Tvoření příslovcí CJA009 Transpozice nPříslovce odvozená od přídavných jmen nPříslovce odvozená od zájmen nPříslovce vzniklá z pádů jmen nPříslovce odvozená od sloves Příslovce odvozená od přídavných jmen n-e/-ě (chytře, hloupě) n-o (daleko, blízko) n-y (hezky) n-ky (bosky) n všimněte si nparadigmatické tvoření (omezený inventář formantů) nfunkční změna (slovní druh adverbium) ADVERBIUM nAdverbia jsou autosémantický neohebný slovní druh; vyjadřují okolnostní příznak slovesa jakožto příznaku probíhajícího v čase (odejít někdy, někam, zůstat zde, ....), adjektiva jakožto příznaku neprobíhajícího v čase ( tak růžový, nějak nemocný, ...) a adverbia samého (tak rovně, vždy pěkně, nějak nakřivo, ...). Nejedná se o úplně neohebný slovní druh, některá adverbia lze je stupňovat (víc, nejvíc, ...). Syntaktické fce. nPrimárně plní adverbia syntaktickou funkci příslovečného určení adverbiále (adverbiální komplement i suplement), je dominováno slovesem, adjektivem, adverbiem. Sekundárně plní na základě slovnědruhové transpozice různé funkce. n n Zájmenná příslovce a číslovková adverbia nPro adverbia je charakteristická úzká spjatost s některými dalšími slovními druhy. Jsou to především zájmena, s nimiž mají některá adverbia společnou schopnost deixe, číslovky, a to zejména adverbiální číslovky násobné (dvakrát, mockrát), číslovky adverbiálně vyjadřující neurčité množství (mnoho, moc, víc, ...) a adverbia číslovková vyjadřující míru (mnohem, namnoze Příslovce odvozená od zájmen (zájmenná příslovce) nmísta –de (zde, onde, jinde, kde), -am/-em (tam, jinam, onam, kam, sem), -ude (všude), -ady (tady, kady), pefix + -ud (odtud, pokud, dotud), -udy (kudy, tudy, všudy) nčasu –dy (kdy, jindy, vždy, ondy) , prefix + -ad/ -avad (pokad, dokavad), prefix + -ud (pokud, dokud) nzpůsobu a míry –ak, -olik (jak, tak, onak, kolik, tolik) Všimněte si npříbuznosti slovních druhů (zájmena – zájmenné číslovky a příslovce) ndruhy zájmen: nukazovací ntázací/vztažná nneurčitá nzáporná nvymezovací (limitativa) ntotalizátory a odpovídajících adverbií (číslovek) nukazovací….ten…..tolik….tam…tehdy….tak ntázací/vztažná kdo..kolik…kde…kdy……jak nneurčitá někdo..několik..někde..někdy..nějak nzáporná nikdo..(nic)..nikde..nikdy..nijak nvymezovací (limitativa) týž/jiný..jinde..jindy..jinak ntotalizátory .. všechen ..()..všude..vždy n ADVERBIÁLNÍ ČÍSLOVKY nurčité –krát, násobně, po+-é, za+-é nneurčité zájmenné (tolikrát, kolikrát, několikrát) nneurčité od neurčitých číslovek mnoho, málo, moc, hodně, víc, nejvíc, méně, míň, … nze zájmenných užití číslovky jeden Příslovce vzniklá z pádů jmen nprosté pády (kvapem, honem, časem) npředložkové pády (bezpochyby, dohromady, okolo, kvůli nahoru, docela, načisto) nADVERBIALIZACE – ukončená – vznik pravopisné spřežky Příslovce odvozená od sloves n-mo (letmo, ležmo, zkusmo) n-ky (mlčky, plačky) n-í (kradí) nprefix + -í (potají) nustrnulé slovesné (zvl. přechodníkové konstrukce) vsedě, vleže, stoje, jářku, arciže, vůčihledně, jakbysmet, jaksepatří Tvoř adverbia s následujícími významy a sleduj motivaci. npoloha směr > směr< směr“skrz“ nkde? kam? odkud? kudy? n n ndoba začátek konec trvání(opakování) nkdy? odkdy? dokdy? jak dlouho-často? Analyzuj adverbia ndnes nletos nzítra nvečer nvčera n Transponujte substantiva a adjektiva do adverbií nvzdor nžert npravda npochyba npravidlo nkvap ndíl nčást Transponujte substantiva a adjektiva do adverbií nplný nhluboký ndomácký nmalý nvzájemný ndobrý nlehký nhrubý n Tvořte adverbia od adjektiv a v případě více možností určete významové a funkční rozdíly n nsnadný ntemný njasný nvlahý nhořký nsmutný ndaleký nteplý njistý nživý Opakování nCo jsou to predikativa? nJak odlišíme adverbium od predikativa, popř. substantivum/jmenný tvar adjektiva od predikativa? nJaké typy predikativ můžeme vyčlenit? Predikativa nskupina slov vydělovaná některými autory z modálních adverbií (MČ, 1986) jako samostatný slovní druh, jinak (ČM, 1980, ČŘJ, 1996, PMČ, 1996) se řadí mezi příslovce. nFunkčně a sémanticky definovaný specifický soubor slov vyjadřujících stav nebo neskutečnostní modalitu (modální stav). Podle toho se pak dělí na modální a stavová. Predikativa modální nP. modální se spojují s infinitivem nebo vedlejší větou a vyjadřují modalitu děje infinitivního slovesného tvaru nebo určitého slovesného tvaru slovesa vedlejší věty. Jsou-li formálně spojena s adjektivy (jmennými tvary adjektiv), je možno je nahradit složeným tvarem adjektiva stř. rodu (je/není nutno - nutné, možno - možné, těžko - těžké odpovědět). Vyjadřují a) modus možnostní je/není možno/nemožno, těžko, lze/nelze, b) modus nutnostní je/není třeba, potřeba, zapotřebí, nutno, radno, záhodno, načase, ... Predikativa stavová nP. stavová vyjadřují rozličné stavy vnější i vnitřní, osobní pocity a přírodní stavy. Sémanticky mají blízko k příslovcím tvořeným z adjektiv, s nimiž tvoří korelační páry (je mi smutno - smutně se směje, je jasno - slunce září jasně). Vyjadřují a) stav vnějšího prostředí (při subjektivním hodnocení stavu se uplatňuje dativní komplement), je bílo, mrazivo, jasno, polojasno, sychravo, větrno, je (mi) teplo, horko, chladno, zima, veselo, b) stav plynoucí z tělesných nebo duševních pocitů je (mi) krušno, líto, těžko, smutno, hanba, mdlo, c) objektivní stav prostředí je hlučno, rušno, živo. obecná platnost nModální p. vyjadřují uvedené významy se zřetelem k participantu vázanému daným modálním významem, stavová p. se zřetelem k nositeli nebo proživateli stavu. Má-li takový participant nebo nositel (proživatel) stavu obecnou platnost, není vyjádřen (Je třeba přijít. Je zima). Je-li referenčně určitý, je vyjádřen dat. (nejčastěji osobního zájmena) (Je mu třeba vyhovět. Je mi teplo. Je ti zima?). n n n Modifikace nVyjadřování stupně nDeminuce a citově zabarvená modifikace nFormanty zvýrazňující (augmentace) nFormanty zeslabující nFormanty obměňující předložkové významy Vyjadřování stupně n-e-ji/-ě-ji (mileji, krásněji) n-e-ji/-ě-ji/0 (nížeji, níž, hlouběji, hloub) n-e/-ě/-0 (blíže, blíž, výše, výš) nnepravidelné – dobře – lépe, líp, málo – méně, míň, … Deminuce a citově zabarvená modifikace n-ičce (chudičce) n-oučce (droboučce) n-ince (malince) nounce (drbounce) n-ičko (maličko) n-oučko (maloučko) nounku (pomalounku) ničky (vždycičky) ninky (brzinky) Formanty zvýrazňující (augmentace) n-ky (zpátky) n-ka (hnedka) n-hle/-le (takhle, hnedle) n-to (takto) n-že (takže) n-krát (mnohdykrát) npra- (prabídně) npře- (překrásně) Formanty zeslabující npo- (poblíž) nopo- (opodál) nne- (nejen, netoliko, nemnoho) Formanty obměňující/ předložkové významy ndo- (dosud) nna- (navždy) nod- (odevždy) npo- (potud) npřed- (předloni) npřes- (přespříště) nza- (zavčas) Utvoř komparativ od adverbií ndlouho nsnadno nhodně ntěžko ndaleko nvysoko nhluboko Mutace nU adverbií se tato kategorie uplatňuje jen druhotně (přehodnocením prostých nebo předložkových pádů jmen) letem, světem, honem, časem, kvapem, narychlo, načisto, doslova, nahrubo, … nDále typy koňmo, vozmo letmo, zkusmo, kradmo (od substantiv i sloves)popř. adverbia od sloves typu plačky, mlčky, vsedě, vleže, …) Adverbia podle frekvence (SYN2000) ntak 266065 nuž 206202 ntaké 158719 nještě 135152 npak 118564 nvíce 117573 njak 102363 njiž 96476 nkde 95118 ntady 86517 nnapříklad 79251 ndnes 75528 nkdy 74690 ntam 72081 otázky njaký je slovní druh slova víc/více? nSSČ nSSJČ nSYN2000 Adverbia podle frekvence (SYN2000) ntedy 71155 npouze 65503 nvelmi 63436 ndobře 61460 nvčera 60799 nprávě 60445 ntotiž 58658 npředevším 53168 nstále 49877 nzatím 48523 nbrzy 48393 nnyní 48146 nteď 44258 n všimněte si ndeadjektivních adverbií s vysokou frekvencí Adverbia podle frekvence (SYN2000) rozeberte je dle fundace/motivace (značková/popisná) nstejně 42836 nvůbec 40826 nmálo 40345 nspíše 38636 nproč 37774 ntéměř 37373 nzde 36928 ndokonce 36688 nnikdy 36157 nsice 35903 nsnad 35101 npřitom 34916 nzcela 34502 nnavíc 34228 npozdě 33908 fundace/motivace (značková/popisná) nstejně