Seminární práce sestává ze dvou částí. V prvé části se pokusíte o vytvoření stručného biogramu
zadaného historika – 1) hlavní momenty jeho života, 2) charakteristika díla, 3) zařazení do
historiografické školy či směru, 4) vystižení jeho přínosu pro výzkum středověkých dějin. Rozsah
textu je minimálně 4500 znaků. Za biogram připojíte seznam literatury, kterou jste použili, a
následně bibliografii dalších důležitých prací o daném historikovi.


Příklad: Fernand Braudel (24. srpna 1902 – 27. listopadu 1985)

Ad 1: V Braudelově biogramu byste museli zmínit jeho studia na Sorbonně u klasiků positivistického
dějepisectví, působení v Alžírsku a São Paulu, pobyt v zajateckém táboře za 2. světové války,
úspěšnou akademickou kariéru po roce 1945, vedení 6. sekce École pratique des hautes études,
působení na Collège de France, založení Maison des sciences de l´homme a volbu členem Francouzské
akademie.

Ad 2: Z hlediska díla je třeba zmínit první velkou knihu La Méditerranée et le Monde Méditerranéen
à l'Epoque de Philippe II (1949), dále syntézu Civilisation Matérielle, Économie et Capitalisme,
XV^e-XVIII^e (1967-1979) a nedokončené poslední dílo L'Identité de la France. Známá je jeho studie
Dlouhé trvání (Histoire et sciences sociales: La longue durée), podílel se na řadě prací o
hospodářských dějinách. Jeho dílo vychází od hospodářské problematiky, usiluje o postižení
makrostruktur a změn v dlouhých časových obdobích atd.

Ad 3: Braudel patří do druhé generace školy Annales, své současníky poněkud zastínil (např. R.
Mandroua). Oproti zaměření první generace Annales na otázky sociálních dějin, kolektivních představ
a mentalit je jeho působení charakteristické důrazem na kvantitativní metody, s jejichž pomocí
chtěl odhalit pomalu se měnící struktury a pravidelné cykličnosti atd.

Ad 4: Jedna z ústředních postav bádání o raném novověku, velmi důležité bylo i jeho organizační a
učitelské působení, překračoval hranice historie k ostatním oborům, především sociologii (vliv G.
Gurvitche), ovlivněn strukturalistickými přístupy C. Lévi-Strausse atd.

Použitá literatura

Peter Burke, Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha 2004.

Eric R. Durtseler, Fernand Braudel (1902-1985). In: French Historians 1900-2000. New Historical
Writing in Twentieth-Century France.Eds. Ph. Daileader and Ph. Whalen. Chichester 2010, s. 62-76.

Jaroslav Marek, Fernand Braudel v dějepisectví naší doby. In: Mistra dělá zkratka. Studie a eseje
Jaroslava Marka. Brno 2016, s. 215-223.

Martin Nodl, Fernand Braudel – „mistr nové historiografie“. In: Fernand Braudel, Dynamika
kapitalismu. Praha 1999, s. 70-80.

Lutz Raphael, Fernand Braudel (1902-1985). In: Klassiker der Geschichtswissenschaft 2. Von Fernand
Braudel bis Natalie Z. Davis. Hrsg. L. Raphael. München 2006, s. 45-62.


Výběr z další literatury k tématu:

Pierre Daix, Braudel. Paris 1995.

Giuliana Gemelli, Fernand Braudel e l´Europa universale. Venice 1990.

Pavla Horská, Vznik 6. sekce École Pratique des Hautes Études, Fernand Braudel a jeho
východoevropská vědecká politika. ČČH 100, 2002, s. 841-867.

Lynn Hunt, French History in the Last Twenty Years. The Rise and Fall of the Annales Paradigm.
Journal of Contemporary History 21, 1986, s. 209-224.

Samuel Kinser, Annaliste Paradigm? The Geo-historical Structuralism of Fernand Braudel. American
Historical Review 86, 1981, s. 63-105.

Jean Leduc, Historici a čas. Koncepcie, otázky, diela. Bratislava 2005.

Yves Lemoine, Fernand Braudel, ambition et inquiétude d'un historien. Paris 2010.

Krzysztof Pomian, Die Geschichte der Strukturen. In: Die Rückeroberung des historischen Denkens.
Hrsg. J. Le Goff, R. Chartier, J. Revel. Frankfurt am Main 1990, s. 166-200.

Jacques Revel, Fernand Braudel et l´histoire. Paris 1999.

François-Xavier Verschave, La maison-monde. Libres leçons de Braudel, Paris 2005.


K sestavení bibliografie můžete vedle knihovních katalogů a klasické rešeršní práce využít
bibliografické databáze Historického ústavu AV ČR (www.biblio.hiu.cas.cz), pro obstarání obtížněji
dostupné zahraniční literatury licencované databáze dostupné z počítačů na filosofické fakultě –
EBSCO, JSTOR a další (přístup přes stránky ústřední knihovny,
http://knihovna.phil.muni.cz/katalogy-a-databaze/elektronicke-informacni-zdroje/).

Velmi užitečný návod pro sestavení bibliografie a další práci s informacemi naleznete v knize U.
Eca, Jak napsat diplomovou práci, Olomouc 1997.

V práci se hodnotí: 1) schopnost sestavit bibliografii relevantních prací k tématu; 2)
hierarchizace zjištěných informací, výběr těch, které jsou podstatné; 3) schopnost uvést zjištěné
informace do vzájemných souvislostí a do širšího kontextu.


V druhé části seminární práce napíšete recenzi některé z knih daného historika, věnované
středověkým dějinám. Knihu si zvolíte po konzultaci se mnou, v recenzi shrnete její obsah a
pokusíte se zamyslit nad jejím přínosem pro výzkum středověkých dějin, v čem je inspirující, jaké
otázky a problémy otevírá apod. Rozsah opět nejméně 4.500 znaků. Seznamte se s podobou recenzí
v základních odborných časopisech, které jsou volně dostupné v knihovně Historického ústavu FF MU
(Studia mediaevalia Bohemica, Časopis Matice moravské, Český časopis historický, náročnějším
studentům doporučuji recenze na stránce https://www.hsozkult.de/publicationreview/page)

Termín odevzdání práce: 11. května 2019

Internetové stránky typu Wikipedie, Kdo je kdo, Databáze knih apod. nepatří mezi odbornou
literaturu!

Opisování vět či dokonce odstavců z použitých prací představuje plagiát a důvod k opakování kursu.