Tvoření sloves

Slovotvorný způsob

-         Prefixace (obvyklý, modifikuje význam základového slovesa při tvoření sloves ze sloves).
Domácí prefixy: do-, na-, nad(e)-, o-, ob(e)-, od(e)-, po-, pod(e)-, pro-, pře-, před(e)-, při-,
roz(e)-, s(e)-, u-, v(e)-, vy-, vz(e)-, z(e)-, za-, zvláštní postavení má prefix ne-; prefixy
vydělitelné v přejatých/adaptovaných slovesech: ab(s)- (absorbovat), a(d)- (adoptovat, adaptovat),
de(z)- (deformovat, dezinterpretovat), di(s)- (diferovat, disimilovat), e(x)- (emigrovat,
exportovat), i(n)-/im- (implikovat, imigrovat), ko(n)-/kom- (konferovat, komponovat), pre-
(presuponovat), re- (regenerovat), su(b)-/sus (subordinovat, subskribovat), trans- (transponovat).

-         Konverze/ sufixace = kmenotvorným afixem, jímž je utvořeno sloveso z neslovesa (prásk →
prásk-nou-t / prask-a-t, zahradník → zahradnič-i-t, hnědý → hněd-nou-t, bílý → bíl-i-t / běl-a-t
(se)), nebo který nahradí kmenotvorný afix při tvoření sloves ze sloves (mih-nou-t (se) → míh-a-t
(se)). Všimněte si alternací kořenové finály a kořenné samohlásky. Tímto postupem se rovněž
adaptují přejímky (něm. stellen → štel-ova-t, angl. to tag → tag-ova-t).

-         Sufixace (součástí sufixu je vždy kmenotvorný afix) není obvyklá. Produktivním sufixem je
–v-a-t, kterým se tvoří slovesa ze sloves s kmenotvorným –a-, -e/ě-, -i-, - ova-. Základem je
slovesný kmen (děl-a-t → děl-á-v-a-t, trp-ě-t → trp-í-v-a-t, chod-i-t → chod-í-v-a-t,
zprostředk-ova-t → zprostředk-ová-v-a-t).

Utvářenost slovesa a příslušnost ke třídě/vzoru

(POZOR: PMČ postupuje ve třídění sloves podle kmene minulého, MČ 2 podle kmene přítomného, proto
rozlišuje PMČ 6 tříd a MČ 2 pouze 5 tříd).

t s

I.

K-0-l /   V-0-l/

K-0-t      V-0-t

II.

-n/mu-l/

-n/mou-t

III.

-e/ě-l/

-e/ě-t (-í-t)

IV.

-i-l/

-i-t (-í-t)

V.

-a-l/

-a/á-t

VI.

-ova-l/

-ova-t

I. -e

nese/nést/nesl

peče/péci/pekl

umře/umřít/umřel =(tře/třít/třel)


tře/třít/třel


maže/mazat/mazal

bere/brát/bral


II. -ne

            začne/začít/začal

tiskne/tisknout/tiskl

mine/minout/minul

tne/tnout(tít)/tnul(ťal)



začne/začít/začal



III. -je

             kryje/krýt/kryl







kupuje/kupovat/kupoval


IV. -í



trpí/trpět/trpěl

sází(ejí)/sázet/sázel


prosí/prosit/prosil




V. -á






dělá/dělat/dělal=(volá/volat/volal)



Nová slovesa se tvoří pouze sufixy/konverzí k tzv. otevřeným třídám/vzorům.


-nou-t (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-nout)

Od adjektiv: nabývání nějaké vlastnosti (stávat se takovým: starý → stár-nou-t, chudý → chud-nou-t,
bledý → bled-nou-t).

Od citoslovcí: zvukomalebná (prásk → prásk-nou-t).

 Častý významový odstín okamžitost děje (okamžitá/momentánní slovesa).

Najdi slovesa s významem okamžitým a najdi k nim dvojice sloves bez tohoto významu:

rozhodnout

vzniknout

zapomenout

zvednout

dosáhnout

napadnout

všimnout

nabídnout

vytáhnout

zvládnout

vzpomenout

padnout

odmítnout

dopadnout

navrhnout

poskytnout

připomenout

přikývnout

dotknout

pohlédnout

sednout

táhnout

proběhnout

stáhnout

spadnout

zasáhnout

ocitnout

vyhnout

stihnout

natáhnout

vrhnout

prohlédnout

sáhnout

zahlédnout

vládnout

klesnout

uniknout

usnout

dohodnout

vykřiknout

vypadnout

zaslechnout

pohnout

vyvinout

prominout

posunout

podotknout

přesunout

popadnout

ovládnout

stisknout

proniknout

zvyknout

plynout

nadechnout

rozhlédnout

propadnout

stoupnout

kývnout

lehnout

přitáhnout

odhadnout

postihnout

vypnout

upadnout

podlehnout

poslechnout

tisknout

strhnout

namítnout

rozběhnout

přitisknout

protáhnout

minout

vyslechnout

shodnout

uplynout

shrnout

obléknout

vyběhnout

vzhlédnout

zatknout

ohlédnout

zahynout

zapnout

klepnout

odpočinout

vyzvednout

hnout

vytrhnout

nahlédnout

odtáhnout

chytnout

dotáhnout

vyhrknout

nadchnout

zahrnout

mávnout

zapadnout


-a-t (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-at)

Od substantiv (řídce):

a) vytvářet to, co označuje základové substantivum (hnis → hnis-a-t).

b) užívat to, co označuje základové substantivum (čenich → čenich-a-t).

c) mít to, co označuje základové substantivum (spěch → spěch-a-t).

Od adjektiv: stávat se takovým, jakým je základové adjektivum (červený → červen-a-t).

Od citoslovcí: zvukomalebná (tik → tik-a-t).

Všimněte si, která slovesa mají interjekci v základu, a popište je z hlediska tvoření.

vypráskat

zakvákat

zamňoukat

pinkat

pocákat

převlíkat

pofoukat

nakukat

přestříkat

otrkat

vnukat

posečkat

kvokat

odmakat

krkat

zakrákat

prosekat

přelouskat

zabrnkat

zacvrlikat

zabroukat

zašukat

zavřískat

drnkat

rozflákat

vysvlékat

kdákat

meškat

spráskat

kakat

cekat

umačkat

nafoukat

doskákat

zapráskat

přitloukat

klinkat

seskákat

cvrnkat

oťukat

zaskákat

rozcinkat

povlékat

zavrkat

luskat

hopkat

splakat

zafňukat

zaříkat

odmykat

blinkat

nutkat

potykat

rozeštkat

odsekat

hrkat

cvrkat


-e/ě-t  (viz více http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-et%20I)

Od substantiv (řídce):

a) Stávat se tím / začít se podobat tomu, kdo/co je pojmenován/o základovým substantivem (vlk →
vlč-e-t).

b) Vydávat ze sebe to, co je pojmenováno základovým substantivem (vůně → von-ě-t).

c) Mít/využívat/vykazovat to, co je pojmenováno základovým substantivem (bydlo → bydl-e-t).

d) Ojedinělá (večeře → večeřet)

Od adjektiv: stávat se takovým, jakým je základové adjektivum/ získávat vlastnost pojmenovanou
základovým adjektivem (šedivý → šediv-ě-t); někdy kombinace s prefixací (nemocný → o-nemocn-ě-t)

Od citoslovcí: zvukomalebná (spoluformantem je konsonant vkládaný za otevřený kořen končící na
samohlásku/sonoru fí → fi-č-e-t).


-i-t (viz více: http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-it)

Od sloves:

a) opakovací (dvojice jit/chodit, nést/nosit);

b) kauzativa/účinná (mřít/mořit, vřít/vařit, lnout/lepit, …);

c) úsilna –on-i-t (žadonit);

d) adaptace z cizích základů (stará z něm.: tančit, koupit, tlumočit, nově především z angl.
googlit, …);

Od substantiv:

a) připisující podmětu činnost nebo stav (hospodařit, svědčit, rybařit, lenošit, otročit, pytlačit,
zahradničit, kupčit, farmařit);

b) vyjadřující změnu stavu podmětu (vítězit, vévodit, bláznit, panikařit, běsnit, čertit (se),
kámošit, hysterčit, jančit, chytračit);

c) projevování/provádění činnosti označené základovým substantivem (hovořit, hrozit, toužit, věřit,
dlužit, vděčit, žíznit, chmuřit (se), válčit, kouřit, s rozšířeným základem řeč-n-it);

d) neosobní slovesa vyjadřující, že nastává/trvá atmosférický jev (sněžit, bouřit).

e) působení změny stavu (živého předmětu): hostit, věznit, přátelit se, kamarádit se, mrzačit,
šlechtit;

f) činnost na základě neživé substance, která je jejím předmětem: - vytvářeného předmětu (hromadit,
kupit, rojit se, řadit, řetězit, hrbit se, jiskřit, plodit, potit se, vlnit se, vířit, špinit,
leštit);  - zasahovaného/zasaženého předmětu (ručit, hrdlit se); - opatřovat čím (barvit, hnojit,
solit, ženit se).

g) užívat věci vyjádřené základovým substantivem jako prostředku (zvonit, kotvit, bruslit, troubit,
plachtit, kosit).

h) místní okolnost děje: jejich děj probíhá na místě, které udává základové substantivum (trůnit,
hnízdit, tábořit).

Od adjektiv:

a) stavu: ,být/jevit se takovým, jako vyjadřuje základové adjektivum‘ (malý počet sloves jako např.
vlastnit, lenit,^169 smutnit, veselit se, tesknit, divočit).


Od adjektiv, adjektivních zájmen a číslovek:

změny stavu s významem ,stát se/stávat se takovým, jako vyjadřuje základové adjektivum‘: z adjektiv
primárních (plnit, čistit, sušit, holit, různit (se), hustit, marnit, jistit, tišit, sytit,
ošklivit si, křivit, tenčit, těsnit, hotovit se, tužit se, ostřit),

z redukovaného adjektivního základu (blížit se, krátit, chladit, studit, ředit, hloubit, úžit,
etymologicky zastřené je močit ← mok-rý),

z adjektiv odvozených (klikatit),

od komparativů (lepšit, horšit, menšit, delšit),

zájmen (ničit, motivačně již neprůhledné je násobit, tedy ,klást/dávat na sebe‘, jinačit), číslovek
(množit, motivačně již neprůhledné zápolit: obdobně jako zápasit ,uchopit v boji v půli/poli
těla/za pás‘, pářit, čtvrtit, půlit, resufixací vzniklé jednotit, etymologicky ne zcela průhledné
trojčit).

Z příslovcí:

,učinit něco, aby děj probíhal tak/tam, jak označuje základové příslovce‘ (mírnit, škaredit se,
pozdit se, venčit, od rozšířeného základu před-č-it, proti-v-it se).

Z citoslovcí:

imitativní (vydávat zvuk označený příslušným citoslovcem), např. bušit, přičemž odvozovacím
základem bývá většinou rozšířený základ (š-ust-it). Většinou není snadné (s ohledem na neustálený
charakter slovního druhu) odlišit slova tvořená od citoslovcí a od substantiv (blábolit ←
blabla/blábol).


-ova-t (viz více: http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-ovat)

Ze substantiv:

 a) vytvářet to, co označuje základové substantivum (plán → plánovat, porce → porcovat, slabiky →
slabikovat, tunel → tunelovat, žert(y) → žertovat);

b) používat jako nástroj to, co označuje základové substantivum (bič → bičovat, buben → bubnovat,
pěst → pěstovat, sklad → skladovat, telefon→ telefonovat);

c) opatřovat tím, co označuje základové substantivum (čísla → číslovat, led → ledovat, strava →
stravovat (se), úkol→ úkolovat, značka → značkovat);

d) mít to, co označuje základové substantivum/abstraktum (nárok → nárokovat (si), pochyby →
pochybovat, vzdor → vzdorovat);

e) zpětné tvoření sloves od dějových substantiv (boj → bojovat, cesta → cestovat, obchod →
obchodovat, pochod → pochodovat);

f) být jako ten, koho (popř. to, co) označuje základové substantivum (papoušek → papouškovat,
světélko → světélkovat, Švejk → švejkovat);

g) být tím, koho (co) označuje základové substantivum (host → hostovat, král → kralovat, sponzor →
sponzorovat, soudce → soudcovat, učitel → učitelovat);

(hranice mezi významem f/g není ovšem vždy ostrá: např. šéfovat může podle situace znamenat jak
‚být šéfem‘, tak i ‚počínat si jako šéf‘)

h) strávit dobu, kterou označuje základové substantivum (substantiva značící čas. úsek) (zima →
zimovat, víkend → víkendovat).


Z jiných základů

(hajl → hajlovat, libo → libovat (si), líto → litovat, opět → opětovat, tentočky → tentočkovat),
popř. i ke konkrétním tvarům nebo k ustáleným spojením (slečinko → slečinkovat, pantáto →
pantátovat, přísahám Bohu → přísahámbohovat);

říkat / používat výraz, který označuje slovo výchozí: hajlovat, tentočkovat, slečinkovat,
pantátovat, přisahámbohovat.

Adaptace cizích slov (slovní druh adaptovaného výrazu není vždy možné určit, srov. esemeska →
esemeskovat, absolvere → absolvovat), aktivovat, dabovat, kopírovat, realizovat, skórovat, boxovat,
havarovat, interpretovat, kempovat, mixovat;

-v-a-t (http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-vat)

Slovesa ze sloves

a) prostá nedokonavost (od předponových sloves dokonavých – vidové páry): vstát → vstávat, prohrát
→ prohrávat.

b) násobenost a neaktuálnost děje (ke slovesům nedokonavým - frekventativa -terminologie ale není
zcela ustálená, některé práce interpretují jako GK třetí člen vidové opozice): hrát → hrávat,
chodit → chodívat;);

významový odstín dávné minulosti: děda byl hajný, chodíval jsem s ním do lesa.

nemohou vyjadřovat aktuální přítomnost (*právě chodívám po lese);

v budoucím čase se jich užívá zřídka: budu ti psávat každý měsíc.


výjimečně i ztrojený; akcentován je pak významový odstín dávné minulosti: chodívávat, mívávat,
bývávat. (stylově příznaková, pragmatickýé významy – komičnosti)


Sufix -vat se nejčastěji připojuje ke slovesům, jejichž infinitivní tvar končí na -et, -ět, -it,
-ít, -at nebo -át. Krátké koncové samohlásky základu se při sufixaci obligatorně dlouží: mluvit →
mluvívat, dělat → dělávat. Nezřídka se mění i kvalita těchto samohlásek: sázet → sázívat, vemluvit
→ vemlouvat, vysmát se → vysmívat se. Při odvozování od sloves časovaných podle vzoru minout
dochází k resufixaci: vplynout → vplývat, sesunout → sesouvat.