Poruchy nálady. Psychiacké poruchy v graviditě a laktaci (spec. psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno §Základní charakteristika §Epidemiologie §Etiopatogeneza §Klinické formy §Diagnostika §Úloha psychologa §Léčba Afektivní poruchy §Základní charakteristika §porucha nálady a nebo afektu ve smyslu plus nebo minus §zahrnují depresivní, manické a smíšené epizody §významný ekonomický aspekt (deprese - druhá vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a mortality ve světě v r. 2020) Epidemiologie §Depresivní porucha §v kterémkoliv okamžiku ve světě trpí 340 milionů lidí depresí) §celoživotní prevalence deprese 16%, vyšší u žen (10 - 25%) než u mužů (5-12%). §prevalenci ovlivńují kulturní tradice - nejnižší 1-2% v Japonsku, 12-15% byla zjištěna v Británii, v Holandsku a Francii. §Bipolární porucha §celoživotní prevalence 1-2% §bipolární spektrum 5% §10-20% všech poruch nálady § Etiopatogeneza §Biologické faktory. §nedostatek monoaminů ( noradrenalin, dopamin a serotonin) §přesun zájmu na oblasti monoaminy řízené (frontální kortex, hippokampus/amygdala a bazální ganglia), deprese - dysfunkce mozkových okruhů modulovaných monoaminovými systémy §Dění za membránou –vliv na molekulární úroveni §endokrinologické poruchy ( hlavně narušení osy hypotalamus – hypofýza a nadledviny), narušení imunity, alteraci cirkadiánních rytmů Etiopatogeneza §Genetické faktory §výraznější u bipolární poruchy (maniodepresivní psychózy dle starší klasifikace) §genetická komponenta významná - studie rodinné, adopční, dvojčecí studie a v poslední době vazebné studie §Psychosociální faktory §životní události hrají roli hlavně v iniciální fázi onemocnění, při opakovaných epizodách nebývá jejich podíl tak zřejmý. §Deprese je heterogenní skupina poruch. § Jednotlivé formy a jejich klinický obraz §MSKN 10 zohledňuje příčinu (primární vs sekundární), polaritu (bipolární vs unipolární), intenzitu (lehká, střední, těžká), přítomnost psychotické symptomatologie (mánie a deprese s psychotickými rysy) a délku trvání (bipolární porucha vs cyklotymie, depresivní porucha vs dysthymie). § Sekundární porucha nálady se vyskytuje na bázi abusu návykových látek nebo organického postižení CNS. §platná klasifikace MSKN 10 neužívá pojmy reaktivní a endogenní deprese, protože nedokážeme určit podíl jednotlivých faktorů Jednotlivé formy a jejich klinický obraz §Z klinického hlediska důležité dělení §depresivní prouchy dle intenzity (vychází §z počtu přítomných příznaků a dopadu na §fungování jedince) §lehká §středně těžká §těžká deprese § Klinické formy a jejich projevy §F30 manická epizoda §F31 bipolární afektivní porucha §F32 depresivní porucha §F33 rekurentní depresivní porucha §F34 trvalé poruchy nálady § Klinické projevy a jejich projevy §F 30 Manická epizoda §Hypománie §nadnesenou náladou ≥ 4 po sobě jdoucí dny §zvýšenou energie a aktivitou §pocite vysoké fyzické a duševní výkonnosti §Mánie §zvýšená nálada až vzrušení (>1 týden) §myšlenkový trysk §zvýšené sebevědomí, velikášství §ztráta sociálních zábran s důsledkem riskantního jednání ( utrácení, abúzus alkoholu, promiskuita) §Mánie s psychotickými příznaky §bludy a halucinace kongruentní s náladou Klinické formy a jejich projevy §F 31 Bipolární efektivní porucha §střídání epizod manických depresivních a nebo smíšených §deprese převažuje (3x déle v depresi než v mánii) §přetrvávající symptomy spojeny s recidivami §opožděné zahájení léčby stabilizátory spojeno se zvýšeným počtem rehospitalizací a suicidálních §častá sociální, rodinná a pracovní dysfunkce (vysoký rozdíl mezi dosaženým vzděláním a postavením), polovina nezaměstnaných §stresové životní události mohou vyprovokovat relaps Klinické formy a jejich projevy §Depresivní porucha §jedna episoda - depresivní epizoda §epizody se opakují – rekurentní depresivní porucha (riziko rekurence zhruba 50%) §současná epizoda mírná, středně těžká, těžká nebo s psychotickými rysy, v remisi, bez nebo se somatickým syndromem §somatický syndrom ( odpovídající endogenní depresi v předchozí klasifikaci) : 1. ztráta zájmu a hedonie, 2. nedostatek emočních reakcí, 3. ranní probouzení, 4. ranní pessima, 5. porucha psychomotoriky (retardace či agitovanost), 6. ztráta chuzi k jídlu, 7. úbytek hmotnosti , 8. ztráta libida Klinické formy a jejich projevy §Depresivní porucha - základní příznaky: §depresivní nálada abnormní vzhledem k jedinci, ≥ 2 týdny §ztráta zájmu nebo prožitku radosti §snížení energie a zvýšená únavnost §Další příznaky §ztráta sebedůvěry, výčitky §sebevražedné úvahy a jednání §nesoustředivost, nerozhodnost §útlum nebo agitovanost §poruchy spánku a chuti k jídlu (nejčastěji nespavost a nechutenství s odpovídající váhovou odezvou) Klinické formy a jejich projevy §F 34 Trvalé poruchy nálady (poruchy §trvající >2 roky) §Cyclothymie §nestabilní nálada zahrnující deprese a hypománie, nejsou dostatečně závažné aby splňovaly kritéria pro manickou nebo depresivní epizodu §Dystymie §trvalé nebo opakující se depresivní nálady, které nejsou dostatečně závažné, aby splňovaly kritéria pro depresivní poruchu Diagnostika §Lékař musí na možnost deprese myslet §nemocní si často stěžují na únavu, ztrátu energie, vágní somatické příznaky §neléčená deprese spojena s vysokou utilizací lékařské péče, neschopností a špatným dodržování léčby §prům. 10% osob, které navštívily praktického lékaře, příznaky depresivní poruchy, deprese skryta za somatickými potížemi §často předepisovány trankvilizéry, analgetika, pátrá se po organických příčinách §deprese přítomna u řady somatických onemocnění Diagnostika §Bipolární porucha §důležité odlišení od rekurentní depresivní poruchy §základní léčbou depresivní poruchy AD, bipolární poruchy stabilizátory nálady §AD mohou vést k přesmyku do manické fáze §bipolární deprese - pozitivní rodinné anamnéza, klinický obraz (útlumová forma, přítomnost psychotických symptomů a tendence k chronicitě) Úloha psychologa § Diagnostika a diferenciální diagnostika §schizofrenní porucha vs deprese - využítí projektivních technik ( Rorschachův test , kresba postavy) §V základní baterii testů lze depresivitu odhalit: K záchytu deprese a jiných poruch v obecné populaci slouží také mezinárodně uznávaný nástroj CIDI (Composit International Diagnostic Interview) §K hodnocení psychopatologie u deprese speciální posuzovací stupnice (Hamiltonova stupnice pro deprese HAMD, stupnice Beckova, Zungova, Vinařova stupnice FKD, stupnice Montgomeryho a Asbergové MADRS) Úloha psychologa §Neuropsychologická diagnostika kognitivního §deficitu §testy – krátké, méně zátěžové, pokrývající alespoň pozornost, učení a paměť (vzhledem ke stavu zmapovat nejčastěji poškozené funkce) §příčinou zhoršeného výkonu také pomalé psychomotorické tempo (třeba při interpretaci zohlednit) §pro depresivní pacienty typická únava a nevyrovnanost výkonu (na počátku výkony v mezích širší normy, postupně se zhoršují nebo kolísájí) §opatrná interpretace výsledků Léčba §Léčebné možnosti zahrnují: 1. psychoterapii, 2. §antidepresiva, 3. elektrokonvulzivní léčbu, §repetitivní transkraniální stimulace §základní kritérium volby intenzita deprese §mírné deprese - psychoterapie (kognitivně-behaviorální nebo interpersonální), těžší deprese antidepresiva, elektrokonvulze §psychotická deprese – antipsychotika §v rámci první pomoci (agitovanost, suicidální pohotovost) benzodiazepiny nebo antipsychotika Léčba farmakologická §Fáze léčby §akutní léčba: hlavní cíl odstranit (zmírnit) příznaky, obnovit plně normální funkční schopnosti , tj. dosáhnout plné remise Částečná remise - větší výskyt relapsů §léčba udržovací: cíl udržet stav bez příznaků, trvání 4-6 měsíců po odeznění akutních příznaků (odvíjí se od průměrného trvání neléčené deprese) §léčba preventivní (celoživotní): cíl zabránit návratu deprese u rizikových nemocných, riziko návratu depresivní symptomatologie 2-3 krát vyšší než u léčené deprese Léčba §Kompliance při léčbě AD §nejdříve vysazují l pro vedlejší účinky a neúčinnost (do 7 týdnů , později pro obavy z rozvoje závislosti, „musím to zvládnout sám“ a „cítím se lépe“ §1/3 léčbu nedokončí, průměrní délka antidepresivní léčby ≥ 6 měsíců §více vysazují nemocní v primární péči § Pro komplianci významné 4 faktory §nemoc (její příznaky- apatie, nesoustředivost) §nemocný(osobnost, vzdělání, rodina) §lékař (zkušenosti, erudice, schopnost navodit § terapeutický vztah, komunikace) §lék (snášenlivost, frekvence dávkování, vzhled) Léčba nefarmakologická §Psychoterapie: §důležitá součástí léčby §učí, jak zacházet s příznaky a problémy, trénuje dovednosti, které mohou zabránit nové epizodě §pomáhá řešit i další problémy v životě (konflikty v interpersonálních vztazích atd) §samotná psychoterapie účinná u lehčích forem onemocnění §kombinace psychoterapie s antidepresivy nejúčinnější (léky kontrolují příznaky, psychoterapie pomáhá porozumět co se s člověkem v nemoci děje) Léčba nefarmakologická §Kognitivně – behaviorální psychoterapie §identifikuje a opravuje katatymně zkreslené myšlenky §behaviorální složka - techniky založené na teorii učení (nácvik sebeovládání, asertivity, řešení problémů), využívá pozitivní posilování, „otužování“(expozice zátěži, desenzibilizace) §Interpersonální psychoterapie §Cíl - objasnění a vyřešení problémů role dotyčného, jeho sociální izolace §Manželská terapie §matrimoniální konflikty či neutěšená situace často stresující vlivy na pozadí rozvoje deprese a podílejí se na rekurenci poruchy Léčba nefarmakologická §Psychoedukace nemocného a jeho rodiny §Zdůrazňuje, že deprese je onemocnění (oponuje pocitům viny za neschopnost), časté (oponuje stigmatu), léčitelné (oponuje beznaději), cílem je zlepšení spolupráce – compliance, zmírnění nepřiměřené sebekritičnosti a pesimismu. §prostředkem je poskytování informací, objasňování povahy nemoci a principů jeho léčby §Rehabilitace a psychoterapie pacientů s §kognitivním deficitem § KBT (kognitivně-behaviorální psychoterapii) se snaží působit na depresi přes kognitivní funkce § Léčba nefarmakologická §Dlouhodobá deprese se promítá do způsobů §myšlení popisují se 4 kognitivního styly §1. dysfunkční postoje (negativní přesvědčení, která řídí individuální posuzování sebe sama), §2. ranná maladaptivní schémata §3. atribuční styl, způsob – způsob interpretace, jedinci, kteří přisuzují negativním událostem globálnější, stabilnější a vnitřní atribuci náchylnější k depresi. §4. ruminační styl odpovědi- sklon „přežvykovat“ příčiny a následky vlastní deprese §snaha o ovlivnění pomocí KBT Výskyt deprese v těhotenství •Výskyt deprese je obecně asi dvakrát vyšší u žen než u mužů •Prevalence deprese v těhotenství je asi 10%, prevalence depresivních symptomů je až 20% •Náchylnější ženy mladší nebo naopak ženy po 35.roce, s omezenou sociální podporou, bez partnera, s ambivalentními pocity ohledně gravidity, ženy bílé rasy, ženy s předchozími třemi a více porody § Neléčená deprese a její vliv na těhotenství •Vliv na (ne)plodnost, mechanismus nejasný § •Nepřibývání (matky) na váze, nedostatek prenatální péče, abusus návyk. látek § •Nižší porodní hmotnost, nižší Apgar score, nezralost, menší obvod hlavičky § •↑ hladiny kortizolu => ↑riziko předčasného porodu § § § § • • • Užívání antidepresiv v těhotenství §USA – 13% všech těhotných žen §× Evropa §Nizozemí, Finsko 2%, §Německo 0,2% těhotných §ČR - Nejsou údaje ? §Preskribce AD narůstá, indikace se rozšiřují (algický, úzkostný, premenstruální syndrom) § § § § Neg. účinky antidepresiv před těhotenstvím •Vliv na sexuální funkce (SSRI, SNRI): ↓ sexuální libido, ↓ schopnost orgasmu, erekci a ejakulaci § •Vliv na plodnost: Nejsou dostačující informace. § § § Negativní účinky psychofarmak v graviditě •vliv na udržení těhotenství: § - vyšší riziko spontánních abortů a předčasných § porodů § §teratogenita §PNA sydrom §behaviorální toxicita § § Negativní účinky psychofarmak v graviditě §15% žen v graviditě psychické problémy, nejčastěji depresi a úzkost §Komplikace neléčených psychický problémů matky §nízká hmotnost dítě, nezralost může souviset se stresem vedoucím ke zvýšené kortizolémii) §u dítěte irritabilita, agitovanost, letargie §vztahové problémy mezi matkou a dítětem (např. spojené s rizikem např. poruch učení §1,8 – 2,8% gravidních žen bere SSRI ( u nás 0,5 SSRI + BZ) PNA v průměru u 30% novorozenců § § § Negativní účinky psychofarmak v graviditě §PNA (poor neonatal adaptation) syndrom §podobné příznaky při expozici AP, AD i BZ §příznaky do 48 hod., trvání 2-6 dnů §po expozici SSRI mirtazapinu a venlafaxinu může být kojení protektivní faktor §příznaky nespecifické, nutné vyloučit jiné příčiny (infekce, neurologická onemocnění), většinou mírné, nevyžadují léčbu, dostačující podpůrná opatření §u závažných případů hosp. na JIP, léčba fenobarbitalem § (Kieviet N et al, 2013) Negativní účinky psychofarmak v graviditě §Příčiny PNA §syndrom z odnětí, toxicita, jejich kombinace, další příčiny §různá terminologie (PNA, neonatální behaviorální syndrom, postnatální adaptační syndrom, tranzitorní neonatální syndrom, neonatální abstinenční syndrom) §novorozenec má limitovaný repertoár nespecifických aktivit §Časté příznaky §neurologické (neklid, změny svalového tonu, tremor, problémy se spánkem, častý pláč) §GIT (problémy s krmením) §respirační Negativní účinky psychofarmak v graviditě §teratogenita (kongenitální malformace) - §perinatální sydrom (syndrom z vysazení, toxcicita) §behaviorální toxicita (postnatální vývoj) §Častější spontánní aborty, nižší hmotnost, předčasné porody – inkonzistentní výsledky §Riziko předčasného porodu (OR): §ženy na SSRI 21% §neléčená deprese 23% (neléčená žena bez deprese 6%) § deprese vede k předčasnému porodu ať je léčena, či neléčena § • Souhrn terapeutických doporučení: -Lehké deprese – nedirektivní psychoterapie, tělesná aktivita; § po 2 týdnech bez odezvy – KBT nebo interpersonální psychoterapie (AD u žen, které to preferují, které mají anamnézu těžké deprese nebo dobré odezvy na AD); § po 8 týdnech bez odezvy již volit AD § -Těžké deprese – AD, KBT, interpersonální psychoterapie, ECT (psychotické příznaky + suicidalita) § § •Volba AD: -předchozí zkušenost -profil nežádoucích účinků (SSRI, případně SNRI jsou považována za bezpečná – dle dat z observačních studií, randomizované kontrolované studie chybí) - ! TCA nejsou nejbezpečnější (srovnatelná nebo horší než SSRI) - nová doporučení 2011 -neužívat paroxetin -začít nejmenší účinnou dávkou -monoterapie -! monitorace odpovědi (např. PHQ-9 dotazník) § § § § • Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – cíle §Cíle: •Určit podíl těhotných pacientek užívajících AD (nebo BZD) •Určit podíl pacientek léčících se s depresí nebo úzkostmi v těhotenství •Zaměřit se na komplikace v průběhu těhotenství, při porodu, po porodu • §(První taková studie v ČR ?) § • Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – metodika §Metodika: •Retrospektivní část – Z nemocničního informačního systému vybrány pacientky rodící na Gynekologicko-porodnické klinice (GPK) FN Brno, (pracoviště Bohunice) v posledních třech letech se záznamem psychiatrické dg. a z nich vybrány pacientky, které před nebo v průběhu těhotenství užívaly AD nebo BZD. •Prospektivní část – Všem pacientkám rodícím na GPK od (srpen – prosinec 2011) položeny konkrétní otázky: § § • Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – metodika §1.) Užívala jste v období před, případně v období početí, AD a/nebo BZD? §2.) Užívala jste AD/BZD v době těhotenství? Pokud ano, ve kterých týdnech těhotenství? Kdy jste s užíváním těchto léků začala a kdy skončila? §3.) Kdo Vám tyto léky ordinoval (praktický lékař, psychiatr, gynekolog) a z jakých důvodů? § •U takto vybraných pacientek je sledován případný vliv na vývoj plodu, průběh porodu a stav dítěte po porodu (sledované parametry jsou např. malformace zjistitelné UZ screeningem, porodní hmotnost či Apgar score dítěte). § § § § Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – výsledky •Retrospektivní část: § Z 19.000 rodících pacientek jen 56 (0,3%) mělo v nemocničním systému dg. úzkostného nebo depresivního spektra, z toho asi 1/3 (tj. 0,1% rodících) užívala AD před nebo v těhotenství. § § Retrospektivně nebylo možné dohledat, kdy s užíváním AD začaly a skončily, nebyly k dispozici všechna potřebná data • • Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – předběžné výsledky §Prospektivní část: (Srpen – prosinec 2011) § •12 užívajících AD/ 2500 rodících (0,48%) •11/12 – chronická monoterapie SSRI •1/12 – kombinace (escit + bupro + lamo + BZD) •5/11 – AD před nebo v počátku těh. vysazeny, 4/5 znovunasazeny ihned po porodu •dávky AD - nejnižší účinné (např. sertralin 50mg, escitalopram 10mg) • 1/12 - BZD § •12/12 – preskriboval psychiatr, O/12 – praktický lékař •Důvody užívání AD: 11/12 - depresivní (+úzkostné poruchy), 1/12 – smíšená porucha osobnosti • • Průzkum „antidepresiva v těhotenství“ – předběžné výsledky § •1/12 – předčasný porod •1/12 - sectio Caesarea z psychiatrické indikace •0/12 dětí – malformace kardiovaskulární či jiná •0/12 dětí – nízká porodní hmotnost Závěr § Ve srovnání s USA není zatím v ČR užívání AD v těhotenství tak četné. Předpokládáme ale nárůst. § §Nejen proto má velký smysl zabývat se užíváním AD v těhotenství a hodnocením jejich bezpečnosti. §