Mastičkář – analýza jazyka

Musejní Mastičkář – asi polovina 14. stol.; pozůstatky prim. prav.: rs, th (t).

Mastičkář drkolenský – z období 1365–1385.

Pramen: V. Černý: Staročeský mastičkář. Praha: 1995.


Hláskosloví

1) ě > e: (turnajě, tkajě, sě, dobřě); mladší drkolenský zlomek obsahuje slova s provedenou ztrátou
jotace: dobře.

2) ´u > i: juž, ptajú, chc´u, ot´cu; liudem, túto mastiú; stojiu x choz´u, pěstiú x lícu;
drkolenský zl.  –podoby přehlasované: ukráci.

3) Neprovedená změna ú > ou: jsú.

4) Neprovedená změna ó > uo: mój.

5) Zachována skupina šč: ješče.

6) Pobočné slabiky: jmá; drkolenský má častěji již pobočnou slabiku odstraněnou: máš.

7) Průvodní vokály u r a l sonans: milčeti, birzo; v drkolenském už je průvodních vokálů méně.


Morfologie

1) 1. os.sg.: běžu, choz´u, ploziu; drkolenský též, ale často už novotvary s -m: běžím (zaplaci).

2) Jednoduché minulé časy jsou běžné: počěchu (aor.), bieše (impf.).

3) Časté duálové tvary: Budevě bohata (mastičkář a Rubin).

4) Časté imperativy věz, viz.

5) Opisné pasivum zcela ojedinělé: jest psáno.

6) Přechodníky ojedinělé: zapivši všě (fem.).


Syntax

1) Verš se sdruženým rýmem; rýmy mnohdy vynalézavé.

2) Věta pokrývá 1–2 verše.

3) Převážně jednoduchá souvětí.

4) Archaické spojovací výrazy: ežť, kak, časté ť.

5) Dialog.

6) Zjišťovací otázky s -li:  Rubíne, skoro-li mé masti budú?

7) Silete!


Slovní zásoba

1) Převážně nepříznakové centrum slovní zásoby.

2) Příznakové vrstvy:

2a) Archaismy: jáz, mečen ´zbit´, l´utné rány ´kruté´, nem, strýna ´teta´, prhy ´otrubový chléb´;

2b) frazeologismy: dadie kvapa ´vyženou ji´, bekáš na mě svým žvádlem;

2c) náb. terminologie:  Boží synu, svatý Duše;

2d) latina;

2e) němčina: Rubine, vo pistu kvest?

2f) propria;

2g) lékařské termíny: zpara, dávný lékař, tymián, myrra.

2h) expresiva: šalk ´šelma´, chlapýš, nevěstka.

2i) deminutiva: ovčičky.

2j) synonyma: k rozličnému neduhu … pakosti.

2k) neologismus: ščinomat ´(< ščina ´moč´, analogicky tvořeno podle aromat)

2l) vulgarismy.