Deuteronomium 6:1 Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit:
Deuteronomium 6:2 Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a bedlivě dbal na všechna jeho nařízení a příkazy, které ti udílím, ty i tvůj syn a tvůj vnuk, po všechny dny svého
života, abys byl dlouho živ.
Deuteronomium 6:3 Poslouchej je, Izraeli, a bedlivě je dodržuj. Tak se ti povede dobře a velmi se rozmnožíte v zemi oplývající mlékem a medem, jak ti přislíbil Hospodin, Bůh
tvých otců.
1. Dt 6:5 Milovat Boha
2. Dt. 18:15 Poslouchat proroka mluvit v Božím jménu
3. Lv. 19:18 Milovat všechny lidské bytosti, které dodržují smlouvu
4. Lv. 19:18 Nemstít se
5. Dt. 6:7 Učit se Tóru
6. Lv. 19: 4 Neobracejte se na modlářství
7. Dt. 12:2 Zničit modly
8. Lv. 19:26 Nebýt pověrčivý
9. Dt. 18:10 Neprovádět magii
10. Lv. 19:27 Muži nesmí stříhat vlasy po stranách hlavy
11. Lv. 19:27 Muži nesmějí holit své brady
12. Lv. 19:28 Zákaz tetování a zohavování kůže
13. Dt. 6:7 Říkat modlitbu Šma ráno a v noci
14. Dt. 6:8 Mít tefilin na hlavě
15. Dt. 6:8 Mít tefilin na rameni
16. Dt. 6: 9 Mít mezuzu na dveřním sloupu
17. Gen. 17:10 Obřezat všechny muže osmý den po jejich narození
18. Ex. 23:12 Odpočívat sedmý den
19. Dt. 7:3 Neženit se s cizinkami
20. Ex. 13:3 Nejíst chamec všech sedm dní Pesachu
21. Dt. 22:29 Násilník se musí oženit se znásilněnou, pokud je svobodná
22. Dt. 14:3 Nesmíš jíst nic ohavného
23. Lv. 3:17 Nejíst krev
24. Dt. 12:21 Zabijte rituálně zvíře předtím, než ho budete jíst
25. Lv 24:17 Když někdo ubije nějakého člověka, musí zemřít.
26. Lv 19:11 Nekrást osobní majetek
27. Dt 10:19 Milovat hosty
28. Dt 15:11 Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému potřebnému bratru
1. Dt. 20:1 Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům, nebudeš
panikařit.
2. Dt. 20:10 Když přitáhneš k městu, abys proti němu bojoval,
nabídneš mu mír, pokud přijme, zacházej s ním podle práva
3. Dt 20:16 Nenechej žádného Kanaánce naživu
4. Dt 24:15 Zaplatit mzdu najatému muži ve stanovené lhůtě
5. Lv 25:44 Otrok a otrokyně, které budeš mít, ať jsou z pronárodů
okolo vás; z nich si budete kupovat otroka a otrokyni.
6. Num 30: 3 Dodržovat přísahy
7. Dt 16:18 Jmenovat soudce v každé izraelské obci
8. Ex 23: 8 Nebrat úplatek
9. Dt. 18:4 Budeš kohenovi dávat prvotiny svého obilí, moštu a oleje i
prvotiny své ovčí stříže.
10. Num. 18:15 Vykoupit prvorozené syny a dát peníze kohenovi
11. Dt. 18:1 Levitům se nesmí dostat podílu v Izraeli, spíše se jim dají
města, kde by mohli bydlet
12. Lv. 10:9 Kohen nesmí vstoupit do chrámu pod vlivem alkoholu
13. Dt. 23:11 Bude-li mezi vámi někdo, kdo by nebyl čistý pro noční
výron semene, vyjde ven za tábor
14. Dt. 12:11 Nabízet všechny oběti v chrámu
15. Dt. 16:16 Ukázat se v chrámu na Pesach, Šavuot a Sukot
16. Lv. 1:3 Proveďte proceduru oběti, jak je předepsáno v Tóře
17. Lv. 4:27 Každý člověk musí přinést oběť za přestupek
18. Lv. 12:6 Žena, která porodila, musí přinést oběť v chrámu
19. Num. 15:20 Odložit část těsta pro kohena
20. Ex. 25:8 Vybudovat chrám
21. Lv. 21:11 Velekněz nepřistoupí k nikomu mrtvému, neposkvrní se
ani při svém otci ani při své matce.
22. Lv 21,17 Osoba s fyzickou vadou nesmí sloužit ve svatyni
23. Lv 27:32 Každý desátý kus ze skotu a bravu, bude svatý
Hospodinu.
24. Dt 17:15 Ustanovit krále
25. Dt 17:17 Nebude hromadit nadbytečné množství zlata a stříbra
26. Lv 19:35 Nedopustíte se bezpráví při soudu, při měření, vážení a
odměřování.
27. Lv. 19:3 Měj v úctě svou matku a svého otce
Davidův příběh/1. Paralipomenon
17:11-14
• „Až se naplní tvé dny a ty
odejdeš ke svým otcům, dám po
tobě povstat tvému potomku z
tvých synů a upevním jeho
království.
• Ten mi vybuduje dům a já
upevním jeho trůn navěky.
• Já mu budu Otcem a on mi bude
synem. Svoje milosrdenství mu
neodejmu, jako jsem odňal tomu,
který byl před tebou.
• Ustanovím jej ve svém domě a ve
svém království navěky. Jeho trůn
bude navěky upevněn.“
Chrámová hora 740 m. n. m.
Stéla z Tel Dan – bytdwd, Aramejský
král Chazael
• 1. [] ... [...] a snížení [...]
• 2. [...] můj otec vyšel [proti němu, když
bojoval v [...]
• 3. a můj otec ulehl, a odešel k jeho
[předkům (tedy onemocněl a zemřel)]. A
když do země mého otce vstoupil král I[z-]
• 4. raele, a Hadad mě udělal králem,
• 5. A Hadad šel přede mnou [...]
• 6. z mého království, a já jsem zabil ty,
kteří činili
• 7. nepokoje a tisíce jezdců (nebo koní).
[Zabil jsem] jeho syna [Achabova]
• 8. Izraelského krále, a já jsem zabil
Achacha, syna Jehoráma,
• 9. z domu Davidova, a jejich města jsem
zničil
• 10. jejich země [zpustošil]
• 11. další [... a Jehu ru-]
• 12. vedl přes Je [rael a já jsem položil]
• 13. obléhání po [
• 2. pol. 9. stol. př. n. l.
Šešonk I. 943–922 /
2 Paralipomenon, 12:1-4
• „Když se Rechabeámo království
upevnilo a utvrdilo, opustil
Hospodinův zákon a celý Izrael s
ním.
• V pátém roce vlády krále
Rechabeáma vytáhl Šíšak, král
egyptský, proti Jeruzalému,
protože se zpronevěřili
Hospodinu,
• s tisícem a dvěma sty vozů a se
šedesáti tisíci jezdců. Lid, který s
ním přišel z Egypta, Lúbijce,
Sukejce a Kúšijce, nebylo možno
spočítat.
• Dobyl opevněná města, která byla
v Judsku, a přitáhl až k
Jeruzalému.“
Omríovci – 9. st. n. l.
• Omrí, Achab, Achazjáš, Jóram, Jezábel a Atajla
• Samaří, doklady kanaáského nábož.
• Monolit Salmanesera III. obsahuje popis bitvy o Karkar. 853
př. n. l. Tento popis obsahuje název „A-ha-ab-bu Sir-ila-a-a“
Na 3. místě Achab - poslal 2 000 vozů a 10 000 vojáků
• Elijáš a Elíša
• 1 Královská 18:40 „Elijáš jim poručil: "Pochytejte Baalovy
proroky! Nikdo z nich ať neunikne!" Když je pochytali, zavedl
je Elijáš dolů k potoku Kíšonu a tam je pobil.“
• 1 Královská 22:53 „Dopouštěl se toho, co je zlé v
Hospodinových očí. Chodil po cestě svého otce a své matky i
po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k
hříchu.“
Mezi okolními národy
• Méšova stéla o Omrím - Nápis se zdá být paralelní s epizodou ve 2 Královské 3: Izraelský Jóram je spojen s Judským králem Jóšafatem a nejmenovaným
králem Edomu, aby potrestal svého vzpurného vazala Mešu, koalici se daří, dokud Meša zoufale neobětuje bohu Kemošovi buď svého nejstaršího syna,
nebo nejstaršího syna krále Edomu; oběť přinese Mešovi očividně vítězství.
• Salmanassar III. (858 - 824 př. n. l.) - Dobyl celé území Sýrie (kromě Damašku), Palestiny, jižní Anatólii, severozápadní a západní Írán, státy v Přímoří,
dočasně dobyl nový stát Urartu. Dobytá území dosud byla jen poplatná území, ne přímo asyrské provincie. O vládě Salmanassara víme díky Černému
obelisku z Kalchu.
• Adad-nirári III. Podle nápisu stély z Tell al-Rimah dostal také tribut od Jóaše (asyrsky Iu'asu) ze Samaří a z měst Tyros a Sidon.
• Chazael z Aram Damašku – důstojník ve službách syrského krále Ben-hadada II., kterého úkladně zavraždil, pomazán Elíšou, Převzetí moci Chazaelem
vedlo k pádu smlouvy s Izraelem proti Asýrii. Začal válčit s Izraelem a porazil jeho krále Jorama u Ramotu v Gileádu (2 Král. 8: 28-29). Krátce poté, v roce
841 př.n.l., Salmanasar III. napadl Aram a porazil Chazela v bitvě na úpatí hory Senir, ale nepodařilo se mu dobýt Damašek a zajmout krále Aramu. O tři
roky později to zkoušel znovu, ale opět neúspěšně. Po skončení bojů s Asyřany se Chazael začal zajímat o jih - stéla z Tel Danu, 835 dobyl město Dan.
Plánoval napadnout Judu, ale obdržel tribut od Jóaše a ten se stal jeho vazalem (2 Král 12, 18-19).
• Tiglat-pilesar III. (745-727 př. n. l.) - Změnil slabý novoasyrský stát na skutečnou velmoc. Dobyl Babylon a vytvořil personální unii novoasyrské a
Babylonské říše (dal se v Babylonu korunovat za krále jménem Púl), po porážce syrských států podporujícího urartejské vojsko (743) dobyl celou Sýrii a
Palestinu (až k egyptským hranicím), jižní Anatólii a obléhal i hlavní město Urartu. R. 740 př. n. l. porazil judského krále Azarjáše, 733 př. n. l. dobyl
území obývané Pelištejci, zničil Damašek (732 př. n. l.) a okupoval většinu Izraele, tribut od izraelského krále Menachema, V roce 732 př.n.l. se damašský
král Resin vzbouřil spolu s Pekachem, izraelským králem, obléhali Jeruzalém s úmyslem přimět Achaza, aby vstoupil do koalice proti Asyřanům. Achaz se
obrátil na Tiglat-Pilesera III., aby požádal o vojenskou pomoc. Tento konflikt je nazýván Syro-Efraimské války a jeho příčinou byla vůle donutit Judu k
účasti v proti-asyrské koalici. Biblické podání je v podstatě v souladu s asyrskými prameny, Tiglat-Pileser III. dobyl Damašek. Izraelské království bylo
zpustošeno a jeho vládce byl zabit v důsledku převratu. Damašský stát byl začleněn do Asýrie - od té doby ho ovládal guvernér. Nový král Izraele, Hóšea,
musel platit vysoký tribut. A severní část jeho země byla připojena k Asýrii pod vedením guvernéra. Část obyvatelstva byla deportována do severní Sýrie
a na sever a východ od Mezopotámie.
• Salmanassar V. r. 722 svrhl posledního Hóšeu – dosazen Asyřany, platil tribut, ale přestal a začal se paktovat s egyptským králem (král So – asi Osorkon
IV.), dobyl izraelské hlavní město Samaří, deportace izraelských "Deseti ztracených kmenů"
• Sargon II. (722 – 705) - Damašek a Samaří se postavily proti Asýrii. Na západě porazil vojska syrsko-palestinsko-egyptské koalice (takže Sýrie a Palestina
zůstali v říši), dobyl Gazu, pronikl až k hranicím Egypta. Utvořil asyrskou provincii Samerina. Přivezl do ní osadníky a některé židovské obyvatelstvo,
takzvaných Deset ztracených kmenů Izraele deportoval do Mezopotámie a Médie. Společnost vytvořená v důsledku těchto intervencí vytvořila
náboženství samaritánů, které je proti Židům. Samaria oddělila dva regiony, který obývali: Galileu a Judu. V roce 716 Sargonova armáda získala i Ašdod
(srov. Iz 20,1) [9].
Asýrie
Méšova stéla – c. 840 př. n. l.
„Já jsem Méša, syn
Kemoš[jatův], král Daibonský…
Učinil jsem tuto stélu pro
Kemoše … protože mne osvobodil
od všech útoků… Omrí byl králem
Izraele a utiskoval Moáb po
mnoho dní, protože Kemoš se
hněval na svou zemi. Omrí se
zmocnil ce[lé ze-] mě Mehadaba…
ale Kemoš ji vrátil za mých dnů….“
Salmanassar III. - Kurkh Monolit - A-ha-ab-bu Sir-ila-a-a/
Salmanassar III. - Černý obelisk - Tribut Jehúa ze země Omrí mar
Hu-um-ri-i/
Adad Nirári III. - Stéla z Tell al-Rimah (KUR Sa-m-ri-na-a-a)