Psychosomatika respiračních onemocnění •Astma bronchiale - 5-15% obyv. –Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest s postižením IS (minitního systému) a KV(kardiovaskulárního systému): •Kontrakce bronchiálního svalstva •Otok sliznice •Produkce hlenu ( vazkého, nelze vykašlat) •Klinické symptomy : od mírné dušnosti po status astmatikus • • • Psychosomatika respiračních onemocnění •Vznik choroby má tři období max. výskytu: • –Kolem 5. roku věku – vysoká pravděpodobnost chronicity, psychických poruch,tělesných deformit ( hrudní koš, páteř, klesá tělesná zdatnost, výkonnost) –Mezi 25. – 30. rokem – disimulace, bagatelizace choroby –Kolem 50. roku - častá agravace zdrav. potíží Psychosomatika astma bronchiale •Rizikové faktory: –Faktory hostitele –Faktory prostředí –Faktory psychosociální –Faktory organické –Osobnostní charakteristiky: •Panický strach (nezávislý na závažnosti choroby), •anxieta , únava, vyčerpání, duševní napětí,závislost, • depresivita,neuroticismus,egocentrismus,podezíravost, • přecitlivělost,hostilita,těžce se vyrovnávají s frustracemi. Psychosomatika astma bronchiale •Anxieta –Významný perzistenční činitel ( udržuje chronicitu) –Doprovázejí ji vegetativní příznaky : •Změny dýchání •Zvýšení TK •Bušení srdce •Zvýšené pocení •Sucho v ústech •Zvýšení noradrenalinu a kys. mléčné – Psychosomatika astma bronchiale –Doprovázejí ji psychické příznaky •Vyčerpanost •Duševní napětí •Nutkání k aktivitě a výkonu • • Astmatičtí pacienti vykazují vyšší míru depresivity, anxiety a neuroticismu ( Ritz, 2000) • Doporučená literatura –Špičák,V., Vondra,V.: Asthma bronchiale v dětství a v dospělosti. Avicenum, Praha, 1988 –Špičák,V.,Panzer,P.:Alergologie.Galen,Praha, 2004 –Špičák,V.: Globální strategie péče o astma a jeho prevenci.Česká iniciativa pro astma.Praha, 2003 –Pružinec,P.: Moja alergia.Bratislava.Bonus.2002 –Ritz,T.,Steptoe,A.: Emotions and stress increase respiratory resistance in asthma,Psychosom.Med.,62,3,401-412, 2000. –Los,J.: Psychogénne faktory astmatu.Škola astmy.Medifórum,1994. –Kašák,V.: Asthma bronchiale.Maxdorf.Praha.2007 –Musil,J.,Petřík,F.: Pneumologie.Karolinum.Praha.2005 – – Revmatologická onemocnění •Young (1995) : •Zánětlivá revmatologická onemocnění –RA –Spondartritidy (Ankylosující spondylitida - Morbus Bechtěrev) a reaktivní artritidy (předcházel zánět) –Kolagenózy ( sklerodermie, dermato-/polymyositis, smíšené kolagenové onemocnění) –Primární vaskulitidy (Panarteritis nodosa) Revmatická onemocnění •Mimokloubní revmatická onemocnění –Např. fibromyalgie, bursitis,polymyalgia revmatika, syndrom karpálního tunelu –Fibromyalgie •Revmatické onemocnění měkkých tkání •Bolesti celého pohybového aparátu, tender points , bolesti hlavy, střevní a močové potíže, únava. •Vysoký výskyt ( až ¾ ) frustrací, stresu v čase vzniku nebo zhoršení choroby ( Heřmánek, 1994). Psychosomatika - revmatoidní artritida (RA ) •RA - chronická polyartritida –symetrické zánětlivé poškození kloubů,krční páteře, proliferace synoviálních bb, eroze chrupavek, kostí a poškození cév vedoucí k reverzibilním změnám a k invaliditě. –začátek – plíživý, subfebrilie, únava, nechutenství, noční a ranní bolesti kloubů, ztuhlost- neschopnost ohnout drobné ruční klouby( až několik hodin) –1% populace, 35.- 55. rokem věku, ženy 3x častěji – genetika, autoimunologie –hodnocení funkce, aktivity, reversibility, systémových příznaků a mimokloubních projevů, komplikací 5-R-11 5-C-2 5-R-22 Revmatoidní artritida •Průběh onemocnění : •1. monocyklický typ ( méně než 20% ) –Jeden cyklus onemocnění je následovaný remisí v délce 1 rok •2. polycyklický typ ( 70% ) –Pozvolný progresivní průběh s epizodami různě dlouho trvajících inkompletních remisí •3. progredující typ (10%) –Maligní průběh, rychlý vývoj destrukcí kloubů Revmatoidní artritida •V roce 1988 byla Americkou revmatologickou společností vypracována v současnosti používaná dg. kritéria : –1. ranní ztuhlost –trvající alespoň 1 hodinu –2. artritida (zánět) 3 a více kloubů (alespoň 1 oblast se týká ručních kloubů ) –3. symetrické postižení kloubů –4. revmatoidní uzly –5. RTG ( rentgenové) změny –6. průkaz patologických hladin RF( revmatoidních faktorů) – Revmatoidní artritida •Stádia RA podle anatomického postižení a RTG obrazu ( Steinbrocker): •Stadium I – změny pouze v měkkých částech,žádné RTG destrukce •Stádium II – osteoporóza,bez deformit kloubů, pohybové omezení, svalová atrofie •Stádium III – destrukce chrupavky a kosti, deformity, svalové atrofie velkého rozsahu,mimokloubní změny •Stádium IV – změny st.III + kostěná ankylóza (ztuhlost) • • Lehké formy RA •zřídka recidivující, s trvalou lehkou poruchou funkce několika kloubů, funkční postižení je minimální – 30% • v remisi, bez výraznějších známek aktivity (DAS – disease activity score- menší než 2,6) •pokles pracovní schopnosti 10-15 % Středně těžké formy RA •Funkční postižení střední až výraznější -60% •Porucha funkce horních a/nebo dolních končetin. Některé denní aktivity omezeny, nutnost používání pomůcek •Přítomny deformity a kloubní deformace, svalové atrofie, šlachové problémy •Aktivita zpravidla střední až vysoká (DAS > 3,2). Trvalá rentgenová progrese •Pokles pracovní schopnosti 40-60 % Těžké formy RA •Těžká porucha funkce , těžké snížení celkové výkonnosti, omezení denních aktivit, používání asistenčních pomůcek, závislost na pomoci dalších lidí – 10% •Destrukce a deformity kloubů, komplikace (nekrózy, subluxace, ankylózy, destrukce). Výrazná rentgenová progrese. Aktivita vysoká (DAS > 5,1). •Pokles pracovní schopnosti alespoň 70%. • Pomalu progredující formy RA •Lehká až střední porucha funkce •Některé denní aktivity vykonávány s využitím kompenzačních prostředků. •Aktivita trvale nízká (DAS < 3,2) jen občasná vzplanutí možná •Bez orgánového poškození a systémových projevů, rentgenová progrese minimální •Pokles pracovní schopnosti 20-35 % Psychosomatika revmatických onemocnění •Premorbidní osobnostní struktura –Poruchy adaptability –Neurotické poruchy –Ztráta sebedůvěry a útěk do snů –Potlačovaná hostilita , potlačované neg.emoce –Obsedantní rysy Psychosomatika revmatických onemocnění •Spouštěcí faktory –Odloučení od klíčové osoby –Chronický stres –Introverze –Závislost –Subjektivní prožívání a hodnocení emočních vlivů ( Heřmánek, 1982) – Psychosomatika revmatických onemocnění •Psychoreaktivní syndromy – astenické –Deprese –Vědomí závislosti, méněcennosti –Strach, úzkost, vtíravé myšlenky – 50-70% –Denní snění –Neklid, agresivita –Emoční labilita –Sebepozorování, pasivita, hypochondrie • Doporučená literatura –Trnavský,K.: Léčebná péče v revmatologii.Praha. Grada. 1993 –Heřmánek,S.: Psychosomatické vztahy při reumatických chorobách. Rheumatológia,8,251-260. –Pavelková,A.: Revmatoidní artritida.Maxdorf. Praha.2009 –Bečvář,R.,Vencovský.,Němec.: Doporučení české revmatologické společnosti pro léčbu revmatoidní artritidy. Vnitřní lék.2008.,54,84- 99 –Pavelka,K.,Bečvář,R.: revmatoidní artritida- Standardní postupy.Čes.revmatol.,1999,7: 4-8 Psychoonkologie •Zkoumá vztahy mezi psychosociálními faktory a etiologií a vývojem onkologické onemocnění (Hollandová,1998) • •Pravděpodobnost onemocnění karcinomem je 33% •Biopsychologický přístup a psychoterapie – lege artis postup •Multifaktorový vznik : karcinogeny životního prostředí, viry, psychosociální faktory : stres, vzorce chování , prožívání (mění IS ), endokrinní a imunitní systém, genetika . Psychoonkologie •Je profesionální doprovázení a léčba psychických obtíží během nádorového onemocnění a po něm. •Účinnost metod není doložena studiemi EBM I a II., pouze studie pilotní •Zlepšení v oblastech : –Psychosociální kompetence –Kvality života –Odpovědnější jednání –Prodlouženo přežití a doba do progrese Psychoonkologie •Je profesionální doprovázení a léčba psychických obtíží během nádorového onemocnění a po něm. •Účinnost metod není doložena studiemi EBM I a II., pouze studie pilotní •Zlepšení v oblastech : –Psychosociální kompetence –Kvality života –Odpovědnější jednání –Prodlouženo přežití a doba do progrese Psychoonkologie •Některé etiologické faktory vzniku karcinomu: –Chemická karcinogeneze – např. benzen, aromatické aminy, cigaretový kouř –Fyzikální karcinogeneze – např. ionizující záření –Virová karcinogeneze – např. některé adenoviry,papilomaviry, herpesviry, retroviry. –Genetické faktory – např. u ca prsu méně než 5% Psychoonkologie •V roce 2003 zemřelo v ČR 104 617 osob –Na nemoci oběhové soustavy 52,2% –Na novotvary 26,4% – –V roce 2003 zemřelo na zhoubné nádory –16 208 mužů ( na 1. místě ca plic) a 13 156 žen( na 1. místě ca prsu) Klinická klasifikace nádorů •1. Podle tkáňového původu – typing : –Sarkomy- z pojivové tkáně –Karcinomy – z epitelové tkáně –Fibrosarkomy – z vazivové tkáně –Adenokarcinomy – ze žláz epitelu •2. Podle rozsahu nádorového onemocnění v době primární dg – staging •3. Podle růstového potenciálu – grading Terapie •1. Kurativní – –rozsah a charakter nádorového onemocnění dává předpoklad pro jeho odstranění z organismu. Pacient se považuje za vyléčeného, je-li nejméně 5 et bez známek choroby( 5-letá remise) •2. Paliativní – – není-li možné celkové odstranění nádoru. •Léčba je nejčastěji kombinovaná: chirurgie, radioterapie, hormonální, chemoterapie, transplantace kostní dřeně, imunoterapie Terapie •Odpověď organismu na onkologickou léčbu : –1. kompletní remise (návrat do stavu před onemocněním) –2. parciální remise (částečná odpověď ) –3. progrese ( nereaguje na léčbu, progrese choroby) –4. stabilizace nemoci – Psychoonkologie •Etiologie - psychologická –Stále nedoloženo –Chronický stres –Negativní vliv na imunitní systém –Vede k závislostem a stresovému chování– alkohol, jídlo •Psychologická pomoc jako komplementární onkologická metoda –Redukce distresu a úzkosti Psychoonkologie –Jakýkoliv nalezený vztah mezi osobnostními rysy a karcinomem ještě nepředstavuje kauzální vysvětlení – –Psychické vlastnosti mohou být reflexí stavu nemoci, a nikoliv jejich příčina Psychoonkologie –Nebyl potvrzen kauzální vztah mezi intrapsychickými proměnnými a onkologickým onemocněním. –Byl potvrzen vliv intrapsychických proměnných na průběh onemocnění a léčbu. – Psychoonkologie • •Hlavní tělesné, psychické a sociální problémy pacientů s ca –Hrozba smrti, myšlenky na smrt –nejvíce v době dg ! –Smutek, strach, zlost, neporozumění –Únava, slabost, nechuť k jídlu –Ztráta tělesné autonomie, nedotknutelnosti – ztráta sebeurčení a řízení osudu –Hopelessness – Helplessness, Giving –up –Stigmatizace, sociální izolace, narušení vztahů v rodině Psychoonkologie –Terapeutické cíle : •Stabilizace a zlepšení psychických funkcí •Rozpoznání, osvojení a využití obranných strategií •Obnovení a zlepšení pocitu vlastní hodnoty •Vyrovnání se s vlastním tělesným obrazem , tělesnými funkcemi a tělesnými pocity •Zprostředkování strategií zvládání – SZVT •Zlepšení sociálních vztahů a aktivit, chování v rámci citových vazeb •Posílení vlastní zodpovědnosti •Podpora při hledání nových životních cílů , nového smyslu života • Psychoonkologie •Popření ( denial ) versus fighting spirit –Výzkumy : – •Popření je silnější, prognosticky relevantnější predikátor přežití •Popření za určitých okolností působí ochranně a adaptivně Psychoonkologie •Pocity bezmoci a beznaděje •Signifikantně zvyšují riziko recidivy a kratšího přežití •Coping •Vyrovnání se se symptomy deprese, úzkosti, zoufalství zvyšuje QoL. •Psychické faktory – vliv na průběh onemocnění a dobu přežití – spolurozhodování na terapii Psychoonkologie • Osobnost typu C ( cancer personality ) –Potlačení záporných emocí - úzkost a hostilita ( antiemocionalita) –Vyhýbání se konfliktům –Závislost na dominantní osobě –Konformita, defenzivnost, harmonizující chování –Patologická roztomilost ( patol.niceness), přehnaná ochota( overcompliance), nekonečná trpělivost –Sociální desirabilita (přitažlivost) –Velká svědomitost Psychoonkologie –Osobnost typu C ( cancer personality ) –Množství nepříznivých životních událostí v anamnéze –Chybění blízkého vztahu k rodičům,kteří jsou popisováni jako chladní, rigidní, méně protektivní k dítěti –Pesimistické sklony až beznaděj, bezmoc –Strach z řešení problémů a tendence raději to vzdát –Deprese, subdeprese – • • Psychoonkologie •Metodologické problémy studií –Retrospektivní povaha studií (chyba zapamatování) –Různé měřící nástroje symptomů, osobnostních rysů – nemožnost srovnání –Chybí kontrolní skupina –Nelze kontrolovat jeden symptom ( depresivní pacienti trpí abuzem alkoholu, nikotinu, nedostatkem pohybu apod.) –Biologické proměnné nejsou multivariabilně propojené s psychickými proměnnými –Role psychiky , stresů na imunologické procesy by měla být zkoumána u zdravých osob ( u osob s ca je IS narušen chorobou a léčbou ) –Relativně malé soubory –Neurčíme začátek nemoci (subklinický průběh) Psychoonkologie •Psychosociální proměnné –Socioekonomický status –Sociální izolace –Sociální opora –Emocionální opora –Spiritualita – • Psychoonkologie • Obecné závěry studií : •Čím nižší je socioekonomický status (SES) , tím vyšší je incidence onemocnění •Čím vyšší je SES, tím nižší je mortalita •SES má větší význam pro přežívání než stres •Sociální izolace – 2x zvýšené relativní riziko úmrtí = kouření, zvýšený cholesterol •Síť soc. kontaktů před onemocněním snižuje riziko úmrtí •Ženatí/vdané – vyšší šance na přežití •Muži zdravotně profitují na manželství šťastném i nešťastném X ženy J • 152816-top_foto1-fje0o Všechny fotky - young+man+relaxace+tr%C3%A1ven%C3%AD+voln%C3%A9ho+%C4%8Dasu Psychoonkologie •Závěry posledních studií : •1. Kauzální vztah mezi intrapsychickými proměnnými a onkologickým onemocněním nebyl prokázán (retrospektivní studie) •2. Reaktivní charakter C-typu osobnosti – reflexe stavu choroby ne příčina •3. Psychosociální charakteristiky významně ovlivňují přežívání • – Psychoonkologie •4. Společné rysy onkologicky nemocných : –Potlačování emocí – zlosti a hostility –Podřízenost a konformní osobnostní styl –Deprese •5. Významné vlivy : – Emocionální opora – Socioekonomický status – Ztráta milovaného objektu – Nekontrolovatelné stresogenní události – tzv. zdroje odporu( resistence resourses) – 25 - 40% pacientů trpí depresemi Psychoonkologie •Výzkum deprese , stresu –Shekele et al.,1981 2018 dělníků MMPI - probandi s nejvyššími hodnotami ve škále deprese – po 17 letech 2,3x vyšší riziko vzniku rakoviny – 4 studie s vyšším počtem probandů výsledky nepotvrdily •Závěr : Nebyl objeven kauzální vztah mezi výskytem a hloubkou deprese a vznikem nádorového onemocnění •Závěr: Neexistuje důkaz, že by pacienti před vznikem jejich ca onemocnění zažili více stresových situací než zdravé osoby. Psychoonkologie •Výzkum deprese , stresu –Penninxová (1998) – 4825 osob, prospektivní a Gallova(2000) – 3109 osob, prospektivní : výskyt deprese a nádorových onemocnění potvrzen. –Costa, McCrae (1989) – vliv interakce deprese a kouření: kuřáci s depresí: depresivní nekuřáci 18,5 : 2,9 –Herbert, Cohen(1993) metaanalýza : klinická deprese souvisí s poklesem činnosti IS ( lineární závislost) –Cave : Brandes, Arron, Bogdanovic, 1992 – možný karcinogenní vliv antidepresiv Psychoonkologie •Profesionální psychologickou pomoc potřebuje 25-40% pacientů •Dotazníky: –Brest-cancer Psychosocial Assessn´ment Screening Scale –Hornheideský dotazník – ØExpozice či konfrontace - znovuvystavování traumatické situaci ve vzpomínkách, představách či slovech. ØKognitivní zpracován • přestavba chápání, zvládání a postoje k traumatické události. ØMobilizace vlastních zdrojů - využívání existujících schopností, zkušeností a snažení člověka. Tři směry psychologické pomoci Psychoonkologie •Relaxační metody( progresivní relaxace,autogenní tréning, meditačně-imaginativní techniky ) –redukuji napětí, podráždění, úzkost –neovlivní strategii zvládání, psychosociální problémy •Muzikoterapie –redukuje napětí, podráždění a bolest –studie v paliativní péči • Psychoonkologie •Arteterapie –Případové studie s vysokým hodnocením v paliativní péče –Kognitivně-behaviorální metody –Trvale a účinně snižují stres, bolest,nevolnost, zvracení, úzkost, deprese –Budují stategie zvládání –Zlepšují komunikaci •Skupinová terapie –Vzájemnost, důležitost pro ostatní, nové životní cíle, strategie zvládání Psychoonkologie •Vícedimenzionální psychodynamická terapie traumatu ( Fisher, 2000) •Stabilizace •Zpracování traumatu •Integrace traumatu do osobnosti •Reintegrace osobnosti do jejího sociálního prostředí • • • Psychoonkologie •Pacientky s ca prsu •Studie I-V •Psychické postižení : •48% PTSD •Vedlejší účinky léčby •Fyzické a funkční změny •Změny rolí a finanční situace •Nevyhnutelnost smrti • • Psychoonkologie •Psychologické dopady ca prsu : –60% distres –30% úzkost –40% deprese –chronické psycholog. obtíže po překonání onemocnění Psychoonkologie •Prospěšnost psychologicko- psychoterapeutické podpory ( disease management pro ca prsu) • –- snížení úzkosti, deprese, zoufalství,nevolnosti, zvracení, bolesti, –- zvýšení kvality života – Psychoonkologie –Obrana •Psychoanalýza – vytlačení ohrožujících pocitů do nevědomí ( nevědomé) •Projekce ( vlastní úzkost přesunuta na lékaře) •Popření •Bagatelizace •Disociace •Autodestrukce ( non-compliance) •Štěpení ( idealizace/devalvace lékařů) •Projektivní identifikace („ vy jste to vzdali „) •Reaktivní výtvor( pocity strachu, ale veselí navenek) •Izolace afektů ( bez pocitů a emocí) Psychoonkologie •Pět fází onemocnění : •sdělení dg - –psychické trauma –posttraumatická stresová porucha compliance •časná lék. terapie •zotavení •recidiva •terminálně - paliativní péče Psychoonkologie •Sdělení informací : –Postoje a strategie zvládání v ranné fázi jsou vysoce prognosticky relevantní z hlediska další prognózy ( Tschuschke,2001, Faller, 1997,Heim,1988) –Sdělování informací : •Anamnéza – struktura osobnosti, krize v minulosti •Zajistěte si pacientův souhlas se sdělením informací •Jen tolik, kolik je schopna přijmout – odb. termíny •Ptejte se na její názor, aktivně naslouchejte •Vyhněte s přílišnému optimismu i pesimismu •Dávkujte informace – raději více schůzek Psychoonkologie •Fáze rehabilitace –Posttraumatická stresová porucha –Největší přínos – skupinová psychoterapie •Fáze recidivy –Mnohem hlubší deprese –Cíle: •Zlepšení strategie zvládání •Zlepšení přizpůsobení se nezbytným léčebným opatřením •Zlepšení pozitivního nastavení a začlenění do života •Strategie zvládání vedl. účinků Psychoonkologie •Terminálně - paliativní péče –Hlavní problém • Izolace –Úkol: •Přijetí nevyhnutelného •Vědomé rozloučení se •Práce s rodinou – –pocit spoluviny, –patolog. smutek – Psychoonkologie •Terminálně - paliativní péče –Hlavní problém • Izolace –Úkol: •Přijetí nevyhnutelného •Vědomé rozloučení se •Práce s rodinou – –pocit spoluviny, –patolog. smutek – Psychoonkologie •Psychické trauma – Vitální zážitek diskrepance mezi ohrožujícímisituačními faktory a individuálními možnostmi zvládání, který je doprovázen pocity bezmocnosti. Důsledkem je dlouhodobě otřesené pojetí sebe samého a celého světa. •0. fáze nejistoty - před stanovením dg •1. fáze šoku - stav zmatenosti •2. fáze trvání traumatu – deprese, sebeobviňování •3. fáze zotavení – adaptace a smíření Vybraná psychiatrická onemocnění •F43 – reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení •Poruchy jsou identifikovatelné nejen podle symptomů a průběhu, ale podle existence vnějších příčin – přímý následek závažného stresu •Bez existence vnějších okolností by porucha nevznikla •Maladaptivní reakce - doba před a po traumatu • F43.0 – Akutní reakce na stres •F43.0 – Akutní reakce na stres •F43.00 – mírná •F43.01 - středně těžká •F43.02 - těžká •Neexistence žádné zjevné psychické poruchy • čistá odezva na stres • odeznívání – dny NEZVLÁDNUTA STRESOVÉ ONEMOCNĚNÍ AKTIVACE CÍLOVÝCH ORGÁNŮ ZVLÁDNUTA OBNOVENÍ ROVNOVÁHY STRESOVÁ REAKCE EMOČNÍ OCENĚNÍ KOGNITIVNÍ OCENĚNÍ UDÁLOST Průběh stresové reakce na traumatickou událost F43.0 – Akutní reakce na stres •Symptomy : •Snížené vnímání a pozornost, neschopnost přiléhavých reakcí, dezorientace, stažení se ze stresové situace až disociativní stupor – F 44.2 •Přehnaná aktivita ( únik, fuga) •Celková, částečná amnézie ( F44.0) F43.1 Posttraumatická stresová porucha •Soubor různých poruch prožívání a chování , včetně somatických reakcí (poruchy spánku, potivost, třes, nevolnost apod.) , které vznikají jako důsledek extrémního stresového prožitku přesahující běžnou lidskou zkušenost . •Normální reakce , normálního člověka na nenormální situaci •Časový nástup: •Okamžitě po odeznění akutní rce nebo po mnoha letech •Odložená či protrahovaná odezva po bezpříznakovém období •Tzv. „výroční“ – za 9 let po smrti v období maturity • • Stav vzniká ve většině případů do 6 měsíců po závažné traumatizující události •Vodítka k rozpoznání PSP: •1. INTRUZE - opakované, neodbytné znovuvybavování nebo znovuprožívání událostí ve vzpomínkách, denních živých představách a snech – intruze (flash-backy) • •2. VYHÝBÁNÍ SE - podnětům, které by mohly vyvolat traumatizující události • •3. HYPERAROUSAL - přetrvání příznaků zvýšené aktivační hladiny – porucha spánku, nízká afektivní tolerance, zvýšená dráždivost F43.1 Posttraumatická stresová porucha ØTĚLESNÉ: únava, poruchy příjmu potravy, spánku, sexuální funkce, chronická bolest, nadměrná bdělost a lekavost ØCITOVÉ: úzkosti a panika, deprese, obsese a kompulze, podrážděnost a hněv, citový ztlum, provinilost a truchlení, odtažitost, náhlé zaplavení emocemi spojenými s traumatem ØPOZNÁVACÍ: výpadky paměti, poruchy soustředění, ostražitost a vztahovačnost, změněné prožívání času, znovuprožívání traumatu bdělé či snové ØAKČNÍ: ztráta sebevlády a schopnosti rozhodovat se, narušení rutinních činností a vztahových interakcí, vyhýbání situacím připomínajícím trauma Typické psychofyzické příznaky u PTSP •DISOCIAČNÍ PORUCHY •PORUCHY REGULACE CITŮ A IMPULZŮ •SOMATIZAČNÍ PORUCHY •PORUŠENÝ CIT IDENTITY •PORUCHY SOCIÁLNÍHO VNÍMÁNÍ A CHÁPÁNÍ •SKLONY KE ZNOVUPŘIJÍMÁNÍ „ROLE OBĚTI“ •CELKOVÁ ZTRÁTA HODNOT, SMYSLU A NADĚJE •KULTURNĚ SPECIFICKÉ REAKCE NA TRAUMA Zvláštní příznaky u PTSP F43.1 Posttraumatická stresová porucha •Celoživotní prevalence – 1-3% •Oběti živelných katastrof -30% •1/3 – spontánní remise •40% - mírné příznaky •20% - středně závažné příznaky •10% - těžké příznaky •0,5% muži a 1,2 % ženy – PTSD celoživotní •Výzkum : 3141 osob po tsunami v Thajsku, 1 z 5 trpí PSTD •Lidé s vyššími skóry v kognitivních testech – méně ohroženi PTSD • F43.1 Posttraumatická stresová porucha •National Vietnam Readjustment Study –Proč několik let po válce začali veteráni trpět psychosomatickými obtížemi? –„Postvietnamský syndrom“ –V roce 1979 zařazena jako PSP do manuálu D-S-M •Traumatizovaný člověk zakouší: •bolest, bezmoc, někdy i beznaděj, •otřesení svého chápání světa, sebe, svých vztahů. •Terapeutická pomoc mu má vzhledem k traumatické zkušenosti usnadnit: •orientaci v ní a v jeho světě, životě a v sobě po ní, •zvládání jejích rušivých účinků v těchto oblastech, •její prospěšnou integraci do svého života. Obecné cíle léčby (post)traumatických obtíží a poruch F43.2 Poruchy přizpůsobení •F- 43.20 s krátkodobou depresivní reakcí •F- 43.21 s protrahovanou depresivní reakcí •F- 43.22 se smíšenou úzkostnou a depresivní reakcí •F- 43.23 s převládající poruchou jiných emocí •F- 43.24 •F- 43.25 se smíšenou poruchou chování a emocí F- 44.0 Disociativní amnézie •Částečná a selektivní •Kompletní a celková je vzácná a souvisí s fugou •Nutno vyloučit organickou poruchu mozku •Intoxikaci •Nadměrnou únavu F- 44.1 Disociativní fuga •Znaky : •disociativní amnézie – selektivní ztráta paměti na traumatickou událost •„účelné“ cestování •Predispozicí je : •Emočně –nestabilní hraniční subtyp •Histrionská, schizoidní porucha •Abuzus alkoholu F- 44.2 Disociativní stupor •Vymizení volního pohybu •Neschopnost reagovat na vnější stimuly •Náhle začíná a náhle spontánně končí F- 62.0 Trvalá změna osobnosti po katastrofické zkušenosti •Katastrofický stres trvající alespoň 2 roky • •Nepřátelský, nedůvěřivý postoj ke světu • •Sociální izolace, pocity prázdnoty a beznaděje • •„Žití na hraně“ – jako by hrozba PTSD • •Je irreverzibilní • Psychoonkologie • •Komunikace během krize – –Příprava na rozhovor –Pacient určuje míru informací –Slibovat jen splnitelné –Nepoužívat eufemismy –97% pacientů chce detailní informace • Psychoonkologie •Prospěšnost psychologicko- psychoterapeutické podpory ( disease management pro ca prsu) • –- snížení úzkosti, deprese, zoufalství,nevolnosti, zvracení, bolesti, –- zvýšení kvality života – Psychoonkologie •Pacient informace nechce •Společná řešení - výběr léčby , snaha o dohodu • –Reakce na informace : •Úzkost, •panika, •bezmoc, •Zmatenost • Obrana - Disociace osobnosti ( derealizace, depersonalizace, posun času apod.) - PTSD • Psychoonkologie •Fáze dg. a sdělování informací : –Psychologicko-terapeutická krizová intervence –Psychotraumatolog. léčba –Cíl : zvýšení compliance •Fáze časné terapie –Studie EBM I. Snížení deprese, bezmocnosti a beznaděje –Naslouchat , snižovat pocit osamění Doporučená literatura –Tschuschke,V.: Psychoonkologie. Portál.Praha 2004 –Angenendt,G.: Psychoonkologie v praxi , Portál, 2010 –Spiegel,D.: Coping and cancer progression.J.Psychosom Res 2001,50. 287-290. –Zonderman,A.,Costa,P.,McCrae,R.: Depression as a risk for cancer morbidity and mortality.J Am Med Assoc 1989,262, 1191- 1195 Otázky ke studiu •Ovlivňují vlastnosti osobnosti, emoce, očekávání, prožívání atd. naše zdraví? V jakém smyslu? •Předurčují osobnostní charakteristiky člověka k určitému druhu onemocnění? •Ovlivňuje určitý „typ chování“ imunitní procesy v organismu ? Jakým způsobem? •Přispívají psychosociální proměnné ke zvládání chronických chorob? Do jaké míry? •Jsme schopni psychologickými prostředky kvantitativně a kvalitativně zlepšit průběh choroby , dobu léčení? •Jsme schopni psychologickými prostředky zlepšit IS ? Thyreopatie-psychosociální aspekty •Štítná žláza – tyreoidea –žláza s vnitřní sekrecí –Kalcitonin –T4,T3 –Eufunkce –Poruchy štítné žlázy •Primární •Sekundární ( hypothalamo-hypofyzární regulace) • Thyreopatie – psychosociální aspekty •Činnost štítné žlázy •Hypothalamus – TRF •Adenohypofýza – TSH – T3,T4 •Vychytávání jodu – zvětšení folikulů a štítnice • •Anatomie a histologie •Dva laloky, istmus •Folikulky – koloid, thyreoglobulíny s navázaným T4 a T3, • Thyreopatie-psychosociální aspekty •Ovlivňuje metabolismus základních živin •Má vliv na CNS a KVS , GIT •Plodnost, •Svalovou a kostní hmotu •Termoregulaci •Vodní a minerální hospodářství Tyreopatie – psychosociální aspekty •Nejčastější onemocnění endokrinního systému •10% populace , ženy 4-6x častěji, ve stáří 20% žen a 10% mužů •Nedostatek jodu – ¼ světové populace • •Klasifikace tyreopatií ( není dosud sjednocena) Thyreopatie –psychosociální aspekty •1. Struma •30% žen, 10% mužů, viditelná,hmatná •Etiologie : dědičnost,nedostatek jodu •Eufunkční struma – žláza není postižena jiným patolog. procesem •Difúzní •Nodózní •Klinika : •Útlak, dušnost,polykací potíže, změna hlasu Tyreopatie – psychosociální aspekty •2. hypertyreóza ( tyreotoxikóza) –Vysoké hladiny hormonů , výskyt 0,5% populace –Toxická polynodozní struma –Toxický adenom (horký uzel) –Gravesova- Basedowova choroba( autoimunní) •Klinické projevy: •Pocení,nesnášenlivost tepla,pocení, jemné padající vlasy,lomivost nehtů, dušnost, palpitace, tachykardie, arytmie, svalová slabost , třes končetin, hubnutí, průjem •Psychické příznaky: nervozita, neklid,labilita,interpersonální konflikty podrážděnost ,lítostivost, nesoustředěnost, nespavost,překotnost Tyreopatie – psychosociální aspekty •3.hypothyreóza ( snížená činnost) –Nedostatek hormonů štítnice, často u starších žen 10 – 25% –Autoimunní zánět, operace, radiojód •Klinické projevy: ( plíživé) •Celková zpomalenost, •únava, •spavost, •suchá, chladná kůže, •vlasy suché,lomivé,vypadávající •zimomřivost, •bolesti a ztuhlost ve svalech a kloubech, •přibírání na váze, •zácpa, bradykardie,hrubý hlas , chrapot • Tyreopatie – psychosociální aspekty •Zpomalené tělesné a duševní pochody, • chmurné myšlenky, •Plačtivost, •Deprese, •Podrážděnost, •Nesnášenlivost, •Apatie •Cave též palpitace! •Tvář oteklého Eskymáka ( odulý , zažloutlý) •Oligomenorea, amenorea, anovulační cykly •Komplikace v graviditě •Bolest svalů a kloubů • Tyreopatie – psychosociální aspekty •4. tyroiditidy ( 5-15% ženy vyššího věku) –Příčiny: infence, ozáření, radiojód, mechanický útlak,úrazy krku, autoimunní( Hashimotova struma) •Klinické projevy: • –Hyper- nebo hypothyreóza, teploty, bolesti, únava, nervozita • • Psychosomatika tyreopatií •5. nádory štítné žlázy • –Benigní – adenom ( toxický adenom ) –Maligní – max 600 případů/rok –– od málo zhoubných ( papilární ca ) - 70%- 30 let přežívá 85% nemocných až po anaplastické – pacienti umírají do max 2 let po zjištění. Psychosomatika tyreopatií •CAVE ! •Tyreopatie bývají často zejména v počátcích zaměňována za psychiatrická onemocnění. •Některé symptomy ale nabývají hloubky psychiatrických onemocnění. Psychosomatika tyreopatií •Klinické symptomy : –Hypertyreóza –Anxieta, deprese, mánie,agitovanost, noční můry, narušení úsudku, orientace, pozornosti, paměti a percepce,paranoidní bludy, vizuální halucinace –Zvýšená spavost , „ myxoedema madness“ –Hypotyreóza –Deprese, anxieta, mánie,zoufalství , předtuchy zkázy, suicidální myšlenky,narušení úsudku, abstrakce, koncentrace, paměti a percepce, bludy( zejména sebeobviňující, paranoidní), sluchové halucinace, – rozvoj demence – Psychosomatika tyreopatií •Spoštěcí a udržující faktory tyreopatií: –Stres a Gravesova choroba – mnoho studií- závěr: Stres má vliv na vznik a klinický průběh Gravesovy choroby ( např. vliv válek ) –Deprese - změna imunitní odezvy –Life events, hassles, daily stresses,minor events – Psychosomatika tyreopatií •Psychosociální stres – –ovlivňuje ložiska tyreoidální autonomie ( hot spots) až k hypertyreóze –Větší životní události a denní nepříjemnosti mají negat.vliv na průběh a prognózu Gravesovy choroby –( dvě poslední prospektivní, longitudinální studie z Japonska – Yoshiuchi 1998 a Fukao 2003 ) – Psychosomatika thyreopatií •Yoshiuchi et al.(1989) - 230 pac. s Gravesovou chorobou –Cíl : Jaký je vliv stresujících událostí,každodenních stresů,copingových dovedností a sociální opory na průběh této choroby? –Závěr : Chronický psychologický stres (daily hassless) ovlivnil průběh Gravesovy choroby u žen •Fukao et al.(2003) - 69 pacientů s Gravesovou chorobou –Cíl :Zjistit souvislosti mezi psychickým stresem,osobnostními rysy a prognózou Gravesovy choroby –Závěr : Velké životní události a denní problémy zhoršují prognózu Psychosomatika tyreopatií •Faktory zhoršující prognózu Gravesovy choroby : –Hypochondrie –Deprese –Paranoia –Psychastenie Psychosomatika tyreopatií •Osobnost u tyreopatií –Zejména v 50. a 60. letech 20. století : –frustrace dětské touhy po závislosti – oidipovský komplex –nadměrná potřeba péče –strach ze smrti –emocionální labilita –pocity méněcennosti –internalizace konfliktů a frustrace – ( Alexander, Frankl ) Psychosomatika tyreopatií •Vliv tyreopatií na osobnost –Harineková (1976)- eufunkční struma u 19 dívek ( 9-15 let) : –Afektivní reakce, citová ambivalence, labilita, nedůvěřivost, depresívní, hypochondrické, paranoidní rysy, fóbie a anxieta v interpersonálních vztazích. Kvalita života u thyreopatií •Obecně snížena proti zdravé populaci,navzdory úspěšné léčbě •Symptomy –Vágní stížnosti –Zhoršená kvalita života –„Chronický endokrinní pacient“ –Únava,deprese,anxieta, kožní potíže,potíže s vlasy ,váhový přírůstek, Kvalita života u thyreopatií •Elberling et al. (2004) 30 nově dg. Pac. S Gravesovou chorobou , SF-36 –Výše skorovali v subškále deprese a úzkosti –Eutyroidní stav –zhoršená QoL u 15% v mentální a 33% v tělesné oblasti –Po 1 roce léčby – zhoršená QoL u 11% v mentální a 14% v tělesné oblasti •Abraham-Nordling et al.(2005) –QoL u 179 pacientů,léčených před 12-21 lety pro M. Graves –SF-36,QoL2004 –Celkové nižší skóry mentálního zdraví •Watt et al,(2005) – odlišnost názorů lékařů a pacientů na QoL u Gravesovy choroby –Pacienti: vyšší unavitelnost,bušení srdce, vnitřní neklid –Endokrinologové: třes rukou,zvýšené pocení,váhový úbytek Doporučená literatura •Drbalová,K.: Onemocnění štítné žlázy.Praha.SZÚ.2004 •Hobbs,J.R.: Stress and Graves´disease. Lancet, 339,427- 428,1992 •Dayan,C.M.: Stressful life events and Graves´disease revisited. Clinical Endocrinology,55, 13-14, 2004 •Janečková,P.: Současné výzkumy psychosociálních aspektů tyreopatie.Čs.psychologie 6, 635- 650, 2007 •Jenšovský, J.,Hejduková,b.,Špačková,N.: Vliv normalizace izolovaně zvýšeného TSH na neuropsychologický rofil pacientů. Časopis lék. Českých 139, 313 – 316, 2000. •Límanová,Z.,Němec,J.,Zamrazil,V.: Nemoci štítné žlázy.Praha.Galén 1995 • Motto: •„ Centrální teze u těchto onemocnění (psychosomatických) zní: mnoho našich tělesných a psychických chorob vzniká, když se na delší dobu odmlčíme a nerealizujeme náš život v řeči a vztazích.O čem není možno mluvit, tím se musí onemocnět!“ –Gerhard Danzer