hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Kapitoly z dějin čínského starověku
(do začátku 3. století n. l.)
vDoba bronzová. První státní útvary.
vDynastie Sia a Šang (asi 2200–asi 1045 př. n. l.).
vStát a společnost, hospodářství, náboženství, vojenství a válečnictví.
vVývoj na území Číny mimo tradiční dynastie Sia a Šang
PhDr. Vladimír Liščák, CSc.
Orientální ústav AV ČR,
v. v. i., PRAHA
vliscak@orient.cas.cz

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•Sia 夏朝 Xià Cháo
•Šang 商朝 Shāng Cháo (殷代 Yīn dài)
•Čou 周朝 Zhōu Cháo
•Tři dynastie čínského starověku (San-taj 三代 Sāndài)
•Xia–Shang–Zhou Chronology Project (夏商周断代工程 Xià Shāng Zhōu Duàndài Gōngchéng)
•Veliký Jü 大禹 Dà Yǔ (asi 2070–2025 př. n. l.)
•Čchi 启 Qǐ
2

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•Velká čínská nížina (Čung-jüan 中原 Zhōngyuán, „Centrální planina“)
•Chung-šan 红山文化 Hóngshān wénhuà (asi 3400–2300 př. n. l., podle jiného datování 4700–2900 př. n.
l.)
•Lung-šan 龙山文化 Lóngshān wénhuà (asi 3000–2000 př. n. l.)
•čtyři hlavní archeologické subkutury
3
Přibližné území dynastie Sia

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•subkultura („dynastie“) Sia navazovala na chenanskou variantu pozdně neolitické kultury Lung-šan a
rozvíjela se zejména ve střední části Velké čínské nížiny (provincie Che-nan a jižní Šan-si);
•subkultura („dynastie“) Šang byla zřejmě pokračováním kultury Ta-wen-kchou (provincie Šan-tung) a
byla mocnou politickou silou východní Číny ještě dříve, než zvítězila nad Sia. O přesvědčivosti
šangské kultury či civilizace svědčí i to, že přežívala i po své porážce (ve 12./11. století př. n.
l.) v čouské kultuře až do konce dynastie Čou;
4

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•třetí subkultura je totožná s raným čouským obdobím;
•čtvrtá subkultura, která sice nemá dynastické pojmenování, ani neznáme jména jejích panovníků, ale
jež se stejně významně podílela na formování čínské civilizace a kultury, navazovala na kultury
lesostepních oblastí Sibiře a střední Asie. Jejím nejstarším projevem byla zmíněná kultura
chungšanská a pokračovala i v době dynastie Šang a Západní Čou
5

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•San-sing-tuej 三星堆 Sānxīngduī (provincie S’-čchuan) (13.–12. století př. n. l.)
•Sin-kan 新干 Xīngàn (provincie Ťiang-si) (12. století př. n. l.)
•nejstarší bronzy, které daly celému období jméno doba bronzová, patří kultuře Er-li-tchou 二里头文化
Èrlǐtóu Wénhuà (asi 1900–1500 př. n. l.) ve střední Číně, která bývá ztotožňována s tradiční
dynastií Sia
•doklady řemeslného zpracování nefritu
•výroba bronzových předmětů nejrůznějšího určení – rituálních nádob, hudebních nástrojů, zbraní,
pracovního nářadí i ozdob – se však naplno rozvinula až v období následujícím, době Šang
•výroba keramiky dosáhla v tomto období vynikajících výsledků (protoporcelán)
•poměrně přesný cyklický lunisolární kalendář
6

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Obecný úvod
•písemné památky
•věštebné nápisy na kostech zvířat a želvích krunýřích (čínsky ťia-ku-wen 甲骨文 jiǎgǔwén) z přelomu
14. a 13. století př. n. l.
•seznamy vládců dynastií Šang i Sia
•již od konce 3. tisíciletí př. n. l. vznik raných měst
•2. tisíciletí př. n. l. - již existovaly i dálkové obchodní styky: „Lazuritová cesta“ a „nefritová
cesta“ propojily Čínu se střední Asií
•lazurit z dolů v Badachšánu a nefrit z dolů v oblasti dnešního Jarkandu a Chotanu v Sin-ťiangu
7

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•počátky metalurgie známe již z neolitických kultur, nejméně od doby kolem 3000 př. n. l.
•období chalkolitu (z řeckého chalkós χαλκός = kov, měď, bronz, líthos λίθος = kámen), nebo období
eneolitu (z latinského aēneus = měděný)
•na konci 3. tisíciletí př. n. l. vznikají první státní útvary na území Číny (severovýchodní a
střední Čína) (Chung-šan, Sia)
8

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•Dynastie Sia (asi 2070–1600 př. n. l. podle zpřesněných dat) je v čínských historických pramenech
popsána jako první ze Tří dynastií
•Veliký Jü (Ta Jü 大禹 Dà Yǔ)
•podle tradice vládl na přelomu 22. a 21. století př. n. l. (podle zpřesněné chronologie asi
2070–2025 př. n. l.)
•ve starověké čínské mytologii je znám především jako kulturní hrdina, přemožitel velké potopy
9
Veliký Jü zastavuje povodeň. Vyobrazení z chanské hrobky

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•po osmi až deseti letech usilovné práce, kdy musel například hloubit průchod horami, se mu nakonec
podařilo svést velké řeky do moře
•„Jüův krok“ (Jü pu 禹步 Yǔ bù) - vzor pro magický taoistický tanec
•vyhubil v močálech hady a draky a učinil zemi způsobilou pro obdělávání
•Jüovi se připisovalo rozdělení Číny na devět oblastí (ťiou čou 九州 Jiǔ zhōu), položení devíti
hlavních silnic, ohraničení násypy devíti jezer a změření devíti vrcholků
10

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•Jü-kung (doslova: Jüův tribut), oddíl Knihy Sia (夏書·禹貢 Xiàshū: Yǔ gòng) z Klasické knihy dokumentů
(Šang šu 尚書 Shàngshū či Šu ťing 書經 Shūjīng)
•podobné rozdělení území dynastie Sia na devět oblastí nacházíme i na poměrně nedávno (1994)
objevených bambusových úštěpcích rukopisu Žung-čcheng-š’ 容成氏 Róng chéng shì ze státu Čchu z období
Válčících států; rukopis však uvádí jiná jména oněch oblastí
11

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•Kchuaj-ťi 会稽山 Kuaìjī Shān (v dnešním Šao-singu v provincii Če-ťiang)
•mauzoleum Velikého Jüa
12

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•Er-li-tchou (二里头 Èrlǐtóu) u města Jen-š’ v provincii Che-nan – nálezy z doby kolem 1900–1700 př.
n. l.
•Er-li-tchou I a II zahrnovala rozsáhlou oblast severozápadního Che-nanu a jižní Šan-si
13

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
14
•V Er-li-tchou u Luo-jangu v severozápadním Che-nanu tak bylo odhaleno naleziště o rozloze asi 3
km2
•sousední oblasti v provinciích Šen-si a Šan-si, Che-pej a Chu-pej
•čtyři archeologické vrstvy, z nichž dvě nejbohatší (Er-li-tchou III a IV) lze datovat do poloviny
2. tisíciletí př. n. l., tedy podle textových pramenů do konečné fáze dynastie Sia
•nález čtvercového palácového objektu se stranou o délce 100 metrů
•Největší částí komplexu obehnaného valy a přístupného branou z jihu byla obrovská terasa, která v
severní části obepínala budovu o rozměrech 30 x 11 metrů

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
15
•Při stavbě terasy se nejdříve odebrala země asi do hloubky dvou metrů, potom se opět velice
pracným postupem po vrstvách nanášela a zhutňovala na extrémně tvrdé vrstvy o síle asi 4,5 cm, až
přesahovala okolní terén o 80 cm
•Tato technika, jež byla známa už dříve a které se po celou dobu bronzovou dávalo přednost před
kameny a cihlami, se použila i při stavbě jediné budovy uvnitř ohrazeného terénu
•Kromě paláce i jiné nálezy z Er-li-tchou naznačují stratifikovanou společnost s dostatkem
prostředků k tomu, aby alespoň dočasně mohla některé své příslušníky uvolnit z bezprostřední
produkce potravin
Rekonstrukce paláce v Er-li-tchou

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
16
Keramické nádoby z Er-li-tchou
•Většina artefaktů a zemědělských nástrojů nalezených v Er-li-tchou je zhotovena z kamene, mušlí,
kostí nebo keramiky.
•Rovněž se našly lakované předměty s dřevěným jádrem a předměty z nefritu, i když zdaleka ne tak
početné jako v Liang-ču, neolitické nefritové kultuře

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
17
•želví krunýře a lopatky prasat, hovězího dobytka a ovcí mohly být používány k věštění
•stopy lidských obětí
•v kultuře Er-li-tchou se i obchodovalo - nalezené materiály jako měď, cín, nefrit, želvovina a
ulity kauri se na místě jejich nálezu přirozeně nevyskytují
•značky na keramice se nápadně podobají pozdějším šangským znakům
Er-li-tchou
Šang

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
•hlavní pozornost mezi nálezy v Er-li-tchou vzbudily bronzové nástroje z hrobů, zvláště sečné a
bodné zbraně a několik málo nádob
•používání velice cenných a patrně potravinami naplněných bronzových nádob jako pohřebních darů,
technika odlévání bronzu, zdobení bronzu během odlévání i tvary nádob z Er-li-tchou byly důležité
pro vývoj v pozdějších stoletích
•největší sídlo na čínském území do přibližně 1500 př. n. l.
•vlastní palácový okrsek měl asi 12 ha, spolu s ceremoniální oblastí, dílnami produkující výrobky
pro elitu a hroby elit mělo jádro osídlení, existující ve fázích II až IV, rozlohu 70 ha
•počet obyvatel města v jeho největším rozkvětu ve fázi III je odhadován na 18–30 tisíc s rozlohou
města kolem 300 ha.
18

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Doba bronzová a první státní útvary
19
Bronzové nádoby ťüe 爵 jué z Er-li-tchou

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•Šang 商朝 Shāng Cháo (殷代 Yīn dài) (podle tradice vládla v letech 1766–1122 př. n. l.)
•postupně se vystřídalo jedenatřicet králů v sedmnácti generacích
•Čeng-čou 郑州 Zhèngzhōu
•An-jang 安阳 Ānyáng
•šangská kultura se zrodila z lungšanské kultury v Che-nanu anebo jiných pozdně neolitických kultur
na východě nebo severovýchodě Číny
20

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•dynastie Šang-Jin 商殷 Shāng Yīn
•rozkládala se na podstatně větším území než dosud známé čínské neolitické kultury
•mezi dnešními provinciemi S’-čchuan, Chu-nan, Če-ťiang, Liao-ning, Vnitřní Mongolsko a Šen-si
•jádro představovala severní polovina Che-nanu a jižní polovina Che-peje, jihozápad Šan-tungu,
severní An-chuej a jihozápad Ťiang-su
21
Jádro šangského území

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•kultovní centrum na území dnešní vesnice Siao-tchun 小屯村 Xiǎotún Cūn u An-jangu a v jeho okolí na
ploše asi jen 30 km2
•další příslušníci elity obývali nedaleká sídliště
•Šangská říše mohla ve střední fázi své existence pravděpodobně expandovat a rozšířit politický i
kulturní vliv, později se opět musela spokojit se svým původním územím
22

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
prameny
•Základní letopisy o Jin (Jin pen-ťi 殷本纪 Yīn běnjì)
•S’-ma Čchien 司马迁 Sīmǎ Qiān: Historikovy zápisy (Š’-ťi 史记 Shǐjì) (1. století př. n. l.)
•Kniha písní (Š’-ťing 诗经 Shījīng)
•Kniha dokumentů (Šu-ťing 书经 Shūjīng)
•kapitola Tchang š’ (Tchangova řeč 汤誓 Tāng shì)
•Tchang byl první vládce dynastie Šang (kolem roku 1600 př. n. l.)
23

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
prameny
•antikvární, protoarcheologický zájem
•například jeden raný dokument připisuje Konfuciovi identifikaci starého hrotu šípu
•jiný raný text popisuje šangské nádoby k jídlu a pití
•nejstarší čínský knižní katalog uvádí dílo jménem Nápisy Žlutého císaře (Chuang-ti ming 黄帝铭
Huángdì míng) – pravděpodobně tak dokládá, že už v 1. století n. l. existovala sbírka nápisů (na
bronzech)
•jiný autor v 1. století n. l. hovoří o tom, že jeho doba používá zbraně ze železa, ale že v
dávných časech byly nástroje a zbraně z kamene, později z bronzu a že pokaždé se používaly jako
hrobová výbava
•předkládá tím výpověď, jež se musí nutně zakládat na nějakých nálezech – možná i na vylupování
hrobů
24

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
prameny
•za archeologicky nejstarší fázi šangské kultury se obvykle považuje Čeng-čou 郑州 Zhèngzhōu, jež se
nazývá po nalezišti v dnešním milionovém městě Čeng-čou v provincii Che-nan, známém už od počátku
padesátých let 20. století
•Er-li-tchou IV (asi 1600 př. n. l.)
•-> Po 亳 Bó, založené za vlády zakladatele dynastie Tchanga 汤 Tāng
•Er-li-kang 二里岗文化 Èrlǐgāng wénhu�
•rané období datováno do období 1600–1450 př. n. l.,
•svrchní fáze do let 1450–1300 př. n. l.
•-> Ao 嚣 Áo
25

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
prameny
•monumentální městská hradba z dusané hlíny o obvodu 7 km, uvnitř které lze prokázat více než
dvacet základů značně velkých budov
•odhaduje se, že u základny byla široká až 20 metrů a vysoká byla 8 metrů
•mimo hradby se nacházely dílny a hřbitovy, avšak jen s několika skromnými hroby, jež patrně nebyly
vladařské
•Pchan-lung-čcheng 盘龙城 Pánlóngchéng (450 km jižně od Čeng-čou)
•
•
•Roderick Campbell (2014), Archaeology of the Chinese Bronze Age: From Erlitou to Anyang. Cotsen
Institute of Archaeology ISBN 978-1-931745-98-7
26

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
prameny
•Pchan-lung-čcheng byl osídlen již v epoše Er-li-tchou, kdy ho tvořilo několik menších sídlišť o
celkové ploše kolem 200 000 m²
•na počátku epochy Er-li-kang se však sídlo náhle rozrostlo až na plochu 1 km² s ohrazeným centrem
o ploše 75 000 m²
•nejjižnější základna Er-li-kangu, určená snad ke kontrole místních zdrojů, např. měděných dolů
27

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•v první polovině 14. století př. n. l. nové centrum u dnešní vesnice Siao-tchun 小屯村 Xiǎotún Cūn
•pozdní šangské období (asi 1290–1046 př. n. l.), známé později jako Jin podle kulturní a politické
metropole Jin-i 殷邑 Yīnyì („město Jin“)
•Jin-sü 殷墟 Yīnxū („ruiny Jin“)
•Pchan-keng 盘庚 Pán Gēng (vládl asi 1290–1263 př. n. l.)
•v desátém roce své vlády sem přestěhoval veškeré šangské obyvatelstvo
28

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•jméno Jin dostalo město a pozdní šangské období až za dynastie Čou
•Ta-i-Šang 大邑商 Dàyìshāng („Velké město Šang“)
•Šang-i 商邑 Shāngyì („Město Šang“)
•oba tyto názvy jsou doloženy v nápisech na věštebných kostech
•podle archeologických nálezů zde byla původně vesnice, jež existovala již kolem 5000 př. n. l.
•postupně vzniklo skutečné velkoměsto, které svou výstavností a rozlohou vyvolávalo úžas současníků
i obdiv pozdějších pokolení
29

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•ještě na počátku 1. století př. n. l., tedy asi tisíc let po pádu města, popsal jeho pozůstatky
historik S’-ma Čchien
•v roce 2006 byla archeologická lokalita Jin-sü zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO
•odkryto na 14 královských hrobek šangských panovníků a jejich manželek a lokalizováno na 2 000
dalších hrobek
•nalezeny i důkazy o výrobě „primitivního porcelánu“ ze směsi kaolinu, draselného živce a křemene
30
http://img0.dili360.com/rw9/ga/M01/01/87/wKgBzFQ2nf2ATCSIAAPVScxf5g4676.jpg Výsledek obrázku pro 殷墟

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
31

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•Wu-ting 武丁 Wǔdīng (vládl asi 1250–1192 př. n. l.)
•věštebné kosti, monumentální hrobky, početné pohřby obětí i „pohřby“ vozů
•četná pohřebiště i obytné oblasti a dílny se zčásti zahloubenými domy, avšak žádné hradby
•základy v extrémním případě o rozměrech 14,5 x 18 metrů patrně nesly paláce nebo chrámy
32

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•královna Fu-chao 妇好 Fù Hǎo (zemř. kolem 1200 př. n. l.), jedna z manželek krále Wu-tinga
•jediná nevykradená hrobka špičky šangské elity
•půdorys 4 x 5,6 metru a hloubkou 7,5 metru
•v hrobce se našlo 1600 kilogramů bronzových předmětů v podobě 195 nádob různých typů a velikostí,
271 zbraní, nástrojů a jiného náčiní
•obsahovala největší sbírku nefritu (755 předmětů), mezi tím četné neolitické předměty, jež musely
být už v době uložení do hrobky staré tisíc let (zejména z kultur Lung-šan, Liang-ču a Chung-šan)
•110 předmětů z mramoru, tyrkysu a jiných kamenů, 564 artefaktů z vyřezávaných kostí a mnoho
dalšího
33

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
34
Z hrobky královny Fu-chao

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
35
•nádoby typu fang-ting 方鼎 fāngdǐng (čtverhranná nádoba na obětiny), vážící více než sto kilogramů
•největší nádoba tohoto typu však byla nalezena v hrobce „královny-matky Wu“ (Chou-mu Wu 后母戊 Hòumǔ
Wù), manželky krále Wu-iho 武乙 Wǔ Yǐ  (vládl asi 1147–1112 př. n. l.)
•výška: 133 cm, váha 875 kg
•nápis s posmrtným jménem královny

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
36
•stovky jehlic do vlasů, tři hřebeny z nefritu nebo kostí
•čtyři bronzové sekery, s nimiž se patrně prováděly rituální popravy lidí a zvířat, více než
devadesát dýkovitých zbraní, šest předmětů připomínajících luky odpovídají informacím na věštebných
kostech, podle nichž pohřbená Fu-chao osobně vedla polní tažení
•další nápisy svědčí o tom, že pod jejím vedením probíhaly významné rituální obřady.
•četné bronzy v hrobce nesou jméno zesnulé
Fu Hao.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
37
•za nález hrobky královny Fu-chao vděčíme zejména první čínské archeoložce Čeng Čen-siang (郑振香, *
1929)
•'First Lady of Chinese Archaeology'
•
https://trowelblazers.com/wp-content/uploads/2014/05/zhenxiang_zheng_full-580x386.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•druhá významná lokalita fáze An-jang, Si-pej-kang 西北岗 Xīběigǎng, svým přídomkem „královský
hřbitov“ jasně odkazuje na nálezy na ploše 450 x 250 metrů
•kromě asi 1400 obětních jam s kostrami osob, jež dobrovolně nebo z donucení provázely vysoce
postavené osobnosti až do smrti – v jednotlivých případech přes tři sta osob v jedné jámě –,
odkryto třináct obrovských hrobek, proti kterým se poslední příbytek královny Fu-chao jeví spíše
skromný
•zbudovány pro členy královské rodiny, nejznámější z nich mohla patřit dokonce Wu-tingovi, prvnímu
historicky doložitelnému vládci na území Číny
•za něj dosáhla moc šangského království zřejmě vrcholu – Šangové si vojensky podřídili nejen své
sousedy, ale i státy vzdálené přes 1 000 kilometrů od hlavního města (např. lokalita Šu-fu-tchun v
provincii Šan-tung na východě Číny)
38

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•hrobka krále Wu-tinga včetně ramp a komor měří 66 metrů od severu k jihu a 44 metry od východu k
západu
•hrobová šachta, k níž vedou rampy, je hluboká 10,5 metru a měří 15,9 x 19,5 metru, v každé z
devíti jam na pohřební výbavu se nacházela kostra muže, snad strážce, a psa, jakož i čepel dýky
•dřevěná hrobová komora měla stejně jako šachta sama tvar kříže a výšku 3 metry
•když se hrobka otevřela, po rakvi i pohřbeném nebylo ani stopy
39

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•mimo hrobovou komoru, patrně naplněnou pohřební výbavou, byly na mnoha dalších místech objektu
pohřbeny desítky lidských obětí a uloženy artefakty
•mimo hrobku se také nacházejí jámy s oběťmi, mezi nimi sedm koní, z toho čtyři bohatě vyzdobení,
kteří zřejmě táhli vůz zesnulého
•celkem bylo v králově hrobce a jejím okolí pečlivě pohřbeno minimálně devadesát lidských obětí s
neporušenými těly v rakvích a částečně s vlastní výbavou
•dále se našlo asi sedmdesát obětí, sťatých anebo jinak násilně připravených o život, pohřbených
bez rakve a výbavy
40

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
•San-sing-tuej 三星堆遗址 Sānxīngduī yízhǐ
•Kuang-chan 广汉市 Guǎnghàn shì, Čcheng-tu 成都市 Chéngdū shì
•kultura Šu 蜀 Shǔ (13.–10. století př. n. l.)
41
Zlaté pouzdro na dřevěné žezlo/berlu panovníka

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
•nejstarší vrstvy tohoto naleziště jsou datovány do období 2800–2000 př. n. l., tedy období neolitu
•mladší vrstva do doby počátku dynastie Šang, kolem 1600 př. n. l.
•nejzajímavější nálezy pocházejí z nejmladší vrstvy z konce dynastie Šang a začátku dynastie Čou
•bronzová figura muže v životní velikosti, vážící 180 kilogramů a stojící na
sedmdesáticentimetrovém podstavci
•tři velké bronzové masky
•41 bronzových hlav, z nichž dvě jsou potaženy zlatou fólií
42

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
43
Strom života
Bronzový oltář
Stojící postava šamana/kněze?

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
44
Maska zobrazující snad Cchan-cchunga 蚕丛 Cáncóng, prvního polomytického panovníka Šu („vládl“ kolem
1600 př. n. l.), považovaného později za zakladatele hedvábnictví

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
45
•kultura doby bronzové v jihozápadní Číně reprezentovaná nalezištěm San-sing-tuej je jedním z
mocenských center vyvíjejících se na území Číny souběžně s dynastiemi Šang a Čou
•království (ztotožněné se starověkým královstvím Šu známým z čínských pramenů) náhle zaniklo po
přibližně 1000 letech
•archeologické vykopávky z 80. a 90. let 20. století vynesly na světlo vedle zmíněných bronzových
soch a masek i ruiny několika měst a výrobky z nefritu i zlata, keramiku a další předměty

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
46

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
San-sing-tuej 三星堆遺址
47

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•pohřby vozů i s koni a vozataji nebo jezdci
•v některých případech byly s vozy pohřbeny i zbraně, v jiných však nikoli – jednalo se o civilní
či válečný vůz?
•kůň nepochází z Číny a do An-jangu se pravděpodobně dostal z Vnitřního Mongolska přes severní Čínu
•v An-jangu se před používáním koní jako tažných zvířat zřejmě nepoužívali ani oslové, skot či jiné
zvířectvo
•věštebné nápisy z pozdní fáze, z doby posledních devíti z třiceti králů
•nejvýznamnější svědkové k zodpovězení četných otázek, například z oblasti státu a společnosti,
hospodářství, náboženství i vojenství a válečnictví
48

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•věštebné nápisy či nápisy na želvích krunýřích a zvířecích kostech (čínsky ťia-ku-wen 甲骨文
jiǎgǔwén)
•divinačnímu (věštebném) rituálu předsedal věštec, jenž byl často totožný s králem, jindy zase
patřil k jeho úzkému kruhu
•stanovil, o čem se bude věštit, a kost na místě, kde byla opatřena otvorem, rozpaloval tak dlouho,
až pukla
•puklinu pak interpretoval jako odpověď orákula, které slibovalo v různých stupních buď „štěstí“,
nebo „neštěstí“, a oznámil svůj výklad
•teprve po interpretaci puklin byly kosti opatřeny nápisy
•některé nápisy jsou vytřeny rumělkovou nebo černou tuší
49

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•proces výroby tuše (Britové, kteří se s ní poprvé setkali v Indii, jí dali jméno „Indian ink“) byl
na území Číny znám již v neolitické době v polovině 3. tisíciletí př. n. l.
•v muzeu kultury Pan-pcho (asi 4800–3600 př. n. l.) je vystaven nález kamene na roztírání tuše
(š’-jen 石砚 shíyàn)
50

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•informace dělící se na čtyři části
•úvod jmenuje den věštby, určený podle šedesátidenního cyklu, a jméno věštce, například:
v„V (den) kuej s’ 癸巳 guǐsì vytvořil král pukliny (na kosti) a věštil.“
•druhou část představuje dotaz, například:
v„Nedojde v (následujících) deseti dnech k nějakému neštěstí?“
•následuje prognóza, tedy předpověď, kterou král vyvodil z puklin a jež zněla třeba takto:
v„Král zhodnotil pukliny a pravil: ‚Šťastná předpověď.‘ “
•závěr tvoří ověření orákula
51

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•relativně rozsáhlé, nemusí bezpodmínečně prokázat správnost králova výkladu, jak ukazuje
následující příklad, kdy dotaz zněl, zda se osoba zvaná „Hadí oči“ vyléčí z nemoci:
v„12. dne, i (wej) 乙未 yǐ wèi, Hadí oči vskutku (se uzdravily); 17. dne, (wu) jin 戊寅 wù yín, Hadí
oči opět onemocněly a v noci, když (den) i wej přecházel do (dne) ping šen 丙申 bǐng shēn (Hadí oči)
zesnuly.“
•koncem 19. a počátkem 20. století vzbudily věštebné kosti zájem učenců a nezačaly se cíleně
vykopávat
•bylo nalezeno asi 150 000 popsaných fragmentů, převážně z hovězích lopatek a želvích břišních
krunýřů (plastronů)
52

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
53

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•dosud nalezené věštebné kosti pocházejí z doby posledních devíti šangských králů a tuto dobu
nedokládají rovnoměrně
•více než polovina svědectví pochází z Wu-tingova období (kolem 1200 př. n. l.) a představuje
maximálně jednu generaci
•přesné časové určení jednotlivých věšteb je takřka nemožné, neboť na kostech je sice pečlivě
zaznamenán den dotazu, chybějí však další údaje, například královo jméno nebo dokonce rok jeho
vlády
•stále ještě velice mnoho z více než čtyř tisíc identifikovaných znaků nebylo jednoznačně
rozluštěno a jejich výklady se často značně rozcházejí
•čínské písmo je prokázáno až pro období kolem roku 1200 př. n. l.
54

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Dynastie Šang (asi 1600–asi 1045 př. n. l.)
•na mnoha kostech nachází znak později označující „bambusové destičky“, na něž se psalo, nebo
„písemnosti“ (cche 册 cè)
•možná se psalo nejen na trvalé nosiče písma – bronz a kosti, ale i na pomíjivé materiály, jako
jsou bambusové destičky
•nebo se tento málo trvanlivý materiál používal pro záležitosti všednějšího rázu, než bylo
dotazování orákula a komunikace s předky
55