dekretu. Prakticky lze připomenout, že dosavadní nejen česká faleris-tická literatura věnovala dekretům mizivou pozornost, jedině s výjimkou Německa.13
2. Dekret zástupný
Rada moderních národních států se vymezovala v zahraniční politice vůči spřáteleným a nepřátelským zemím. Každé udělení cizího vyznamenání vlastnímu občanu pak podléhalo schválení, zda-li může takové vyznamenání přijmout a nosit.14 Většinou toto zahraniční vyznamenání provázel původní dekret v příslušném jazyce, často s úředním překladem, dopisem oznamujícím udělení vyznamenání apod. Ale v určitých případech vydal schvalovatel vlastní dekret k cizímu vyznamenání. Setkáme se tak s dekrety Francouzské republiky na řády marocké, turecké aj., resp. uveďme z doby 2. světové války tzv. Genehmigung -schválení přijetí cizího vyznamenání, které vydával vůdce Adolf Hitler na předepsaných německých formulářích.15
b) Podle formy dělíme jmenovací a udMovacídokumenty do čtyř základních skupin: 1. Listina
Obsahově se ve shodě s diplomatikou skládá z pevných formulí, omezených však jen na údaje nezbytně nutné:
a) jméno a titul vydavatele, b) jméno příjemce, c) vlastní udělovací text listiny, d) závěrečný protokol, podpisy, e) datace.
Příklad I.
ad a) Wir Franz Joseph der Erste, von Gottes Gnaden Kaiser von Oesterreich,
Apostolischer König von Ungarn, König von Böhmen etc. etc. etc.
ad b) haben Uns bewogen gefunden / Unseren lieben Getreuen denfürstbis-
chöfilichen Cameral=Direktor in Johannesberg Josef Linner
ad c) in Anerkennung seines vieljährigen erspriesslichen Wirkens zum Ritter
Unseres Franz Joseph-Ordens zu ernennen.
13 Kromě článků v časopisech Ordert und Ehrenzeichen a Internationales Militaria-Magazin viz Lothar HÄRTUNG, Verleihungurkunden des 3. Reiches, [Vaduz] 2004 či novinka Dietmar RAKSCH, Preußen: Verleihungsurkunden und Besitzzeugnisse 1793-1972, Zweibrücken 2008.
14 Československo převzalo praxi Rakouska-Uherska, což se projevilo v prostřed! čsl, legionářského vojska, viz Rozkaz Československému vojsku na Rusi č. 8, Čeljabinsk 29.1.1919, § 6, odst. 3: .Všichni vyznamenaní cizími řády (nikoli československými), jimž tyto nebyly uděleny se souhlasem ministerstva vojenství nebo jimž nebylo dáno výslovně svoleni k nošení cizích řádů, podejtež do 30. března i.r. žádost za povolení nositi cizí řády."
15 Wilhelm WEBER, Die an Deutsche verliehenen rumänischen Orden, Kreuze und Medaillen, Orden und Ehrenzeichen. Orden und Ehrenzeichen, Das Magazin für Freunde der Phaleristik, Jahrbuch 2007, s. 69-81.
ad d) Zur Beglaubigung haben Wir ihm gegenwärtige, mit Unserer eigenhändigen Fertigung und mit der Gegenzeichnung Unseres Ordens-Kanzlers versehene Urkunde ausfertigen lassen.
ad e) Gegeben in Unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, am 25. ten Mai im Jahre Eintausend Achthundert Vier und Achtzig und Unserer Regierung im sechs u. dreissigsten Jahre.
příklad II.
ad a) President Československé socialistické republiky ad b) propůjčuje Leo Nawratovi
ad c) za mimořádné pracovní zásluhy a věrnost hornickému povolání Rád rudého praporu práce
ad d-e) V Praze, v Den horníků, 9. září 1973 /ministr
Dalším znakem listiny je, že je vyhotovena na pergamenu či ručním papíru. I přes postupující uniformitu písemností od 19. století si zachovává slavnostní ráz. Může být tištěna v graficky nezaměnitelné formě i kaligraficky napsána.
Způsob ověření listiny je vyjádřen pečetí. Na rozdíl od středověkých listin právního charakteru, kde došlo od 17. století k postupnému ústupu v používání listin a s tím k úpadku pečeti jako ověřovacího prostředku, vydrželo pečetění ve faleristice až do 20. století. Za listinu budeme tedy považovat takový dekret, který uplatňuje pečeť ve své staré funkci, tj. jde o přivěšenou či přitištěnou voskovou pečeť, nebo o voskovou pečeť pod papírovým krytem.
Dekret k Řádu božího hrobu veformě listiny pro Václava Schumanna, duchovního správce na zámku pánů ze Skal v Kobyle (Jeruzalém 16. 5. 1901), SOU Jeseník, fond FU Kobyla, inv. č. 1 (foto František Kyjovský)
Za listinu lze považovat i takový dekret, kde je vosková pečeť nahrazena formou tzv. slepé pečeti, vyrážené do papíru - buď do listiny samotné, nebo na zvláštní papír k listině přitištěný. S touto formou se setkáme např. u dekretů československých státních vyznamenání, na nichž najdeme státní pečeť.16
16 Statni pečeť, viz Pavel SEDLÁČEK, Česká panovnické a státní symbolika. Katalog výstavy Státního ústředního archivu v Praze, Praha 2002. Ukázka moderní listiny viz Michal FIALA - Jakub HRDLIČKA, Řády,
138
139