Řecké mince Vnější znaky lRažba (= mincovní obraz + legenda, tj. zkráceně: mincovní obraz) lTvar lVelikost lMincovní kov lHmotnost l l!!! Jen ražba se na první pohled výrazně měnila!!! l Mincovní obraz lV archaickém období (pol. 7. stol. – 490 př. Kr.) lV klasickém období (490 – 336 př. Kr.) lV helénistickém období (336– 31 př. Kr.) lV císařském období (31 př. Kr. – 3. stol. po Kr.) Mincovní obraz v archaickém období lVývoj od prvotního stadia: ražba bez obrazu na líci i rubu, poté standardní podoba mince s obrazem na obou stranách ražby lObraz nejprve z říše živočišné (rostlinné typy jen vzácně!) lDále: jednoduché nástroje, nádoby, zbraně… i nebeská znamení lNápisy a písmena Nejsou časté ! lUž se objevuje i hlava či postava božstva, zobrazeného v lidské podobě lBytosti - kombinace lidského a zvířecího lNejsou doloženy architektonické typy – pouze motiv labyrintu statér z elektronu z Lýdie, 6. století př. Kr. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/BMC_06.jpg Thurie, měď 5192659929_3ea5a6b155_n Apollón, statér, 6. stol. př. Kr. Mincovní obraz v klasickém období lzákladním mincovním typem hlava a celá postava božstva v lidské podobě lPřetrvávají obrazy z živočišné říše lZvířecí motiv přesunut na rub mince lRostliny a jednoduché předměty méně oblíbené lObjevují se nebeská znamení (spíše v orientální kulturní oblasti: od Lýkie po Foinikii) lObrazy lodí… kromě přídě i celá loď lNápisy, písmena i architektonické typy jsou stále vzácností! Didrachma, stříbro 461 – 430 př. Kr. Mincovní obraz v helénistickém období/1 lPodoba božstva v celé postavě dominuje nad prvky z živočišné říše lČastěji architektonické typy!!... Nevztahují se však k historické události – kommemorativní ražby nejsou v řeckém mincovnictví obvyklé (ojediněle ..díky římskému vlivu) Mincovní obraz v helénistickém období/2 lPostupné uplatňování portrétu panovníka příslušné monarchie (místo obrazu božstva) lTechnické i umělecké předpoklady pro ztvárnění individuálních rysů vytvořeny již v klasickém období lNejtypičtější perská mince raného období = dareikos, nese od 6. stol. př. Kr. obraz panovníka lVznik vlastního portrétu na minci se klade do doby těsně po smrti Alexandra Vel. lNejprve se na minci objevuje jméno panovníka, Alexandr doplnil titul basileus=král lLíc (za Filipa a Alexandra) ještě hlavy božstev (Apollo, Athéna, Héraklés) ale již s individuálními rysy vládce Mincovní obraz v helénistickém období/3 lPo Alexandrově smrti: na mincích jeho idealizovaný portrét s božskými atributy lR. 306 př. Kr. (diadochové přijímají královské tituly): na minci poprvé zobrazen žijící vládce ještě s božskými atributy/ Ptolemaios s Diovou aegidou(=štít), Seleukos I. s býčím rohem lI portréty manželek vládců Alexander Veliký, statér $%28KGrHqF,%21iUE+OV6+tH7BP5FYwL%29rQ%7E%7E60_35 Metapontum, hlava Démeter, klas Syrakúsy hlava Artemis, okřídlený blesk Mincovní obraz v císařském období lRub: lkopie soch místních božstev – v Lakedaimonu, Sinope, Alexandrii Troas, Iliu, Myrině lVyobrazení měst a jejich staveb lDomácí předřecké kulty Teorie Macdonaldova l4 hl. principy (při volbě mincovního obrazu) – hlediska: ldekorativní lkommemorativní lreligiosní l(imitativní) /svým významem není rovnocenné s ostatními l lSmysl mincovního obrazu spatřoval v tom, že šlo o znak určitého města nebo státu lHeraldičnost mincovního typu nevykládal funkčně, ve vztahu k peněžní úloze mince, kterou měl znak zajišťovat lMcdonaldovi unikla funkce mincovního obrazu a ztratil se mu vývoj mincovního typu v antice lTeorii nelze pokládat za funkcionální ani dynamickou!! Regling a zdroje podnětů pro výběr antických mincovních obrazů lVzájemně ovlivňující se principy: lheraldický lreligiosní lkommemorativní llokálně-patriotický l lMincovní typ měl stejnou fci jako obraz na pečetidle lFunkci mincovního typu spojil s peněžní fci mince lPeněžní funkce je základní vlastností mince! l Hmotnost/1 lOvlivněna systémem hmotností z 2.-3. tisíciletí př. Kr. vytvořeným v Mezopotámii – obchodními styky rozšířen po Předním východě a po Řecku lV Mezopotámii se směnovalo za odvážené stříbro Hmotnost/2 lTalent – pův. označení pro misku vah, pak největší hmotnostní jednotka lV Řecku: talent=60min, Sicílie: talent se dělí na 240(později 120) liter; attický talent=26,196kg lMina = 1/60 talentu, mina=60 šekelů, 100 drachem, 50 statérů lDrachma – hmotnostní a početní jednotkou na Peloponnésu; drachma=6obolů; lStatér – pův. označoval identické závaží kladené na obě misky vah, nebyl vázán ani na určitou hmotnost ani na kov lV řeckých minc.systémech takto označován dvojnásobek jednotky lU zlatých mincí (hmotnost dvojité drachmy), váha 8,1-8,6 g lU stříbrných mincí se jako statér označovala dvoudrachma (řec. didrachmon) Velikost/1 lNejvětší starověké mince – černomořské oběživo z Olbie (průměr: cca 68 mm) či aes grave ze střed. Itálie lPoměrně malé ražby z drahých kovů lZlaté statéry cca 20 mm lStříbrné tetradrachmy cca 25-30 mm lVelikost stejných nominálů z téhož kovu často kolísala – závislá na technice ražby a na tloušťce střížku Velikost/2 lStarověké mince menší se silnějšími střížky oproti mincím středověkým lNízké nominály s méněhodnotného kovu většinou větší než rozměry vysokých nominálů z drahých kovů Tvar lV archaickém období: nepravidelný; později v Athénách a v Korintu dvoustranné mince poměrně pravidelných tvarů lV klasickém období: nepravidelnost jen ojedinělá (perské dareiky, kyzické statéry); pravidelné okrouhlé – pro peněžní styk nejvhodnější, vysoký reliéf, nemožnost sloupkování, povrch se snadno otíral lV helénismu: vzhled mince podřizován jejich peněžní fci: líc lehce vypouklý, rub lehce prohnutý – usnadněné sloupkování lCísařství: pravidelný okrouhlý na obou stranách plochý střížek odpovídal technickým požadavkům peněžního oběhu Hmotnostní standardy lZ nich odvozeny základní peněžní jednotky lRozmanité, lze je ale geograficky zařadit Hmotnostní standardy lMilétský (lýdský) standard lPerský standard lFokajský standard lChijský (rhodský) standard lLýcký standard lAiginský standard lEubojský standard lFoinický standard lAttický standard lKorintský standard lKorkyrský standard Milétský (lýdský) standard lV jižní Iónii (Milétos, Efesos, Chios), v Lýdii lÉlektronové emise/ statér=14, 1 g lLýdský král Kroisos (6. stol. př Kr.) razil zlaté statéry (8,05g) a stříbrné mince (5,4g) /1statér=20 stříbrných ražeb/ Perský standard lOdvozen od lýdského Kroisova systému lPro zlaté mince užíváno v Lýdii, Persii, Lampsaku lPro stříbrné mince užíváno v západní Malé Asii, v Lýdii, Persii, jižní Anatolii (zvl. Tarsos) lZlatý dareikos (8,35g) = 20 šekelů/řec. Sigloi (5,35g) Aiginský standard lNázev dle významného obchodního střediska ostrova Aiginy a odtud se šíří dál: v Sikyonu, Elidě, v Boiótii, Thessalii, Fókidě lAiginský statér/didrachma/ (12,2g) l Attická soustava nominálů lV Attice se postupně vytvořila nejsložitější soustava lProměnlivá lNěkteré nominály raženy jen krátce či dokonce jen jednorázově lHmotnostní základ a způsob dělení se DODRŽOVAL lCharakter pamětní mince – dekadrachmy (raženy při příležitosti vítězství nad Peršany u Maratonu) Attická soustava nominálů lDekadrachma 10 drachem lTetradrachma 4 drachmy lDidrachma 2 drachmy lDrachma 1 drachma lPentobol 5/6drachmy = 5 obolů lTetrobol 2/3 drachmy = 4 oboly lTriobol – hemidrachma ½ drachmy = 3 oboly lDiobol 1/3 drachmy = 2 oboly lTrihemiobol ¼ drachmy = 1,5 obolu lObol 1/6 drachmy = 1 obol lTritémorion 1/8 drachmy =3/4 obolu lHemiobol 1/12 drachmy = 0,5 obolu lTrihémitartémorion 1/16 drachmy =3/8 obolu lTetartémorion 1/24 drachmy = ¼ obolu lHémitetartémorion 1/48 drachmy =1/8 obolu l Attická soustava nominálů lNejběžnějším nominálem: tetradrachma lDidrachmy se razily jen v raných emisích lVětší nominály určeny pro směnu mezi jednotlivými obcemi a pro dálkový obchod lMalé peněžní hodnoty – v Athénách až do 5. stol př. Kr. ve stříbře, ve 4. stol. př. Kr. na jejich místo drobné mince z bronzu Sicílie lBronzový standard během 5. stol. př. Kr. postupně redukován lZákladní jednotkou hmotnosti i nominálové soustavy: 1 litra l1 litra se dělila na poloviny (hémilitron), třetiny (trias), čtvrtiny (tetras), šestiny (hexas) a dvanáctiny (unce) lNejrozšířenější bronzová litra (ekvivalent ke stříbrné) lStříbrná litra =1/10 korintského statéru, 1/5 attické drachmy J Itálie - kampánský standard lStatér = 7,5g lV Kumách, Neapoli, Velii Achajský či italicko-achajský standard lStatér = 8g lV jihoitalských kolonií, založených z Achaie na Peloponnésu lV Kaulonii, Krotonu, Poseidonii, Sybaridě, Terině, Thurioi l