Vladislavské zřízení
zemské
a navazující prameny (Svatováclavská smlouva a zřízení o ručnicích)
EDICE
K vydání připravili a úvodní studií opatřili Petr Kreuz Ivan Martinovský
Jazyková revize textu Jana Vojtíškova
SCKrTOftVAl
200?
269
Smlúva všech tří stavuofv] svatováclavského sněmu ve dsky vložená [fol. V]
léta božího etc. sedmnáctého")
Rychmus ad lectorem
Ktož miluješ řád, pokoj, lásku, svornost, dobrému si rád, obmýšléš spravedlnost, sem rychle přistup, to dobré sobě kup, v tom nebývaj skúp.1'
[prázdné] [fol. lv]
Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Léta od narozenie Syna Božího tisícího [fol. 2r] pětistého sedmnáctého na sněmu obecném, kterýž jest drzán na Hradě pražském při času svatého Václava, stav panský a rytiersky Královstvie českého zh) jedné a Pražané i všeckeren stav městský téhož Královstvie českého strany druhé o ty o všecky ruoz-nice a nesnáze i o všeliká záští, kteréž sú obapolně mezi týmiž stavy, což se ku právóm zemským stávánie dotýče, od dávních časuofv] až do chvíle této k nemalému zastínění napřed krále Jeho Milosti, tohoto královstvie i všeho obecného dobrého stály a trvaly, z daru Boha všemohúcího přátelským jednáním0 a s celou i dokonalou k sobě zh> obojích stran duoverností sami mezi sebú jakožto jeden jazyk český tíž stavové všickni tři svrchu jmenovaného Království'1) českého smluvili sú se a srovnali, jakž tuto dskami zemskými zapsáno a stvrzeno stojí. A takto vuobec nalezli za právo:15
1. Item osoba městská osedlá neb obyvatel městský i jiný každý člověk panského aneb rytieřskéhoda) stavu, kterýž dům0 v městě pod právem městským a pod šos má, s těmito věcmi ku právu a soudu městskému a pod šos slušejí, tak jakož se tuto podpisuje, a před právem městským viněni i súzeni býti mají: Item z domu v městě, kterýž svobodný nenie.
a) Se//dmnáczteého     b)s     c) Tisková chyba - gednijnim [!]     d) králow:     da) Rytiezskeho [I] s)dúm Titulní strana
11 Autorem těchto i závěrečných veršů je zřejmě tiskař prvního vydání Svatováclavské smlouvy Mikuláš Konáč z Hodišt-kova. Preambule
11 Tento úvod ke smlouvě je vlastně její preambulí. Má jen proklamativní charakter. Tak byl zřejmě chápán i v Konáčově tisku z roku 1517, podle něhož vydal celou smlouvu Karel Jaromír ERBEN (ed.), Výbor z literatury české. Díl druhý, Praha 1868, sl. 1217-1244. Znění preambule smlouvy je v Konáčovi, a tedy i v Erbenovi doslovně shodné. CIBIV., 1. Josef a Her-menegíld JIREČKOVÉ (edd.), Zřízení zemská Království českého XVI. věku, Praha 1882, s. 91-104, vydali Svatováclavskou smlouvu (dále SvS) jako přídavek k edici ZZ 1530, vycházejíce přitom z 2. vydání (druhé redakce) SvS, které vyšlo roku 1530 u Pavla Severýna spolu se ZZ 1530. Nečíslované vydání opatřili čísly článků a označili preambuli jako článek 1. Jejich číslování, jímž SvS opticky zvětšili o jeden článek, přejal v zásadě i Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva. Třídní kompromis mezi šlechtou a městy z roku 1517, Acta Universitatis Carolinae 1955, Philosophica, vol. 1, No. 2, s. 195-222, který částečně přihlédl také ke Konáčovu tisku a k výše citované Erbenově edici. Naše číslování ve shodě s Konáčem logicky odděluje preambuli od vlastních článků SvS, které teprve obsahují ustanovení, jež jsou náplní smlouvy. Rovněž na základě Konáčova tisku a bez číslování článků zpřístupnil SvS nejnověji formou populárně-vědecké edice Jindřich FRANCEK (ed.), Svatováclavská smlouva, in: TÝŽ, 24.10.1517. Svatováclavská smlouva. Urození versus neurození, Praha 2006, s. 89-114. (Přehled číslování v dosavadních edicích a zpracováních SvS viz ZDE, s. 389, Svatováclavská smlouva - konkordance číslování článků)
270
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZEN í ZEMSKÉ
Item což v tom domu má v městě jakéhožkoli statku movitého, ješto pod šos přísluší. Item o dluhy všecky, kromě listovních dluhuo[v], kteříž by listové s pokutami ležení a ru-kojměmif) byli,1'aneb pod pečeťmi neb pečetí na svedomie,^ kteříž moc listu hlavního mají a v sobě zavírají.2'
2. Item o smlúvy: Když by měštěnín s měštěnínem11' činiti měl, ti se hledati mohu právem svým, což by se zemských věcí nedotýkalo než toliko samých šosovních; neb jich
[fol. 2V] panský a ry//tieřský stavové v to nepotahují. Než což by s panskými neb rytierskymi oso-
bami aneb s lidmi jejich smlúvali, ješto by se zemských věcí a nešosovních dotýkalo, ta věc zůstaň') při zemském právě jako i prvé. Pakli by se kto mimo práva zemská več jiného dobrovolně podvolil, ten bude povinen podlé svého podvolenie tak se zachovati.1' Než jestliže by měštěnín s pánem neb rytierskym člověkem aneb s lidmi jejich jakú smlúvu udělal buď o obilé aneb o trávy na lukách na jeden rok aneb jakž by smlúva byla, zvlášť s sedlákem s volí pána jeho, jestliže by ten měštěnín tomu dosti neučinil, má jej viniti na městském právě a sedláka před pánem. Než jestliže by pán jeho k tomu povolenie nedal, tomu bude moci odepříti.2'
3. Item což se osoby panské aneb rytierske dotyce, kteráž by v městě pod šosem duom měla, že má a povinen bude ten" všecko z toho domu trpěti s tiem městem, v kterémž takový duom sobě kúpil, krom jestliže by jeho chtěli na který úřad městský vsaditi, toho bude mieti každý vuoli z panského a rytierskeho stavuo[v], kteříž by živností a obcho-duo[v] městských nevedli, to k sobě přijíti neb nechati. A také chtěl-li by jej kto z toho domu neb z čeho, ješto by to, což by koupil, k městu pod šos slušelo, viniti, má tu na tom právě z toho práv býti. Než kterýž by pán neb rytiersky člověk měl v svém domě hospodáře, tehdy ten hospodář na jeho místě to činiti a podniknuti má.1'
4. Item o všecky grunty, kteříž se kněhamik) městckými" pod šos a právo městcké zapisují, ješto od starodávna ku právu mčstckému spravedlivě přísluší pod šos,1' totižto o dědiny, louky, vinice, štěpnice, zahrady, o chmelnice, šafránice, řeky, potoky, hory, lesy,
,} Rukóyměmi s] swiedomije - litera m v tisku výrazně poškozena (chybí druhý oblouček a téměř celý poslední dřík), takže vypadá jako litera n s tečkou (swiedon.ije)     h) měsstienině zú//staň     j) tě     k) kňehami
Od tohoto místa v textu je v adjektivu městský používáno v příponě důsledně písmeno c (fy. miestczky nebo téžmésiczky cvmiestcky)
1. 11 Tyto dluhy příslušely purkrabskému soudu. Srov. VZZ, čl. 405, k ležení tamtéž, čl. 403, monograficky František ČADA, Ležení podle českého práva zemského, Praha 1921.
2) Takovéto listy v případě, že stranami ve sporu byly šlechtické osoby, příslušely zemskému nebo komornímu soudu. - Základem tohoto a většiny dalších článků SvS je usnesení sněmu svatodušního (26. května-15. června) 1515, dostupné dnes v konvolutu tisků, resp. opisů nebo výpisů sněmovních usnesení z let 1515-1564, zv. Concilia Bohemici (dálejen Concilia), Tom I., uchovávaném v Roudnické lobkovické knihovně v Nelahozevsi (dálejen RLK). Čl. 1 SvS viz RLK, Concilia I., s. 47.
2. l) Pře o smlouvy mezi šlechticem a měšťanem, pokud jejich předmětem byly zemské věci, příslušely zemskému soudu, ledaže by se šlechtic dobrovolně zavázal podrobit se městskému právu. Roztřídění sporů podle článků smlouvy z hlediska jejich kompetenční příslušnosti mezi městskými a šlechtickými soudy provedl Jaromír ČELAKOVSKÝ, Povšechné právní dějiny české (dálejen Dějiny), 2. vyd., Praha 1900, s. 394-395.
J) Spor o neplnění smlouvy mezi měšťanem a Šlechtickým poddaným příslušel u měšťana městskému právu, u poddaného jeho vrchnosti, jež se však mohla zbavit kompetence, když prokázala, že k uzavření smlouvy nedala poddanému souhlas. Srov. RLK, Concilia /., s. 47-48.
3. 11 Tento důležitý článek SvS, jehož předlohou je RLK, Concilia /., s. 49, stanovil zásadní povinnost šlechticů-majitelů nemovitostí ve městě nebo jejich správců (hospodářů) „trpět s městem", tj. podílet se na jeho finančních a dalších závazcích, nejčastěji berních, a nést také právní odpovědnost za svůj majetek ve městě. Mohli naproti tomu podle své vůle přijmout budsami, nebo jejich správce ve městě úřad. Za společenskou degradaci šlechtice se nadále pokládaly obchod či provozování živnosti ve městech.
4. 11 Kritériem byl, jak je zřejmé, zápis níže psaných nemovitostí v městských knihách. Srov. RLK, Concilia I., s. 49.
SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA
271
ostrovy, rybníky, luhy, kteříž by pod Šos příslušeli, tak jakož se nahoře píše, a ješto by se spravedlivě pokázati mohlo, že pod šos příslušejí.
5. Item o všecky svrchky, kteříž pod šos a právo městcké // příslušejí, krom což by páni [fol. 3r] a rytieřští lidé svých věcí a svrchkuo[v] v městě a v domích měli.'5
6. Item o příhody městcké buďto při osobě aneb při statcích městckých. jakožto z krádeže aneb z lúpeže, ktož by koho viniti chtěl po vyznání kterého zločince aneb bez vyznání, maje naň nějaký duovod, z toho™1) má každý viněn býti na právě svém. Jest-li pak, že by kto z stavu panského aneb rytířského jakú škodu na osobě neb na statku komu učinil anebo pohruožky činil a naň duovod dostatečný byl, ačn} by v zemi statku neměl a osedlý nebyl, aby ten, komuž by se škoda stala na osobě neb na statku aneb komuž by na svém miestě poručil, mohl toho žádati tu, kdež by jej přistihl, aby byl ctí a vierú zavázán, aby stál a dostál před soudem zemským, kterýž by najprv od toho času na Hradě pražském držán byl; kromě zjevných a vyhlášených zhúbcí zemských a osob podezřelých, k těm aby se zachovalo podlé zřízení zemského prvního, neb jim na slib nemá věřeno býti. Než ktož by koli v zlodějství aneb v skutku zlém byl polapen, ten bez soudu buď trestán od toho, ktož by jej polapil, tak jakž o tom prvé zřízenie zemské ukazuje. Než což se vyznání od zločincuo[v] na kohožkolivěk dotyce, ta věc na této mieře stati má: Jestliže by který zločinec na koho z panského neb rytierskeho stavu osobu vyznal, a on o tom věda a chtě po své poctivosti stati, žádal, aby na Hrad pražský byl ten zloděj vydán, tehdy aby se to na královský groš podlé zřízenie zemského stalo a ten zločinec aby na Hrad pražský tím zpuosobem dodán byl. A kteréž by město na Hrad pražský takového zloděje vydalo, bude-li chtieti, můž°) vysiati to město dvě osobě přísežné, kteréž by se jim líbily, z stavu městekého, aby při takovém trápení byly, i také při tom, když by konec brati měl, aby oni k němu mluviti mohli [!], což by jim potřeba kázala.'' A též buď z stavu panského neb z rytierskeho osoba, kteráž by na Hrad pražský kterého zločince vydala, bude tu moci sám
býti anebo dva dobrá člověky, aby při tom byli, vysiati. A také jestliže // by se přihodilo,        [fol. 3"]
a který zločinec v městě trápen býti měl, a která osoba bud z panského neb z rytířského
stavu, když by jich neb lidí jejich potřeba toho ukazovala, žádala, při tom také býti má
aneb na místě svém dva dobrá člověky vyslala.2' Tehdy ten jistý z stavu panského neb ry
tieřskéhop' aneb kohož by tak poslal na svém místě, mají k tomu puštěni býti. Také ktož
by koho zamordoval, každý z hlavy buď viněnq' na svém právě, tak jakž nález císaře Karla
dskami zemskými zapsaný ukazuje.3'
7. Item o láni: Měštěnín měštěnína o to na svém právě viniti [má].1'
8. Item zhaněl-li by pak pána neb rytierskeho člověka aneb že by ho na poctivosti jeho dotekl měštěnín neb obyvatel městeký, aby to pán ten neb rytiersky člověk skrze osobu
m) to" n) a ž by [!] - tisková chyba (písmeno c ve slově acž není vytištěno, mezera) a) múz Ň Tisková chyba - Rykijeržskeeho [!]      q) wiňě
5. 15 Souvisí s cl. 3, Srov. opět RLK, Concilia!., s. 49.
6. 1] Ještě podle usnesení svatodušního sněmu z roku 1515 (RLK, Concilia!., s. 49-50) měl být takovýto zločinec vydán k „vyšší popravě" na Pražský hrad bezpodmínečně. SvS nyní umožnila aktivní účast městských konšelů při výslechu vyžádaného delikventa, což dodávalo řízení před šlechtickým soudem alespoň formální zdání objektivity. O ní města předtím nejednou měla důvodné pochybnosti, jak výstižně ukazuje případ loupežného rytíře Duška, uvedený v S LČP, s, 274 ad, Srov. ZDE, Zápas o uznání nového zřízení, s. 63, a Václav Vladivoj TOMEK, DMPX., s. 299-300. Význam změny proti roku 1515 zdůraznil Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 206-207.
2) Recipročně se mohl každý šlechtic, kterého se to týkalo a měl zájem, účastnit výslechu delikventa na městském soudu. 3' Josef EMLER (ed.), RTTI., s. 433. Srov. VZZ, čl. 455.
7. v VizRLK, Concilia l,r$. 50.