5. Atypickéformy
5.1. Abschied
Zde se setkáváme s dalším zajímavým provizoriem, které se nakonec stalo pravidlem, jež bylo vynuceno masovým udílením vyznamenání. Každý rakouský voják obdržel po ukončení vojenské služby propouš-těcí list z armády do rezervy {Abschied), na nějž mohlo být dodatečně zapsáno udělení vyznamenání. Nejdříve z důvodu neexistence dekretu, kupř. medaile Za statečnost z prusko-rakouské války roku 1866, později z důvodu značného počtu vyznamenávání pamětními medailemi a kříži k císařským výročím.33
5.2. Dekrety k dekoracím z období napoleonských válek
Ačkoliv byla v letech 1813-1815 založena celá řada záslužných a pamětních medailí a křížů, dekrety k nim se dochovaly jen vzácně, protože měly na rozdíl od řádových dekretů velice prostou formu. Jimi
totiž byli vyznamenávání vojáci bez ohledu na hodnost jakož i civilisté,34 což byla značná změna oproti privilegovanému udílení řádů. Zatímco k rakouskému Dělovému kříži dekret neznáme,35 pruské pamětní medaile {Denkmünze) provázely prosté předtištěné dekrety doručované i formou dopisu.36
3* %<&t iai SSetgnágtti 3§itm ijiéti %pct Dftifaiůnje Jit ůítrfro&en, tutb fe&e fo: Sinnk^ung 3(frcS
■"K,iniM>i(»jr,ßa«ttiet entí i
Dekret k pruské Pamětní medaili 1815 podepsaný Adolfem von Lútzovem (1782-1834), soukromá sbírka
5.3. Osobní dopis
Tato forma má buď naprosto výlučný charakter - setkáme se s ní v případě udělování Řádu zlatého rouna. Vyznamenaná osoba nejprve obdržela francouzsky psaný dopis, jímž se přislibuje udělení řádu („lettres promesse"), později obdržela dopis („lettres ďavis") oznamující udělení Rádu zlatého rouna37 s formulací, že dekret („lettres patentes") mu bude
33 Květoslav GROWKA, Doklad k uděleni rakouské Válečné medaile 1873 v jesenickém archivu, Signum 5,2008,2, s. 84-85. Roman JEDLIČKA - Ladislav F. SEDLÁK, Pamětní kříž 1912-1913 (izv. Mobilizační). Signum 5,2008, 2, s. 65-70; Rudolf JEDLIČKA- Ladislav F. SEDLÁK, Jubilejní knž 1908, Signum 5,2008,3, s. 130-138; Roman JEDLIČKA T Ladislav F. SEDLÁK, Jubilejní pamětní medaile z roku 1898, Signum 5,2008,4, s. 194-202.
34 Václav MĚŘIČKA, Řády a vyznamenání z období napoleonských válek, Slavkov - Brno 1990.
35 TÝŽ, Rakouské pamětní kříže z války 1813-1814, Praha 1985.
36 Zaslán Herrmanu Múllerovi z Břehu ve Slezsku (dnes Polsko), soukromá sbírka.
37 Viz F. LOBKOWICZ, Encyklopedie řádů a vyznamenáni, s. 32. Dopis napsal greffier a byl císařem podepsán, Lobkowiczovi byl doručen zvláštním poslem. Neobdržel však dekret ve formě listiny, buď proto,
144
dodán následně. Nebo jde o provizorium, jakým bylo udělení koman-dérského kříže Řádu Marie Terezie gen. Eduardu Bôhm-Ermollimu.38
77. Průvodní dokumenty k aktu udělení, resp. propůjčení vyznamenání Tyto dokumenty jsou důležité z hlediska posouzení vnitřní hodnoty daného vyznamenání, tj. jeho vážnosti ve společnosti a tím i nositele tohoto vyznamenání. Na druhé straně také odhalují samotný průběh aktu vyznamenání od návrhu po jeho realizaci. Můžeme je vymezit do následujících skupin:
/. Průvodní list a jiná korespondence
Oznamují většinou dotyčnému, že byl vyznamenán a za jakých podmínek může vyznamenání převzít. Jsou známy i případy, že vyznamenaný obdržel pouze toto rozhodnutí a vyznamenání si musel pořídit na vlastní náklady.39
2. Návrhy na vyznamenání
Mají značnou výpovědní hodnotu jak obecně, tak konkrétně pro posouzení jmen navržených osob. Z obecného hlediska zjišťujeme, zda existuje systém procesu navrhování, zda existují suverénem řádu, řádovou kapitulou či státním orgánem vypracované formuláře k návrhům, jaký je průběh jejich schvalování, nakolik odpovídá zákonným normám či statutům samotného vyznamenání. Z tohoto pohledu lze uvést příklad Sovětského svazu, kde fungoval precizní systém,40 ovšem ideologicky postavený na pravidlu tzv. demokratického centralismu.'11 Jako příklad opačný, naprostého voluntarismu, pokud pomi-
že vypukla 1. světová válka, nebo též z důvodu, že za vyhotovení dekretu se platilo. V současnosti rytíři Řádu zlatého rouna dostávají pouze tento udělovací dopis. Za informaci děkuji Otto Semrádovi z Jihlavy.
38 Inkoustovou tužkou psaný osobni list císaře Karla I. datovaný 28.7.1917. Šlo o rozhodnutí císaře bez projednáni s řádovou kanceláří, viz Květoslav GROWKA, Erbovní listina Eduarda von Bôhm-Ermolli, Sběratelské zprávy [Česká numismatická společnost. Pobočka Hradec Králové] 75-76,1995, s. 131-140.
39 Například v meziválečné Polské republice vyznamenaný získal Řád obrození Polska s dekretem až po zaplaceni 20 až 120 zlotých podle stupně řádu, viz Z. PUCHALSKI, Dzieje polskich, s. 144.
40 Sborník zakonodatělnych aktov o gosudarstvennych nagradach SSSR, Moskva 1987. s. 215-289.
41 Eufemismus pro diktát ústředí. Základním kritériem byi totiž souhlas nadřízených orgánů komunistické strany. Ačkoli dokumenty hovoří o možnosti navrhnout na vyznamenání zdola, viz novelizaci Zásad udělováni vyznamenání za politickou, veřejnou, hospodářskou, vědeckou, kulturní a jinou činnost schválených Předsednictvem ŮV KSČ dne 18.8.1989 (kolektiv pracujících, základní organizace komunistické strany, odborů apod.), k realizaci docházelo spíše seshora, tzv. výběrem: aby bylo dodrženo dogma o vládnoucím Dostavení dělnické třídy, musela i struktura vyznamenaných odpovídat takto předpojatým demografickým údajům. Druhy a počty vyznamenaných se předepisovaly shora k určitému dni hromadného vyznamenávání (státní svátky, Den horníků apod.). Došlo i ke kuriózní situaci, již mohu vylíčit z vlastní zkušenosti, kdy se na okrese Šumperk hledala bezpartijní učitelka mateřské školy ve věku od 40-50 let odborářská funkcionárka, která by obdržela titul vzorná učitelka. A na skutečné vzorné učitele se pochopitelně nedostalo... A to šlo o pouhé rezortní vyznamenání. Co se týče státních vyznamenáni, tak učitelé patřili do kolonky pracující inteligence, resp. ostatní, proto kvóta pro přidělení státního vyznamenání byla mizivá ve srovnáni s osobami pracujícími
145