Karolina Červinková 175143 ,,Hollywoodský“ buddhismus
O filmu MALÝ BUDDHA
Rozhodla jsem se v této práci vyjádřit své pocity a názory na film režírovaný
Bernardem Bertoluccim, Malý buddha. Když jsem tento film viděla v regálu jednoho
nejmenovaného obchodního domu, neodolala jsem a zahořela jsem touhou podívat se, co zase
jednou slavní režiséři vytvořili. Je tedy pravda, že jsem se hned zpočátku, když jsem na
přebalu v úvodním textu uviděla napsané slovo budhizmus, přesně tak, jak jsem to zde
uvedla, docela vyděsila.
Ještě před tím, než jsem dvd vložila do přehrávače, dávali zrovna film Nebezpečná
rychlost v hlavní roli s Keanu Reevesem, kde hraje akčního policistu, a tak mi ten paradox, že
ve filmu, který si pustím, bude hrát prince Siddhárthu, vyloudil na obličeji úsměv.
Ve filmu se odehrávají paralelně dva příběhy. Jedním je současnost, kde rodinu
malého chlapce Jesseho navštíví dva buddhističtí mniši z Bhutanu, kteří hledají převtělence
lamy Dordže. Ten byl učitelem právě jednoho z mnichů, kteří Jesseho navštívili – lamy
Norbu, ale také 14. dalajlamy. Dalším příběhem je život Siddhárthy Gautamy, který se
odehrává na základě knihy, kterou Jesse dostal darem od mnichů. Právě Siddhárthu
představuje herec, který se mi na to absolutně nehodí. Možná svým jižanským vzezřením, ale
jinak vůbec. Když si vezmeme, v kterých filmech ztvárnil hlavního hrdinu (Nebezpečná
rychlost, Matrix atp.), nabízí se otázka, zda to byl nejšťastnější nápad. Myslím, že do
Buddhova příběhu mohli angažovat někoho, jehož tvář není tak ,,profláknutá“, protože ve
filmu je vlastně příběh Buddhy něčím neznámým. Naopak by se více hodil do příběhu rodiny
malého převtělence, ze kterého čiší pravý americký život založený na práci a ryze světských
záležitostech.
Dalším řekněme zajímavým jevem, kterého jsem si všimla, je scéna. Příběh rodiny
Jesseho je zahalen do jakéhosi ,,ocelového“ oparu, takového chmurného pozadí. Myslím, že
kdo film viděl, pochopí, co tím myslím. Kdežto prostředí, ve kterém se odehrává děj knihy,
kterou malý převtělenec dostal, je prosvětlenější, jde takového oranžového barevného
nádechu. Nejsem si jistá, co to mělo oku diváka říci, ale já osobně si myslím, že to mělo
naznačit duchovně chudý a nudný život běžné americké rodiny a naproti tomu bohatý příběh a
život buddhismu.
Nyní bych se věnovala otázkám buddhismu a jeho projevech ve filmu. Celý příběh
Buddhova života je ztvárněn až na některé detaily docela věrohodně, alespoň podle toho, co
vím. Podle Lopezovy1
knihy se ale například měla Maja procházet po zahradě, když porodila,
ale ve filmu se vrací do domu, ke svým rodičům, aby porodila a právě na cestě ji to postihlo.
Ve filmu také Siddhártha slyší píseň, která ho přivede za zdi paláce, kde vidí utrpení, nemoc a
smrt, ovšem v knize se dozvídáme, že se princ z celého toho přepychu, kterým ho otec zahltil,
začal nudit, a proto se vydává tajně z paláce a hledá rozptýlení. Možná to chtěli scénáristi více
okořenit, aby to vypadalo více vznešeněji, než jako pouhá reakce na nudu a přepych. Dále
také Mára podle Lopeze poslal k Buddhovi své tři dcery Chtíč, Žízeň a Nespokojenost, ale ve
filmu se objevuje pět krásek se jmény Pýcha, Lakota, Strach, Lhostejnost a Touha. Nejsem si
jista tím,že je to až tak důležité, každopádně mě tyto detaily zaujaly.
Dalším zajímavým faktem ve filmu je samotné převtělení lamy Dordže. Za prvé jsem
se pozastavila nad tím, že převtělence hledají až v Americe (no to by nebyla USA, aby neměla
něco tak zajímavého jako převtělence významného lamy:)) Jen když si představíme, že by
podle tradice měl být převtělenec převezen do kláštera do Bhutanu, aby se tam vzdělával a
stal se mnichem, od americké rodiny, která nemá ani ponětí o tom, co to buddhismus je.
Ovšem ve filmu z toho ,,elegantně“ vybruslili tím, že jsou převtělenci rovnou tři – Jesse,
chlapec Radžu z Kathmandu a ještě k tomu dívka Gita. Tak se údajně lama odděleně převtělil
tělem, mluvou a myslí. Jen nemohu tak nějak pořád pochopit, když už bych tedy akceptovala
oddělení mluvy a mysli, jak se může převtělit tělo? Vždyť reinkarnace se týká pouze duše –
toho už si asi tvůrci filmu nevšimli. Není mi jasné proč to takhle řešili, dle mého názoru je
toto největší exces filmu.
Samozřejmě, aby film zapůsobil citlivým dojmem, na konci filmu umírá lama Norbu a
poté promlouvá ke všem inkarnacím Dordžeho. Jeho popel poté dostanou všechny tři děti,
které ho rozpráší ve své zemi, Jesse ho pošle v misce po vodě.
Myslím, že když se na film podívá člověk, který je buddhismu neznalý nebo alespoň
jeho základních údajů, získá opět takový hezký romantický a mírumilovný pohled na tuto
nauku. Když to srovnám s ostatními filmy tohoto druhu, co jsem již zhlédla, tak myslím, že je
to takový průměr. Není to zase tak nic moc hrozného, ale ani to není film, ve kterém by se
člověk dověděl přesná fakta a nějak extrémně obohatil své vědomosti o buddhismu...možná o
tom ,,hollywoodském“...
1
Lopez, Donald S. Jr., Příběh buddhismu: Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením, Brno:
Barrister&Principal, 2003, str. 37.