Seminární práce 2019 1. produkční a distribuční údaje HASTRMAN (2018) Ondřej Havelka Nakrátko Pôvodný názov: Na krátko. Anglický názov: Short Cut. Natáčanie a Lokácie: 15.1. – 17.3.2017 (31 natáčacích dní), Česká republika, Děčín (Česká republika), Ústí nad Labem (Česká republika), Mírová ulice (Ústí nad Labem), základná škola Mírová (Ústí nad Labem), Neratovice (Česká republika), Kralupy nad Vltavou (Česká republika), Mělník (Česká republika), Brandýs nad Labem (Česká republika), Brázdimská ulice (Brandýs nad Labem), nemocnica (Brandýs nad Labem). Copyright: 2018. Rok výroby: 2017, 2018. Premiéra: 24.05.2018. Prístupnosť: nevhodné pro deti do 12 rokov. Výrobca: Cineart TV Prague, Česká televize (koprodukcia), Filmové centrum (Česká televize), Up & Up production (koprodukcia). S podporou: Státní fond kinematografie ČR. Partner: MICHAEL SAMUELSON LIGHTING PRAGUE s. r. o., PFX, STUDIO BEEP s.r.o., Panavision Praha. Nositelia copyrightu: CINEART TV Prague s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE, Up & Up production. Rozpočet: 19 mil. Distribúcia: CinemArt a.s.. Formát nosiča: 2D DCP, zvuk 5.1, Blu-ray, DVD, MP4. Formát obrazu: 1:1,85. Farba: colour. Jazyková verzia: česká. Návštevnosť v ČR: 1 164 divákov. King Skate Produkcia: Negativ, Česká televize, Magiclab - Zdeněk Hala (ČT), Magda Gärtnerová (ČT). Vedúcí výroby: Kateřina Černá. Podpora: Státní fond kinematografie ČR. Rozpočet: 3,974 mil. Natáčanie a lokácie: 5. 6. 2017 – 17. 1. 2018, Praha, Strahov (Praha), Karlovy Vary, Prachatice, Březina u Poličky, Hrádek nad Nisou. Distribúcia: Aerofilms. Formát: 83 min. Premiéra: 20.09.2018. Návštevnosť: 7 257 (do 2018).[1] Svědkové Putinovi Produkce: Studio Vertov. Producent: Natalia Manská – Lotyšsko. Koproducent: Gabriela Bussman: GOLDEN EGG Production – Švýcarsko. Filip Remunda: HYPERMARKET FILM – Česká republika. Česká televize: TPS Petra Kubici. ZDF/ARTE. SRG SSR. Current Time TV. Latvijas Televizija. Distribuce: Aerofilms. Formát: 16:9, DCP, MP4, 102 min, české a anglické titulky. Žánr: dokument. Celosvětová premiéra: 30. června 2018 MFFKV. Distribuční premiéra: 8. listopadu 2018. Distribuční rozpočet: 327 600 Kč. Výše podpory z FK: 150 000 Kč. Podpořily: Státní fond české kinematografie, Cultural Capital Foundation of Latvia, Swiss Regional Funds. Návštěvnost: 2886 diváků^^[2] Prezident Blaník (2018) Hrají: Marek Daniel, Halka Jeřábek Třeštíková, Michal Dalecký, Jan Potměšil, Helena Třeštíková, Ivo Mathé, Jan Hřebejk, Roman Vaněk, Olga Sommerová, Lukáš Hogen, Tomáš Sokol, Tomáš Klus, Jiří Kučerovský, Ladislav Špaček, Aleš Háma, Miroslav Kalousek, Jaroslav Hutka, Tomáš Sedláček, Jiří Drahoš, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek, Pavel Fischer, Petr Hannig, Ivan Bartoš, Jakub Železný, Eva Drahošová, Lucie Topolánková, Andrea Procházková, Vladimír Škultéty, Emma Hanzlíková, Pavel Borovička, Evelína Štěpanovská, Tomáš Hodan, Robert Geisler, Marcela Holubcová, Anna Čtvrtníčková, Ema Střítežská, Eliška Kuchynková, Anna Kopecká, Karel Papík, Jaroslav Mohyla, Robert Václavík, Bangstai Li, Shendi Huang, Hai Ngo Trung, Filip Sedlák, Karel Janeček, Petr Fiala, Martin Kupka, Andrej Babiš, Miloš Zeman, Ivana Zemanová, Václav Klaus. Úsměvy smutných mužů Natáčení a lokace: Filmový uzel datum Zlín 2. 9. 2017, dále 2017/2018[3] Česká republika, Petrohrad u Rakovníka, psychiatrická léčebna (Petrohrad u Rakovníka), Praha (Česká republika), Zlín, Kudlov, Malenovice u Zlína, Kytlice-Falknov, Církvice, Brná, Ústí nad Labem, Ratiboř, Jablůnka (Česká republika), Otrokovice (Česká republika), Doksy (Česká republika), Slušovice, Halenkovice, Děčín, Pastuchovice, Lužec, Nová Role, Spolková republika Německo, Saské Švýcarsko, Königstein), Bad Schandau. Okupace 1968 Režie: Evdokia Moskvina, Linda Dombrovszky, Magdalena Szymkow, Marie Elisa Scheidt, Stefan Komandarev Námět: Peter Kerekes Dramaturgie: Lucie Králová, Peter Kerekes, Ondrej Staninský (RTVS), Alice Růžičková (ČT) Festivaly a ceny: (IDFA Forum 2017), 52. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech 2017 (DocTalents^1), 53. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2018 promítání v pop-up klubu Aeroport, goEast 2018 2. bibliografie a abstrakty / chronologické řazení Recenze: Prezident Blaník. Všichni jsme věděli, že je Tonda Blaník citlivka. Autor: Marcel Kabát, Lidovky.cz, 1.2.2018, https://www.lidovky.cz/kultura/recenze-prezident-blanik-vsichni-jsme-vedeli-ze-je-tonda-blanik-citl ivka.A180131_220340_ln_kultura_jto Kabát, Marcel: Prezident Blaník. Všichni jsme věděli, že je Tonda Blaník citlivka. Lidovky.cz, 1. 2. 2018, https://www.lidovky.cz/kultura/recenze-prezident-blanik-vsichni-jsme-vedeli-ze-je-tonda-blanik-citl ivka.A180131_220340_ln_kultura_jto [cit. 3. 5. 2019]. Recenze: Prezident Blaník prošel televizí: Miloši, dík za velkého Tondu, i když je nedokonalý. Autor: Tereza Spáčilová, časopis Reflex, 9.4.2018, https://www.reflex.cz/clanek/video/86291/prezident-blanik-prosel-televizi-milosi-dik-za-velkeho-ton du-i-kdyz-je-nedokonaly.html ČT24. Kancelář peklo. Marek Najbrt posílá úřady k čertu [online]. 4.8.2017 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2201236-kancelar-peklo-marek-najbrt-posila-urady-k-certu?_ga= 2.124704394.1036022090.1556269019-1752916242.1556181626 Jedná se o jeden z prvních článků napsaných k filmu Čertí brko, ve kterém se dozvídáme, že pohádka teprve vznikne a kdy přibližně půjde do kin, televize a také něco málo o postavách. ČTK: Jude: Důležitější je národ ukázat ve chvílích, kdy byl viníkem. tyden.cz, 17, č. 184, 3. 7. 2018 ROZHOVOR: ,,Bojíme se toho, co jsme si v hlavě sami vytvořili“- Internetový portál DOK REVUE (26.10.2018, autorka: Tereza Šplíchalová), tematická příloha: Speciál Jednoho světa 2019 Rozhovor vznikl, protože dokument Kibera: příběh slumu měl na podzim roku 2018 premiéru na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě… Zdroj: http://www.dokrevue.cz/tp-clanky/bojime-se-toho-co-jsme-si-v-hlave-sami-vytvorili Bláhová, Jindřiška. Dobře to střihnout: snímek podle oceňované knihy Petry Soukupové křísí opomíjený žánr dětského filmu. Respekt, ISSN 0862-6545, 04.06.2018, roč. 29, č. 23, s. 52-53. Rubrika: Kultura / film. Bláhová, Jindřiška. Dobře to střihnout: snímek podle oceňované knihy Petry Soukupové křísí opomíjený žánr dětského filmu. Respekt, 29, č. 23, 4. 6.2018, s. 52-53. ŠVANKMAJERŮV HMYZ JE ZKLAMÁNÍ, PÍŠÍ ZAHRANIČNÍ KRITICI [online]. 4.2.2018. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=4277 Článok zhrnie 3 recenzie zahraničných kritikov. Weissberg označuje film ako mierne sklamanie, no vraví, že český film v jeho očiach určite neklesá, ale Švankmajer týmto filmom ničí knižnú predlohu bratov Čapkových. Mintzera zaujali viac scény z natáčania ako samotný naratív, vraví, že film je v konečnom dôsledku veľmi nepriehľadný a chaotický. Oggiano chápe Hmyz ako politickú satiru a oceňuje kostýmy, masky, didaktický tón filmu. Jitka Lanšperková: Obraz výroby Mimořádné zprávy. 25. 06. 2018. http://www.dokrevue.cz/clanky/obraz-vyroby-mimoradne-zpravy Ešte pred svetovou premiérou je v situačnej recenzii skrz diskusiu režiséra Robina Kvapila, redaktorky Jany Klímové a sociologičky Johany Kotišovej ukázaný ich pohľad na tému a pozadie filmu. Poukazujú na možnosti neautenticity v štáboch, ktoré sú dokumentované alebo na to akú úlohu môžu aj nevedome zohrávať média v kampani prezidenta Zemana. Významné postrehy sa objavia aj s ohľadom ku praktikám médií snažiacich sa informovať z vlastných zdrojov v čo najkratšom čase. Výčitky k samotnému filmu zahŕňajú nedokonalosť zachytenia prostredia v spravodajstve, ktoré by bolo presnejšie pri dlhodobejšom sledovaní. „Přesto je práce médií i těch veřejnoprávních tak strašně důležité téma, že bych si přál nějakou důslednější a komplexnější zprávu. Koncept jednoho dne, byť stylově správně provedený a vyargumentovaný, nedává příležitost k analýze celého prostoru, vztahu mezi prezidentem a veřejnoprávními médii.“ ČTK: Vzniká stále více dokumentů, dostat je do kin k divákům je těžší, www.tyden.cz, 22.7.2017 https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/vznika-stale-vice-dokumentu-dostat-je-do-kin-k-divakum-je -tezsi_439221.html Marek Hovorka, ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, představuje aktivitu Docu Talents, která se stará o to, aby se pozoruhodné dokumentární filmy dostaly na největší filmové přehlídky a distributorům. Článek informuje, že do údajně prestižního výběru se dostal dokument producenta Petra Kerekese Okupace 1968. “Našel pět režisérů a režisérek ze zemí, jejichž armády přijely v roce 1968 do Československa. Ten film je právě o okupaci očima okupantů, čímž je jeho pohled unikátní,” uvedl Hovorka. Fuka, František. Recenze: Na krátko - výjimečně dobrý český film podle Petry Soukupové. Kinobox.cz, 22.5.2018. https://www.kinobox.cz/clanek/14294-recenze-na-kratko [cit. 16. 4. 2019] Autor recenzie hodnotí film relatívne veľmi dobre a to v porovnaní s ostatnou českou tvorbou: „pretože [film] vznikol v Česku, som nútený napísať, že je to výnimočne dobrý český depresívny film o súčasných ľuďoch, ktorí na tom nie sú najlepšie“. Konkrétne potom oceňuje scenár, kvalitné dialógy, herecké výkony a nenápadnú výtvarnú kompozíciu akoby dokumentárnej kamery. Dôležitá je podľa neho vo filme hlavne atmosféra, ktorá udržiava divákovu pozornosť. O zápletku vo filme z jeho pohľadu príliš nejde. Všetky postavy prežívajú zúfalú situáciu a je jasné, že ich príbeh neskončí žiadnym „happyendom“. Bronštejn, David L.. Film Na krátko: Když pocit bezvýchodnosti prohlubuje i scénář. Kulturio.cz, 22. 5. 2018. https://kulturio.cz/recenze-film-na-kratko/ [cit. 16. 4. 2019] Autor recenzie popisuje Na krátko ako „film o dospievaní a hľadaní seba samého“. V rámci negatívnej recenzie v celkovom hodnotení nakoniec chváli len prácu s kamerou. Zo začiatku podrobne predstavuje a hodnotí situáciu hlavných postáv v príbehu a ich správanie. V postave otca vidí „tak trochu karikatúru ,poriadnych chlapákov‘, ktorými sa to na severočeských sídliskách (a nielen tam) hemží“. Autor kritizuje veľmi pomalý štýl rozprávania, ktorý niektorým divákom môže poskytnúť priestor na vcítenie sa do postáv, ale iných môže aj v spojení s nevýrazným dejom a depresívnymi lokáciami ťaživo nudiť. Výkony hercov sú podľa recenzenta tiež zaťažené pomalým dejom, pričom najlepšie to zvládla Marta Vančurová, ale pozitívne prekvapili aj detský predstavitelia. Bambas, Ondřej: Na Kokořínsku se natáčí Urbanův Hastrman. Režie se ujal Ondřej Havelka z Melody Makers. Irozhlas, 1.8. 2017. https://www.irozhlas.cz/kultura/film/na-kokorinsku-se-nataci-urbanuv-hastrman-rezie-se-ujal-ondrej- havelka-z-melody_1708012103_dbr Text poukazuje na Havelku jako především herce a hudebníka skupiny Melody Makers, který si zkouší práci režiséra, a to poprvé u filmu Hastrman. Následně natáčení se odehrává na Kokořínsku, velmi romantická oblast plná rybníků. Text obsahuje rozhovory s Karem Dobrým, který cituji říká: „Je to velká úleva, bohužel to zas brzy skončí, ale potom bude zase možnost se vykoupat,“ když podíval rozhovor přímo z vody. Dozvídáme se, že práva měla původně jiná skupina, které, ale propadli práva, kvůli nedodržení časového plánu. jv,karlovarskenovinky.cz: Mattoni 1/2Maraton Karlovy Vary bude mít hvězdné účastníky. karlovarskenovinky.cz, 11. 03. 2018 http://www.karlovarskenovinky.cz/zpravy/regiony/mattoni-1/2maraton-karlovy-vary-bude-mit-hvezdne-uc astniky/ Redakce Karlovarských novinek informuje o hvězdně obsazeném šestém ročníku půlmaratonu v Karlových Varech, který v přímém přenosu vysílala Česká televize. „Kromě elitních atletů se karlovarskou kolonádou proženou také hvězdné štafety v rámci projektu ‚Doběhni hvězdu‘. […] Svoji běžeckou štafetu složí v Karlových Varech také štáb nového filmu Úsměvy smutných mužů, chybět by v ní neměli režisér Dan Svátek, autor knižní předlohy Josef Formánek nebo herec David Švehlík. Informoval Magistrát města Karlovy Vary.“ Šíma, Jakub, Smrčina, Michal (2018): Prázdniny ve Filmovém Hradišti II. - ``Já nejsem Petr Kellner.``. Fullmoon, 31.7.2018. http://www.fullmoonzine.cz/clanky/prazdniny-ve-filmovem-hradisti-ii-ja-nejsempetr- kellner (cit. 27.3.2019) Druhý článek z magazínu Fullmoon věnovaný Odbornému dohledu. Zde ale Šíma se Smrčinou mírně odzoomovali od samotného filmu a to rovnou z pozice návštěvníků 44. Letní filmové školy, kde shodou okolností proběhla světová premiéra snímku. Autoři se nebojí vytknout mnohé, rozpory mezi očekáváním a reálným zážitkem při sledování filmu nevyjímaje, stejně tak ovšem některé věci ocenit. Část článku věnovanou filmu korunuje část následující, kdy mi s popisem tamějších hospodských podmínek vyvstává na povrch nejedna asociace: ,,Když dojdou vhodné skleničky, tak dostanete až po okraj naplněné stachanovské trojdecky a nezaplatíte ani třicet korun.`` AUTOR NEZNÁMÝ. Pat a Mat: Zimní radovánky. Blíží se zima a naši známí kutilové to nemohou nechat jen tak. Česká televize. https://www.ceskatelevize.cz/porady/12488018941-pat-a-mat-zimni-radovanky/21855311304/ [ cit. 28. 4. 2019 ] Spáčilová, Mirka: Recenze: Spíš o Jelcinovi. Nač Svědkové Putinovi čekali skoro dvacet let? IDNES.CZ, 13.11.2018 https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/svedkove-putinovi-recenze.A181112_151852_filmvideo_ts Nejznámější česká filmová publicistka Mirka Spáčilová film hodnotí ve své recenzi velmi kriticky již v perexu článku: Mirka Spáčilová: Jenovéfa Boková prožívá prostě jen Chvilky. idnes.cz, 20.11.2018 https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/chvilky-jenovefa-bokova-recenze.A181120_105003_filmvideo _ts [cit. 23.4. 2019] Recenze od jedné z nejznámějších filmových kritiček Mirky Spáčilové filmu Chvilky příliš nelichotí. CinemArt (2018): Pět světových premiér českých filmů zastupovaných CINEMARTEM. CinemArt, 21. 6. 2018 http://www.cinemart.cz/novinky/pet-svetovych-premier-ceskych-filmu-zastupovanych-cinemartem/ V článku je napsáno, že diváci na 53. ročníku karlovského filmového festivalu měli možnost vidět pět světových premiér českých filmů, které jsou zastupovány CinemArtem. A to film Chata na prodej (2018) natočený režisérem Tomášem Pavlíčkem, Všechno bude (2018) od režiséra Olma Omerza, Domestik (2018) natočený Adamem Sedlákem, Mars (2018) natočený režisérem Benjaminem Tučkem a film Chvilky (2018) natočený režisérkou Beatou Parkanovou. Programový ředitel Aleš Danielis říká: „Základní programovou strategií CinemArtu byla a je diverzifikace zahrnující celé spektrum nabídky od komerčně nejúspěšnějších filmů hollywoodské, domácí i nezávislé evropské tvorby, přes filmy úspěšné na filmových festivalech až k výjimečným stylovým a žánrovým snímkům. V této souvislosti jsme potěšeni, že MFF v Karlových Varech tentokrát pro prezentaci českých filmů vybíral téměř výhradně z naší distribuční nabídky, přičemž tento výběr zahrnuje široké spektrum filmů od divácké komedie přes citově silné drama až k psychologickému thrilleru či absurdnímu humoru. Přejeme těmto filmům na festivalu odborné i divácké ocenění a těšíme se na uvedení všech těchto snímků v českých kinech.“ 3. Závěr Film Mars natočený režisérem Benjaminem Tučkem byl natáčen tři týdny na stanici Mars Desert Research Station v americkém Utahu. Film významně svým vítězstvím na americkém festivalu potvrdil současný kinematografický trend LoFi Sci-fi. Český film Mars vyhrál soutěž o pobyt na oné stanici, která je založená americkou nevládní organizací Mars Society. Český projekt byl v září 2014 vybrán do užšího kola soutěže a v únoru 2015 byl tento projekt vybrán. Natáčelo se na jaře v roce 2015. Mars byl natáčen jak v českém, tak i v anglickém znění. Film měl první prezentaci roku 2015 na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, ale uveden byl až roku 2018 na 53. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kde byl mimo soutěž. V České republice nezískal snímek žádnou cenu, zatímco v USA na Mezinárodním festivalu sci-fi filmů v Miami roku 2019 získal rovnou dvě ceny a to za vizuální ztvárnění a za nejlepší mužský herecký výkon Tomáše Jeřábka. Celkové natáčení mělo tvrdé podmínky. Film nenadchl, jak české diváky, tak i většinu filmových kritiků. Film jim přišel nepropracovaný. Film hmyz mal svetovú premiéru 19.2.2018 na Medzinárodnom filmovom festivale v Rotterdame. Ako predpokladal sám Jan Švankmajer, divácka základňa sa po vzhliadnutí toho filmu rozdelila do dvoch skupín. Jednu skupinu tvoria diváci, ktorí tento film hodnotia kladne. Dokázali sa napojiť na šesticu postáv, ktoré symbolizujú slabiny každej spoločnosti (hlúposť, egoizmus, netrpezlivosť, lenivosť...), zabávali sa a pochopili, že nepochopia nezmyselnosť a absurditu Švankmajerovej tvorby. Druhá polovica divákov tento film vníma ako hodinu a pol nudy, ťarbavých a nezaujímavých scén. Stážujú sa na zložitosť uchopenia naratívu, kvôli sústavným strihom na Švankmajera, ktorý sa snaží (niekedy pravdivo, niekedy nie) podávať vodítka k pochopeniu filmu. Je jedno, do ktorej skupiny divák patrí, každej skupine sa páčilo aspoň niečo, či už časť s ochotníckymi hercami nacvičujúcimi na predstavenie, alebo zábery z natáčania filmu. Odborný dohled nad výkladem snu, jakožto film složený z rozličných momentů a záběrů s různými charaktery byl natáčen na současné zvyklosti poměrně dlouhou dobu. Na scéně odehrávající se na mnoha místech se střídají různé postavy s různými interakcemi a tato vlastnost filmu koresponduje se způsobem natáčení, který byl také povětšinou nahodilý a útržkovitě se odehrávající. Takto se výroba jeví jako by byla vcelku bez nátlaku, tvůrci sice využívali příspěvku od fondu kinematografie, ten ale ve srovnání s obvyklou výší příspěvků nebyl velký. Dokumentárny film nasleduje predchádzajúce počiny dokumentaristu Tomáša Bojara, ktorý sa snaží o nestranné a nekomentované pozorovanie situácie, v tomto prípade prácu dvoch novinových štábov počas jedného dňa. Už po prvom uvedení na festivale v Karlových Varoch sa začali objavovať ohlasy, ktoré sa vo veľkej miere zhodovali. Úspech zožal predovšetkým samotný koncept, ktorý umožňuje vzdelávať verejnosť v oblasti žurnalistiky a zmierniť tak súčasnú nedôveru voči médiám a predovšetkým v ich objektívnosť. Filmu sa podarilo vytvoriť možno prekvapivý obraz rutinnej novinárskej práce, ktorý môže mať pre neznalého diváka edukačný charakter avšak naopak pre ľudí v oblasti zainteresovaných neprináša nič nové. V istých kruhoch sa mu podarilo vyvolať reflexiu vedúcu napríklad k diskusii o mieste žien v žurnalistike. Kritiku si vyslúžilo hlavne samotné prevedenie, keďže dokument zachytáva iba jeden deň v redakciách, čo je krátka doba na to, aby priniesol väčšiu výpovednú hodnotu a pochybnosti táto skutočnosť vytvorila aj ohľadom autentickosti účinkujúcich, ktorí sa v priebehu dňa dokázali ovládať. Film bol uvedený na niekoľkých festivaloch aj v zahraničí no najväčší úspech zaznamenal v Plzni, kde vyhral cenu pre najlepší dokument. Film „Až přijde válka“ v průběhu příprav a svého vzniku nevzbuzoval příliš zájmu ze strany tisku, po většinu doby jeho vzniku (film se točil tři roky od začátku roku 2015) se v médiích neobjevovaly žádné zprávy, které by film zmiňovaly či upoutaly na něj pozornost. Samotný dokument začal být zmiňován až v závěrech natáčení, kdy film pomalu dostával jasné obrysy, a bylo zřejmé, že skutečně vznikne. Skutečný zájem však vyvolal až ve chvíli, kdy byl vybrán jako zahajující film sekce Panorama na Berlinale v únoru 2018. Od té chvíle vzniklo množství rozhovorů s režisérem Janem Gebertem a začaly se objevovat i recenze na tento film. Jejich počet se následně stupňoval zejména v období října roku 2018, kdy byl film oficiálně uveden do českých kin. Od února téměř do současnosti se rovněž začaly objevovat články upozorňující na účast filmu na nejrůznějších festivalech, na nominace filmu na filmové ceny či na jejich obdržení. Napříč většinou článků, které se k filmu váží a které nejsou pouze ryze informační, se nesou dvě společná témata. Za prvé je zmiňována hodnota filmu, jakožto záznamu a zrcadlení rozšiřování nebezpečných extremistických tendencí ve společnosti. Za druhé bývá dokumentu někdy vytýkána, někdy vyzdvihována skutečnost, že je celý natočen observační metodou, tedy že filmař do děje a zejména pak do obsahu hovorů ve filmu nezasahuje, nekonfrontuje je se svými názory. Z tohoto důvodu proto mohou někteří diváci nabýt nesprávného dojmu, že film extrémistické názory skupiny Slovenskí branci snad podporuje. Režisér si ale v nejednom rozhovoru vybranou metodu hájí se slovy: „já myslím, že je silnější bez obalu a zblízka ukázat, jak se ti lidé chovají, a nechat to na diváka působit. Není třeba dovysvětlovat, že diktatura je špatná.“[4] 4. zdroje Literatura: Film a doba 1/2019 (Spolek přátel Filmu a doby, 2019) Úsměvy smutných Čechů, Podnázev: ohlédnutí za hranou tvorbou uplynulé sezóny Autor: Jaromír Blažejovský (*1957), roč. 65, č. 1 (2019), s. 25 Navštívené instituce: Filmstudio Barrandov, Praha Česká televize, Brno Další zdroje Produkční Zuzana Kučerová ________________________________ [1] Kinomaniak.cz: King Skate – Tržby a návtěvnost. 2018, Redakcia: http://kinomaniak.cz/filmy/king-skate [cit. 25. 4. 2019], návštěvnost do konca roku 2018: 7 257 v Českej republike. [2] Oficiální data distribuční společnosti Aerofilms k 31. l. 2019. Snímek odehrálo 136 kin, celková hrubá tržba činila 285 950 Kč. [3] https://filmovyuzel.cz/usmevy-smutnych-muzu-s-jaroslavem-duskem-se-natacely-na-zlinske-radnici-i-ve -filmovem-uzlu/ (Zaslán dotaz do produkčního studia pro ověření výše rozpočtu a přesných dní natáčení na lokacích – prozatím bez odpovědi. V případě kladné odpovědi budou tyto informace doplněny do finální verze seminární práce, nebo konzultovány s vedoucím práce.) [4] Přivřelová, Iva (2018): Dokumentarista Jan Gebert: Extrémní věci začali dělat normální lidi. E15.cz, 13. 3. 2018. https://www.e15.cz/magazin/kultura/dokumentarista-jan-gebert-extremni-veci-zacali-delat-normalni-li di-1344414 [cit. 24. 4. 2019]