Ukázka 4.13 Píseň (1) Píseň je textově - hudební útvar s členěnou formální výstavbou, postavený na principu řádkové melodie uvnitř strofy. Jejími znaky jsou: 1) Strofická výstavba. 2) Členění veršů (řádků) určitým metrem. 3) Rámování řádků rýmem nebo asonancí. 4) Zdůraznění metra textu metrem nápěvu. Z hlediska struktury řádků (veršů) a jejich výstavby rozeznáváme symetrické a asymetrické formy. Charakteristické pro symetrickou formu je pravidelnost a zaokrouhlenost v její vnitřní výstavbě (veršové stavbě): x x x x x x x x 8 x x x x x x x 7 x x x x x x x x 8 x x x x x x x 7 Asymetrická výstavba tuto vlastnost postrádá: x x x x x x x x 8 x x x x x x 6 x x x x x x x x x x 10 x x x x x x x x x 9 x x x x x 5 Tato nepravidelná asymetrická výstavba je typická především pro písně starších období Píseň (2) Jednohlasá vokální skladba vytvořená většinou na veršově a stroficky vázaný text. Ve smyslu literární teorie je to je to forma lyrické básně vyznačující se pravidelnou slokou, rytmem, rýmem a častým využitím refrénu. Podle vazby textu a nápěvu rozeznáváme dva základní typy písní: a) píseň strofickou – užívá téže melodie pro všechny sloky textu a zdůrazňuje tedy celek textový. b) píseň prokomponovanou, jejíž hudební podoba není dána ohledem na text, ale píseň se utváří j prvotně jako hudební celek – prvotní je jeho hudební podoba. Pod každou strofu pokládá zpravidla jinou hudbu. Stavební variabilita písně je dána: a) počtem, rozměrem a konstrukčním charakterem (složitostí) jejich dílů; b) myšlenkovým vztahem těchto dílů.