francouzské zdroje teorie vyprávění zdroje strukturalistická lingvistika ¡Ferdinand de Saussure ¡Kurs obecné jazykovědy (1916) ¡jazyk je struktura, která může být analyzována jako čistě formalin system, a to především díky postulátu arbitrarity jazykového znaku ¡jazyk je tedy struktura těchto znaků a jako takový může být i zkoumán ¡jazykový znak se skládá ze dvou složek: označujícího a označovaného, přičemž obě jsou nezávislé na skutečnosti, kterou označují, a jsou čistě mentální povahy ¡binární opozice – umožňuje stanovit místo jakzykového znaku ve struktuře jazyka v kontrastu ke znakům ostatním ¡odkaz: znak, struktura, arbitrarita, opozice, možnosti analýzy… ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ zdroje strukturalistická lingvistika ¡Leonard BLOOMFIELD ¡zakladatel americké strukturální lingvistiky ¡důraz na vědecké uchopení jazyka a na formální procedury analýzy jazykových dat ¡ ¡Émile BENVENISTE ¡Problèmes de linguistique générale ¡odmítnutí behavioralistické interpretace jazyka poukazy na jazyka zvířat ¡teoreticky popsal já- ty opozici ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ zdroje strukturalistická lingvistika ¡Roman O. JAKOBSON ¡na základě desaussurovské lingvistiky s Nikolajem Trubeckým spoluzaložil fonologii, aplikoval strukturalistickou metodu na syntax a morfologii a na sémantiku ¡propracoval ideu literárního znaku v souvislosti se znakem jazykovým ¡zavádí pojem strukturní dominanty ¡založil strukturalistickou sémiotiku literatury, studoval identitu literatury, její “literárnost” ¡smiřuje strukturalistickou (desaussurovskou) synchronii s diachronií, respective snaží se je nahlížet ve vzájemných souvislostech ¡obohatil fukční ligvistiku (referenční, poetická, expresivní, konativní, phatická a matajazyková fce) ¡s Juriem Tynjanovem načrtl důležitý nárys strukturalistické literární historie ¡spoluzakladatel PLKu ¡komparativní a vývojové studie o literatuře a jejích strukturách ¡vliv na strukturalistickou antropologii ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ zdroje strukturalistická lingvistika ¡Louis HJEMSLEV ¡zakladatel Kodaňského lingvistického kroužku ¡Spoluautorem glosematické jazykové teorie, která vychází z učení FdS (spolu s Hansem Jørgem Uldallem) ¡glosematika definuje glosém jako nejzákladnější element jazyka – glosém je definován jako nejmenší a neredukovatelná jednotka obsahového a výrazového plánu jazyka ¡glosém je tak na úrovni výrazového plánu podobný fonému, nicméně na úrovní plánu obsahového nemá protějšek ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ zdroje strukturalistická antropologie ¡Claude LÉVI-STRAUSS ¡Strukturální antropologie (XXXX) ¡společnost je chápána jako svébytná skutečnost nadřazená jednotlivci ¡společné rysy a vývojové spojitosti mezi různými typy společností ¡spojení s americkou kulturní antropologií, jež zkoumala hlavně rozdíly mezi různými společnostmi. K tomu se zvláště hodilo studium jejich jazyků ¡stadium mýtů: pod vlivem RJ přenesl pojetí jazyka jako systému znaků na studium společenských vztahů, jež se také vyjadřují jazykem a chápou často v opozicích (muž X žena, rodič X dítě, příroda X kultura apod.) ¡hlavní úkol antropologie je studium nevědomých (neuvědomovaných) kulturních struktur různých společností jako protikladu ke strukturám přírodním, věnoval se zejména strukturám příbuzenství a roli zákazu incestu, strukturám mýtů a vyprávění a vůbec „myšlení přírodních národů“ ¡ zdroje psychologie ¡Jacques LACAN ¡vychází z předpokladu, že ”nevědomí je strukturováno stejně jako jazyk” ¡nevědomí není primitivní archetypální část vědomí oddělená od vědomého, jazykového ega, nýbrž spíše spíše složitou strukturou ¡nevědomí je strukturované jako jazyk sám, z čehož plynou zásadní důsledky pro vztah člověka, jazyka a reference ¡ zdroje F. de Saussure: studium anagramů ¡anagram je pojmenování skrytých vzorců básnické produkce (v protikladu k běžnému užití tohoto termínu) ¡experimentálně se FdS nepodařilo anagramatickou strukturu básnického jazyka ověřit (Giovanni Pascoli) ¡důsledky, pokud anagramy existují: ¡A) v básnickém jazyku je na rozdíl od běžného jazyka, kde je significant a signifié spojeno konvencí, tato konvence neexistuje a je nahražena anagramatickou strukturou ¡B) v básnickém jazyku je significant rozprostraněno v nesourodých úsecích textu, zatímco v běžném jazyku je složeno lineárně ¡Sémantika básnického jazyka je tak dvojúrovňová: S-S a A ¡skutečnost: anagramatická struktura je na text aplikována zvenčí, čímž se otvírá cesta pro neomezenou interpretaci založenou na subjektivních “nálezech” anagram v básnickém textu ¡ zdroje překlady ruských formalistů ¡Tzvetan TODOROV ¡ ¡Théorie de la littérature, textes des formalistes russes (1965) ¡ ¡vybrané texty ruských formalistů ¡Předmluva R. O. Jakobsona ¡