Norská novela a krátká povídka
v genologickém pohledu
současných teorií
7.12.2011

•Paul van Tieghem (1871 – 1948)
•Genologie
•genos (rod)

John FROW (1948)
•Cultural Studies and Cultural Value. Oxford: Clarendon Press, 1995


•Světová literatura
•Goethe: Novelle 1827
•Gogol: Nos 1836
•Gogol: Plášť 1842
•Poe: Zánik domu Usherů 1848
•Poe: Jáma a kyvadlo 1842
•Turgeněv: Lovcovy zápisky 1852
•A. Schnitzler: Die Traumnovelle (1928)
•Skandinávie
•St.St. Blicher 1832-33
•Křesadlo 1835
•Stín 1847
•Synnøve Solbakken 1857
•Faderen 1860 (Småstykker)
•Noveletter 1882 (Karen 5 s.)

Žánrová označení
•Eventyr og fortællinger (Andersen)
•Noveletter (Kielland)
•Historietter (Søderberg)
•Syv fantastiske fortællinger (Blixen)
•Interiør med figurer (Cora Sandel: Kranes konditori)
•

Teorie žánru novely
•Brander MATTHEWS:The Philosophy of the
•Short-story 1892
•Walter Pabst: Novellentheorie und Novellen dichtung 1967
•Paul Hernadi: Beyond Genre: new directions in literary classification 1972
•Asbjørn Aarseth: Novelleteori 1981
•Alastair Fowler: Kinds of literature: an introduction to the theory of genres and modes 1982
•Petr Zajac: Pulzovanie literúry 1993
•Martin Pilař: Pokus o žánrové vymezení povídky 1994
•Ivo Pospíšil: Genologie a proměny literatury 1998
•
•

Norští autoři
•Tarjei Vesaas (1897-1970)
•Johan Borgen (1902-1979)
•Torborg Nedraas (1906-1987)
•Cora Sandel (1880-1974)
•Gunvor Hofmo (1921-1995)
•Tor Ulven (1953-1995)
•Gro Dahle (1962)
•Frode Grytten (1960)
•Johan Harstad (1979)
•Bjarte Breiteig (1974)
•

.
•Kjell ASKILDSEN
•Nar. 1979
•Česky: Hřebík v třešni a jiné povídky (1998)
•Experimentální prózy, romány, novely ve znamení minimalismu

.
•Jon Fosse (nar. 1969)
•Morgon og kveld (Prosa, Samlaget, 2000)
•Andvake (Forteljing, Samlaget, 2007)
•

David Damrosch
•A lot of papers are talking about different aspects of the fact that world literature has a kind
of a double life and it exists in a way between a local or national point of origin and an
international or transnational or global reception or audience. So it is, I think, always marked by
both poles. It is sort of between its point of origin and its point of reception. I think it is bad
if world literature gets purely trapped in its moment of origin. If it becomes a kind of exotic,
ethnic curiosity, that is not good. But it is also not good if it gets purely internationalized and
you forget where it comes from.
•

Použitá literatura
•
•Asbjørn Aarseth: Novellen som fiksjonsprosaens form 1976 •Marie Lund: Novellen: strukturen,
historie og analyse 1997 •Ivo Pospíšil: Základní okruhy filologické a literárněvědné metodologie a
teorie 2010