\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MÉDIA A NÁSILÍ \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png •Existuje podle Vás spojitost mezi sledováním televize a násilím? •Zvyšuje sledování agresivního chování v televizi i agresivní chování v reálném životě? • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png POZITIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKU TV •Teorie katarze: •Agresivita je vybíjena fantazijně na základě identifikace s násilným hrdinou •Prožívání násilných činů pozorovaných u fiktivních, simulovaných situací, vede k oslabení tenze a odhodlání diváka projevit vlastní agresivní chování. •Vychází z teorií agresivního pudu (např. psychoanalýzy) •Feshbach – autor teorie, později sám prohlásil svou hypotézu za překonanou \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png POZITIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKU TV •Hypotéze inhibičního účinku: •Sledování násilného chování může vyvolat strach z agrese, které sníží odhodlání k vlastnímu agresivnímu chování •Zvláště realistické zobrazení agresivního aktu a jeho důsledků vyvolá pouze silný strach \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ŽÁDNÝ VLIV TV NA ČLOVĚKA •Teorie bezúčinnosti: •Mediálně distribuované násilí nemá žádný vliv na reálnou agresivitu •Předvedené násilí má jen pouze schopnost způsobit krátkodobé emoční vzrušení •Násilné akty v TV nejsou vnímány jako násilí, ale jako zábavná fikce \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NEGATIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKŮ TV •Hypotéza habitualizačního účinku: •Sledování násilí v TV snižuje senzitivitu vůči násilí obecně •Obecně je prokázáno, že i při sledování násilí v TV, neseme násilí na druhém v reálném životě nelibě •Prokázalo se ale také, že silní konzumenti (nad 4 hodiny denně) jsou méně citliví k násilí v TV v podobě nižších fyziologických reakcí \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NEGATIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKU TV •Aktivační teorie: •Sledování násilí v TV vede k následnému nabuzení a rostoucí agresivitě •Nabuzení je fyziologické a je chápáno jako: zrychlené dýchání, zvýšená srdeční frekvence, zvýšené pocení, svalová tenze, zvýšená mozková činnost •Je zde ale předpoklad, že toto nabuzení rychle pomine, a tak je malá šance, že dojde k reálnému vybití agrese na protějšku \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NEGATIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKU TV •Hypotéza stimulačních účinků: •Násilí v TV legitimuje jeho použití v reálném životě a zpochybňuje sociální sankce a strach z trestu, které normálně inhibují násilné chování •Z výzkumů vyplývá, že násilí je v TV častěji vyobrazováno jako úspěšnější, než jiný druh sociálního chování • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png NEGATIVNÍ HODNOCENÍ ÚČINKU TV •Teorie sociálního učení: •Lidé převezmou do svého repertoáru určité chování, zvláště je-li odměněno (penězi, prestiží, pozorností…) •Identifikace s hrdinou •Experiment „Bobo Doll“ – děti napodobovaly zacházení s hračkou, které před tím shlédli v TV. Druhá skupina dětí, která shlédla film, kde chybělo agresivní chování, se nechovala agresivně. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SPOLUPŮSOBÍCÍ FAKTORY •Prostředí: •Nefunkční rodina •Zvýšený výskyt násilí ve čtvrti •Nízký sociálně ekonomický status •Hlučné, přeplněné, horké prostředí \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SPOLUPŮSOBÍCÍ FAKTORY •Osobnostní dispozice: •Lidé s vyšší mírou dispozičně dané agresivity si vybírají agresivní pořady a ty zpětně posilují jejich agresivitu \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SPOLUPŮSOBÍCÍ FAKTORY •Kontextuální faktory mediálního sdělení: •Negativní hrdina je atraktivní, dosahuje úspěchu právě díky svému násilnému chování •Násilí je ospravedlňováno (např. předchozím utrpením agresora) •Nejsou zobrazovány důsledky (utrpení oběti, bolest, výčitky svědomí…) • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MEZI NEJRIZIKOVĚJŠÍ SKUPINU PATŘÍ… •Děti do 12 let •Sledující TV více jak 3 hodiny denně •Mezi oblíbené pořady patří akční, násilné a hororové filmy •Nežije ve spořádaném sociálním prostředí (rodina, subkultura) •Dispozičně tenduje k agresivnímu chování \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VÝVOJ DIVÁCKÉ GRAMOTNOSTI •3 – 5 let: •Zaměřeny jen na jednotlivosti, které ale dokáží detailně reprodukovat •Často se jim ale do vyprávění mísí i vlastní zkušenosti •Jejich pozornost vydrží jen krátkodobě a unikají k jiným činnostem • • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VÝVOJ DIVÁCKÉ GRAMOTNOSTI •6 – 8 let: •Objevují se pokusy o chronologické řazení •Děti zažívají flow: dítě nereaguje na oslovení, zapomíná na čas, nenechá se rozptýlit jiným podnětem •Často mají zrychlený tep, rozšířené zorničky, otevřená ústa, mne si ruce, prsty, objímá panenku, tiskne se do křesla nebo k dospělým – je to přirozené • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VÝVOJ DIVÁCKÉ GRAMOTNOSTI •9 – 10 let: •Začíná postupně porozumět komplexnosti filmu •Začíná rozlišovat hlavní a vedlejší dějové linie •Původní zvukové a mimické projevy přetrvávají, ale chlapci je začínají více před ostatními schovávat \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VÝVOJ DIVÁCKÉ GRAMOTNOSTI •Od 11 let: •Dítě je schopnost vystihnout hlavní linii příběhu •Vzrůstá schopnost distancovat se od děje \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MÁLO LONGITUDINÁLNÍCH VÝZKUMŮ •Conterwallova studie: •Jedno kanadské město získalo TV signál až v roce 1973 •Po dobu dvou let byla skupina obyvatel srovnávána s dvěma podobnými skupinami obyvatel měst, kteří už TV vlastnili delší dobu •Fyzická agresivita u dětí vzrostla o 160%, v kontrolních skupinách se nezměnila •Metodologický problém – byli už zvyklí, nebyla to pro ně změna \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MUŽI A TV VE 14 LETECH – NÁSILNOSTI MEZI 16-22 ROKEM •Jeffrey G. Johnson a jeho tým sledovali po dobu 17 let 707 rodin v přirozených podmínkách (studie z Kolumbijské univerzity v USA) •Spojitost časem stráveným u TV a pozdější násilnou činností •U žen se v tomto věku nárůst násilí v reálném životě statisticky nepotvrdil •Méně než 1 hodinu denně: dopustili se násilného činu v 8,9% •1 – 3 hodiny: násilná činnost v 32,5% •Více jak 3 hodiny: násilná činnost ve 45,2% \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MUŽI/ŽENY A TV VE 22 LETECH – NÁSILNÉ ČINY VE 30 LETECH •Méně než 1 hodinu: násilná činnost ve 14,6% •1-3 hodiny: násilná činnost ve 14% •Více jak 3 hodiny: násilná činnost v 18,8% • •U žen: •Více jak 3 hodiny: 16,8% \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png CO Z TOHOTO VÝZKUMU VYPLÝVÁ… •Potvrzena hypotéza, že TV násilí přispívá k růstu agresivního chování •Agresivní jedinci dávají přednost agresivním pořadům •Prokázána spojitost mezi nadměrným sledováním TV v adolescenci a pozdější vyšší mírou agresivního chování (proč to tak je, na to prozatím neumíme odpovědět)