06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
1
2 Desubstantivní substantiva
2.1 Konatelská jména
Jde o pojmenování osoby na základě dějového příznaku, s nímž je spjata substance denotovaná
fundujícím slovem.
stsl. -ьnikъ (-arь)
stč. -ník -ář / -ař -ák
střč. -ník -ář / -ař -ák
nč. -ník / -ář / -ař -ák
-ьnikъ
Dominantní stsl. prostředek pro tvoření konatelských jmen – nepůvodní, vzniklý perintegrací
ze sufíxu -ikъ od jmen nositelů vlastností s adjektivním sufixem -ьn-. Avšak v řadě stsl. formací
není původní adjektivní (deverbální) mezistupeň patrný:
pǫtь → pǫtьnikъ
pěnędzь → pěnęžьnikъ
-arь
Ve stsl. jen nepočetná skupina odvozenin
ryba → rybarь
Staročeské období
Ve stč. narůstá produktivita sufixu -ář / -ař / -ieř / -éř – do značné míry cizími předlohami
typu:
střhn. barbier → barvieř/ barbieř
střhn. valscher → falšieř / falšéř
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
2
střhn. ketzer → kacieř / kacéř
Jeho produktivita podpořena sémanticky – na rozdíl od -ník denotoval entity vyznačující se
rysem +osoba.
Mezi -ník a -ář / -ař... se postupně ustaluje distribuce vázaná podle zakončení odvozovacího
základu:
 od základů zakončených na -c, -r, -t, -v, -z se zpravidla odvozuje sufixem -ník
(čepičník, čberník, kabátník)
 od ostatních základů -ář... (kořenář, metlář, mydlář)
Řada paralelních formací:
apatekář / apatečník, modlář / modlník
Někdy motivovaných sémanticky:
medař ‚chovatel včel‘ × medník ‚výrobce věcí z medu‘
V češtině střední doby se nerozvíjí přehláskou vzniklá varianta -íř. Avšak nepřehlasovaná
varianta -ář / -ař rozvíjí svou produktivitu, jak ukazují případy resufixace:
čtenník → čtenář
lichevník → lichvář
V období nové češtiny kulminuje produktivita sufixu -ář / -ař, který se stává základním
prostředkem. Jeho distribuce je zčásti omezena zakončením slovního základu
-ar: lihovarník
-ař: žalářník
-v: právník, obuvník
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
3
-ák
Objevuje se od nejstarší doby do současnosti, ale omezuje se na expresiva: modlák, volák,
sviňák.
2.2 Hromadná jména
Jde o souborné pojmenování jednotlivin vzniklé modifikací – zůstává zachována
pojmenovávací báze, které se přidává význam nepočitatelného množství.
stsl. -(ov)ije -ija -ina
stč. -ie (n.) / -ovie (-ie, f. ) -ina
střč. -í (n.) / -oví -stvo / -ctvo (-ina)
nč. (-í, n.) -oví / -stvo / -ctvo
-ije
Jediný produktivní praslovanský typ doložený ve starolověnštině.
Jde o formy tvořené ijo-kmenovou deklinací neuter.
Ojediněle doložená ve variantě -ovije: grozn-ovije
Fundujicí slovo označuje jedince (jednotlivinu), zpravidla jde o názvy rostlin, stromů a keřů:
vrьba → vrьbije
dǫbъ → dǫbije
Životná kolektiva se tvoří výjimečně deklinací ženských kolektiv:
bratrъ = maskulinum singuláru → bratrija / bratija = femininum singuláru
Stará češina
Má k dispozici vyšší množství slovotvorných typů.
Odvozování pomocí -ie nejen od názvů rostlin (nebo jejich částí), ale také od lexému
denotujících neživotné substance:
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
4
kámen → kamenie
skála → skalé
Objevuje se rovněž ve variantě -ovie / -ěvie:
hrozen → hrozn-ovie
keř → kř-ěvie / kř-ovie
Nemnohá personální kolektiva
 podle ženské deklinace ija-kmenové: bratřie, kněžie,
 odvozená sufixem -ina: čeladina, družina.
Čeština střední doby
-í / -oví
Zachovává si produktivitu. Varianta -eví je sjednocena s podobou -oví.
Ženská kolektiva bratří, kněží ustupují, jako relikt se drží forma nominativu ve významu
plurálovém.
Sufix -ina v této funkci zaniká: jím odvozená slova se převážně deetymologizovala (hostina
‚hosté‘, svačina ‚shromáždění svých lidí‘).
Na místo uvolněné sufixem -ina nastupuje sufix -stvo, který představuje o-kmenovou variantu
sufixu -stvie, který měl původně význam názvů vlastnosti.
pták → pta-ctvo
zeman → zeman-stvo
Nová čeština
Rozmach tvořené neživotných kolektiv.
Zejména produktivní -oví, který se emancipoval od -í. Užívá se nadále u neživotných
kolektiv, ale nejen označujících rostliny, stromy nebo keře: trámoví, lanoví.
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
5
Zejména se rozvíjí produktivita sufixu -stvo / -ctvo, který nově neslouí jen pro životné subsance,
ale v rámci terminologie také pro substance neživotné: rostlinstvo, bylinstvo, svalstvo...
V dalším vývoji však byla tato spojitelnost sufixu -stvo / -ctvo s neživotnými substancemi
utlumena.
2.3 Jména jednotlivin
Tvořena od kolektiv, od nejstarší doby jen periferní charakter – počet takto utvořených formací
se během historického vývoje nerozšiřuje.
zelé → zelina
trstie → trstina
ledvie → ledvina
2.4 Přechýlená jména
Výsledek procesu zvaného v českém prostředí také termínem moce. Lze chápat jako výsledek
modifikace, při níž zůstává zachována pojmenovací báze a mění se jen pojetí rodu v závislosti
a) na sexuálních znacích, b) nedospělosti.
2.4.1 Feminina
stsl. -yni -ica
stč. -(k)yni(ě) -ka -icě -na
střč. -yně / -kyně -ka -ice (-na)
nč. -yně / -kyně / -ka -ice
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
6
Staroslověnština
Až na jednu výjimku (telica) doloženo jen od osobních jmen.
Objevují se dva sufixy:
 -yni: gospodyńi, bogyńi
 -ica – uplatňuje se také jako prostředek složící k odvozování ženských nositelů
vlastnosti, které se prolínají s ženskými protějšky konatelských jmen:
dvьrьnikъ – dvьrьnica
Stará čeština
Obsahuje pestřejší repertoár slovotvorných typů.
-yni(ě)
Distribuce řízena významově (od názů osob) a fonologicky (slovotvorný základ zakončen na
nepalatalní konsonant a -c):
mistr → mystryni(ě)
lotr → lotryni(ě)
Hojný je poče formací zakončených na -k a -ec:
cuzozěmec → cuzozěmec → cuzozěmkyni(ě)
bosák → bosákyni(ě)
jebák → jebákyni(ě)
Od případů typu bosákyni, a jebákyni vzniká perintegrací nová varianta sufixu -kyni:
zloděj → zlodějkyni(ě)
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
7
-ka
Mnohem více zastoupený formant, který stsl. neznala. Jeho vývojová výhoda plynula z faktu,
že byl schopen tvořit ženské podoby od všech produktivních typů mužských jmen. Jeho
výhodou bylo také to, že nepůsobil resufixaci.
chytřec → chytračka
měščenín → měščenínka
bubenník → bubennička
Omezenou distribucí se vyznačuje sufix -na. Má dvě málo početně doložené varianty -ična
a -ovna: (hrabie →) hrabična, ritieřovna.
-icě
Pouze od jmen zvířecích (medvědicě, vlčice) a konatelských (běsník → běsnicě, ďábelník →
ďábelnicě).
Čeština doby střední
Sufix -(k)yně stagnuje. Podobně ustupuje -na.
Vysokou produktivitu si podržují sufix -ka a -ice.
Nová čeština
V obrozenské češtině ožívá slovotvorný typ -yně a -kyně – jejich distribuce vázána na
substantiva končíci na -k či -h a na jisté typy maskulin utvořených pomocí -ák, -ek, -och
či -tel, -ec a -ce: horák-yně, divoch-yně, ctitel-kyně, lov-kyně.
Nová čeština
Sufix -(k)yně se řídí podle zakončení odvozovacího základu: -ce, -ec, -k, -g, K + r.
Sufix -ice tradičně slouží k odvozování maskulin utvořených sufixem -(n)ík a názvů zvířat.
Nejvyšší mírou produktivity se vyznačuje sufix -ka.
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
8
2.4.2 Neutra
Už ve stsl. tvořena nt-kmenovou deklinací, a to jak pro názvy zvířat, tak osob
osьlъ → osьlę
otrokъ → otročę
Vedle toho formace tvořené sufixem -ьcь (agnьcь), řidčeji i -ištь (kozьlištь).
Ve staré češtině pokračuje produktivita nt-kmenové deklinace (holúbě, káčě, býčě).
Odvozeniny od osob získávají expresivní zabarvení: Němčě, sedláčě, chlápě, mníšě.
Někdy se tvoří od deminutiv:
lev → lv-ík → lvíč-ě
jež → jež-ek → ježč-ě
Tak vzniká perintegrací sufix -čě, který se někdy využívá k tvoření názvů nositelů vlastnosti
středního rodu.
Sufix -ic (kontinuant psl. -ištь) slouží k tvoření pojmenování synovských jmen: ciesařovic,
královic / králevic.
Za obrození pokračuje produktivita slovotvorného typu nt-kmenové deklinace, který odvozuje
od jmen zvířat a osobních jmen, u kterých si zčásti ponechává původní expresivnost (cikáně,
poháně, žídě).
2.5 Substantivní deminutiva
Je to kategorie svou podstatou modifikační: k významu základní substance se přidává navíc
znak menších rozměrů, který je často spojen s emocionálním zabarvením, pravidelně kladným.
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
9
2.5.1 Maskulina
stsl. -ьcь
stč. -ec -ík -ek -ček -íček
střč. (-ec) -ík -ek -ček -íček -ínek
nč. (-ec) -ík / -ek -eček -íček -ínek -oušek
2.5.2 Feminina
stsl. -ьca / -ica -ъka
stč. (-cě) / -icě -ka -ička
střč. (-ice) -ka / -ička -inka -uška -ečka
nč. -ka / -ička -inka (-uška) -ečka (-enka)
2.5.3 Neutra
stsl. -ьce
stč. -ce -ko -ičko -ečko
střč. -ko -ičko -ečko
nč. (-ce) -ko / -ičko -ečko
3. Deadjektivní substantiva
3.1 Jména vlastností
Jde o abstrakta, která vznikají transpozicí z adjektiv – slouží k označení vlastností pojímaných
jako nezávislé entity.
svatý → svatost
06 Historická slovotvorba a syntax
Tvoření substantiv – derivace – desubstantivní a deadjektivní substantiva hand out
10
Podobně jako dějová jména může dojít k významovému posunu jmen vlastností, při němž se
abstraktní význam mění na konkrétní:
obrana svatosti J. Nepomuckého × Jeho Svatost Dalajláma
stsl. -ostь
/ -estь
-ьstvo (-ьstvije) -ota / -eta -oba -ije -o -ina
stč. -ost - stvije (-stvo) -ota -oba (-ie) -o
střč. -ost / -ství -ota (-o)
nč. -ost -ství (-ctví) (-ota) (-oba) -o