Téma je velmi široké, má mnoho podob, umožňuje mnoho úhlů pohledů
Nejčastěji je předmětem historického a archivního studia: tzv. hospodářské dějiny
Archeologie středověkého obchodu se může chytat těchto okruhů:
Doklady výroby a řemesel
Doklady směny: mince i jiná platidla, jejich provenience. Jednotlivé mince a tzv. mincovní depoty
Doklady importu v hmotné kultuře: keramika, šperky, ozdoby, vzácné suroviny (jantar), zbraně, sklo
Relikty cest (úvozy, mosty)
Obchodnické a kupecké pomůcky (váhy, závaží, obchodnické plomby)
Dochované středověké městské tržnice, zkoumané relikty krámů (lavic)
Fyzická topografie:
hornatiny, nížiny, moře, řeky!
Historická topografie:
historické oblasti, hrabství, knížectví, monarchie, městské republiky, atd.!
Ježek, M. 2002: Odkrycia wag skladanych w krajach czeskich. In: Civitas et villa. Wroclaw-Praha, 453-456.
Steuer, H. 1997: Wagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig. Funde des 11. bis 13. Jahrhunderts aus Europa als
quellen zur Handels- und Währungsgeschichte. Köln-Bonn.
Wachowski, K. 2002: Przybory kupieckie ze Starego miasta we Wroclawiu, Rynek Wroclawski w świetle badań
archeologicznych cz. II, Wratislavia Antiqua 5, 277-286.
Hmotné doklady obchodnického náčiní
Středomoří Serenissima Repubblica di Venezia (Serenissima Repubblica di
San Marco) Od přelomu 7./8. století do 1797
Ken Dark – Ferudun
Özgümüş, 2013:
Constantinople:
Archaeology of a
Byzantine Megapolis.
Rovinj – Rovigno –
Ruveigno (HR): od
1283
Piran – Pirano (SLO): od 1283
Poreč – Parenzo (HR): od 1267
Zaoral, R. 2007: Obchodní styky mezi Prahou,
Řeznem a Benátkami ve 13. století, Numismatický
sborník 21, 137-150.
Štefánik, M. 2010: Benátky ako možný odberateľ
banskoštiavnického striebra v 13. storočí, In: Európsky
význam slovenského baníctva v stredoveku a
novoveku, Banská Štiavnica, 15-17.
Co mediterránní vnitrozemí?
Lombardie (Lombardia), Lombardsko:
Vnitrozemský obchod, finančnictví a bankovnictví
Milano, Cremona, Pavia, Piacenza, Parma, Mantova,
Brescia, Bergamo
Thierry Pécout (Ed.), 2009: Marseille au Moyen
Âge, entre Provence et Méditerranée. Les
horizons d’une ville portuaire. Désiris.
Bouiron Marc, 2012: L’espace suburbain et la rive
sud de Marseille au XVIe siècle, Marseille, revu
Bouiron Marc, e culturelle de la ville, 237, 30-34.
Bouiron Marc, 2009: L’évolution topographique de
Marseille (XIe-XIVe s.). In: Marseille au Moyen
Âge, entre Provence et Méditerranée. Les
horizons d’une ville portuaire, 46-87.
Marseille
Významná raná obchodní emporia na Baltu a v
Severním moři:
Sigtuna, Haithabu a Šlesvik, Lund, Birka, Visby
Na východě na řece Volkov pak Novgorod
Sigtuna 4. fáze (1170/1171)
Balt a Severní moře
Graham-Campbell. J. – Sindbaek, S. – Williams, G. 2011: Silver Economies, Monetisation and Society in
Scandinavia, AD 800-1100. Aarhus University Press.
Merkel, S. W. 2017: Silver and the Silver Economy at Hedeby. Der Anschnitt, Beiheft 33. Bochum.
Adamczyk, D. 2014: Silber und Macht. Fernhandel, Tribute und die piastische Herrschaftsbildung in
nordosteuropäischer Perspektive (800-1100). Quellen und Studien, Bd. 28. Wiesbaden.
Friedland, S. N. – Hollstein, W. 2008: Der Schatz im Acker – Ein Hacksilberfund des 11. Jahrhunderts aus
Cortnitz, Stadt Weißenberg (Lkr. Bautzen), Arbeits– und Forschungsberichte zur Sächsischen
Bodendenkmalpflege. Band 50. Dresden, 221–229.
Cortnitz (Chortnica, Lužice, Německo)
Haithabu a Šlesvik: transformace severského obchodního centra v
dánské přístavní město.
808: založeno Haithabu (král Gutfred)
947: biskupství Šleswig (císař a král Ota I.)
983: Harald Modrozub dobyl oblast zpět
1066: Haithabu zničeno Slovany
1134: Saxo Grammaticus: dóm
13. století: vznik dánského města
1600: Šlesvik
Schleswig
Haithabu
Steuer, H. 1997: Wagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig. Funde des 11. bis 13. Jahrhunderts aus
Europa als quellen zur Handels- und Währungsgeschichte. Köln-Bonn.
Witt, R. - Bruhns, O. (Hrsg.) 2006: 1200 Jahre Schleswig. Schleswig.
Lübecker Schriften zu Archäologie und Kulturgeschichte. Hrsg. Günter P. Fehring - Manfred Gläser. ISSN 0721-3735
Archäologische Gesellschaft der Hansestadt Lübeck
Hilberg, V. – Rösch, F. – Schimmer, M. 2012: Zwischen Wikingern und Hanse - Der Übergang von Haithabu nach
Schleswig im 11. Jahrhundert, Archäologische Nachrichten, 64-71.
Irsigler, F. 1979: Hansischer Kupferhandel im 15. und in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts. In: Hansische
Geschichtsblätter Bd. 97, 15-35.
Jahnke, C. 2015: The Baltic Trade. In: D. J. Harre (ed.): A Companion to the Hanseatic League, pp. 194-240. Brill,
Leiden/Boston.
Jahnke, C. 2014: Die Hanse. Reclam Sachbuch, Stuttgart.
Werson, J. 2015: Metal Trade in the Baltic Sea: The copper ingots from Mönchgut 92. Syddansk Universitet.
Новгородская республика
Господи́н Вели́кий Но́вгород
Republik Navgard/Naugard
Hólmgarðr
12.-15. stol. (1136-1478)
Dvůr sv. Petra v Novgorodě: kontor Hansy
Троицкий раскоп (Trojickij raskop)
Росси́йская акаде́мия наýк (РАН)
Institute of Archaeology Russian Academy of Sciences (RAS)
НОВГОРОДСКАЯ ГРИВНА, около 200 гр. Žatecký poklad, tyčinka 105 g.
Plavba, lodě a lodní obchod ve středověku
Máme v i přemyslovském prostředí
doklady lodního obchodu?
CDB I, č. 55, str. 55: 1057: Spytihněv II. v privilegiu pro
Litoměřickou kapitulu uvádí výběr celního poplatku na
Labi z malé lodi 15 denarů (de parva navicula XV denarios)
i pravidla pobytu lodních obchodníků v Litoměřicích.
Hovoří se o velkých, středních i malých lodích.
Round ship: 12.-13. stol
Koga: 10.-14. stol.
Round ship: 12.-13. stol.
Hulk: od 14. stol
Karavela: varianta hulku
Karack: 14.-15. stol.
Chatterton, E. Keble. 1968: History of the Sailing Ship. New York.
Unger, R. W. 1980: The Ships in the Medieval Economy, 600–1600. Montreal.
Lewis, Archibald R., - Timothy J. Runyan. 1985: European Naval and Maritime History, 300–1500. Bloomington.
Koga: 14. stol.Karack:
14.-15 stol.hulk / karavela
Loddon, Jižní Norfolk 1400-1600 Tallin (Estonsko, 2009) 14.-17. století
Koga (ca. 1380) Deutsches Schiffahrtsmuseum Bremerhaven
Koga:
rekonstrukce
Jeřáby ve středověku
Přístavní: písemné prameny Francie 1225, Utrecht 1244, Antverpy 1263, Bruggy 1288, Hamburg 1291
GdańskBruggy
Soest: produkce soli od raného středověku
Sůl: solanky, solivary a solné doly
Stöllner, T. 2015: Mittelalterliche Salzgewinnung im Spiegel montanarchäologischer Befunde. In: Stöllner, T. - Oeggl, K.
(Hrsg.): Bergauf Bergab. 10.000 Jahre Bergbau in den Ostalpen. Veröffentlichungen aus dem Deutschen BergbauMuseum
in Bochum Nr. 207. Bochum, 495-505.
Jülich, S. 2007: Die frühmittelalterliche Saline von Soest im europäischen Kontext, Bodenaltertümer Westfalens.
Berichte der LWL-Archäologie für Westfalen, Band 44.
Solanky (salini,saline)
na jihu Evropy:
mělké mořské zátoky s
řízeným režimem
přítoku slané vody a
několikastupňového
odpařování.
Upwich: rekonstrukce středověké solanky ze 13. století na základě
archeologického výzkumu
Doprava soli do center produkce ryb, které musely být kvůli exportu do vnitrozemí nasolovány.
Balt, patřící k nejmělčím šelfovým mořím, je málo slaný: do 3,5 %, v zátokách Sjaeland dokonce okolo 2,0 %.
Mediterán má 3,6 až 3,95 %.
Značný přítok sladkých vod a malý odpar: brakické moře.
Při středověkém objemu produkce i obchodu neumožňoval výrobu odpovídajícího množství konzervační soli.
Würzburg
Magdeburg, Erfurt, Norimberk, Řezno
Pasov, Vídeň, Vratislav
Zaoral, R. 2007: Obchodní styky mezi Prahou,
Řeznem a Benátkami ve 13. století, Numismatický
sborník 21, 137-150.
Sven Ostritz (Hrsg.) 2011: Die mittelalterliche
jüdische Kultur in Erfurt, Band 3. Der Schatzfund,
Die Münzen und Barren. Weimar
Vnitrozemský obchodní tranzit
Zaoral, R. 2017: Bavorský a český fenik. Přeshraniční měnové zóny ve vrcholném středověku, in: České země a
Bavorsko, konfrontace a paralely, 47-62.
Norimberská cesta: stoupá na významu od konce 11. stol., 1121 zmiňuje Kosmas zásah knížete
Vladislava proti stavbě hradu Přimda, 1131 výstavba hradu Tachov Soběslavem I.
Za Lucemburků má status říšské silnice (Via Carolina, Golden Straße)
Široký, R. – Nováček, K. 1998: K počátkům norimberské cesty na Tachovsku, Archeologia historica 23, s. 59-71.
Steinerne Brücke, délka 330 m (1135-1146):
výběr cla jako značný zdroj příjmů – jediný most
na Dunaji široko daleko.
Castra Regina / Reginum, Ratisbona
Kubů, F. – Zavřel, P. 1998: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté
stezky, Archaeologia historica 23, 35–57.
Denecke, D. 1979: Methoden und Ergebnisse der historisch – geographischen und
archäologischen Untersuchung und Rekonstruktion mittelalterlicher Verkehrswege. In.
H. Jankuhn – R. Wenkus (Hrsg.), Vorträge und Forschungen 22.
Písek: Kamenný most, délka 109,75 m (závěr
vlády Přemysla Otakara II.): roku 1348 výběr
pokut ve prospěch údržby a oprav mostu
Štefánik, M. 2004: Kupfer aus dem Ungarischen Königreich im Spiegel der venezianischen Senatenprotokole im 14.
Jahrhundert. In: R. Tasser – E. Westermann (Hrsg.): Der Tiroler Bergbau und die Depression der Europäischen
Montanwirtschaft im 14. und 15. Jahrhundert. Veröffentlichungen des des Südtiroler Landesarchivs – Publikazzioni del’archivio
provinciale di Bolzano. Innsbruck – Wien – München – Bozen, 210–239.
Štefánik, M. 2010: Benátky ako možný odberateľ banskoštiavnického striebra v 13. storočí, In: Európsky význam
slovenského baníctva v stredoveku a novoveku, Banská Štiavnica, 15-17.
Obchod s kovy v mladším středověku