Virus jako řečový akt •„Zdrojový kód je novou formou jazyka: programovací jazyk, který, jak už to u mluveného či psaného jazyka bývá, má svou vlastní formální logiku a formu. Přestože počítačový virus není jasně vymezenou uměleckou kategorií, ale spíše digitálním objektem (nebo možná subjektem?), také má jistou konkrétní formu. Je produktem experimentálního přístupu k jazyku, který se neustále rozvíjí.“ Franziska Nori Digitální kód jako řečový akt •Programovací jazyk můžeme považovat za jistý druh promluvy. K tomuto názoru se přiklání zejména teoretici z oboru softwarových studií •Soubor textů z oblasti softwarových studií -první texty po roce 2000 •zkoumají virus na úrovni digitálního kódu a považují jej za specifický vyjadřovací prostředek •soustředí se na skutečné akce viru Jussi Parikka – New Materialism as Media Theory •počátek 21. století posun ve výzkumu nových médií - zaměření na materialitu médií •Tři dominantní směry výzkumu: •působení abstraktního a neviditelného v širších materiálních sítích •průzkum abstraktnější roviny digitálních médií (software) •spojení mezi lidským tělem a technologiemi (virtuální realita) • • Softwarová studia – základní teze •Matthew Fuller •Kritický přístup k výzkumu softwaru •Software není neutrální nástroj •průzkum specifických vlastností softwaru na mnoha úrovních, na nichž působí •Umělci by měli odkrývat kreativní potenciál softwaru • • •Lev Manovich •naše setkávání se světem probíhá prostřednictvím softwaru, naše civilizace ja na něm závislá •Software studies – průzkum toho, jakou roli hraje software v současné společnosti a kulturních a sociálních sil, které formují vývoj samotného softwaru Umělecký výzkum softwaru •Maurizio Bolognini – Programmed Machines • Teorie řečových aktů •John Langshaw Austin. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000. •Základní rozdělení promluv: •a) Lokuční •b) Ilokuční •c) Perlokuční •Austin klade důraz na performativní dimenzi jazyka Mezi přirozeným a strojovým jazykem •Jakými způsoby pracují s teorií řečových aktů badatelé z oblasti softwarových studií? •Inke Arns - Read_me, run_me, execute_me. Code as Executable Text: Software Art and its Focus on Program Code as Performative Text. •Kód je ilokuční řečový akt – nic nereprezentuje, je schopný akce •Geoff Cox– Alex McLean. Speaking Code. • •„Počítačový kód má zároveň čitelný i spustitelný stav, jmenovitě stav čtení i zápisu na úrovni jazyka samotného.“ • •akce je vykonána zároveň s jejím vyjádřením, liší se od běžného jazyka • • • •Katherine Hayles. My Mother Was Computer: Digital Subjects and Literary Texts. • •„…kód spuštěný v digitálním počítači způsobuje změny v chování tohoto stroje a prostřednictvím síťových portů a dalších rozhraní může iniciovat další změny, všechny implementované skrze přenos a spuštění kódu.“ •Digitální kód dokáže působit změny ve vnějším světě – kód ovlivňuje sféru politického, estetického a sociálního •na tom se všichni autoři shodují •politická dimenze kódu •Běžné skrývání autora, prostředí, pracovních metod a efektů •Otázka, jak zviditelnit vnějšek softwaru? Live coding • • • • • • https://www.youtube.com/watch?v=Z-8DX7g2zEc Bienalle.py (2001) – dílo skupiny EpidemiC + Eva a Franco Mattes (pseudonym 0100101110101101.org) • • Performativita zlého kódu •výraz performativní - původ v Austinově teorii řečových aktů •Poté přesun do kontextu umění (performativní umění) – 50. léta •performativní kvality umění nových médií •Umění nových médií jako proces a událost •Událost, v níž je zapojeno mnoho aktérů •Počítačový virus může jednat na úrovni digitálního kódu nebo na úrovni viditelného povrchu • •Povrchová úroveň – kulturní logika - obrazové, zvukové či textové sdělení MacMag (Computer Graphics Conspiracy / Artemus Barnoz & others) • •Úroveň digitálního kódu – logika softwaru - Jednání počítačového viru na základě definovaných algoritmů •Algoritmus jako vyjadřovací prostředek – dvě strategie •A) Ian Bogost – procedurální rétorika •B) Metaforická funkce algoritmu – simulace abstraktních pojmů (láska, samota) •Doris C. Rusch – Matthew Weise. Games about LOVE and TRUST?: Harnessing the Power of Metaphors for Experience Design. • • • • Vi-Con – autor Luca Bertini Interakce počítačového viru s uživatelem •infekční proces představuje specifický způsob komunikace mezi virem a uživatelem •Setkání viru a uživatele dá vzniknout jedinečné situaci •imaginární virus DOGS - vyvolává emotivní reakce, někdo získal přístup k našim datům • • •Spoluúčast uživatele probíhá na dvou rovinách: •vykonání určité fyzické akce •emocionální investice do celé situace • •Reakce uživatele na virus jsou nepředvídatelné •Vzniká událost podobná uměleckému happeningu Poetický virus •Programovací jazyk se odlišuje od přirozeného jazyka svou instrumentálností, záměrná eliminace jakékoliv nejednoznačnosti •Ale Florian Kramer zasazuje tento jazyk do širšího kulturního kontextu – odrývá jeho magickou dimenzi •„Komputace a představy o ní jsou bohaté na kontradikce a naplněné metafyzickými a ontologickými spekulacemi. Pod povrchem všech těchto kontradikcí a spekulací leží naše obsese kódem, který uskuteční fantasma, v němž se slova stanou tělem. Tato vidina však zůstává nenaplněna, protože její realizace stále znovu a znovu selhává tváří v tvář nezměrným spekulativním očekáváním, která do této představy vkládáme.“ Florian Kramer •Kód má poetické kvality - umělci jdou proti jeho instrumentalitě, snaha učinit z kódu umělecký prostředek •výstava I Love You (2002) - ve Frankfurtském muzeu aplikovaného umění (Museum für Angewandte Kunst Frankfurt) •průzkum uměleckého potenciálu počítačového viru • • • • • •Součástí výstavy performance Franca Berardiho •https://www.youtube.com/watch?v=jJFlRoQr96E •přednesl zdrojový kód počítačového viru I Love You jako kdyby se jednalo o báseň •pokus o emancipaci kódu - od utilitárního využití směrem k poetickému vyjádření •https://www.youtube.com/watch?v=jJFlRoQr96E • • • • • •Berardi přemisťuje kód do překvapivého kontextu – akcentuje jeho estetické vlastnosti • •odmítnutí racionality, počítačové logiky a systému příkazů v Berardiho performanci • •výzva k vytváření programů odmítajících jediný autoritativní hlas Básně v digitálním kódu • •báseň v programovacím jazyce- kombinace literárního a strojového jazyka •Báseň má dvojí artikulaci, jednak textuální forma a také běžící program •programovací jazyk PEARL •typické žánry: básně tvořené volným proudem slov, konkrétní poezie, haiku, kaligramy • • Srovnání zdrojového viru Bienalle.py se zdrojovým kódem viru Elkcloner •POEM ASC 'ELK CLONER:‚ Elkcloner •DFB $8D,$8D •ASC ' THE PROGRAM WITH A PERSONALITY' •DFB $8D,$8D,$8D •ASC 'IT WILL GET ON ALL YOUR DISKS' •DFB $8D •ASC 'IT WILL INFILTRATE YOUR CHIPS' •DFB $8D •ASC 'YES IT' •DFB $A7 •ASC 'S CLONER!' •DFB $8D,$8D •ASC 'IT WILL STICK TO YOU LIKE GLUE' •DFB $8D •ASC 'IT WILL MODIFY RAM TOO' •DFB $8D •ASC 'SEND IN THE CLONER!' •DFB $8D,$8D,$8D,$8D,$0 • Bienalle.py • Bienalle.py – básnické kvality kódu •duše = otevřít (host, ̎ r ̎ ) •tělo = duše.číst ( ) •má duše = uzavřít ( ) •mé tělo = mé tělo [: najdi(moje tělo, "#" *3) + 3] • D – I – N – A (Digital Is Not Analog) • • • •mezinárodní festival digitálního umění •2001 v italském městě Bologna •cíl - demonstrovat estetické vlastnosti kódu a krásu kódu •Virus představuje jazyk s vlastními poetickými kvalitami •Flaminio Gualdoni •„Virus je vytvořen někým, kdo zná nejenom kód v tom smyslu, že jej dokáže ovládat, ale někým, kdo se stane jeho součástí, substance schopné tvořit: v jiné oblasti bychom mohli hovořit o kreativitě. Jeho stvořitel je stejný jako bůh, který může také hrát kostky. Nedělá to pro nás. Vede dialog se samotným kódem, mluví sám k sobě v kódu. Bůh, který sedmý den neodpočívá, ale hraje si.“ Moderní x nemoderní kód - shrnutí •Moderní •kód popisován jako abstraktní, oddělený od fyzického světa a kultury •instrumentální charakter kódu •čistě technologický jazyk •Nemoderní - Denisa Kera - Software and cosmopolitics: code as the language of the new Constitution •kód vždy operuje v konkrétním kontextu •hledání poetických vlastností kódu •zasazení kódu do širšího kulturního rámce •propojuje sféru společnosti, jazyka (diskurzu) a přírody •