Politická filozofie Rawls X komunitarismus John Rawls - zástupce liberální politické filozofie - zabývá se společenskou smlouvou - Teorie spravedlnosti – zkoumá jak nastavit pravidla férové, spravedlivé společnosti → myšlenkový experiment závoj nevědomosti → z toho vyvozuje dvě základní pravidla John Rawls - pravidla l l1) Každý má mít stejné právo na co nejširší systém stejných základních svobod, jaký lze sloučit se stejnými svobodami pro všechny ostatní (princip svobody). l2) Společenské a hospodářské nerovnosti jsou přijatelné, pokud l jsou spojeny s úřady a postaveními, k nimž má každý přístup (princip rovnosti šancí), a pokud l nejvíce prospějí těm, kteří jsou nejméně zvýhodněni (princip diference). l Rawls X Nozick lRawls: l- liberalismus l- přerozdělování statků za účelem spravedlivé společnosti l- regulace trhu a vysokých příjmů l- stát je aktivním hráčem v rámci fungování společnosti lNozick: l- konzervatismus l- daně jsou zločin l- svoboda nakládání s majetkem, stát je pouze noční hlídač Rawls a reflective equilibrium lCílem každé politické teorie je dosáhnout odůvodněných závěrů ve všech možných oblastech politického života lPodle Rawlse je politické přesvědčení odůvodněné přímo úměrně tomu, jak blízko má k dosažení reflective equilibrium l- to je stav, ve kterém jsou všechna přesvědčení na všech úrovních ve stavu koherence l Rawls a Primary goods lZákladní práva a svobody lSvoboda pohybu, možnost si vybrat místo bydliště lPříjem a bohatství lPojem sebe-respektu → instituce musí dávat člověku možnost vážit si sám sebe a cítit se jako důstojná bytost Rawls X komunitarismus lKomunitarismus vznikl jako důsledek debat v 80. letech nad Rawlsovou Teorií spravedlnosti lZásadní spor – deontologie versus teleologie l- Rawls čelil kritice zejména pro to, že se snažil vystupovat jako Kantovec, ale spíše jej jen využíval l- celá debata pak vedla k polarizaci anglosaského světa na dva tábory Komunitarismus lStát se vyznačuje důrazem na společensky předem zažité mravní a duchovní názorové orientace, jež vytvářejí vědomí jednoho společenského celku jako určité koncepce všem společného a všemi sdíleného dobra. Jedině odtud se podle nich mohou vyvinout pojetí práva včetně práv individuálních a vůbec fenomén individuality jako takové. Mravnost a dobro jsou proto nadřazeny právu jako podmínky možnosti jejich vzniku a perspektivní stabilní trvalosti. Komunitarismus lKomunitaristé kritizují Rawlse, protože jeho teorie vyžaduje „odosobněnost“, nemá žádné morální základy, odcizenost l- Alsdair MacIntyre je vidí v řecko-křesťanské tradici a kritizují Rawlse jako dovršení „barbarské periody“ materiálně založeného liberalismu nynějších demokracií lMichael Sandel kritizuje totožné, především se pak zaměřuje na kritiku ztráty účelnosti lMichael Walzer – radikálně levicový komunitarismus l- distribuce dober, která vytváří rozmanitost monopolů provozovaných různými skupinami mužů a žen l Další kritika lWalzer – metafora hotelu lProblém neutrality občanů x státu lProblém ctnosti lProblém společenského (i fyzického) pohybu lKomunitaristická kritika zahraniční politiky USA jakožto sobeckého individua Komunitarismus lKomunitaristé kritizují Rawlse, protože jeho teorie vyžaduje „odosobněnost“, nemá žádné morální základy, odcizenost l- Alsdair MacIntyre je vidí v řecko-křesťanské tradici a kritizují Rawlse jako dovršení „barbarské periody“ materiálně založeného liberalismu nynějších demokracií lMichael Sandel kritizuje totožné, především se pak zaměřuje na kritiku ztráty účelnosti lMichael Walzer – radikálně levicový komunitarismus l- distribuce dober, která vytváří rozmanitost monopolů provozovaných různými skupinami mužů a žen l