP J\ žlij Jju j^ji C^Jl La Jl ?JLjyi\ lS\jä-j^l JLa LjL-<) Objiji ^ U ^J-íl^lj j~aa ^*iLJl äJAbta jJ /f ^a ^«]l j-^a Äj_)j^«Jr L~Jj ObLJl jjjí xLtf .Ä-^-jlii-l j^a« 4. Utvořte záporné věty s částicí j»J a podstatné jméno nahraďte zájmenem osobním připojeným Vzor: ?jí-dl c-Jř Ja .-uÍTÍ { ^ IjL*jÍ Ja ?dLaJltoiJLí Ja fobb^^l Or-^« äJL$3i cJLc-Í Ja ?uäí«ll IjJaLä Ja ?0í>J.1 dUi ffyfi Ja LvJUŕí Ja ?iUJb břjjJU Ijo^-í Ja Syjil J kilLaj c-bLí Ja ?£jtá-1 Jl Objtd.1 íóa U^lŕ Ja ^l-^JI ^ ?UsjÍ jJLáJl IJLa ^y-í Ja ^^Láisí ^a č iLo Ja ?La Jl* 5. Odpovězte na otázky JjJaUJ ř jh" *' J «^a ?LJL«j OljJU pŠAgt* (tJäy ^^^-iJl j iy ^ ?ÍUr' í^a jJUaJ iuJl jíy^ yT j«^a Ojj ^ ^jjx^LJ^I OjjJb j^SsiLily» j^ó: ^La ?ej^-*il íJla äS"j^Jl jlUaJ 3JjJ ^ Jl ? jjjjjLbJl 129 6. Doplňte věty jedním z uvedených tvarů / I iljL>\j_ I jm3\ä / JiTÍ / LLlä / IjJtJUS / / O^pL-J / OjjJb ^AtlíX^Í ... ^_ii cwr1 jll ... ^ lid .<-,j*3' Císs^5-*3' ^ bl_... OÍ i^jjj-äJI .3&iJb- OljL-> ... Ol jjJl\ Jlí .bJl»tiw ... _- OLTj^Jl íJLa OU»síw 01 lili *tf .^jj&J^ .ÁJlSUdl íJLa J a_ ... ObAJArj .^ÍäÍxIIJIs* ... .äJj__1i JUŕ^l J l$_ ... OÍ j£w cJJs 7. Přeložte Měl odjet minulý týden do Jordánska, ale onemocněl. Rozhodli se odložit tu schůzi na příšti měsíc. Kdy vydal tu knihu? Volal jsem mu v sobotu večer, ale nebyl doma. Dovolte mi, abych vám představil ředitele našeho ústavu. Bude doprovázet (ona) tu delegaci na (jejím) zájezdu do západních Čech? Ještě nám neoznámili termíny přijímacích zkoušek. Řekl mi, že chce s tebou mluvit ve velice důležité věci. Požádali jsme je, aby nám poslali osm exemplářů toho časopisu. Na tom festivalu můžete (je možno) shlédnout i některé krátké filmy. Kolik tě stála ta letenka do Dubaje? Jsem si jist, že se jim ten program bude líbit. Ona vyučuje arabštinu na fakultě a v Jazykové škole (ústavu jazyků). Naše univerzita se podílí na přípravě toho kongresu. Slovní zásoba ■•>/ II. f ovlivnit, mít vliv / na / vliv pro, za, kvůli f fa studio rodina <>''>! Izrael />!/ >! rámec jistě, jistěže, ovšem II. j# znárodnit znárodnění /JUT/ Jií naděje bezpečnost ^ijáii 'jh\ soběstačnost v zásobování potravinami *- .»1 internet Andalusie, muslimské Španělsko priorita II. '4 podporovat zásada, princip iniciativa struktura zatímco technologie /bl—/ OjjjžJó televize !\l p být dokončen, proveden masdar + p / opis trpného rodu slovesa / Uui zcela, úplně dokončení /ouíí/ cena revoluční /b-/ ílyrj opatření ll\'ýr\l 1'ýr část, díl lo\—1 ^a^fJ> společnost přístroj hotový, připravený 130 oblast, prostor, iv. poslat, odeslat pole (působnosti) /«/ III. JíG doprovodit / koho / i j] III. přednášet / o / lj*l II. j>j soustředit se, III. JjU- snažit se l& f ŕ zaměřit se / na / /jp «/ II. ůlfr vyprávět / komu o / zaměřený / na /, II. připravit, přichystat orientovaný / na / zachování, udržení, prý rekonstrukce, uchování lôti fj restaurování /Lju&7 ä—í?- zavazadlo, taška, směřující / k / aktovka duch, duše vláda lál II. "fiĹ. zaznamenat; /J>/ Jí- řešení zapsat / se, si /, asi, přibližně 1% j'jĹi/ JLLi přihlásit se / do / přehrada neboť, protože Asuánská přehrada takže pomáhat / komu v / /J 9/ III. když IV. potěšit /_, «/ IV. oznámit /komu co/ /CJ\—J JUl~á seriál zpravodajský /jjL>/ ááLi zboží služba předat / komu co / /_» 9/ II. j& IV. c>í režírovat /jp _(/ 11. pozdravit / od koho / odborný mírový /J/ J^2äÍÍ odborník / na /, mír specializovaný / na / podílet se / na / chyba /j/ III. fÁCo krok podíl,účast /na/ závažný, nebezpečný politika doktorát Suez doktorská (disertační) nakupování práce urovnání, vyrovnání blízký, přední lil- S; zejména, především Přední východ 11. podpořit, povzbudit svět (pozemský) projekt stálý, trvalý /j*/ iv. a>t dohlížet / na/; ... ž>» l5^Í domnívá se, že... vést (diplomovou práci) ... Ji dLŤ, li jaký máš názor na socialismus co říkáš ... ... ůf(^)ia^ není pochyb (0 tom), prosba žc ... /•/ III. Jirj dopisovat si /s/, děkuji korespondovat /s/ l 11" vybudování 131 + IV. £>i začít impf. tvar slovesa dobré ráno! II. j**^ opravit (text) II. jX* vyvážet, exportovat iv. 3^ vydat zabavení, exekuce, konfiskace plocha, rovina ... AjÚc ^jÍÁ na úrovni v rovině ... /jIjw/ j^ls malý; dítě II. opravit (stroj) reforma zúrodnění, obdělávání (půdy) způsob výborně je třeba, je nutné záruka, garance II. ji uplatnit, aplikovat diplomová, disertační práce způsob, cesta, prostředek mírovou cestou vývoj, rozvoj vývoj, rozvoj dobrý, laskavý, příjemný icrl n. > vyjádřit / co / spravedlnost spravedlivý /J^c_| •/ II. t3> seznámit /koho s/ ... jí je známo, že ... upevnění v. Jkií rozbít (se), porouchat (se) /_*/ m. áji* pojednávat / o /, zabývat se / čím / globalizace IV. 'Jtí oznámit, uveřejnit, vyhlásit smlouva, dohoda náhrada, kompenzace oko potravinový v> západ politika „otevřených dveří"; liberalizace' feddán (4200,833 m2) IJ* ,/ II. ukázat / komu co /, předvést / komu co / ... Ů* j>>i'j&\ o* mít (něco dělat), předpokládá se, že... íilĽiai ja prosím tě ... ůíjsá^l^ bude lépe, když ...; raději /J/ II. # přemýšlet / o / zápisník, (Cjäl OTyžJl poznámkový blok Korán brzy ÍCasIl hospodářství /i*ljí/ Sietí základna; pravidlo jSÚsLil nezávislost regionální, teritoriální /íiljä/ žlá kanál, ... 01 Jjjšil i-JJU televizní program je třeba říci, že ... nastolení; uspořádání, organizování, konání IV. ?Jši uctít, poctít ii. Lilŕ stát / koho / (částku) /•/ ii. jJS* hovořit, mluvit / s / celkový 132 význačný, pozoruhodný liberalismus magisterský titul magisterská, diplomová práce II. ji představovat látka, materiál dobrý' večer! li* což hudba financování výborný Mnichov hvězda íjjj beseda konflikt domácí uveřejnění, publikování pl\ /jjS/ jlí nakladatelství, vydavatelství />/ /u/ >' stanovit, obsahovat III. J>U bojovat nehledě na... organizování plánované rodičovství zájm. příp. + i-rj^í sám / zdůraznění / kritik J _» »1 III. JJ\í diskutovat / s ký'm, co, o / diskuse, obhajoba (diplomové práce) renesance, obrození světlo rty\i u druh, typ povinnost, úkol ... j li* / výraz uvozující nový odstavec - nepřekládá se 1 spotřební, konzumní /_! o/ II. & blahopřát / komu k / oáza dokument, doklad /_* t »/ III. *rtj čelit / komu, čemu/, potýkat se / s kým, čím / /,>/ rozdělení, distribuce / mezi / /-W m. pokračovat / v / vypracovat vypracování tůl—/ téma, námět /_> »1 1'AmJ JjVj slíbit / komu co / /«W DL #0 souhlasit / s / úmrtí ...^ bčhcm... , za ... UNESCO 133 fir _ 9. lekce H Text A jSj dJJÜxo « c—iUsJ J*p h# j O^J O^llj l-Ub- Us^ 0?*~*?l Ja" OjXsj :llj-i-o dLU- ^iJjAJ bJl ,4..tt.jjdl Oljj-Sullj tj-sSJI j-io J UA'U» ÄJ.IP äTj^i j£ ^^-wJjJl Li^a ^^akiüj .iaJJLdl ÄiliiJij ä~»JjuJi Ltfljj »Litf J £_j^l 8JA jiaU 0jUsjj ^jji äJs~ ja \x£j& .^Lll Ol^La?- ÄiOlj UjÜj J Ä-~r*il OUJÜI ^Jjü sj^^i DI J IjJiCoSj (1)? Xijjj .äJA*)1 OUiÜb ä-^LiJl Äjjj^Jrl Ol£l) (»-^i Ol Jbjij &jJ-l ^Abib 0j£ ^4 IjLjIjSj OS J sju£)l b~wl (j^J • J^1-^ ^j*^j *Jj$—! t/fj^"' f '^ °JJ*^ ^ lz\ß ÄyaJlwrJl bfljij U-aT Jjtajj .eSJucw ^bwj ^p^ljä IjgtÄ^wt DJ dji u-Jb>S!l jl ^öju^i b-xS~ DJ .jtAJJläjj j^LfiH^ jy&ÜI OblP jP bJb?jJa* OJiäkS .ÄäiUn^JJ jaj OLij^Jj OU\Jl «3j^al eJo» J^U- iwgil OljocJlj ÖVijill ja Iߣ \jJjkü Ot Ä-~*-Sl ObUJl t^jb j£ü A^Jbdl Lufil_yj .4-~rSl (t^p«J Jbtf J ÄJLlf ä& IjT/*%S Olj ä-jIJ c~me£ Ja Jl ÄliU Ä>b>- J j£ 1 Jl£äj LsTj-i JL-Ip i-bs ^ bdl iJLa OpUzj JüJ \~£j> J lij^J LX* lOjjbjj kj^io Ii IJbr s-lJuuo 0y>j~> ?iUll «.U üf jo-iJ UsS"^ i)^ !& jS^ts *i! ... OiJ .aJL» UJjLjj UilJLA? jP JjU» jJIä TextB jjji t)l Jbjj AjL LgJ 3j>5*l ai •^J?^1! Js*jj Ji'L* äJLjj Sjjsdl ä«-jljaJI iuJl (J C.i.a.1.....3 J^ijä jji-i düi XiAj j ol^cjll j>i j {*Ip aJp ciyä os cuT «ulj as^-jj yuiJl jjks j^äil AjIsSo OljiMi JJ Jl O* Ajt Ä-aiLdl 8jl^_i jTilj .^j«Jl ^-^J L^ J^Mj jJSca ÄjjjJl Jl ÄJU>)flJ .ia-ijVl JytJl obT Jip jTj o-?- ijjLS\ 3*»l^ J *Tj .Ijjj~-j JLü J oj^-i LoUsaI Jb£ J wUJJrl jP Oa?taj i£jA "ty Jjläsä Ol IXjuj o^ ^i) .UVwl ä-Tjäh j»Ali=j Ol ^Jar..wj jlÜU ja^-l j^J-j .Sua! i»öl Oli ÄjjüiJl ^Ijj" ÄjjjJ Ojitlla» Jjj-is OlTj .JjlT ÄwÜr Ä*jhJl ÄäLjaJl jb J O^j* ^pilaJl OlT Üj .frlj-Jl JlP lAjj?b-j bu^lP I^'ij j^lT (_2)£ ji ijbj Ol JjäJl t_4^j ."^1 ^S?l J Ujjä Uli iljp Mj .(^jA sy^jü jötj ^ly j-äJ Jp lyr-hij ääjläIi äiOll ääji J Ijij^tj Ol 5Laf ^JjniJl e'jsrj 5Uj-Jjl «fijTt»? U«£ O-?- sjlj.1 iJLJJl ^Üail Jb-f J «.UjJI Jjbi iLJrl LaAJJ —3 ■ Ji.hlli 134 TextC iljrtf-jy äJluJl äauall 3«fí;« m Ĺ)jUsJu Cw»tí äjljjJl ůj Jlžj j»Uh i-x^aJl äjlíjJl ^.U dUi jlpl Aä .IgiLj* jJUlŕ JiLa £>f £>jsll j^j .hjiJl\ j jJ^UJl jjuiäJl oujOä) c-»IŠ Ui" t^iiiJJ 3^>j*>\Jl Ollullj «jgŕr^l .oj«Jl JIJJlJl J -rý& učit se zlepšit se cvičit se vytvořit poctít být vytvořen být poctěn Arabové prorok <-/ýä arabizovat se Í3 vydávat se za proroka Poznámka 1 Vzhledem k významu V. kmene je participium pasivní až na výjimky teoretickým tvarem. VI. slovesný kmen Morfologicky a sémanticky souvisí s III. slovesným kmenem. Ve všech tvarech má předponu ta- a po prvním radikálu má podobně jako III. kmen dlouhou samohlásku. Vzor: ta-BaDaLa - vyměňovat si perfektum imperfektum ta-BáDaLa Jí Li ja-ta-BáDaLu part. aktivní part. pasivní mu-ta-BáDiLun mu-ta-BáDaLun JÍLäÍ imperativ ta-BäDaL masdar ta-BäDuLun JÍLí Významy sloves VI. kmene 1) vzájemnost (reciprocita): JÍU vyměňovat JÍLJ vyměňovat si 12 x 4. p./ něco s někým pomáhat pomáhat si, spolupracovat /4.p./ někomu J-0 korespondovat dopisovat si /4.p./ s někým 2) postupný, pozvolný děj: stoupat, z\'ětšovat se zmenšovat padnout iíVjf postupně se zvyšovat JaíLs pozvolna se zmenšovat JalCi padat (déšť, sníh) 3) předstírání vlastnosti nebo stavu vyjádřeného I. kmenem: 'jpý onemocnět ú*»jUá předstírat nemoc Jgír být nevědomý, J*^VÍ být nevědomý, neznát ignorovat, nechtít vědět Poznámka 2 Také v VI. kmeni je participium pasivní až na výjimky teoretickým tvarem. 136 Vyjádření reciprocity Z textů i z výše uvedeného gramatického výkladu vyplývá, že vzájemnost (reciprocita) je základním významem VI. slovesného kmene. K vyjádření reciprocity však arabština velice často používá i dalších prostředků - podstatného jména jůú (část), číslovek a 3b4j , jména (jiný), jména ji" (celek) s předložkou °j» aj. s důsledným uplatňováním slovesné rekce. 1) jaaú + záj menná přípona + ja*í .jtski Lfr-a.*,; LtéLí Hovoří o sobě. Uajw [«4>fr-«.; ĺ>jjÍJm \ J\S Vzpomínali na sebe. .Ua*j Uba»J Ä3yúJ ["-a Je to příležitost, abychom se vzájemně poznali. .jeůú J bfrfrú (JjUsí Spolupracují. 2) j2*í (případně se zájmennou příponou) Tohoto spojení se užívá hlavně pro 1. osobu množného čísla. . Iíäaj uT Slýchali jsme o sobě. .jS\ uLs*í L^áí í)1 °j* s-LSJJí l-l* U횼 Toto setkání nám umožnilo, abychom si více porozuměli. .jůi J Uílí UjíMj ^ Ona a její bratr jsou stále spolu. .jsi* k_JUV JuTL ijilŤ Bydlili vedle sebe. 3) předložka + Jojú + zájmenná přípona + ja*3' . jaiJi [ng.fttí u OjJÁaj Pracují společně. . jfliJl Lg.ua.«.; ^UÍ jjLií>J Sedí naproti sobě. .Jsjt2\ pito v J>\ J^ ^j^yí Posílají si blahopřání. 4) Jism + zájmenná přípona + 'J^i\ ja*3i .0\'Ju>jJL^Jl olioj ^-^1 j* bjisjJ Č)JÍI ala jJtlí Tato města jsou od sebe vzdálena stovky kilometrů. ■i t 5) 'cŕ J2" + zájmenná přípona + ^-^t (nebo v-U> ; dvě osoby nebo dva předměty) .(A>U>) y-^i wil« JT L>J Vzájemně se informují. .JjL^Jl íÍa (VĺJ) & Ji" \'jú Čteme si (navzájem) tyto dopisy. 137 Proč na sebe takhle mluví před svými dětmi? 6) Uii*-Í (nebo \jaí^ ) + jí^ (dvě osoby nebo dva předměty) .'ý^i\ Uii>i jíUJ Jeden s druhým (vzájemně) soutěží. .14-. °jé liár-í LíjíVj *i Jeden o druhém nic nevíme. 7) (l**p>) k-ljJl + j^-Vi (dvě osoby nebo dva předměty) •j^1 0* č>lr Ptali se jeden na druhého. .Jf^\ j* j>IjJi Jbsí Je možno oddělit jeden od druhého. .ijíjt"*i\i í»b>-ljJl jajUaäll djläi Srovnávám ty dvě povídky. Vyjádření příslovcí Příslovce lze v arabštině vyjadřovat několika prostředky. 1) Akuzativem Vyjadřují se jím příslovce různého druhu. Ují jednoho dne UU; úplně Uůí také b-Ľ> ráno lir velmi M-iä málo Ul£-l někdy Ijčr mnoho Lj jäJ přibližně zvláště Ují nikdy, vůbec Mi» například 2) Akuzativem vnitřního objektu V akuzativu je zpravidla masdar daného slovesa. a) Nejčastěji bývá akuzativ neurčen a má shodný přívlastek. .UJLi ULÍsí 2ľiijkJl flJLa ljiS Správně aplikovali tuto metodu. .ijlaLi l*rljJM j^V' i*JLi rj^* Znamenitě režíroval svůj poslední film. .ijJaŕ Usy c->y> Onemocněla těžkou chorobou. b) Masdar je určen členem a je v genitivním spojení s předcházejícím jménem JT (celý). Musíš zcela dbát jeho pokynů. .jotsJi Jř jSCíli ijj> 4í jíl Tento myslitel ho zcela ovlivnil. 138 3) Předložkou —; nebo ^ se jménem (neurčeným nebo určeným). silně ostře klidně nadšeně rychle -i ■*' snadno určitě přesně dychtivě váhavě rozpačitě Síju přesně 4) Pomocí podstatných jmen ijj-t> (způsob), J£á (forma, způsob), Jo (způsob, metoda). £e\j>- ÍjjUj zvláště š^jIa; obecně tak či onak Jlaší jiiCáj lépe ji-T JŠ^j jinak JŠL\> přirozeně Äi^kj obtížně ižijkJiaJJ^ takto ^^u^i áái^Isj tak či onak Poznámka 3 Příslovce lze vyjadřovat ještě dalšími způsoby, o nichž bude pojednáno v pozdějších lekcích. ♦ Cvičení 1. Perfektní tvary V. a VI. kmene převeďte do imperfekta (případně s částicí —^ ) jy>~-( Jj i-Jb^t LÍT J £^ JJJí4 .t3«iiííl Ji lj«rj dJJj Jjuj žjJrl ^aÍ ^Js-\y?"yu .olj^sbřl .ÄíJiJl šy&läJl Äíjí J U}í s-lJLfeU 0*j ^y.- JJ 4*0 (tiJió Ja .Cjj^Ji Ji it-w-i JI .UjjULj ^ ř»UÍ LbläJ .ďjj-Lf^U ^tJl síVJä ^ Ij^UJj .Ájíyjl ^Uail ^-í J s.Li*Jl LiJjbi 1*4—Jb»ljsíl C-t-iUj .j*j^lill lift j^Lř- 4*4 CJjUJ . > ^ e Y žjjj Jjy ja* J ^L~Jl jjkJl Jjbi I Ja ssj / jeĹ&xzA / Oj-ba / J/ jjlasJ / / tHr* / cfr'y^. I Jj^" / .OjjJtI p$£jjJij> JLitf J jejíta ... J čil C-sT *tf bjrU^j JÍ ... _Jl Ja .j»U!l lla ÁU&I J ... jL UJAí-j ... %JJM OtjL-Jl ... JÍ "iUjÍ dLUt ... V lili Asrj^í oU-jJJl JLř ... JÚ Ji ^ .^jL« jp ...JÍ SljiS" ^ ... Ja .iyjr\ íl* 139 3. Odpovězte na otázky k textu A bL ?Á~wr^l OUDl jnJbtí iSjw j~**z>. ííf lili f«Wjtl Ifj-SJl ^3jla ^ ^0*Ap^i lla j^J ?iOŕr *«r^ J j4Jl c ^jjJrl j-iJl jUU ^L..-....! ^ j-iJl J Oj-»Jisll ^ý~?* L Jr 4. Přeložte On se chce s tebou seznámit, protože se také učí arabsky. Tito posluchači absolvovali před dvěma roky naši fakultu a pracují v různých ústavech. Chcete s námi povečeřet v té libanonské restauraci? On si dopisuje s jedním německým kolegou a vyměňuje si s ním knihy a časopisy. Ve svých článcích pojednává o alžírských románech a povídkách psaných arabsky. Včera jsme od něho dostali dlouhý dopis; oznamuje nám v něm, že se zdrží v Bejrútu až do konce roku. Mohli jste si prohlédnout také islámské památky v Káhiře? Tato laboratoř je teď vybavena moderními přístroji. 5. Odpovídají následující věty obsahu textu A, či nikoli? .oltJs- J*j& olj>j«J|j oblili ijjžT 0j»jjlaJl t^jci .Ä~ar*ii oulh ^Jjú ^y. j Js- šijijJl OLji*ll ^a IjlaUa č)í Jejjiil j-J .«jjiasll \^—ij^r\ Jp OyJJtJ ciOJrl j-iJl jLlŕ LÍ 'úý~ý\-\ iJjVtiJ OÍ ÄTjJJl uÍJa Jí j-* ÄjUír^l OUUl j»J*j ^ jl-*í Ĺií ÄS' joJaJ .OJ yi)!l áSLä .JjLjJ\ ájLS' J*A^ žíÓäm fr\*j> t)jí;^I ^jLasj JÍ \ Ja ?Ua)í Ä-^jUJll Ä*Ul ä-jjäII j-ijb J* ^oJl J jí (_j*>UaJl j^jtka J i£Jí.1.lŕ JjLSjjÍ AJ.lt ä*J äjjJbi^ll i_Jbr Jl pl&j Ja f^jj-idl lla Jŕ pQ*j> 0jUsj ^a JLa ^Oírl-Al juu J* \yr'yhj Ja "-ÄJliSlb jtJsUsll ^Ja.-....j Ja ?pJ 4_»wbL| oLs&l 0*>bŕj Lsf ,»£=-s£o JiLS Ja 9^ Jŕ Ji"jň\ ô\ Jjjí ?LJaJt ä-ÍS' J OíTj£ ] J jäJI J>£ ja ?íLJl ÄjU£ 4>b>- 4 ýjj UJlL J Ja íaj'iUia J J jL» I ÍL y J j~ž> iuj*il ÄÄĽI Ä3J j»aIIjJ~J- UXjjw ^Mi? ^jk-.-o („ä-T ?S-^~Jl Ájjj^Jrl J JbrjJl APtäu ?Lj_j jLiw j 7. Přeložte Musíme se jich zeptat na možnosti spolupráce s těmito zahraničními firmami. Jeho poslední článek pojednává o vývoji moderní arabské povídky. Přemýšlel jsem o tomto témam, ale pak jsem od něho ustoupil. Shlédli krátký film o znečištění životního prostředí v průmyslových oblastech. Mohli jste si prohlédnout některé islámské památky v Andalusii? Slyšel jsem, že po absolvování fakulty získal místo na ministerstvu zahraničních včcí. Tato země čelí mnoha hospodářským problémům. Nechcete se před odjezdem projít v moderních čtvrtích města? 140 8. Doplňte věty vhodným výrazem ... ?ijj»dl ^Uilj j^-aljiJl Jasu ... (jí LäSsil uďi>y y CJJV> Ip&jbji ... li !jl>- í-lJjt-j OjšLw jíJžj^lU-wí ... ?äilsSÉ flOjOjr Jä- Jp i~*-S!l OUĽI j-jjb ... u^" ?^Url J">U oUJUl apIjä L*-Ua)l l^l^j l~T ... .oUj>w?íJjJj uJLr^l «&tiLL«f ... jljLaljs? (1)1 .j^AJJIŽjj ^uJwíSl jyďbJl Oblŕ ÄTj-iJl OU>_sJi« ... .Áj^IäoJU Á£-"j^a ^j^lj^j ObjjJJj ílu J">í> iLjil oljuaJIj objáil ja Ijčš Ijjja JÍ ja oUUJl ^jb ... Ä..o..U.-JI Ä~J*>jll šla L^ljjJl iuJl y-lj? J .Ä—ítSM Jbŕ J Äloli" äjää) ... jb íJLa Áäjv> j»J> £^-J diliS' .Žjrwaá ja .Jjbf Ä*obV- ÄÄibJl ÄiLjall jb J i^cáj* jsv j-4 ... t>-J- -<4}^\ Jí^jj Ji^-ŕ j* •■■ iyjsdl j*Jl iJljJJl J ~£azŕľl\ Olgi-I ^_5UjJjwj -t-^_5!j?- Olj>s?iJ.I jiíLř ... Ĺ)í £9j*i' Slovní zásoba V. >(í opozdit se, zpozdit se zdržet se (někde) literatura provedení (práce), vykonání (zkoušky) bil tedy, nuže původní, originální Oxford i>i~! Anglie /JjU/ ou-Ji člověk / pl. lidé / VI. Jíl? vyměňovat si Oj; Bern äL prostředí (životní) mysl Jú Júr přijít na mysl, napadnout —! jV^ patřící, náležející / k / skupina, sbírka, kolekce vybavení 5«** vybavený, zařízený objednání, rezervace V. 'ďýá pohybovat se, počínat si V. zlepšit se přítomnost štěstí naštěstí /_!/ V. >Uí nadchnout se / pro / ochrana (naléhavě) potřebuje . laboratoř IJI v. ukončit studium, absolvovat /J/ V. [/Cúé specializovat se / na / specializovaný; příslušný -tl /u,i/ přijít (na mysl) II. L> zmařit zklamat naděje II. j> zařídit 141 Ijiŕl V. bj^" trénovat / co /, procvičit se /v /, zaškolit se / v J /bl—f bjj-U ... JÍ Ĺ)jí V. '/Jé jméno v gen. + bii /gV VI. Jil? v. ,JL3 /_, »/ II. b> /_,/ V. 3>S vir SÍJliSl Äj>iÍflll 4 ví. j»ÁU5 V. fÄáf VI. ^l«3 tiskoviny, brožury počasí požadavek těšit se / na / vyvíjet se, rozvíjet se rozvinutý výraz slovník zařízení, přístrojové vybavení četný, početný znalost večeře vzdělávací, učební inzerát, reklama prohloubit se pracovat / s /, vycházet / s /, jednat / s / zvyk spolupracovat / s / spolupráce zvláštnost, podivnost není divu, že ... slovo, slůvko pobočka porozumět si, dorozumět se / si porozumění, dorozumění budoucnost dělat pokroky, postupovat dopředu rozvíjet se, vyspělý, pokročilý, rozvinutý odejít do důchodu gramatika (jazyka) 142 tradice Ijc-I t£i£ odhalování / čeho / V. jj& mluvit, hovořit j.ir celý, úplný /J/ lul spočívat / v / /j/ v. jy&is spočívat / v / nutný, potřebný příjemný, laskavý znečištění /_(/ V. g»í těšit se / čemu /, vychutnat si / co /; vyznačovat se / čím / /_j/ di~v-<í^J dodržující / co /, držící se / čeho / minulost /j. ■/ II. umožnit / komu co / /^/ V. J&í zvládnout / co /, podařit se /j* */ Ĺ2^*i umožnění / komu co / /dlií/ Slil přání znamenitý, výtečný /Ol—/ J^iío (dosažený) výsledek li £ část, díl, strana v různých částech světa /^/ VI. Jj£ vzdát se / čeho /, ustoupit / od / /«/ VI. v-—* Už vyhovovat, být v souladu / s / mluvčí rodilý mluvčí .Lil; realizace, provedení metoda VI. JjVS pojednávat I o I; dávat si (pokrm), pobírat pojednání, rozprava večeření (jíst večeři) vzduch /JI/ VIII. Ml zamířit / kam / %■ (úřední) místo důvěra, jistota íij^i dovoz, import nacházející se, vyskytující se očekávání očekávaný očekává se, že ... ochrana, prevence hygiena 143 10. lekce Text A ^fJaS\ .^Ja]\ jt&Hs jfi ijgl^Š (ilj&áJ Ä/JÄdlJjjJl JÍ J ÍLi tJbjjJá 4*abr J ůt-Sóy^l «.U*)l ja íJp £o£>-li .(lull jily j Äila v-U* olfj-ä žjp 4^yxs^j tj*Jai\ ^ll^l jj^> IjkžsJb JÍ ySH Jjí J J>jj&\ Jlf jí .^UwaJl ^U^l jlCül JLt ,^$JLp üjj .4JljJÍj
Laí JaUÍI Obil ^ řUi*!l jji j^uřlj .tSj^l JiUll oULaj LajijUjjj 4j"bu* 1jj£& JÍ,^gJlpJlfj JjLwjJl ja Ijrdř (»As-jI Já (JijJÍil ót jS'lb ji*1^J .baJL/id j£j» * g» JÍ Lji« ^t^x-ilj äjj^..?..U )J& 'J5^" (t-S^ ^—! Jt-tf^*^' ^- j-ä£j S^äiJ f+£ '^>í Jj) JÍj ^j*^! ^blS' ObLaj Á-ť-buaJl ^_íSU JI yt*i\ J .iJj^aJl k_^jjkJl "i IJjjjAí 4*abr JaUa J j^aÍI ^Ljl ^liSíl JÍ 4-Ji*!l OlíLi^fib C<íbt-I äJjJÜI 4^JJl Ojift JÍ jaj .Oly £)jí ^Ja!i\ j£ ja Jií 4J JÍ ^UaJl ^Ú^l Oljlí j^i .sS*JaJl j-úSlI IJjÍ »-Ák4 .4Pjj Jj^l jbi^l Ila JÍ J-š Oljí*i ílí- cij*í-iI 4~J*Jl ojbtííl JÍ Já^*>\il UbJl olf Jom JÍ - Jldl J»~> ^ - JÍ jSCoJ 4JU*!l ^1 ^pSU ^1 j^^I IJLa j»Ij>«-*I b«í .4iJjJl a*ßij aj^rSíi uUidt ^bM Lfw t4>bÄJl O^bfcl j» jt^ J -bJJrl ^Ü.^! iJLa Ja*í-J TextB m_!jb> 'jS'yi oí JlíLJl ja «.bils^l Jb»-j ^llsyrobbJl lS^-I <3>^] J j^' CjJjjI JJl»4$ítjj »_jUI JLSLJi J^-í ^-3j "!(3js^ SjLJI IbrjL»1- J&l" :Jj^j-äjj ^Ijj^I úý-ýi IjJ>Íj .Ijjä JLa Jj^l a^JULé .«Ü.I t_-jbí J U Ji> i3Ua JÍ Jl C~fbl ?óJj>- lila" :JjJJí olýi-ib Jläj .J-b* uwaJj (jtódi íl# ^ . j?-lJi «.Iii J j—ü 4jbJl íla Jl Jlásil TextC LJU> Uli La J^rJ1^^ Äiäli-I i-tljsíl J^Pj .(j~Jl J f&* Jjtjj jbJl ja jjp *^ íiili-l jkúí CuT j jap JI Jlí ja .bJ?- Jjjwr tíl-^ b dlJl" :cJlíj 4j~w 4Jl C^áJIÍ . JJ*«aj s-bJl ÍJýj eiJi-l Jl Oljk^-l cjLjSU j^SÜj Jb>yil ja (jjjjc*) OjÍ 3j*-jÍ Ji t^ju-i b \ýHi>" :Sb*lí JítJ\ IgJl ^lij "?olí jí iL*.jjiJl (jistil SJlí ja) ".ďlŠli-l 4JA j;P jJiuí JjJLiJl 144 Gramatika Slovesné kmeny VII. - X. VII. slovesný kmen Jeho příznakem je předpona se souhláskou -n-, která vyjadřuje trpný rod. V perfektu, imperativu a masdaru je protetická (předsunutá) hamza se samohláskou i-, což znamená, že je to hamzat al-wasl. Totéž platí i pro VIII. - X. kmen. Vzor: in-QaSaMa - být rozdělen perfektum imperfektum in-QaSaMa |»—Jul part. aktivní mu-n-QaSiMun ji—aIí ja-n-QaSiMu part. pasivní mu-n-QaSaMun imperativ in-QaSiM j,—all masdar in-QiSaMun jílLJál Významy sloves VII, kmene 1) pasivní od I. kmene: lil J> lil fj» lil /a/ dělit á!i izolovat Jj*l1 porazit (v boji) fj^i stáhnout LáúJl (např. návrh, vojska) 2) zvratný (reflexivní) od I. kmene: ii'f-fi I i / JÁIi / a / ká /a/ Liw / a / jiäk /i / obrátit, odvrátit zaměstnávat (např. mysl) otevřít stáhnout (vojska) snížit (např. cenu) ÍJ'faj\ být rozdělen být izolován být poražen být stažen odvrátit se, obrátit se k zaměstnávat se otevřít se stáhnout se snížit se 3) pasivní ve smyslu „být předmětem něčeho", „být vystaven něčemu": / a / oklamat ^ókil nechat se oklamat J*í / a / dělat, činit J*íl1 podléhat vlivu něčeho, rozrušit se 145 VIII, slovesný kmen Jeho příznakem je infix -t- , který má zvratný význam a klade se za první radikál. Vzor: i-Š-ta-RaKa - zúčastnit se perfektum i-Š-ta-RaKa imperfektum ja-Š-ta-RiKu imperativ i-Š-ta-RiK ^ j2H masdar i-Š-ti-RáKun SJl>2U Jsou-li prvním radikálem hlásky s, d, t, z, d, d, z, t, t, dochází k asimilaci;.např.: part. aktivní mu-Š-ta-RiKun 2J« j^arř. pasivní mu-Š-ta-RaKun B'ilii /i/ narazit srazit se s -fJe /i/ udeřit L/Jabl vzájemně na sebe narážet informovat důkladně pročíst kvést vzkvétat, rozkvétat /a/ tísnit tísnit se, být přeplněný /a/ šetřit šetřit, ušetřit /a/ sledovat, sledovat, provádět následovat Významy sloves VIII, kmene 1) zvratný od I. kmene: I Í / JÍÍ lul umýt J~~íri dopravit, převézt JM\ ^äj / a / zvednout, zvýšit £jsf>l J*á / a / zaměstnávat J**-*' shromáždit /a/ 2) činnost konaná ve vlastní prospěch: Láu / u / volit 'Jč* lul dobře znát L~~T / i / získat, vydělat umýt se přejít (na jiné místo), přestěhovat se zvýšit se, vznést se do výše vykonávat práci, pracovat shromáždit se, sejít se zvolit (ve volbách) prověřit (si) získat (poznatky, zkušenosti) 146 I a / slyšet ř**-*1 Ijll poslouchat, naslouchat 3) pasivní: * /a/ naplnit 4) podobný jako v I. kmeni: JLží lil ztratit 'jÉ lul být chudý 'ůI a I mít podíl na yž / a / otevřít 5) denominativní: poučení, lekce přesvědčení Sl£>i být naplněn /ijl/ postrádat něco l{J\l niít nedostatek něčeho / J/ podílet se, zúčastnit se otevřít, zahájit vzít si poučení, považovat, pokládat být přesvědčen o, domnívat se IX. slovesný kmen Jeho příznakem je zdvojený třetí radikál. Při časování sloves IX. kmene se uplatňují pravidla sloves s druhou a třetí hláskou identickou (viz 17. lekci). IX. kmen je denominativní; odvozuje se od přídavných jmen barev a tělesných vlastností (většinou tělesných vad). Vzor: i-HMaRRa - zčervenat, zrudnout perfektum imperfektum i-HMaRRa '"f^S ja-HMaRRu part. aktivní part. pasivní mu-HMaRRun "ýkÁ mu-HMaRRun Předpokládané teoretické tvary jsou: i-HMaRaRa, ja-HMaRiRu, mu-HMaRiRun, mu-HMaRaRun. U participií se vypouští samohláska po třetím radikálu, takže tvary jsou stejné. U staženého tvaru imperativu je na konci pomocná samohláska -i, protože slabika nemůže končit dvěma souhláskami. Významy sloves IX. kmene 1) barvy: 'jU>\ žlutý "yůfi\ být žlutý, zežloutnout imperativ ýi*i i-HMaRRi i-HMaRiR masdar ykkí iHMiRäRun Yy^-^ 147 2) telesné vlastnosti: J>í modrý černý červený zelený bílý šilhavý jednooký snědý být modrý, zmodrat být černý, zčernat být červený, zčervenat být zelený, zezelenat být bílý, zbělet šilhat být jednooký být snědý X. slovesný kmen Jeho příznakem je předpona tvořená dvěma souhláskami: souhláskou -s- , která je kauzativní, a souhláskou -t-, která je reflexivní. Vzor: ista-KSaFa - prozkoumávat perfektum imperfektum imperativ jasta-KSiFu ista-KŠaFa part. aktivní musta-KSiFun part. pasivní musta-KSaFun ista-KŠiF Li masdar isti-KŠäFun Významy sloves X. kmene 1) deziderativní ve vztahu k tomu, co vyjadřuje I. kmen: / i, u / sloužit J** / a/ pracovat óií / a / dovolit jtá / u / kapat 2) zvratný od IV. kmene: inspirovat informovat ÚpI oznámit ÓiL-ll |iJbclil používat, zaměstnávat používat žádat o dovolení destilovat inspirovat se vyhledávat informace informovat se 148 3) estimativní (pokládat za): lul být krásný, dobrý '-/ji- lul být zvláštní, neobvyklý 4) denominativní: <3jž> východ západ pokládat za dobré, schvalovat pokládat za divné, divit se zabývat se Orientem, pěstovat orientalistiku přizpůsobit se Západu, zabývat se Západem Přídavná jména barev a tělesných vlastností Tato adjektiva se tvoří podle jednotného vzoru. Tvary mužského rodu mají předponu a- , tvary ženského rodu příponu -ä 1 u . Oba tvary jsou dvojvýchodné (diptotické). Jsou-li určeny (členem, zájmennou příponou nebo jménem v genitivu), stávají se triptoty. Mužský rod má množné číslo vnitřní, ženský rod množné číslo vnější se změnou koncové hamzy na w. Obdobně se tvoří i duál ženského rodu. mužský rod jednot, č. «*>■? množ. č. 1« o Ji dvoj. č. Obdobně: ženský rod J&Í (němý) (němý) J\J*\ (hluchý) 'jtiA (světlovlasý) aj. Adjektiva ijl»í a 'jeZ\ mají jako druhý radikál slabý konzonant (w / j), který se v množném čísle mužského rodu stahuje s kmenovým u na dlouhou samohlásku. t s 3 í 4 f t ^Of Některá adjektiva barev se tvoří od příslušného podstatného jména příponou -Tjun (nisbou). ■fis ,ss fialky fialový růže ružový káva (zrno) ■i *> hnčdý ■fi .s s popel šedý pomeranče oranžový 149 ♦ Cvičení 1. Tvary perfekta převeďte do imperfekta £o ajUjj Jju .ďlkdl jj» á~ítS|1 Oly&\ C~*~«Jl ^">LJl äJAbu ý Juu .oJjJl?- ÄäJJ Jl Jj_yj Jiljí J Ijliál íjLřssJl OlTj_i tí-^! J Aj=Í cJjeJ>\ ol=£jl jiy> J-iwO J Ji*jt .ďjj_4£«Jrl L^-Jj aIJLi-iI ÄäliiJl jjjj ?jiUail flla cJUjc^I Ja ytil £ä3I j* .šJUiil c»UjA*il j* Ijcŕ c^fl L-iljjJl Igwlát J*A>- .Ä^L-Jl O^b-^Jl j&u jC j$Jil\ IJA J Jaä£\ .tejA*- láLi£ J U«il 2. Doplňte věty jedním z uvedených tvarů / Jbsá\ j JUbJál / g / JÄuj / 1 jaJSsSmS j djíacj / \j> 4>U- J íaJisil JjUjI tiý>J lili 0? ljJojí ji lili 's^Oa Jl JijlaJl J Ují UŠlá i-JbV-l CJl^ lili ?^Ue SjIJj J jUUJI Jj i JUsřl U JIp ^ft U ?ÄLji? ala Á-JUJl OjUidl cJjfeuřl Ja ?^LuaJl ^li^l Olj-í (^ft U "sj^g^Jb' j-io J ljJbro«~j Í^Uall ^liVl j»IUÄa-.l Je\ j.\ 5. Odpovídají následující věty obsahu textu A, či nikoli? ója jJtfí J 2LJUrl C**Up .^^uJall <_/li^l HjäswI JS'UXa iJbjjiá Ä*«br j äJbúuil ä-«!*!l Ä-JLVl cJjbi ^Luall ^li^l Óí ÄJjjJl Ä^JUl OJlSl .i-ii-l álä*il JJ ^^a-JaJl ^li^U SSU ^UUJl ^j»M .í-LjuJl Cij«s-)í Ojb>dl £)f lap-%\ ja .JaÄí CiIjUsŕl žóí- J Ajjjcáŕ; 0ji?-lJl OlT .^n-JaJI ^li^l js- Jikš- j^~il .äjjžSOl ä>UäJ1 O^bil J JbjJ-1 yAtfil JU*s-ul Jl* jŠ'y UUJI OlTjJUÍi ÚJ JjíJl jXí .UjjäS íj>Ij Sí-i 6. Přeložte Navrhl jsem mu, že na něho budu čekat na nádraží. Některé listy napsaly (řekly), že těžba ropy se bude v příštích měsících snižovat. Musíme si pospíšit, abychom stihli vlak. Slyšel jsem, že přešel z fakulty na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Během své návštěvy Káhiry se ministr zahraničních věcí sešel také s pracovníky našeho velvyslanectví. Ten festival potrvá šest dní a pak jeho účastníci navštíví mezinárodní veletrh v Brně. Myslím, že se všichni naši studenti zúčastní toho zájezdu. Není pochyb, že se tito autoři inspirovali islámskou historií. Posloucháš arabský rozhlas? Řešení tohoto problému objevili vědci z naší univerzity před třemi lety. Musíte si důkladně pročíst ty články. 7. Odpovězte na otázky ?2LjyJl Artikl Jl UL?-Í **ä«5 Ja Ij^-OiOÍ *SóliCl J ČJlřjA ?jlki1 J JijJl JlJk-il J JIS" ?JjS!l ÄiUJl oJ^-l C-*ÍJJI ?£jUi-l 150 ?1.Ui» £_ljJ^I IIa Ja Vi^xSOl jb J ä-jjäJI OlWjk^ll ^usäj ?2jjSLl «ja jü^l s-Ulr Slovní zásoba impf, tvar + -i^í začít slovesa přízemní lítost bohužel nakonec /_»/ / a / zkoumat, studovat; projednat zahájení, začátek /bi-/ vynález vynalezený j£ mokrý « budova /bljjl/ bb dveře VIII. g# sledovat, uplatňovat provádčt (politiku) výjimečný ... óí jTISb 3i->*r stojí za zmínku, že . pokus VIII. ££H sejít se, shromáždit se veřejnost laskavý, galantní, ohleduplný opatrný VIII. 0>l hořet podle autobus V. Jäk; uskutečnit se, realizovat se & skutečně, opravdu oholený IX. Jtf-l být červený, šíu- zčervenat případ VIII. 'jJSM prověřit (si), vyzkoušet /bl-/ *ý&\ prověření, ověření, zkouška bfjbi ven VIII. vynalézt /bi-/ £rjiiM vynález X. íi&is*>' používat; zaměstnávat použití X. ^jixi-il těžit, dobývat IX. >^-i být zelený, zezelenat VII. >&Ji snížit se porucha IjS-l VIII. lišit se / od / •jÚÍ-i JI dozadu VITI. >il šetřit, ušetřit /^ijí/ £jií impuls, hybná síla přesný, důkladný VII. gfiii vypuknout, propuknout VII. JiájJi divit se jáij-l> J*> například VII. L^Jl stáhnout se (vojsko) VIII. ý2-l převzít /Ji/ VIII. poslouchat / co /, naslouchat / čemu / věk /Šílil/ Jllll pan, pán /_>/ b> podobný /čemu / vin. jsa? pracovat /JI&.Í/ jxi forma, tvar /Lá>w/ ii^w noviny, listy /jiUfli/ jjlai pramen, zdroj / u / křičet 51 TX. y£ŕl být žlutý, zežloutnout svetelný hasič /JU>/ VIII. (ju důkladně pročíst, fb,^/ b> prostudovat podmínka, okolnost VIII. jí*l považovat, pokládat /_I í 4 _» i í/ / koho, co za/ X. Jí>L*sl>1 pospíchat, mít naspěch /(OilÁi/ (Jjjú kov, nerost ... Olbjy.il j. je známo, že ... / jjbi/ jbi epocha, doba VIL iíiSi konat se IJ*I VIII. Iu£i opírat se / o /, spoléhat (se) / na / X. JÁJe-ll používat použití wjl J*r...'l údiv yjl jÄwjL) udiveně účel X. tJ jWwrfl trvat 4*1*11 příliš ;/ j ? ^ jak dlouho? /jíl ji/ ji ji místo, poloha, lokalita 152