Fyzická topografie: hornatiny, nížiny, řeky!
Kultivace tzv. starých sídelních oblastí, růst populace = růst počtu i velikosti sídel
1. Procesy a jevy
Pohyb obyvatelstva v malém i velkém měřítku, na malé i velké vzdálenosti
Zakládání nových a zvětšování stávajících sídel v řidčeji osídlených oblastech.
Rozvoj a změny pozemkové držby, etnického i náboženského rázu kolonizovaných
území, doprovázeno i bojovými událostmi = odraz v písemných pramenech
Proměna skladby lesů, mýcení lesů a prosvětlování krajiny = snaha o zvětšení ploch
pro rozšiřování stávajících či budování nových sídel a pro orebné i pastevní
hospodářství, zajištění kvalitního stavebního i palivového dřeva
Zvýšená poptávka po nerostných surovinách: rudy Fe, Ag, Cu, Au, Pb, Sn a další =
Cílená ložisková prospekce, exploatace, zakládání důlních a hutních provozů,
zakládání hornicko – hutnických osad, horních měst…
Prosazují se nové technologie v zemědělství, stavebnictví, řemeslech
Rozvoj nebo vznik nových kvalitativně vyšších typů sídel: města, kláštery, hrady, nové
typy vsí, rozvoj právních norem zejména v hospodaření s půdou
Kvalitativně vyšší chápání krajiny jako integrálního celku: nastupuje např. regulace
řek, výstavba ochranných hrází (13. st.), lesní management (13.-14. st.)
Krizové jevy: nezdařené lokace sídel, jejích opouštění, vyčerpání a eroze půdy,
deforestace
Poschlod, P. 2015: The Origin and Development of the Central European Man-made Landscape, Habitat and Species
Diversity as Affected by Climate and its Changes, IANSA VI/2, 197-221.
Hans-Rudolf Bork/Helga Bork/Claus Dalchow u. a. 1998: Landschaftsentwicklung in Mitteleuropa. Gotha.
Červeně: Zakládání měst v Německu do roku 1100.
Modře: zakládání měst ve střední Evropě od roku 1100
(Poschlod 2015).
Heinrichs, Ernst, 1980: Einführung in die
Geschichte der frühen Neuzeit. München.
Imperium Sacrum
Romanum
Römisches Reich
Heiliges Römisches
Reich (HRR):
colonia (LAT): osada
colono (ŠP): osídlenec, osadník, nájemce
incola (LAT): usedlý obyvatel
Emfyteuse (ἐµφύτευσις, emfyteusis):
Landesaufbau (NĚM)
Deutsche Ostsiedlung (NĚM)
Waldrodung (NĚM)
Dreifelderwirtschaft (NĚM)
Waldhufendorf (NĚM)
Gewannflur (NĚM): traťová plužina, úzké
polnosti nejsou provázány s usedlostmi
2. 1. Studium kolonizace jako složitého a komplexního historického procesu
Biermann, F. - Kersting, T. – Klammt, A. – Westphalen, T. (Hrsgs.): Transformationen und Umbrüche des 12./13.
Jahrhunderts Beiträge der Sektion zur slawischen Frühgeschichte der 19. Jahrestagung des Mittel- und
Ostdeutschen Verbandes für Altertumsforschung in Görlitz, 01. bis 03. März 2010. Beiträge zur Ur- und
Frühgeschichte Mitteleuropas 64, 181-190.
Boháčová, I. - Sommer, P. (ed.)2014: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště. Praha.
Fowler, P. J. 1972: Archaeology and the Landscape. London.
Klápště, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
Žemlička, J., 2012: Česká krajina ve středověké transformaci. Mediaevalia historica Bohemica 15/1, 7-43.
Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských 1198 - 1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
2. Způsoby uchopení, směry studia,
otázka vlivu klimatických podmínek
2. 2. Studie průběhu a fází kolonizace, etnicko – sídelních
změn na pomezí archeologie, historie a lingvistiky:
Klír, T. 2016: Sociální kontext slovansko-německého jazykového kontaktu. Severovýchodní Bavorsko a Chebsko v
raném středověku. - The Social Context of the Slavic-German Language Contact. North-eastern Bavaria and the
Cheb Region in the Early Middle Ages, Archaeologia historica 41, 301-337.
Odlesňování – Waldrodung – Rodungsnamen
A) Starší fáze „odlesňovacích“ toponym v
německojazyčném prostředí
Sensenruth (Ardennes)
Schliprüthen
Oberroedern
Ottrot
Walkenried
Günsterode
Harzgerode
Hirschroda
Phillipsreuth
Geruth
B) Mladší fáze „odlesňovacích“ toponym 12.-13.
století, např. Waldviertel, jižní Čechy, Vysočina:
-schlag: Leopoldschlag, Paffenschlag…
Ve slovanském jazykovém prostředí Lhota (Lehota,
Lhůta, Lgota), Újezd, Ujazd apod.
Kultivace tzv. starých sídelních oblastí, růst růst počtu i velikosti
sídel
Pohyb obyvatelstva, zakládání nových a zvětšování stávajících sídel
v řidčeji osídlených oblastech.
Rozvoj a změny pozemkové držby, etnického i náboženského rázu
kolonizovaných území
Rozvoj nebo vznik nových kvalitativně vyšších typů sídel: města,
nové typy vsí, kláštery, hrady, rozvoj právních norem zejména v
hospodaření s půdou
Rösch, M. 2015: Abies alba and Homo sapiens in the Schwarzwald – a Difficult Story, Interdisciplinaria archaeologica
natural sciences in archaeology VI/1, s. 47-62.
Tolksdorf, J. F. – Schröder, F. 2016: Rekonstruktion von Holznutzung und Landschaftsgeschichte in einer
mittelalterlichen Bergbaulandschaft bei Niederpöbel. Interdisziplinärer Ansatz und methodische Abwägungen,
Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 29, 175-182.
Poschlod, P. 2015: The Origin and Development of the Central European Man-made Landscape, Habitat and Species
Diversity as Affected by Climate and its Changes – a Review, Interdisciplinaria archaeologica natural sciences in
archaeology VI/2, 197-221.
Ludemann, T. 2001: Das Waldbild des Hohen Schwarzwaldes im Mittelalter. Ergebnisse neuer holzkohleanalytischer
und vegetationskundlicher Untersuchungen, Alemannisches Jahrbuch 1999/2000, 43-64.
Rippon, S. 2009: Understanding the medieval landscape, in Gilchrist R, Reynolds A (eds): Fifty Years of Medieval
Archaeology, Leeds: Society for Medieval Archaeology, 227-255.
Rackham, O. 1998: The Last Forest. The story of Hatfield Forest. Frome – London.
2. 3. Studie průběhu kolonizace z hlediska proměn
přírodního prostředí a vlivu člověka na něj
Proměna skladby lesů, mýcení a prosvětlování krajiny
Zvýšená poptávka po nerostných surovinách, ložisková
prospekce, exploatace, zakládání důlních a hutních provozů
Kvalitativně vyšší chápání krajiny jako integrálního celku,
regulace řek, výstavba hrází, lesní management
Krizové jevy: vyčerpání a eroze půdy, deforestace
3. Zdařilá i nezdařilá kolonizace: opouštění sídel, písčité půdy a vřesoviště
Helmold z Bosau (1120- po 1177): Chronica Slavorum
Kn. první, kap. XII, popis Šlesvicka: „Byla to země rozsáhlá a plodná, ale většinou pustá…“ Za Otty I. „začaly se
neosídlené země vágerské a šlesvické zalidňovat. Nezůstal…koutek, kde by se nezaskvěla města či vesnice, ba
dokonce četné kláštery. Dodnes se dochovaly četné stopy toho dávného osídlení, zvláště v lese…“ „V té nezměrné
pustině…se …objevují příkopy, které kdysi rozdělovaly pole..“ „Rovněž hráze, navršené na řadě potoků, aby
zadržely vodu pro pohánění mlýnu, ukazují, že celý ten hvozd kdysi obývali Sasové.“
Kn. první, kap. XIX: „…kníže (Gotšalk)…procházel poli a vřesovisky, uviděl zemi, kdysi plnou lidí a kostelů, nyní
obrácenou v nekonečnou poušť.“
Kn. první, kap. LVI: „slovanské běsnění… Znepokojovalo území Holsatů, takže falderský okrsek se stal kvůli
každodenním vraždám a kořistění ve vsích znovu málem pustinou.“
Kn. první, kap. LVII, Zbudování města Lübeck: „Hrabě Adolf…Vypravil posly… do Flander, Holandska, do Utrechtu,
Vestfálska a Fríska, aby všichni, které trápil nedostatek pozemků, přišli se svými rodinami a dostali nejlepší půdu…“
Změny etnického i náboženského rázu kolonizovaných území, doprovázeno i bojovými událostmi
Lüneburger Heide
Ringdeich: v severoněmeckých nížinách při ústí řek a při pobřeží chránily partikulárně jednotlivé pastviny, polnosti a
sídla. Nejstarší jsou římské době železné (záp. Frísko), výstavba zesiluje v raném středověku.
Goldener Ring: ve 12.-13. století opustilo budování hrází ve Frísku staré fragmentární schéma a došlo k
systematickému propojení – rodí se systematická protipovodňová ochrana krajiny jako celku.
Brémský hrázní řád (Bremische Deichordnung, 1473):
Jeder Besitzer eines Grundstücks hinter dem Deich ist dienstpflichtig und hat durch Hand- wie Spanndienste sowie
Geldbeiträge an den Deichen mitzuarbeiten.
Jeder, der am Deich arbeitet, muss sich eines ehrbaren Wandels befleißigen. Es darf niemand, solange am Deich
gearbeitet wird, fluchen oder lästerliche Reden führen. Den Deichpflichten kann sich niemand entziehen.
Sassen Speyghel (1220-1235): kdo se vyvazuje z povinností na stavbě hrází, pozbývá cti.
Deich (dîk) a Damm
Sassen Speyghel
(1220-1235) výstavba
hrází ve 13.-14. století
4. Kultivace Severoevropské nížiny ve 13. století: voda, hráze a vysoušení krajiny
Řez protipovodňovou hrází na dolním Labi v Dolním Sasku, nejstarší jádro hráze je ze 13. stol.
(výzkum Niedersächsisches Landesamt für Denkmalpflege 1997, foto P. Hrubý).
Panten, A. 1995: Der frühe Deichbau in Nordfriesland:
Archäologisch-historische Untersuchungen. Verein
Nordfriesisches Institut.
Kvalitativně vyšší
chápání krajiny jako
integrálního celku
Kolonizace a kultivace Severoněmecké nížiny
(SV Německo, Polsko, Germania Slavica)
3000 jezer
3000-5000 km2 mokřadů a rašelinišť
Dnes zbývá asi 300 km2 rašelinišť a mokřadů (peatlands)
Schopp-Guth 1999 Rambower Moor
Groß Raden, 9.-10. století
Braniborsko (Brandenburg) a řeka Havola (Havel)
Widukind von Corvey 967: Brennaburg
Jindřich I. Ptáčník: 928/926
948/965: vznik biskupství
983: povstání labských Slovanů, Braniborsko pro
Říši na čas ztraceno.
1150: zemřel poslední havolanský kníže Přibyslaw
(Heinrich). Konvertoval, založil kostel. Sv. Petra a
Pavla (Dom) a 1147 pozval do Braniboru
premonstráty (kostel sv. Gotharda).
1157: Albrecht Medvěd a Braniborská marka
Středověké vodohospodářství na Havole: Brandenburg
(hrad a město Branibor v Braniborsku)
Kaiser et al. 2017: A large-scalemedieval dam-lake cascade in central Europe: Water level dynamics of the Havel River,
Berlin–Brandenburg region, Germany, Geoarchaeology, 1–23.
CeBaDoM dataset (Brykała et al., v tisku): 15 tisíc historických vodních mlýnů
Bergmann, R. 2015: Die
Wüstungen des Hochund
Ostsauerlandes.
Studien zur
Kulturlandschaftsentwickl
ung in Mittelalter und
früher Neuzeit.
Kenzler, H. 2012: Die hochund
spätmittelalterliche
Besiedlung des Erzgebirges.
Strategien zur
Kolonisation eines
landwirtschaftlichen
Ungunstraumes. Bamberg.
5. Archeologicko - topografické studium
středověkých sídel v hornatinách Střední Evropy
Krüger R. 1976: Typologie
des Waldhufendorfes nach
Einzelformen und deren
Verbreitungsmustern.
Göttingen.
Schreg, R. 2007: Development and abandonment of a cultural
landscape. Archaeology and environmental history of medieval
settlements in the northern Black Forest, Ruralia 7: Medieval Rural
Settlement in Marginal Landscapes. Turnhout, 315-333.
Ostharz
Thüringer Wald
Sächs. Erzgebirge
Drahanská vrchovina
Ardennes Massif Central
Benešov (PE), 650 m Smrčná (JI), 600 m Světlá (JI), 710 m
Českomoravská vrchovina
Exploatace a proměny lesa v souvislosti s prospekcí a těžbou surovin:
Krušné hory ve wettinském Míšeňsku
Tolksdorf, J. F. – Schröder, F. 2016: Rekonstruktion von
Holznutzung und Landschaftsgeschichte in einer
mittelalterlichen Bergbaulandschaft bei Niederpöbel.
Interdisziplinärer Ansatz und methodische Abwägungen,
Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie
des Mittelalters und der Neuzeit 29, 175-182.
Tolksdorf, J.-F. - Elburg, R. - Knapp. H., 2014: Stand
der Forschung zur holozänen, insbesondere mittelalterlichen
Landschaftsgeschichte im Erzgebirge und erste
Ergebnisse einer Fallstudie bei Niederpöbel, Lkr. Sächsische
Schweiz-Osterzgebirge, ArchaeoMontan 2014.
Ergebnisse und Perspektiven. Arbeits- und Forschungsberichte
zur sächsischen Bodendenkmalpflege,
Beiheft 29, 215-224.
Johanesser Kurhaus (Claustal-Zellerfeld), Harz
Deforestation in the medieval mining landscapes
Radiocarb. AD 777-977 po kalibraci.
6. Konečně i příklad domácí:
Českomoravská vrchovina
Hrubý, P. - Hejhal, P. - Kočár, P. - Libor, P. - Malý, K. 2014: Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku
Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422.
Chřenovice (HB),
sv. Václav
Želiv (1144)
Hněvkovice
(PE): sv.
Bartoloměj
Třebíč
(1101)
ZR
HB
TR
JI
PE
Middle Ages
Puklice stream, archaeoenvironmental
record in the alluvia (2014)
Depth 34/38-73 cm: forested landscape
Depth 0-30/34 cm: deforested landscape
Depth 26/38 cm: something is happening
Indicators of the forested
landscape in the macroremains:
Abies alba, Fagus sylvatica, Viola
reichenbachiana, Oxalis acetosella,
Carex cf. digitata, Picea abies, Tilia
cordata
(no carbonificated macroremains)
Indicators of the impacted and cultivated landscape in
the macroremains:
deforestation: Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Sambucus
racemosus
grasslands: Ranunculus acris, Ajuga geneviensis, Carex leporina,
Arable lands: Aphanes arvensis, Avena sp., Chenopodium album,
Stachys cf. arvensis, Secale cereale, Urtica dioica, Eleocharis sp.
AMS 14C 800 – 1030 cal AD
(time of first human impact)
AMS 14C
cal AD 651-764
(intact woodland)
Ústrašín (PE) – deforestation in the Middle
Ages
AMS 14C data (probabl. 95,4 %) 1168-1266
AMS 14C data (probabl. 95,4 %) 1157-1264
(Rynárec – kostel sv. Vavřince a farní obvod 1203)
Wood
Nr.
Lab. ID datum method rings Spe-
cies
0402 X3807 1254/1255 cutting 174 Abies
0406 X3803 1254/1255 cutting 56 Abies
0410 X3894 1254/1255 cutting 95 Abies
0413 Y3241 1252/1253 cutting 99 Abies
0416 Y3233a4 1254/1255 bore 95 Abies
0417 Y3244 1254/1255 cutting 54+8 Abies
0419 Y3243 1254-1255 bore 67+3-4 Abies
0453 Y3240 1257/1258 bore 184 Abies
Koječín (HB) – deforestation in the medieval
mining landscapes
Černov (PH)
Deforestation in the
medieval mining landscapes
Dendro 1266/1267 –
1269/1270