hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Kapitoly z dějin čínského starověku
(do začátku 3. století n. l.)
vPočátky náboženských představ v Číně.
PhDr. Vladimír Liščák, CSc.
Orientální ústav AV ČR,
v. v. i., PRAHA
vliscak@orient.cas.cz

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•Šangský stát z pramenů vystupuje jako nositel centristického vnímání světa
•nedělitelnost politických a náboženských (především rituálních) funkcí
•oběť a věštění
•jedinými autentickými šangskými texty jsou nápisy na kostech a želvích krunýřích (čínsky
ťia-ku-wen 甲骨文 jiǎgǔwén) z přelomu 14. a 13. století př. n. l.
•texty, jež byly archeologicky nalezeny poprvé na přelomu 19. a 20. století (celkem asi 200 000
kusů kostí nebo želvích krunýřů)
•nápisy na bronzových nádobách - v šangském období málo sdělné a jejich význam je proto omezený
2

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•šangské texty – žánrově velmi omezený zdroj, jenž nám nutně zprostředkovává pouze výsek šangské
kultury
•jsou známy výhradně z prostředí šangského královského rodu a v omezenější míře z předšangského
centra Čouů
•věštebné kosti bez nápisů z předšangských dob, z období dynastie Šang i po ní – nebyly omezeny
pouze na prostředí královského rodu
•texty podávají relativně bohatý obraz elitní šangské kultury
•věštby lze rozdělit do dvou základních okruhů
•významné státní záležitosti (rituální aktivity, zahraniční vztahy (válka, tribut), lov a
zemědělství)
•otázky spjaté s osobním životem hlavních členů vládnoucího rodu (zrození, smrt, nemoc apod.)
3

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•nejtypičtější rysy čínské religiozity, známé již ze šangských pramenů, lze rozdělit do dvou
hlavních okruhů:
•věštění
•oběť
•věštění mělo standardizovanou formu konkrétních dotazů, jež se týkaly důležitých témat z hlediska
státu a královské rodiny a bylo těsně spjaté s kalendářem
•věštění pomocí stonků řebříčku – Kniha proměn (I-ťing 易经 Yìjīng) – soubor čínských textů, jejichž
vznik se klade až do 2. tisíciletí př. n. l.
•oběť – nejčastěji oběť jídla a pití (běžným typem oběti byla rituální hostina, jíž se spolu s
žijícími členy rodu účastnil symbolicky i některý z předků, jemuž byla oběť určena), dále oběť
zvířat, oběť lidí apod.
4

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
5
želví krunýř s věštebnými nápisy
stonky řebříčku Achillea millefolium subsp. m. var. millefolium
I-ťing, vydání z doby Sung

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•součástí aktivit pro úspěšné fungování státu byly i náboženské praktiky
•souhlas a asistence předků a dalších božstev vnímány jako nezbytné pro výkon státní moci
•komunikace s bohy a předky byla v kompetenci státu (krále)
•legitimita královské moci těsně souvisela s rolí krále jako hlavního věštce a obětníka
•kult předků
•David N. Keightley (nar. 1932 ):
•„Předkové Šangů měli ve své kompetenci spoustu věcí a bylo úkolem jejich žijících potomků jednak
předky podporovat prostřednictvím jejich kultu a jednak udržovat hierarchické, kompetenční a
funkční struktury, které umožňovaly předkům vykonávat trvalý a systematický vliv na svět.“
6

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•nejvyšší bůh Ti 帝 dì („Pán"),též Šang-ti 上帝 Shàngdì („Nejvyšší pán“, „Pán z Výšin“ nebo „Vznešený
na výšinách“)
•jako jediný neměl svůj vlastní chrám
•nebylo možné s ním komunikovat přímo
•Šangský král mohl Šang-tiho ovlivnit, avšak pouze nepřímo – prostřednictvím předků, kteří mohli
s Šang-tim komunikovat přímo
•šangský panteon byl hierarchický
•obřad pin 宾 bīn
•„zosobitel“ š’ 尸 shī (píše se stejným znakem, jako v současné čínštině tělo/tělo mrtvého) –
představoval zemřelého předka, jenž byl rituálně hoštěn
7

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•David N. Keightley: Šangové vytvářeli panteon coby hierarchizovanou kompetenční strukturu
•zemřelému bylo přiděleno posmrtné jméno, obětní místo (chrám) a místo v hierarchii předků
•„[...] Vytváření předků [v šangské kultuře] bylo něčím více než pouhým ceremoniálním aktem
diktovaným závazky příbuzenství. Spíše se jednalo o rituál, jehož smyslem bylo rekrutovat a
přivolat transcendentní mocnosti, a kterým byli předkové přetvořeni z příbuzných v symboly božské
moci.“
8

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Šang
•šangský panteon se zpravidla dělí do šesti kategorií:
1.Šang-ti, Nejvyšší božstvo;
2.božstva přírodních sil – Země (tchu 土 tǔ); Žlutá řeka (che 河 hé); Hora – zřejmě dnešní hora Sung
(嵩山 Sōng Shān) v provincii Che-nan;
3.dávní páni (sien kung 先公 xiān gōng) – významné osobnosti dávných dob, které však nebyli předky
vládnoucího šangského rodu a jejichž kult byl odlišný;
4.předdynastičtí předkové;
5.dynastičtí předkové;
6.dynastičtí předkové ženského pohlaví – královny z hlavní linie vládnoucího rodu.
9

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•Čouové rovněž věštili pomocí kostí a želvích krunýřů, ale věštby na ně nezapisovali
•zejména v prvních staletích vlády Čouů existovala praxe zapisování často obsažných nápisů na
rituální bronzové nádoby
•nejstarší dochované texty – zejména příslušné části Knihy písní (Š’ ťing 诗经 Shī jīng) a Knihy
dokumentů (Šu-ťing 书经 Shū jīng nebo Šang-šu 尚书 Shàng shū)
•stejně jako u Šangů byl hlavním obětníkem či věštcem král, případně jiný člen královského nebo
jiného elitního rodu
•neexistence specializované kněžské vrstvy
10

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
11
bronzová nádoba pchan 盘 pán (Š’-čchiang-pchan 史墙盘 Shǐ qiáng pán) z doby Čou (konec 10. století př.
n. l.)
http://www.nga.gov/exhibitions/china1999/full/423_081.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•vedle Šang-tiho se v čouských pramenech objevuje vedle výraz Tchien 天 Tiān (Nebesa) – v
nejstarších textech je jejich význam totožný
•idea „Mandátu Nebes“ (tchien-ming 天命 tiānmìng)
•charizmatická síla (te 德 dé)
•kultické praktiky dynastie Čou zřejmě v mnohém navazovaly na dynastii Šang
•proměněné pojetí vztahu vládnoucí dynastie k Šang-timu (nebo Nebesům)
12

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•Michael Puett (nar. 1965)
•uvádí jako příklad rituální aktivity týkající se založení města/usedlosti v šangských pramenech
§Věštění: Král založí usedlost, [protože pokud to udělá], Ti to bude schvalovat.
§Věštění: Král by neměl založit usedlost, [protože pokud to neudělá], Ti to bude schvalovat.
§Věštění z prasklin v kosti dne žen-c’, věštec Čeng: Založíme usedlost, [protože pokud to uděláme],
Ti nebude proti.
13

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•Proti tomu Puett staví krátký úsek z kapitoly „Šao-kao“ 召诰 z Knihy dokumentů, jež obsahuje popis
aktivit a promluv spojených se založením města Luo-jangu (druhého hlavního města) králem
Čcheng-wangem (vládl asi 1042–1006 př. n. l.):
§Král by měl přijít a pokračovat v [díle] Šang-tiho a sám sloužit ve středu země.
•založení města ve „středu země“ je tedy pokračováním a završením aktivit vzešlých z podnětu
Šang-tiho, jejichž legitimita je dána Mandátem Nebes
14

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•Puett k tomu říká:
§„Vskutku se zdá, že celý komplex vztahů mezi předky a potomky, který existoval za pozdních Šangů,
byl obrácen vzhůru nohama. Místo toho, aby králové ustanovovali předky [v jejich kultických
pozicích], jsou žijící králové v nápisech na bronzech z období Západních Čou často prezentováni
tak, jakoby pouze následovali vzory a modely předků [a Šang-tiho]. [...] Nebesa (nebo Šang-ti) jsou
působícím činitelem, zatímco Čouové pouze sledují jejich božský plán. Každý následující král se
staví do pozice toho, kdo se řídí vzorem svých předchůdců, a každý územní zisk, konsolidace a
domestikace jsou prezentovány jako nic než pokračování v díle předků.“
15

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•kapitola „Šao-kao“:
§Velký strážce (tchaj-pao 太保 tàibǎo) se vydal na cestu dříve než vévoda z Čou (Čou-kung), aby
prozkoumal lokalitu [nového hlavního města]. Do Luo dorazil třetího měsíce, ráno dne wu-šen, třetí
den od chvíle, kdy se měsíc objevil nad Ping-wu. Provedl věštění ze želvích krunýřů, kterým se
dotazoval na [vhodnost] jednotlivých míst. Když obdržel příznivá znamení, začal připravovat plán
města.
•Nápisy na bronzech obsahují v řadě případů poměrně obsáhlá vyprávění, jež typicky popisují kariéru
rodu osoby, která dala danou nádobu odlít
•nicméně nápisy na bronzech byly primárně určeny předkům
16

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
•nápis na bronzové nádobě kuej 簋 guǐ (Tchien-wang kuej 天亡簋 Tiān wáng guǐ):
§Ať veliký a zářný zemřelý král Wen slouží a těší Šang-tiho.
17
bronzová nádoba kuej z doby Čou (kolem 1000 př. n. l.)

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
18
•porážka Šangů a nastolení nové dynastie zahrnovala rituální likvidaci členů šangského rodu a
jejich služebníků ve velkém měřítku
•obětováni byli rovněž výrobci šangských bronzových nádob, což podle Puetta mohlo představovat
symbolické přerušení komunikace s předky Šangů
•Rovněž koncept te (charizmatické síly, ctnosti) se v nejstarších textech objevuje v rituálním
kontextu
•Te znamená
•přízeň, kterou získává obětující od božstva, jemuž obětuje,
•charizma osobnosti, jež je důsledkem přízně božstva

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou
19
•interakce s nadpřirozenými silami představovala komunikační a výkladový rámec, v němž se odvíjelo
uvažování o všech důležitých záležitostech tehdejší společnosti
•v oblasti náboženských představ a praktik této doby lze vysledovat určitou dvojznačnost či napětí
•komunikace s božskými silami je podřízena pevnému systému, především kalendáři a hierarchickým
vazbám mezi lidmi i předky (pozdně šangské věštebné nápisy, důraz na rituálně bezchybné jednání
vládce za raných Čouů)
•kosmos, zahrnující svět lidí i bohů, je chápán jako apriori harmonický, přičemž tuto harmonii
mohou narušit pouze lidské nedostatky

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou, Jara a podzimy
20
•v období Západní Čou (1045–771 př. n. l.) a v období Jar a podzimů (770–453 př. n. l.) došlo ke
dvěma významným reformám kultu předků:
•kolem roku 850 př. n. l.
•kolem roku 600 př. n. l.
•v nápisech na bronzech předkové ustupují do pozadí, v řadě z nich nejsou vůbec zmíněni
•v dřívější době byli předkové výhradními adresáty obětí a cílem obětí bylo zajistit si kooperaci a
asistenci předků
•v druhé polovině období Jar a podzimů nápisy na bronzech implikují, že rituál, při němž byla daná
nádoba použita, sloužil k „potěše“ žijících lidí (krále, dalších nadřízených, žijících příbuzných a
dalších spřízněných osob)

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Čou, Jara a podzimy
21
•změnu v představách o posmrtném životě indikuje proměna sad bronzových nádob v pohřebních výbavách
•regulérní sady bronzových obětních nádob a zvonů byly nahrazeny levnějšími imitacemi (ming-čchi 明器
míngqì, 冥器 míngqì, 盟器 méngqì) – obvykle překládáno jako „pohřební předměty“
http://beijingww.qianlong.com/mmsource/images/2007/10/10/wwgwdy20071010019.jpg
napodobenina bronzové obětní nádoby kuej 簋 guǐ z konce doby Západní Čou

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky náboženských představ
Válčící státy, dynastie Chan, Šest dynastií
22
•zřetelné doklady o tom, že „zemřelí předkové se proměnili z nadpřirozených pomocníků sídlících v
Nebi v potenciálně zhoubné bytosti“
•duch předka (kuej 鬼 guǐ)
•světy mrtvých a živých byly odděleny a neprostupnost hranice mezi nimi byla zajišťována kultickými
praktikami
•výbavy hrobů od konce období Jar a podzimů naznačují, že již zde existovala představa (dobře
doložená za Chanů a později) o souvislosti státního aparátu a světa božských sil na základě téhož
byrokratického modelu, jež implikovala řád v božském světě

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Kapitoly z dějin čínského starověku
(do začátku 3. století n. l.)
vPočátky intelektuálních dějin („sto škol“) a vědy.
vAstronomická pozorování.
PhDr. Vladimír Liščák, CSc.
Orientální ústav AV ČR,
v. v. i., PRAHA
vliscak@orient.cas.cz

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
•„sto škol“ myšlení – paj-ťia čeng-ming 百家争鸣 bǎijiā zhēngmíng (soupeření sta škol)
•filosofové byli buď vládní úředníci, nebo učenci cestující od jednoho státu ke druhému a
nabízející plány na sociální reformu
vkonfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
vlegalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
vtaoismus (tao-ťia 道家 dàojiā, „škola Cesty“)
vmoismus (též mohismus, mo-ťia 墨家 mòjiā, „Mo-c’ova škola“)
vškola přírodní filosofie (jin-jang-ťia 阴阳家 yīnyángjiā, „škola jin-jangu“)
vškola jmen či logiky (ming-ťia 名家 míngjiā)
•v pramenech se objevují i další školy
24

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
•vévoda Kchang-kung 齐康公 Qí Kāng Gōng (zemř. 379, vládl 404–386 př. n. l.)
•hlavní město Lin-c’ 临淄 Línzī
•Akademie Ťi-sia (稷下学宫 Jìxià Xuégōng) – studovali zde taoisté, konfuciánci, legisté a představitelé
a stoupenci dalších filosofických, etických a státoprávních učení a směrů
•S’-ma Čchien uvádí, že tito učenci „… nezasahovali do státních záležitostí a zabývali se jen
posuzováním různých teorií. Učencům z akademie Ťi-sia se proto ve státě Čchi dařilo a byly jich
stovky a tisíce“.
25

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
26
http://www.twwiki.com/uploads/wiki/e9/c1/699284_4.jpg
http://www.itravelqq.com/uploadfile/2009/0521/20090521094131182.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
•Kniha obřadů staršího Taje (Ta Taj li-ťi 大戴礼记 Dà Dài lǐjì) z 1. století př. n. l.:
•„Když vládla Veliká spravedlnost, byla země společná. Tehdy byli vybíráni moudří a schopní,
spoléhalo se na důvěru a zachovával se mír a svornost. Lidé se proto chovali jako k blízkým nejen
ke svým příbuzným a považovali za své děti nejen své vlastní děti. Starci měli na sklonku života
oporu, dospělí našli uplatnění, mladí vyrůstali, ovdovělí, osiřelí, osamělí a nemocní měli obživu.
Muži dostávali svůj podíl a ženy nalézaly útočiště. Lidé byli spíše ochotni zanechat bohatství na
zemi, než aby si je začali ukrývat. Spíše by se vůbec nenamáhali, než aby užívali svých sil jen pro
svůj vlastní prospěch. Proto nevznikaly žádné špatné úmysly, nebylo krádeží ani loupeží, dveře se
nezavíraly. (…)
•Nyní, když Veliká spravedlnost mizí, lidé se dívají na svět z hlediska zájmů své rodiny, jako k
blízkým se chovají jen ke svým příbuzným, za své děti považují jen vlastní děti. Bohatství a síly
používají jen pro sebe samy.
27

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
taoismus (tao-ťia 道家 dàojiā, „škola Cesty“)
•Ze všech škol to byli taoisté, kteří nejvíce věřili v existenci zlatého věku před dávnými lety i v
možnost jeho znovunastolení
•Mistr Lao („Starý Mistr“, Lao-c’ 老子 Lǎozi, žil údajně v 6. století př. n. l.)
•Mistr Čuang (Čuang-c’ 庄子 Zhuāngzi, asi 369–286 př. n. l.)
•nezasahování (wu-wej 无为 wúwéi)
•„Pokud je v zemi mnoho neužitečných věcí, lid chudne. Jestliže má lid mnoho ostrých zbraní,
vzrůstá v zemi nepokoj. Je-li mezi lidem mnoho dovedných mistrů, množí se drahocenné předměty. Když
se rozšiřují zákony a příkazy, roste počet zlodějů a lupičů.
•Moudrý člověk proto praví:
•Nebudu-li zasahovat, lid se bude sám měnit. Budu-li klidný, lid sám se bude spravovat. Budu-li
nečinný, lid sám zbohatne. Jsem-li prost vášní, lid se stane ctnostným.“
28

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
taoismus (tao-ťia 道家 dàojiā, „škola Cesty“)
29
http://www.linghang001.net/cul/d/file/shehuiwenhua/renwenzhi/2014-05-04/4ec473b133771661a85b5d6afd7
c7a66.jpg
jedno z mnoha vyobrazení legendárního setkání Lao-c’a a Konfucia
Čuang-c’

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
taoismus (tao-ťia 道家 dàojiā, „škola Cesty“)
•podle taoistů má člověk odvrhnout falešné hodnoty a vymoženosti civilizace, řídit se přirozeností
prvních lidí a zákonů, které jsou vlastní samé přírodě
•nemá jednat, nýbrž hloubat a poznávat prazáklad všeho (tao) a stále se vnitřně zdokonalovat
•taoismus byl jako státní ideologie, popřípadě jako koncept uspořádání společnosti, pochopitelně
nepřijatelný
•nakonec se z taoismu stalo náboženství plné mysterií, jehož hlavním cílem bylo hledání prostředků
dlouhověkosti a nesmrtelnosti.
30

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
moismus (též mohismus, mo-ťia 墨家 mòjiā, „Mo-c’ova škola“)
•nejblíže taoismu stál moismus
•Mistr Mo (Mo-c’ 墨子 Mò zi, asi 470–390 př. n. l.) ostře kritizoval soudobou společnost jako
nepřirozenou
•moisté nechtěli jako taoisté odvrhnout hodnoty civilizace a státu
•ideje o jednotě myšlení i o odměnách převzali legisté, zatímco myšlenky o všeobecné rovnosti se
staly populární v širokých vrstvách a podnítily tvůrce různých pozdějších etických učení
•jako ucelená státoprávní teorie a praxe se však moismus nikdy neprosadil.
31

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
moismus (též mohismus, mo-ťia 墨家 mòjiā, „Mo-c’ova škola“)
32
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Mozi_drawing.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Mozi.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
konfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
•ze všech učení o uspořádání společenských vztahů, utváření a fungování rodiny a státu získalo v
tradiční Číně největší vliv konfuciánství
•Konfucius, Mistr Kchung (Kchung-fu-c’ 孔夫子 Kǒng Fūzǐ, 551–479 př. n. l.)
•panovník byl otcem všeho lidstva a představitelé státní správy na určitém stupni hierarchie byli
mnohdy označováni jako „rodiče lidu“
•„Vládce je srdcem lidu, lid je tělem vládce. Miluje-li srdce tělo, musí mu dát klid. Miluje-li
vládce lid, musí jej následovat. Proto vládce i lid ctí synovskou a bratrskou láskou. Miluje
zároveň společenská pravidla a spravedlnost. Klade důraz na lidskost (žen 仁 rén) a čistotu, zároveň
však pohrdá bohatstvím a ziskem. Považuje-li se to všechno za osobní povinnost nahoře, pak bude
početný lid dole se tím řídit a bude se šířit dobro.“
33

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
konfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
•„Šlechetný muž (ťün-c’ 君子 jūnzǐ) činí základem své činnosti spravedlnost a uvádí ji do souladu s
principy správného chování (li 礼 lǐ). (…) Nemůže se dívat na to, co odporuje principům, nemůže
slyšet to, co odporuje zásadám, nemůže říkat to, co odporuje principům.“
•ušlechtilý, vzdělaný, dokonalý, pravý člověk (ťün-c’ nebo ťün-žen 君人 jūnrén) stál v protikladu
vůči malému, nízkému, nevzdělanému člověku (siao-žen 小人 xiǎorén), dále lidskost (žen) a morálně
etické zásady (li)
•Hovory (Lun-jü 论语 Lúnyǔ)
34

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
konfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
35
http://www.honzaplsek.cz/knihovna/images/setk.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c8/LifeAndWorksOfConfucius1687.jpg
Legendární setkání Konfucia a Lao-c’a (vyobrazení na chanské hrobce)
Confucius Sinarum philosophus, sive Scientia Sinensis latine exposita: studio et opera Prosperi
Intorcetta, Christiani Herdtrich, Francisci Rougemont, Philippi Couplet, Patrum Societatis Jesu.
Parisiis, Apud Danielem Horthemels, viâ Jacobæâ, sub Mæcenate, M. DC. LXXXVII. (1687)

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
konfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
•vládcem státu podle Konfucia mohl být tedy jedině šlechetný, dokonalý člověk
•vyznačoval se moudrostí a rád se učil, vynikal skromností a neostýchal se ptát podřízených na to,
co sám neznal
•přísně dodržoval celou propracovanou soustavu morálně etických norem (úcta k rodičům a k tradici,
respekt a pokora vůči starším, upřímnost, čestnost, usilování o sebezdokonalování) a sloužil tak
lidu Podnebesí jako vzor správného jednání a chování
•„Ten, kdo nepochopil příkazy Nebes, nemůže se stát ušlechtilým člověkem.“
36

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
konfuciánství (žu-ťia 儒家 rújiā, „škola učenců“)
•pět základních etických vztahů:
•vladař – poddaný,
•otec – syn,
•muž – žena,
•starší – mladší
•vztah mezi přáteli
•konfuciánské učení, kanonizované za dynastie Chan (206 př. n. l. až 220 n. l.), zůstalo s určitými
obměnami určující ideologií čínské společnosti až do konce 19. století
•některé ze zásad konfucianismu přetrvávají v Číně, Koreji a v dalších zemích Dálného východu
dodnes
37

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•Šang Jang 商鞅 Shāng Yāng (známý též jako Kung-sun Jang 公孙鞅  Gōngsūn Yāng nebo Wej Jang 卫鞅 Wèi Yāng,
390–338 př. n. l.)
•Kniha vévody z Šangu (Šang-ťün šu 商君书 Shāng jūn shū):
•„Lidumil může být lidumilný k jiným lidem, ale nemůže lidi přimět k lidumilnosti. Spravedlivý
vládce může milovat jiné lidi, ale nemůže lidi přimět, aby se milovali navzájem. Z toho je zřejmé,
že sama lidumilnost nebo spravedlnost ještě nestačí, aby bylo dosaženo dobrého řízení Podnebesí.“
38
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/Shangyang.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•legisté (fa-ťia) učinili východiskem a základem svého učení přesně definovaný zákon (fa)
•Šen Tao 慎到 Shèn Dào (též Mistr Šen,  慎子 Shènzi, asi 395–315 př. n. l.)
•„Právo nepřichází dolů z nebe, stejně jako nevychází ani ze země, nýbrž vzniká mezi lidmi a musí
být ve shodě s jejich smýšlením.
•Právo vyrovnává stejnoměrně všechen pohyb v říši. Je nejspravedlivějším, jednou provždy
ustanoveným řádem. Když máme k dispozici váhu, nemůže být nikdo ošizen vydáváním lehkého za těžké.
Pokud jsou délkové míry, nemůže být nikdo ošálen při určení velikosti. A existují-li zákony a
ustanovení, nemůže být nikdo podveden neoprávněnými manipulacemi.
•I špatné zákony jsou lepší než žádné zákony …“
•
39

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•Šang Jang povýšil zákon na princip nejvyšší síly, která měla působit nezávisle na vůli lidí i
Nebes
•zákonu se měli bezvýhradně podřizovat všichni obyvatelé Podnebesí, od prostých lidí až po
panovníka:
•„Vládce se svými dobrými skutky obvykle neliší od ostatních lidí, neliší se od nich ani rozumem,
nepřevyšuje je ani statečností, ani silou. Ale i když mezi lidmi jsou svrchovaně moudří, neodváží
se proti panovníkovi intrikovat. I když jsou stateční a silní, neodváží se vládce zabít. I když
lidé mohou nahromadit milionová bohatství z hojných odměn, neodváží se rvát se o ně. I když se
budou uplatňovat tresty, lidé se neodváží na ně žehrat.
•A to vše proto, že existuje zákon.“
40

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•dodržování a uplatňování vyhlášených zákonů ve společnosti měli zajišťovat úředníci nového typu
•do svých funkcí byli jmenováni na základě svých zásluh a schopností, nikoli podle stavovské
příslušnosti
•byli zainteresováni na prosazování státní politiky a upevňování centralistické moci
•to např. omezovalo vytváření silných úřednických klanů, které by se mohly vymknout kontrole
panovníka
•legismus se ve 4. století př. n. l. začal uplatňovat v některých čínských státech a vedl tam k
vytváření silných despotických monarchií
41

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•diskuse mezi teoretiky legismu a konfucianismu
•Mistr Sün (Sün-c’ 荀子 Xúnzǐ, asi 298–238 př. n. l.) vytvořil jakousi syntézu obou směrů
•přijal legistickou koncepci zákona, systém odměn a trestů i stejné možnosti pro všechny při vstupu
do státních služeb
•zároveň však omezoval krutost při uplatňování zákona o trestech konfuciánskými humánními normami a
zajištěním ochrany úředníků a konfuciánských učenců
42

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•Mistr Chan Fej (Chan Fej-c’ 韩非子 Hán Fēizǐ, 288–233 př. n. l.)
•uceleně vyložil legistickou státovědu
•postihl i její hlavní slabinu – úřednictvo
•soustředil na problém zvládnutí a kontroly úřednictva
•podobně jako později florentský politik Niccolò Machiavelli (1469–1527), vypracoval zásady umění
vládnout
•„osvícený panovník štědře odměňuje a nemilosrdně trestá“
43
http://history.cultural-china.com/chinaWH/images/arbigimages/d97a60d03a72634fb04f089d44c997b0.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
•legismus začal být nejdříve a nejdůsledněji uplatňován ve státech Chan a Čchin (i když ještě
předtím došlo k jakémusi prologu legismu ve státu Čchu)
•v obou státech se o to zasloužili zhruba ve stejnou dobu (od poloviny 4. století př. n. l.) hlavní
ministři: Šen Pu-chaj 申不害 Shēn Bùhài (zemř. 337 př. n. l.) v Chan 韩国 Hán Guó a Šang Jang v Čchin 秦国
Qín Guó
•oba byli nejen dobrými uskutečňovateli legistických zásad výstavby a řízení státu, ale také
vynikajícími teoretiky tohoto učení, i když každý s poněkud jinou orientací
•podle hodnocení legisty a chanského prince Mistra Chan Feje se Šen Pu-chaj nadměrně věnoval
metodám umění vládnout (šu 术 shù), zatímco Šang Jang příliš preferoval zákony (fa 法 fǎ).
44

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Počátky intelektuálních dějin
legalismus (též legismus, fa-ťia 法家 fǎjiā, „škola práva“)
45
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/EN-HAN260BCE.jpg/640px-EN-HAN260BCE.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•28 „domů“ (siou 宿 xiǔ)
•jména hvězd na věštebných kostech v An-jangu
•systém těchto „domů“ byl utvořen pravděpodobně již za šangského krále Wu-tinga 武丁 Wǔdīng (vládl
asi 1250–1192 př. n. l.)
•v Knize dokumentů (Šu-ťing) jsou zaznamenána první data zatmění Slunce pozorovaného v Číně
•podle pověsti první známí astronomové Si a Che (též se uvádějí jako jedna osoba, Si-che)
neinformovali císaře o tomto jevu včas a byli proto popraveni
•jednalo se pravděpodobně o částečné zatmění, protože úplná zatmění Slunce pozorovatelná v severní
Číně jsou velmi vzácná
•tato nejstarší pozorování astronomové vztahují k zatměním Slunce mezi lety 2159 a 1948 př. n. l.
46

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
47
nestejnoměrné rozmístění „domů“
víko truhly s vyobrazením 28 „domů“

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
48
Souhvězdí Severní naběračky (nášš Velký vůz) nesoucí nebeského hodnostáře. Reliéf z chanské hrobky
(147 př. n. l.).

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•nejstarší datované záznamy (v nápisech na zvířecích kostech) o pozorování astronomických jevů v
Číně pocházejí ze 14. století př. n. l. a vztahují se k zatmění Měsíce
•přibližně ze stejné doby pocházejí i záznamy o pozorování nov či supernov
•na nejstarším datovaném nápise z této doby čteme:
•„Sedmého dne, což byl den ťi-s’, navečer, se v okolí hvězdy Ta-chuo náhle objevila nová hvězda.“
•Ta-chuo 大火 Dàhuǒ („Velký oheň“) odpovídá hvězdě α Scorpii čili Antares v souhvězdí Štíra.
49

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•Antares (α Scorpii, zkr. α Sco, (v čínské astronomii 心宿二) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra
a 16. nejjasnější hvězda na obloze.
•Jedná se o červeného veleobra, jehož průměr 700krát převyšuje průměr Slunce.
50
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Scorpius_constellation_map.svg/320px-Scorp
ius_constellation_map.svg.png

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•zatmění Slunce a Měsíce později patřilo k pravidelně pozorovaným jevům
•vědci spočítali, že od roku 750 př. n. l. čínští astronomové zaznamenali na 1600 zatmění Slunce či
Měsíce
•záznamy o slunečních protuberancích (či sluneční koróně?)
•první z nich byl nalezen v nápise na zvířecí kosti a doslova mluví o „třech plamenech a pohlcení
Slunce“
•podle moderních čínských astronomů k tomu došlo buď 5. června 1302 nebo 16. října 1328 př. n. l.
51

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•V Cuo-čuanu se nachází nejstarší přesně datovaný zápis o pozorování meteorického deště:
•„Sedmého roku vlády vévody Čuanga ze státu Lu, v den sin-mao čtvrtého měsíce, v létě, o půlnoci
padaly hvězdy v podobě deště“ (= 23. března 687 př. n. l.)
•Protože je tento záznam přesně datovaný, mohli astronomové vypočítat, že se jednalo o meteorický
roj Lyridy (v současnosti mají maximum až v druhé polovině dubna).
•Nejstarší zmínka o pozorování meteorického deště je však v tzv. Bambusových análech a vztahuje se
buď k roku 2133 nebo 1809 př. n. l., kdy byl zaznamenán v oblasti dnešní provincie Che-nan.
52

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•Edmund Halley (1656–1742)
•nejstarší datovaný záznam uvádí, že sedmého měsíce, na podzim, roku 613 př. n. l. byla spatřena
kometa v souhvězdí Velké medvědice
•tento údaj je považován za nejstarší záznam průchodu Halleyovy komety
•od té doby ji čínské prameny zaznamenaly 31krát
53
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Lspn_comet_halley.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•pozorování komet však zaznamenávaly již nápisy na želvích krunýřích ze 14. století př. n. l.
•Ma-wang-tuej 马王堆 Mǎwángduī nedaleko Čchang-ša 长沙 Chángshā v dnešní provincii Chu-nan (2. století
př. n. l.)
•hedvábný svitek, na němž je vyobrazeno a popsáno 29 typů komet – každý z těchto typů dostal i své
jméno
54
https://solarsystem.nasa.gov/deepimpact/images/CH1_CH2.jpg

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•484 př. n. l. byl v Číně přijat kalendář, jehož tropický rok byl vypočítán na 365 ¼ dne
•byl to nejpřesnější kalendář na světě, který kombinoval lunární a solární rok – na každých 19 let
připadalo 235 lunací (se sedmi vkládanými měsíci)
•délka synodického měsíce byla vypočítána na 29,53085 dne (dnes 29,530588 dne)
•364 př. n. l. Kan Te 甘德 Gān Dé, dvorní astronom a astrolog ze státu Čchi (podle jiných pramenů byl
ze státu Lu nebo Čchu), pozoroval prostým okem jeden z Jupiterových měsíců (snad Ganymed, největší
měsíc v Sluneční soustavě)
55

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
•Kan Te sestavil první katalog hvězd na světě, osmidílnou práci Tchien-wen sing-čan 天文星占 Tiānwén
xīngzhān (Pojednání o astronomii a astrologii)
•obsahoval 75 centrálních a 42 vnějších souhvězdí, podle jiných údajů 510 hvězd v 18 souhvězdích
•Š’ Šen 石申 Shí Shēn: Tchien-wen 天文 Tiānwén (kolem 350 př. n. l.)
•Klasická kniha hvězd Kana a Š’a (Kan Š’ sing-ťing 甘石星经 Gān Shí xīngjīng)
•Š’ Šenův katalog prý zahrnoval 138 souhvězdí, jména 810 hvězd, koordináty 121 hvězd, podle jiných
údajů 28 souhvězdí ekliptiky, 62 centrálních a 30 vnějších souhvězdí
56

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Astronomická pozorování
57
http://big5.hwjyw.com/cr/2010/0325/2513261119.jpg
hvězdná mapa