Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae Regiae)


·Zbraslavská kronika, neboli Kronika Petra Žitavského

·Naše největší PŘEDHUSITSKÁ kronika psaná v latině

·Vznik: 1305–1339

·Autoři: Dva mniši později opati Zbraslavského kláštera, který založil král Václav II. v roce 1292

·Kronika zachycuje udalosti v letech 1253 - 1338. Zaznamenává tak dobu posledních Přemyslovců a
prvních Lucemburků


Ota Durynský

·První z autorů.

·Ota byl mnich původně z klástera v Sedlci, který přešel do kláštera na Zbraslavi.

·Po odstoupení opata Konráda v roce 1297 byl Ota zvolen opatem. Úřad zastával pouze rok a půl a pak
se ho vzdává.

·Kroniku započal psát po smrti krále Václava II. v roce 1305

·Jeho část kroniky je věnována především oslavě Václava II., kterého Ota vykresluje jako idealního
panovníka, a proto můžeme tvrdit, že má legendistický charakter.

·V samém úvodu můžeme nalézt několik udalostí z období vlády Přemysla Otakara II. (otce Vaclava
II.)

·Ota psal kroniku po dobu devíti let až do své smrti roku 1314. Stihl napsat pouze 51 kapitol, a ve
svém vyprávění se dostal do roku 1294.


Petr Žitavský

·Druhý autor Zbraslavské kroniky

·Velmi vzdělaný, jako důkaz se bere jeho dílo

·Pohyboval se v nejbližším okolí královského dvora, a tudíž byl svědkem mnoha událostí domácí
politiky. Např. Byl přítomen (jako mnich) na korunovaci i pohřbu Václava II., byl členem poselstva
k císaři Jindřicha VII., a tak byl přítomen u sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny ve
Špýru.

·Petr měl přístup k diplomatickým materialům (listinám), které citoval v kronice.

·V roce 1316 se stává v pořadí třetím opatem kláštera na Zbraslavi.

·V psaní kroniky pokračoval bezprostředně po Otově smrti. Navázal tam, kde Ota skončil, a tím
dokončil jeho životopisné dílo o Václavu II.

·Při Petrově psaní se kronika začala ubírat jiným směrem. Petr odmítal psát pouze klášterní
kroniku, a ve svém díle se chtěl věnovat české a zahraniční politice, o čemž hovoří ve svém prologu
k celé kronice.

·Kronika končí rokem 1338.


Struktura kroniky

Kniha první

·Obsahuje prolog k celé kronice, předmluvu, sumář a 130 kapitol

·Zahrnuje léta 1253–1316

·První kniha je sestavená tematicky a má charakter legendy

Prolog - autor Petr Žitavský, věnování Valdsasskému opatu Janu III. a vyjadření Petrových záměrů

Kniha druhá

·Osahuje předmluvu, sumář a 30 kapitol.

·Zahrnuje léta 1317–1333

·Věnována vládě Jana Lucemburského. Kniha končí návratem prince Karla z Francie.

·Autor postupuje letopisecky, jednotlivé události sepisuje rok po roce.


Kniha třetí

·Obsahuje předmluvu, sumář a 15 kapitol

·Zahrnuje léta 1333–1338.

·Stejně jako druhá kniha má letopisecký ráz.


Význam kroniky

·Zbraslavská kronika se stala důležitým historickým pramenem, především díky přesným informacím a
kvalitnímu literárnímu zpracování.

·Ze Zbraslavské kroniky čerpali kronikáři Karla IV.

·Dochovalo se pět rukopisů, celá kronika je obsažena v Jihlavském rukopise.


Edice

Petra Žitavského Kronika Zbraslavská, Ed. Josef Emler, FRB IV, Praha 1884, s. 1–337.

Překlad

František HEŘMANSKÝ- Rudolf MERTLÍK: Zbraslavská kronika, Praha 1976.

Použitá literatura

BLÁHOVÁ, Marie: Osudy Zbraslavské kroniky, Studia Historica Brunensia 62, 2015, s. 143–154.

HEŘMANSKÝ, František - MERTLÍK, Rudolf: Zbraslavská kronika, Praha 1976.

NECHUTOVÁ, Jana: Latinská literatura českého středověku do roku 1400, Praha 2000.