Aristotelés – náplň dvou kurzů
I. Život, dílo, vývoj myšlení
(Aristotelovy životní a filosofické osudy, přehled děl, problém vztahu k Platónovi
– „genetický přístup“, systém vědění)
II. Logika
(Přehled logických spisů, jazyk a skutečnost – Kategorie, O vyjadřování; logika
jako nástroj a metoda – Analytiky a Topiky), logika a metafyzika – definice v
Metafyzice)
1. Odbočka k poiétickým vědám (Poetika) a rétorice (Rétorika)
III. Metafyzika
(Metafyzika – obsah spisu, náplň první filosofie, problematika jsoucna)
IV. Fyzika (přírodní filosofie)
(Fyzika, O nebi, O vzniku a zániku, O duši)
V. Praktická filosofie
(Etika Níkomachova, Politika)
Aristotelés – „druhá“ a praktická filosofie
(celkový plán pro stávající kurz)
IV. „Druhá“ filosofie – fyzika
1. Spis Fyzika
2. Spis O vzniku a zániku
3. Spis O nebi
4. Spis O duši
V. Praktická filosofie
1. Spis Etika Níkomachova
2. Spis Politika
Co je „druhá“ a „praktická“ filosofie?
• „druhá“:
– Met. VII 11, 1037a14-17:
„Zda však mimo látku těchto podstat je ještě nějaká jiná podstata a zda se má hledat ještě
jiná než ta, jako čísla nebo něco takového, bude třeba zkoumat později. Neboť proto se také
snažíme vymezit smyslové podstaty, ačkoli zkoumat je je vlastně úkolem fyziky a druhé
filosofie. Neboť fyzik musí znát nejen látku, nýbrž také, ba ještě spíše pojmovou podstatu.“
– Met. XII 1, 1069a31-b1:
„Podstata (οὐσία) je však trojí; (A) jedna smysly vnímatelná, (…) jež je opět jednak
pomíjející, jako rostliny a zvířata, jednak nepomíjející (…). (B) Mimoto je jiná podstata,
nehybná (…).
Ony první podstaty, poněvadž jsou ve spojení s pohybem (A), náležejí do fyziky, posledně
jmenovaná (B) však náleží jiné vědě (…).“
– Met. VI 1, 1025a10-16:
Teologie (první filosofie) – předmět odloučený a nehybný, věčný.
Matematika – předmět nehybný a věčný, ale neodloučený.
Fyzika – předmět odloučený, ale v pohybu.
Co je „druhá“ a „praktická“ filosofie?
• „praktická“ (Met. VI 1, EN I 1 aj.):
– Cílem je dobro, dobré jednání – πρᾶξις , nikoli samo poznání,
pravda 
– zabývá se konkrétními – nahodilými – situacemi, ne něčím
nutným či pravidelným 
– nemůže dospět k tak přesným závěrům jako např. fyzika 
– ponechává nezbytně prostor pro (mravní) rozhodování a volbu.
Co je „druhá“ a „praktická“ filosofie?
© Michal Peichl, 2016