Průdek, Josef, pěvec-baryton, operní režisér, pedagog, narozen 18. 10. 1944, Praha.


Na pražské konzervatoři, kterou ukončil roku 1964, studoval zpěv u Teodora Šrubaře, roku 1968 pak
absolvoval studium zpěvu na Akademii múzických umění v Praze, kde také působil jako asistent
režírujících profesorů v tamějším operním studiu. V lednu 1969 nastoupil jako sólista do operního
souboru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Jeho první role v Českých Budějovicích byla
postava Silvana ve Verdiho opeře Maškarní ples. Ačkoliv měl Průdek smlouvu pouze na malé a menší
role, v sezoně 1969/70 dostal úlohu Rigoletta ve stejnojmenné Verdiho opeře. Do roku 1975 pak
ztvárnil například Haraštu v Janáčkově Lišce Bystroušce, Radovana ve Smetanově Libuši, Budivoje v
Daliborovi či Jaga ve Verdiho Othellovi.

Roku 1975 režíroval své první představení, kdy jako režisér nahradil nemocného Hanuše Theina ve
Smetanově opeře Čertova stěna.  V Jihočeském divadle pak z českých oper režíroval například
Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a Ženitbu či Veselohru na mostě Bohuslava Martinů. Ze světové
literatury pak Pucciniho Manon Lescaut, Donizettiho Nápoj lásky, balet Don Juan a operu Napravený
opilec od Christopha Willibalda Glucka, Tajné manželství Domenica Cimarosy nebo Mozartovu Figarovu
svatbu. Kromě oper a baletů režíroval i operety Franze Lehára či Emericha Kálmána. Souběžně
s režijní kariérou se však věnoval i dráze sólisty.

Roku 1990 nastoupil po Karlu Noskovi do role šéfa operního souboru Jihočeského divadla. Jako
režisér hostoval v Ústí nad Labem, Banské Bystrici nebo v německém Meiningenu. Roku 1993 byl poprvé
pozván do pražského Národního divadla, kde režíroval Dvořákova Jakobína, o rok později, na svém
druhém pražském hostování, pak Mascagniho Sedláka kavalíra a Komedianty. Do roku 1995 stále zpíval
v Jihočeském divadle, ačkoliv se už zaměřoval spíše na operní režii. Jeho poslední role byl
Doolitle v My fair lady. Roku 1995, kdy byl jmenován šéfem Opery Národního divadla, skončila
Průdkova pěvecká dráha. Na scéně pražského divadla vytvořil několik inscenací, například Janáčkovu
Její pastorkyňu, která byla při zájezdu do Japonska v roce 1999 vyhlášena tokijskými novináři za
inscenaci roku. Tuto operu režíroval později i v Lisabonu nebo v Hongkongu. Jeho poslední režií
v Národním divadle byla v roce 2002 Mozartova Figarova svatba.

Po návratu do Českých Budějovic z Prahy vytvořil pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově Dvořákovu
Rusalku či Verdiho Sílu osudu. Od roku 2003 do současnosti působí jako pedagog zpěvu na
českobudějovické konzervatoři, ačkoliv v Jihočeském divadle stále často hostuje.

Josef Průdek byl dvakrát ženatý, z prvního manželství má syna Davida, z druhého pak syna Lukáše.


Literatura:

I. Lexika

Kopáček, Jiří, Novotný, Miroslav a kol.: Encyklopedie Českých Budějovic (České Budějovice, 2006).

Janota, Dalibor, Kučera, Jan: Malá encyklopedie české opery (Praha-Litomyšl, 1999).

Šormová, Eva, Herman, Josef a kol.: Česká divadla – encyklopedie divadelních souborů (Praha, 2000).


II. Ostatní

Kazilová, Zdeňka a kol.: Jihočeské divadlo (České Budějovice, 1990).

Černý, Jiří: Opony a horizonty Jihočeského divadla (České Budějovice, 1998).


III. Elektronické zdroje:

https://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/josef-prudek

https://www.jihoceskedivadlo.cz/ansambl/280-josef-prudek

http://www.rozhlas.cz/cb/jihocesi/_zprava/josef-prudek-operni-reziser-a-zpevak--1046883


Patrik Červák