Seznam klíčových konceptů/autorek a autorů/termínů/teorií/a další látky, jejíž znalost se předpokládá u závěrečné písemky 000. Rozšiřující poznámky k 1. okruhu 2. _Postmoderna Anglická verze termínů na téma zakoušení reality dle Babbieho včtně agreement a experiential reality a její čská/slovenská interpretace (= překlad svými slovy nebo jinými)
 Centrismy, které zpochybňuje postmoderna, tak, jak je uvádí Pavelka: evropocentrismus, senzocentrismus, falocentrismus 1. Kybernetické paradigma a vizuální kultura Paradigma Kybernetika Kyborg První teoretici využívající termín vizuální kultura Obsah zájmu vizuálních studií ve srovnání s dějinami umění Kultura vs. civilizace dle Jana Sokola: 2 významy termínu kultura a 3 významy termínu společnost Antropologické pojetí kultury Redukcionistické pojetí kultury Představitelé počátečního rozvoje kulturárních studií a časové vymezení vzniku Alespoň jeden jev (fenomén, věc, cokoliv), který kulturární studia zkoumají/který reflektují Z oblasti sémiotiky/sémiologie: langue, parole a jak souvisí s termíny paradigma a syntagma dle Saussurra Peircovo vymezení souvislosti mezi znakem a předmětem a alespoň jeden příklad ke každému termínu McLuhanovo dělení médií 2. Nová média; digitální média; interaktivní média; archeologie médií Co je 4’33” a jak o ní hovoří Etan J. Ilfeld ve vztahu k informaci? Odpověď (ano, teď vám radím: „subverzivní dekonstrukce informační teorie“) Principy nových médií dle Martina Listera Disperze: co to je a jak to souvisí s novými médii Masovost nových médií z hlediska spotřeby Změny díky rozptýlenosti mediálních textů z hlediska produkce Prosumer, příklad prosumer technologie Umění nových médií: alespoň 6 autorek/ů s vymezením a dílem (např. Markéta Baňková – html art – NY City Map) Festivaly umění nových médií: alespoň 4 festivaly se zařazením do geografické oblasti Rozdíl mezi analogovým a digitálním 8 stupňů zachycení obrazu dle Petera Weibla Alespoň 2 stručné definice interaktivity HCI ubiquitous computing topoi (dle Huhtamo) 3. Intermedialita; hypermedialita; transmedialita; multisenzorickost Hypertext a narativita, variantologie Intermédia – kdo od koho převzal termín a kdy Intermédia a intermedialita - v jakém textu byly termíny použity a jaký byl jejich obsah + jaký umělecký druh se tím například označoval Fluxus – co to je, co se mu nelíbilo na uměleckém světě a alespoň 3 představitelé Širší chápání intermediality – jaký typ fúze + užší chápání intermediality P. Lévy a multimodalita Multisenzorickost Polyattentiveness Dva typy dynamiky digitálních děl Multisenzorické čtení dle Maribeth Back Hypermédium – definice a kdo použil pojem Transmedialita – vymezení pojmu dle Schneidera a Jedličkové, alespoň 1 příklad transmediální látky Srovnání intermediality a jiných typů vztahů mezi médii dle Szczepanika Principy variantologie dle Petry Skřiváčkové (text Variantologie: polyhistorický přístup k myšlení o umění nových médií) v E-zin TIM: důraz na varianty, výzkum hlubinného času, nová kartografie mediálního výzkumu Intertextualita – autorka a období vzniku termínu, její definice Intertextovost – základní definice Sloukové Riffaterre – hyper- vs. intertextualita Asociace Zdroje konceptu hypertextu Hypertext – definice Hypertext ve filozofii diskurzivity – základní definice Sloukové MEMEX Ensslinové reflexe (de)montáže hypertextu Foto: (https://www.bangor.ac.uk/creative_industries/astrid.php.en) Lexia v pojetí Landowa + odkud pochází termín Alespoň 2 digitální/hypertextová díla a jeho autorky/autoři 4. Binární kód a softwarová studia Co je 4’33” a jak o ní hovoří Etan J. Ilfeld ve vztahu k informaci? Odpověď (ano, teď vám podruhé radím: „subverzivní dekonstrukce informační teorie“) Změna paradigmatu ve studiu „nových“ médií Postmediální doba Komodifikace, standardizace a zmasovění jako negativa, která vnímá Frankfurtská škola (v tomto kontextu pro nás důležití Horkheimer a Adorno) na masovém průmyslu populární kultury („kulturním průmyslu“) Konceptuální umění a informační technologie jako výraz přechodu industriální společnosti k tzv. informační společnosti Sol LeWitt a jeho (vámi stručně reinterpretovaná) definice konceptuálního umění Vůdčí osobnosti sws a jejich vědecké zájmy (stručně), tj. Wardrip-Fruin, Fuller, Manovich Koncept rozhraní a vztah člověk-stroj Kontext užití slova simulakrum u Haylesové ve vztahu k užívání Internetu, autor termínu simulakrum a hyperrealita a alespoň jedno jeho dílo Kyborg a replikace/produkce Alespoň 2 sci-fi filmy z období 1980-85 Kyborg jako nástroj pro narýsování světa bez genderu Autorčina vlastní charakterizace eseje „A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century“: jakým metodologiím/myšlenkovým směrům je dle ní věrný? terče Harawayové kritiky v kontextu textu tematizujícího kyborga tři stírající se rozdíly (zlomy hranic v kontextu „opozic“) v „současnosti“ (1985) dle Harawayové + co díky nim mizí 3 příběhy reflexe rétoriky tematizující postčlověka, které vypráví Haylesová Metanarace (doporučuji vlastní rešerši termínu) + příklad Esencialistický přístup (doporučuji vlastní rešerši termínu) + příklad Informační vzor a materialita v kontextu postčlověčenství Zdroj obecné diskuse o postčlověku dle Haylesové Backhand Forhand Předpoklad existence informace podle Haylesové Technodeterminismus a vztah Haylesové k němu v kontextu diskuse o postčlověku 4 základní body konceptu postčlověčenství 3 periody odtělesnění dle Haylesové konkurenční teorie informace k Shannonově teorii Shannon – co a pouze co je posíláno v rámci jeho teorie informace Jakobsonův model komunikace Imerze a zkušenost bytí v prostoru- technologie umělé nebo rozšířené reality Definice virtuality Haylesové s využitím materiality a informace + příklad Časové zařazení rozdělení materiálu a informace dle Haylesové Schrödinger, Doyle, Dawkins, Moravec – jak tematizují informaci (gen) ve vztahu k tělu (reprodukci) = jak jejich metafory a texty reflektuje Haylesová v tématech materialita, informace, gen atd. Reflexe Haylesové na téma vztahu informace a materiality z hlediska hierarchie, který kritizuje Zdroj pro utvoření dichotomie informace/hmota dle Haylesové (k jaké starší dichotomii odkazuje) Jak dopadl souboj informačních teorií v době po 2. sv. válce Vlastní příklad konkretizace informace prostřednictvím média Vztah množství informace ve sdělení k její strukturovanosti (nápověda: čím víc, tím něco, termín entropie, náhodnost, strukturovanost) Změny v linii vlastnictví s příchodem virtuality v rámci integrace do kapitalismu dle Haylesové 2 typy virtuální reality – 1. „site specific“ VR a 2. VR jako způsob představování si neviditelného prostoru komunikační sítě Pojem virtuální dle Deleuzeho (Difference and Repetition, 1994) Technický základ virtuality dle Lévyho Příklad jednoho virtuálního díla + autor/ka Měřítko virtuálních světů dle Lévyho (Kyberkultura, 2000, s. 68) verze 2019-05-03