B. Ví.   Akta werejná i sn&naimi
z Chocna: tehda sme my k tomu swrchupsanéinu jích woienť swolilí, a jeho za arcibiskupa a je přijalíj a moci tohoto listu přijímáme, twrdiece lo wolenie, a jiného cío jeho smrti mieti nechcm, ale jemu o potwrzenie a swéccnie wSi sna/noslí státí cheme, a to zjednat i, což najspieš moci budem, se wšemí tem i powahami, tak jako/, náš Ľst na to daný šiře ukazuje. A toho na swědomie nás ciesnřský majestát kázali sme přiwěsití k tomuto listu. Jenž jest dán^ w Jihlawě, léta od narozenie syna božieho MCCCCXXX Šestého, den swaté panny Markety, let králowstwi naších Uherského oc. w padesátém, Římského w XXVI a Českého w XVJ, a ciesařstwie we ctwrtém létě, i * .
Majestát císaře Sigmunda na swobody a práwa králowstwi Českého, stawům Českým po utwrzeni kompakut wydaný. .
ffl Jiklaici, 1436V 20 JtiL (Z několika rkpp. saiiwžkijch*}
We jméno božie amen. My Sigmund, z božie milosti Římský desař wždy rozmnožíte] ríše, a Uhersky, Český, Dalmátsky, Charwatský jc. král, wyznáwáme ticmto listem přede wšemi, ktož jej uzrie aneb čtúc slyšeti bud li : jakož pán buob wšemohúcí Jesus Kristus, milowník mieru a pokoje, po mnohých borech a nesná-ziecb, kteréž jsú vznikly byly w králowstwi našem Českém a w jiných zemi ech okol-niŕ:hŕ ráčil skrze swé weliké milosrdenstwie spatřili na lid swój a dáti, aby ty wěfii wsechny, které sě dotýei wiery křesťanské, o ty čtyři artikule, o kteréžto sú sě bylí zasadili, s swatým sborem Basilejským a s jich Iegaty, kteří sá bvii k tomu wysláfti, s urozenými, statečnými, múdrymi a poctiwými posly králowstwi e Českého k nám wyslanými, skrze naši pilnost a pričinenie sjednány jsu a jeho swaté milosti dekujíc w dobrý slawný konec uwedeny; skrze kterúžto jednotu mír a pokoj vvznikl jest. jakož spisowé s obú stranu na to daní to dále a Šíře swědčie, A jakož také o pa-nowám našem, jakožto dtidice prawého a pána přirozeného, řee byla jest, a páníF Praha mesto, rytieri, panoše a mesta jiná swú žádost nám popsaná dali sít, prosiece nás, abychme je w těch žádostech pro lepšie upokojenie a řádu uwedenie země České uslyšetí ráčili: tak my radujíce sě najprwé w boze té jednotě toho králowstwi e; a majíce také před očima tu příchylnost prirozenú, kterúž sme wždycky od pocátka našeho n a rozeni e k té koruno i k Čechóm měli m'dosti wě, máme a mieti mienime; ehtiece také, aby w'budĽicích časech žádný wstrk ani nesvornost newzn'-Jda: jiro mocí tohoto lista milostíwú odpowěd dáwáme, a jim ciesarským našim slo-wem slibuj e m w miere dolepsané :
1. jNajprwé, jakož králowstwie České w swých spisech a umluwách s swatým sborem Basilejským a s iegaty umluwy a spisy má: ty jim maji od nás a naäich budúcich držány býti, a zwláště že wSichm smrtedlní zjewní hriechowé w zemi ne-
p
ítr králctvsíivl Českém r. 14 S 6. 447
maji swobody rmeti oc, že my sé k tomu pilne a snažné přičiníme, a proti tornu nikoli nebudeme, aby se podlé' umluw stalo.
2. It. jestližeby kto Čechy neb Morawany, neb ty, kteříž sú sě \v korune České jich přidrželi aneb pŕidržie, mimo Lo, jakož jim jest od swatého sboru Basilejského swoieno o prijímanie těla á krwe božie pod d w oj i m spôsobení, aneb w jiných wecech utisknuti chtěl; že toho nikoli nedopustíme, nébrž jich při tom háj i ti a jim radni a pomocní budeme, aby wždy při tom zuostali.
3. f t. radu, kterúž oni woliti budú, tu chceme přijieli a wedle nie spravve-diiwč činili; a budemli k té radě koho chtietl pŕijieti., to s jich radú učiníme.
4. It. kaplany, kteříž jsú obyčeje pod obojím způsobem požiwaíi a poži-wají oc. když bohdá w panowánie nase wejdera3 je rádi uzrime na nasem dwoŕe a jmieti budem.
b. It.. jakož jsú w Čechách, w jVIorawě i jinde w těch wálečných částech mnozí hradowé, twrze, kláštery, kostely i jiné wéci zbořeny a zkaženy: že žádného člověka ani obce, buď kteréhožkoliwěk rádu neb stawu, ke" wzdělání takowych zbořených hraduow, twrzi, klášterów, kostelów i jiných wěcí tisknuti nebudem aniž máme, léčby kto z dobré a swobadné wíiole co chtěl učiní ti.     ' . .
6. Též také kdyžby kteří mnišie něb jeptišky měli přijati býti do kterého mésta neb miesta, to se má stati s jednostajnů wolí kněze arcibiskupa, té obce neb toho pána, kdežby býti měli.
7. Také když bohdá do Prahy přijedem, což pak uzříme, ježto muože škole Pražské užitečné a jazyku Českému p octi vv é býti, buďto o híasy neb jiné wěci, že to s kněze areibiskupowá a s kněžskň i s obecnú radú rádi učiníme. A zbožie k tomu učení i k špitálům nadaná chcme sě přlciniti s pilností, aby jim na w ráčena byla.
8. Také že korunu Česku, listy, privilegia a dsky zemské i dworské, svvátost i jiné klenoty koruny České, které sme z Čech wyvvezlí, máme a chcme milosti wě wrátiti; a ty mají s radú wydanú na jednom mieste položeny býti w Čechách, aby nám i našim budúcim králóm Českým i tej zemi bezpečně ležali a zaehowáni byl L
9. Také jim chcme jich swobody, řády, práwa, privilegia i listy milostiwě potwrdití a w nich zachowalí.
10. It- o tom, aby Čechóm w kostelech a Němcóm wn& kázáno bylo oc. když dálibuoh w Čechách budem, s arcíbiskupowú a s obecnú radú učiníme, jakž se ku poctiwému' toho jazyka a ku chwále božie najlépe zdáti bude.
II- It- o ty zápisy, kteréž sme komu učinili aneb zapsali, na čemž kolhvěk jest, chcme, aby ti lidé^ kteříž n Liše zápisy maji, swé listy i pečeti přinesli před tu radu, kteráž wolena bude,' jakož swrchupsáno stojí, a je w času námi a tú radú položeném a ohlášeném položili; a což tú radú poznáno bude, ježto sě podobně a
B. Ví.   Akta tueřejná i snfmoumi\
.sprawedliwě stati a moc jmieti jíjoá, aby sě tak stalo; a ktožby toho neučinil, aby sě tiem sám odsúdil, tak aby ten zápis žádné moci nemel.
\% It. chcme, aby w Čechách žádný cizozemec na úřadě nebyl, nežli Čech, a w okolních zemieeh, králowstwí Českému příslušejících, aby bylo držáno, jako sú otec ná» slawné paměti i jiní králowé Češti to ustanowili, podlé listu o w a privilegii na to daných. - \'
13. It. o ty zápisy a o ty trhy oc. kteří síi sěkoli stali podlé sprawedlnosti, buďto na dědická zbožie, neboli na wěnně zástawy, neb na poručenstwie, neb jinak mezi přátely, neb mezi obecniemi lidmi, buďto ot pánuow, zeman neb jiných obecných lidí: těch nechcme ruš i ti, než aby ti zápisowé moc měli; léčby prwé jinak zawázáno bylo, ježtoby to řádně změněno býti nemohlo.
14. It. o komornie platy oc. chcme a powohijem, aby ti až do podobného a- jmenowitého času ponecháni byli, až do lepšieho nahlednutie a zjednanie.
15. It. spolków s sirotky w Čechách a w Morawě dále dáwati nechcem, než aby najbližší přátelé po erbu těmi sirotky ■ wládli. Pakliby ten přietel nad těmi sirotky a na zboží jich práwě nečinil anebo sě k tomu nehodil: ale po něm najbližší přietel téhož erbu, aby jimi a jich zbožím wládl; kromě léčby kto dskami nebo listem zápisným poriíčníkem byl.
16. Také my nechcem žádných sírotków wdáwatí, ani k 'prosbě, ani sic, bez přátelské a poručníkóvv dobré wóle.
17. It. eožbykoliwěk neřádného a nespravvedlivvého oblieženie bylo při dskách a pří súdíech, chcme aby napraweno bylo.
18. It. chcme také pro zemské dobré a obecnic, aby eros dobrý \v Čechách dělán byl, jakož jest. byl dělán za krále Wáclawa druhého; a Horu ckcme rádi opatři ti podlé rady, aby zase zwelehena byla.
19. It. zdaby páni, rytier.šti lidé i města, o swých práwiech, rádiech a swoho-rJách nynie co zapomanuli a napsati ohmeškali, to jim chcem rádi milostiwě naplnití,
20. ít. co sě jest stalo \v těchto záštiech o to při proti nám, to má wšecko minuti, a toho jim w budúcich časech nechcem ničím zlým zpomínati.
21. U. o vvyjeti našem z země České, jakož žádají, abychom země nepons-čelí cizozemci, také aby někteří wydáni byli, ačby nás pán buoh neuchowal, aby s těmi zámky, kteréž mají a s tíem zbožím w jich nice slibilif aby komoře králow-ské nebylo odtrženo: to chcem s radii, kteráž wydána bude, rádi učiniti. .
22. Pak o ty odúmrti, jakož sú žádali oc. žádáme ot nich, a tak sě nám podobné zdá i jim ufáme, že pončvvadž jím jich práwa a řádów potwditv i při nich zachovvafi jmáme a clicme, že nás jakožto wěrní naši také nechají při našich i našich předków starých práwiech a rádiech.   "Wšak jim k wóli přiwolůjem, což taká-
w králctusfw/ Českém r, ' 449
■
wýctt odňmrti na nás spadne, kteréž od sebe dáme, že ty w těch swobodácb a prá-' wiech dáti cheme, jakož sú byly a na nás spadly.
2fr. ltv o swátost Řískú, aby nawrácena byla oc, k tomu bohdá dobré cesty wydáme, ohiedajtce listy, kteříž na. to jsů, aby sě podié těch sprawedlnost stala.-
24. It. sum my králowské, kteréž s ú až do sie chwile zadržaný w městech králowsUvie Českého oc. ty jím wšechny s wobodne a m Hosti vy e propustíme, a z těch kvitujem moci tobolo listu.
2o. It. chcem také, což by iistów a zápísôw bylo židowských, což sě liebwy dotyká zadržané, aby ta lichwa i s škodami na těch listech pominula; než jistina ta již bez dalších, liebevv aby jim na těch listech splněna byla, a to s miiosíi od židuow učiněním o tu jistinu, a s podobným prodlením plnenie.
A ty wseeky swrchupsaně kusy slíbujem pánom, Praze, rytieřóm, panošem i mestom králowstvvie Českého a markrabstwie Uorawského, ciesařským naším slowem, pewně a beze wšeho porušenie zdržeti, - ani jim skrze nás aneb radu na9i, ani kterými úředníky, ani kterýmž kolhvěk obyčejem maji rušeny být i, beze wSíe zlé lsti. A toho na swedomie- náš ciesaŕský majestát kázali sme priwěsiLi k tomuto listu, Jenž jest dán a psán w Jihlawě, léta od narozen i e syna božieho tisícieho čtyř-stého třideátého šestého, w ten pátek před swatú Marii Magdalenu, let králowstwi našich Uherského w padesátém, Římského w řestmezcietmém, Českého w šestnáctém a ciesařstwie we čtwrtém létě.
22.
Císař Sigmund ubezpeč u j č meski Česká, že ku přijeti zase obywiUelůw v.e wáikáťh odběiilvch, swetskýíb i d ucho w nich, nucena nebudau.
}V Jihlaivě, l4363 2% Jul, (Ze starých, rkppj
ľlíy Sigmund, zbožie milosti Římský césar wždy rozmnožíte! říše, a Uherský y Český í>c» král, wyznáwáme tiemto listem obecné wsem, ktož jej uzrie nebo étúc slyseti budú: Jakož sme nyme zde po té jednotě, kteráž sě dekujíc pánu bohu stala mezí posly králowstvvie Českého a mezi legaty swarého zboru basilejského, také sme s nimi o naíe panowánie, jakožto dědic prawý a pán té země, míuwíli a jednali: tak s ú nás pocti vsi poslowé města Pražského i jiných měst jméno waného kráíow-stwie Českého pilně požádali, abychme ráčili swoliti, kto jsú pi'wé w městech obý-wawse kterakkoli tyto časy měst prázdni byli i jsú, budte swětští neb duchmvni, k jich zase přijetí a k staíkuom nawrácenie, aby od žádného mimo jich wuoli li-štěni nebyli obyčejem nižádným. Protož my necbtíoe jich žádostí oslyseti, aby mír a pokoj té země a jednota skrze to ruícna nebyla: í swohijem k lomu, ne chtíce by swí-chupsaná města k tomu, jakož swrebopsáno stoji, mimo jich wuoli žádným obyčej en: tiatv-ni bylí. A tomu na swědomíe nás césafský majestát kázali sme přiwésiti A, k III. hl