20. 3. Kritika reklamy II: Od kritiky psychologické manipulace k mediálnímu „zdrogování“

50. léta: Ernst Dichter, James Vicary, Leo Burnett >> Vance Packard, David Riesman (Osamělý dav)

Oficiální (politická) obhajoba „hodnot“ konzumerismu: výchova ke svobodě volby, individualismu
(individuální odpovědnosti), potírá disciplinaci/restrikci veřejným blahem (manipulativní strategie
totalitních režimů)

60. léta:

Podrobnější průzkum kvalit těchto hodnot:

v čem může člen konzumní kultury skutečně volit?

Jaké povahy je jeho individualismus

Jaký vliv (manipulativní) má rostoucí rozmanitost a technologie médií, služeb a zboží?


Občan – konzument = z kaváren do kina (proměna občanské společnosti)

± Tzv. Frankfurtská škola – Ústav pro sociální výzkum na Univerzitě ve Franfurtu (1924, 1931, 1933-
Paříž a New York, 1950 zpátky)

± Max Horkheimer (1895-1973) s Adornem: Dialektika osvícenství, 1947 a 1969.

± Theodor W. Adorno (1903-1969): Schéma masové kultury. 1942.

± Herbert Marcuse (1898-1979): Jednorozměrný člověk. Studie o ideologii vyspělé průmyslové
společnosti, 1964.

± Jürgen Habermas (nar. 1929): Strukturální přeměna veřejnosti, 1962.

mytologie-znak.jpg

Francie: Guy Debord (Společnost spektáklu 1967 a 1983)

Zkoumání prostředků masové kultury (a reklamy):

Roland Barthes: 1954--1956 – eseje v časopise Les lettres nouvelles , 1957 Mytologie

Marshall McLuhan: 1947 – Americká reklama

„(…)orgie iracionalismu jako strategie k získání naděje a dobré nálady“

1964 – Jak rozumět médiím

1970 – Mechanická nevěsta (technologie a sex)

„Tyran dnes nevládne (…) pěstí, ale v převleku za výzkumníka trhu vede svá stáda cestami užitku a
pohodlí.“

± „Simultánní audiovizuální dojem (…) vytváří standardizované myšlení, a to tím, že poskytne
divákovi okamžitou vizuální představu dřív, než má vůbec čas si vykouzlit svou vlastní
interpretaci.“

DALŠÍ LITERATURA: viz Studijní materiály v ISu.