SAS ČR

Státní archeologický seznam ČR je informační systém o území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, spravovaný Národním památkovým
ústavem (NPÚ) pro účely ochrany a záchrany archeologických nálezů na území ČR.

Další informace:

·          Státní archeologický seznam ČR – veřejný přístup


Podle stavu poznání dělíme ÚAN do čtyř kategorií:

·         I. kategorie – území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů

·         II. kategorie – území, kde se pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů pohybuje
v rozmezí 51 – 100%. Sem patří všechny sídelní útvary (obce s první písemnou zmínkou již ve
středověku, kterých je převážná většina), území v těsné blízkosti ÚAN I. atd.

·         III. kategorie– území, které mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, ale výskyt
archeologických nálezů nebyl dosud pozitivně prokázán, pravděpodobnost výskytu je 50%. Sem patří
prakticky veškeré území české republiky, která nejsou ÚAN I, II a IV. Archeologové totiž neznají,
a ani to není v jejich silách, všechny archeologické lokality ve svém působišti. Prakticky při
každé stavbě, s výjimkou těch v ÚAN IV, může dojít k objevení nové, dosud neznámé lokality.Podle
charakteru stavby a toho v jakém ÚAN se stavba nachází, volí archeolog metodu výzkumu, např. v ÚAN
I obvykle předstihový plošný výzkum, v ÚAN II zjišťovací sondy před zahájením vlastní stavby, v ÚAN
III výzkum formou průběžného dohledu na stavbě (viz odkaz na Archaia – výzkum). Veškerá opatření
v podstatě směřují k jedinému – zajistit jednu z forem archeologického výzkumu na každé stavbě
a zabránit nekontrolovanému ničení archeologických lokalit. Každá archeologická situace je totiž
jedinečná a neopakovatelná a její zničení bez dokumentace nelze adekvátně nahradit.

·         IV. kategorie – území, kde není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů
(vytěžené a archeologicky zkoumané plochy).