l/lám j oko nábožen/ko-práyní •J /y/tém A/t*1-* 1 - Kurz: l/lám (RUI08) U/toy rehcjioni/tikii íllUf f Brno flttilO KOYÓCit \3 Sekundární zdroje ANDERSON, J. N. D., Islamic Law in the Modern World, New York, New York University Press, 1959. ARABI, Oussama & POWERS, David S. & SPECTORSKY, Susan A. (eds.), Islamic LegalThought: A Compendium of Muslim Jurists, Leiden - Boston, Brill, 2013. BEZOUŠKOVÁ, Lenka, Islámské rodinné právo se zaměřením na právo manželské, Praha, Leges, 2013. CALDER, Norman, Islamic Jurisprudence in the Classical Era, Cambridge, Cambridge University Press 2010. COULSON, Noel J., A History of Islamic Law, Edinburgh, Edinburgh University Press, 2005. GHAZALEH, Pascale (ed.), HeldinTrust: Waqfin the Islamic World, Cairo, The American University in Cairo Press, 2011. ■ HALLAQ, Wael B., The Origins and Evolution of Islamic Law, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2005. ■ HALLAQ, Wael B., Sharfa: Theory, Practice, Transformations, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2009. ■ HATINA, Meir (ed.), Guardians of Faith in Modern Times: cUlama,in the Middle East, Leiden - Boston, Brill, 2009. ■ KAMALI, Mohammad Hashim, Principles of Islamic Jurisprudence, Cambridge, Islamic Texts Society, 2005. ■ KAMALI, Mohammad Hashim, Shari'ah Law: An Introduction, Oxford, Oneworld, 2008. ■ MAKDISI, George, The Rise of Colleges: Institutions of Learning in Islam and the West, Edinburgh, Edinburgh University Press, 1981. ■ MASUD, Muhammad Khalid & MESSICK, Brinkley & POWERS, David S. (eds.), Islamic Legal Interpretation: Muftis andTheir Fatwas, Cambridge - London, Harvard University Press, 1996. MASUD, Muhammad Khalid & PETERS, Rudolph & POWERS, David S. (eds.), Dispensing Justice in Islam: Qadis and their Judgments, Leiden - Boston, Brill, 2006. MENDEL, Miloš & KOUŘILOVÁ, Iveta, Cesta kprameni. Fatvy islámských učenců k otázkám všedního dne, Praha, OÚ ČR, 2003. OTTO, Jan Michiel (ed.), Sharia Incorporated: A Comparative Overview of the Legal Systems of Twelve Muslim Countries in Past and Present, Leiden, Leiden University Press, 2010. POTMĚŠIL, Jan, Sarfa. Úvod do islámského práva, Praha, Grada, 2012. SAJOO, Amyn B., Muslim Ethics: Emerging Vistas, London, I.B. Tauris, 2004. SCHACHT, Joseph, An Introduction to Islamic Law, Oxford, Clarendon Press, 1982. WALBRIDGE, Linda S., The Most Learned ofthe Sh'fa, New York - Oxford, Oxford University Press, 2001. Formování islámské tradice ■ Procesy a techniky vytvářeni islámské nábožensko-právní tradice ■ Kodifikace a výklad Koránu ■ Vývoj, sbírky a výklad hadíthů ■ Geneze islámské nábožensko-právnítradice V rané islámském období ještě před vytvořením „islámských vzdělávacích a nábožensko-právních struktur", již se našli tací kteří se věnovali výkladu: předříkávači / recitátori {qáď, plur. qurrá1) a komentátoři Koránu, interpreti tratíce, „lidoví/veřejní" kazatelé (qáss, plur. qussás; wáciz, plur. wuccáz; mudhakkir) Podoby a vývoj islámské nábožensko-právní tradice ŠARČA ■ Etymologicky: „stezka vedoucí k vodě", pro muslimy je to norma pocházející od Boha, něco věcné, neměnné, co se stává známy zjevením, je Bohem inspirovaný a lidským intelektem rozpracovaný způsob života ■ Je súborem nábožensko-právních zásad a ne právním kódexom (tím\efiqh) ■ 5aríca je nejednou simplifikovaná, dezinterpretovaná a vulgarizovaná: islámofobie ji chápe jako barbarizmus a „systém zla", islamizmusji vnímá jako „všelék" Jsou tří hlavni oblasti saríce: ■ I. dogmatika (caqídá) nezpochybnitelné náboženské„pravdy" zformované v Koránu - II. etika (ádátAi) etické zásady kodifikované v Koránu (17:23-34) a prorocké tradici ■ III. normy lidského počínání samotná oblast islámských právních pravidel (fiqh) ■ I. islamská dogma (caqída) se dělí na „kořeny víry" (usúl ad-dín) a „větvyviry" (furúcad-dírí), „kořeny viry" tvoří: ■ i. monoteizmus (tawhíd), víra v jednoho Boha „není boha kromě Boha" jak to popisuje 112 súra K.: ^^mm 1. Rci: „On Bůh je jedinečný, ^ 2. Bůh sám o sobě věčný. i n 1 \ 1 3. Neplodil a nebyl zplozen I V^r^^ I 4. a není nikoho, kdo je mu roven.u ^^^W ^^^^ Tawhíd se dělí na víru (ímán) a „činyu (camal) a je protikladem „přidružovaná (širk, z toho mušr/A^polyteista") 99 „krásných jmen Boha, označující jeho atributy ■ 2. víra v posvátné knihy (kitáb) Korán jako autentické slovo Boží I '4JJÍ ■w *' * * *<^^V* ***** # • * v i •.•-•».• .^.rv, —A?"? .«9- ■ 3- Proroctví (nubuwwa) a víra v proroky (od Adama k Muhammadovi), „a Muhammad je poslem Božím" M.je prorok (nabf) a posel (rasúl) ■ z,.- Víra v anděly (al-malá'ika) stvořeni ze světla, vykonávají Boží vůli 5. Víra v predestinaci {al-qadar) a (boží) spravedlivost {cadl/cadála) i zodpovědnost za své činy 6. Víra v nesmrtelnou duši, den posledního soudu (Jawm ad-dín) a zmrtvýchvstání {macád) U šícitů k caqíde patří i víra v imámát (šícitská podoba nábožensko- politického vůdcovství) a imámy (neomylní náb.-pol. vůdcové komunity) ■ II. etika (ádáth) „vykonávat dobro a odmítat zlou, hlavní etické zásady jsou založené na Koránu a dále rozvinuté v prorocké tradici, přičemž M. je prezentovaný jako vhodný příklad následování, ne však jeho konkrétni počiny, nýbrž hlavní zásady jeho počínání. Příslušná místa Koránu: Buďshovívavý# přikazuj vhodné a vyhýbej se pošetilým! (7:199) 23. Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim „Fuj!u a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! 24. Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: „Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!u . 25. Pán váš nejlépe ví, co v duších vašich je a jste-li zbožní, On věru ke kajícníkům je odpouštějící. 26. A dávej příbuznému po právu# a také chuďasovi a po cestě Boží jdoucímu, však nerozhazuj rozhazováním, 27. vždyť marnotratní jsou bratři satanovi a satan byl vůči Pánu svému nevděčný. 28. Jestliže se od nich odvrátíš čekaje na milosrdenství Pána svého, ve které doufáš, potěš je alespoň slovem útěšným! 29. A neměj ruku svou přivázanou ke krku svému ani ji neroze-vírej příliš široce, abys nebyl pomlouván a neupadl v nouzi. 30. Pán tvůj otevřenou rukou uštědřuje obživu anebo ji odměřuje, komu chce, neboťOn dobře je zpraven o služebnících Svých a jasně je zří. 31. Nezabíjejte děti své z obavy před zchudnutím, vždyť My jim i vám obživu uštědříme. A jejich zabíjení je hříchem velkým. 32. A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta. 33. A nezabíjejte osoby, jež Bůh zakázal zabíjet, leda podle práva. A byl-li někdo zabit nespravedlivě, dali jsme jeho nejbližšímu pravomoc jej pomstít, nechť však při zabití nepřehání, vždyť zajisté mu bude pomoženo. 34. A nepřibližujte se k majetku sirotka, leda způsobem co nejlepším, pokud nedosáhne dospělosti. Dodržujte věrně závazky své, neboť žádáno bude zúčtování o závazku! 35. A buďte spravedliví v míře, když odměřujete, a važte vahami přímými - to pro vás je lepší i nejlepší co do výsledku. 36. A nenásleduj to, o čem vědění nemáš, vždyť sluch, zrak i srdce budou všechny žádány, aby počet vydaly. 37. A nevykračuj si po zemi troufale, vždyť zemi nemůžeš rozpoltit a nedosáhneš výškou svou hor vrcholku. (17: 23-37) Laskavé slovo a odpuštění je lepší než almužna, za níž následuje špatnost. (2: 263) (...) ten# jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, te šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten# kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré. (...) (5: 32) 152. Buďte Mne pamětliví a já budu pamětlivý vás# děkujte Mi a nebuďte nevděční. 153. Vy, kteří věříte, hledejte pomoc v trpělivosti a v modlitbě, vždyť Bůh je věru s trpělivými. (2:152-153) 10. Neposlouchej žádného křivopřísežníka hnusného, 11. klevetníka s pomluvami obcházejícího, 12. dobrému se na odpor stavějícího, nepřítele hříšného, 13. násilníka, a k tomu původu pochybného 14. - i když je majetný a syny obdařen! (52:10-14) ■ III. normy lidského počínání Patří to do oblasti islámského právního kodexu: FIQH-„pochopeni", výklad, aplikace a rozpracování šaríce nábožensko-právními znalci Hlavními oblasti//qf/?ujsou: 1. cibádát (vztah člověk - Bůh) povinnosti člověka vůči Bohu, patří sem pět pilíř ů víry (arkán ad-dín) 2. mucámalát (vztah člověk-člověk) je to oblastí rodinného, dědičného práva 3. cuqúbát (zákazy a příkazy) je to oblastí trestního práva ■ Fiqh pracuje s těmito klasifikacemi lidských činů (camalíját): fard I wádžib - povinnost mandúb - doporučené, „bohumilé" věci mubáh - ambivalentní makrúh- odporné hárám- zakázané, opozici je halál („povolené", „správné") vše ostatní zák\aóyfiqhu {usúl al-jIqh) jsou Bohem inspirované principy, zatím co další opcionální segmenty fiqhu (furúc al-fiqh), teda samotné právní postupy a pravidla jsou lidským výtvorem. ■ Ke kanonickým zdrojům práva patří: Korán hadíthy qijás- analogie idžmác- konsenzus ■ K nekanonickým zdrojům práva patří: cáda I curf- zvykové (napr. kmenové) právo camal- soudcovská praxe qánún - civilní zákonodárství (např. osmanské) 1 ^ { f*".i.. ff//*^ I fit ^ i ■ idžtihád objektivní, originální, inovativnía kreativní rozhodnutí založené na absolutním vlastním úsilí vysoko kvalifikovaného nábožensko-právního experta (mudžtahid), který má mimořádné osobní a odborné kvality. Ten na to aby rozpoznal základní principy práva používá ■ rďj- samostatný názor (především v ranním islámském období) ■ istihsán - na základe racionálního úsudku založeném na cilla {ratio decindendi) rozeznat to co je dobré a následně to uplatnit ■ istisláh - veřejně prospěšné, sloužící „obecnému blahu" (maslaha) V opozici k idžtihádu jakožto „pozitivní inovaci" stojí „nepřípustná novota" (bidca) Idžtihád byl poměrně běžně používaný v ranním období islámu, ale v sunnitském islámu v období 10. až 12. stol. „se brány idžtihádu uzavřely". Dochází tomu postupně dle míry a druhu idžtihádu Idžtihád bzl obnoven v sunnitském islámu reformními hnutími a mysliteli v 19. stol. a používají ho i některé islamistické hnutí Šíciti idžtihád nepřestali nikdy používat Paralelně s idžtihádem funguje prax „napodobňovaní" (taqlíd), když v absenci potřebných kvalit a kvalifikace muslim (muqallid) se řídí příkladem mudžtahida. ■ Trestní právo I. hadd (plur. hudúd), tzv. koránské tresty (5: 33-38) ■ smilstvo (ziná), cizoložství a jiné sexuální prohřešky, sankce: bičování (100 ran), případně vyhnanství ■ falešné obviněni z cizoložství (qadhf), nebo podobných druhů smilnění, sankce: 80 ran ■ opilství {šurb al-chamr) jenom v případě, když lze dokázat, že dotyčný se opil z vlastní vůle, (platí i pro jiné omamné látky) sankce: 40, příp. 80 ran ■ krádež (sariqa) platí nad určitou hodnotou a jnom v případě, když lze dokázat, že ukradená věc byla řádně střežena, sankce: uťatí pravé ruky v zápěstí a v případě recidivistů amputace dalších končetin ■ loupežné přepadnuti (qať al-taríq), sankce: smrt (ukřižovaní, statí) ■ odpadlictví od víry (ridda), sankce: v případě mužů smrť, u žen vězení a bičování než se nevrátí k islámu K udělení hadd trestu je nutné svědectví „spolehlivých a věruhodných svědků", minimálně 2 a v případě ziná až 4 svědkové, kteří viděli i samotný akt, jinak by se tresty hadd nesměli vykonávat. II. Džináját (tresty za prohřešky proti životu a fyzické integritě) ■ Vražda: tresty se určují na základě míry provinění a rozlišují se 3 okruhy sankcí: pomsta - qisás (2:178) výkupné - dija (4: 92) pokání -kaffára III. Taczír (menší provinění a tresty) ■ Ve většině muslimských zemí platí ne islámsky nýbrž civilní právní systém, který často byl vytvořený na základě západních (občas koloniálních) modelů, nebojsou uplatňovanéjenom některé prvky islámského práva (např. dědičné a rodinné právo). ■ Islámské právo je více uplatňován (včetně trestního práva) v Saudské Arábii, Jemenu, Iránu, na území IS v Iráku, Súdáne, Mauritánii, Afganistane a v některých oblastech Pákistánu a Indonésie. ■ To co se obnažuje za „islámské právo" je ale nejčastěji směsí prvků islámského a zvykového / kmenového práva. ■ V různých nábožensko-správních školách konkrétní podoby trestů a sankcí se různí. Islámské pravo nehraje žádnou roli | Jsou uplatňování jenom některé prvky islámského práva | Islámské právo je uplatňované masivně (trestní právo) I Kombinace islámského a zvykového práva Islámské nábožensko-právní školy (madhhab) Sunnitské: ■ hana.fi- Abú Hanífa (z. 767) ■ málikí- Málik ibn Anas (z. 795) ■ šáffí - Muhammad ibn Idrís aš-Šáficí (z. 820) ■ hambalí -Ahmad ibn Hambal (z. 855) Šicítske: ■ džacfarí - Dzacfar as-Sádiq (z. 765) (usúlía achbárí) ■ 6át//i/'(ismácilovci, alaviti, nusajriti-alawiti, nizáriti) ■ zajdi Cháridžovská: ■ Ibádí Náboženský a nábožensko-právní specialisté a jejich typologie i ■ V I / I IV.. I / VI.. |. I v/ Jiz od ranních dejín islamu se nash jedinci, kten na základě svých znalostí tradice získali (nebo dělali nárok na) výsadní postavení mezi muslimy stali se veřejně uznanými interprety v záležitostech islámu. Takto „specializovaní muslimové", postupně začali být označováni jako ■ culamá' (sing. cálim) náboženský znalci ■ fuqahá' (s\ng. faqíh) nábožensko-právní znalci Tradiční muslimské stanovisko je, že: „místo culamá' (afuqahá^je hned za proroky a ještě před králi a vládci" Došlo k tomu přesto, že v islámském učení - až na proroky - není prostředníka mezi člověkem a Bohem, teda neměla by se vytvářet privilegovaná skupina sprostředkovatelů, hierarchicky uspořádaná a centrálně organizovaná mocenská struktura podobná církvi. Všícitské doktríně je to trochu jinak. Je tomu tak jako z důvodu výjimečného postavení šícitských imámů, ale taky proto, že nábožensko-právní specialisté sehrávají mnohem aktivnější roli u šícitů než u sunnitů. Každá muslimská (i nemuslimská) politická struktura (panovník, stát, vláda apod.) se snaží vytvořit své vlastní kontrolní orgány a islámskou náboženskou hierarchii nebo instituce. ■ cilm („poznání, věda, učenost"), se definuje jako protiklad džahl („nevědomost"). ■ V stredobodu zkoumání culamá'}e speciální oblast „islámské védy" (cilm ad-dín, „náboženská věda"), kterou by jsme však těžko mohli označit za „teologii" v západním (křesťanském) pojímání. ■ cllm ad-dín je souhrnem poznatků o tradici (zjevené: Korán, i spekulativní: ahadíth, tafsíra další komentářová, eschatologická, ale i historická, atd. literatura a zejména právního kodexu (fiqh), který je doménou „nábožensko-právních znalců" (fuqahá'). ■ Vedle (nebo v opozici k) cilm, teda racionálně uchopitelnému a „projevenému" (záhir) jestvuje i esoterické, „skryté" (bátin) poznání: macárifa, které je předmětem zájmu islámské mystiky (tasawwuf). I. příslušníci „islámských právních struktur" faqíh (p\ur. fuqahá') ■ qádí- islámsky soudce v klasickém období qádíové Qadi, Egypt, 13. stol. ■ muftí- vykladač islámského práva, vydávající nábožensko-právně závazné stanoviska (fatwá, p\ur.fatáwin) ■ fatwá\e konkrétní odpověď na konkrétní otázku: vydávající (muftí) odpovídá ptajícímu (mustaftf), Posudek ne rozsudek! Fatwá musí mít určitou strukturu a musí přejít verifikačním procesem. ■ Stru ktura/aťwy: basmala, otázka, odpověď (od Koránu k vlastnímu názoru) „a Bůh zná nejlépe" wa Alláhu cálim, datum, podpis. Je nutný verifikační proces. Může mít různé podoby od ústního vyjádřeni ke knižním sbírkám. mmm email: darulifta@gmail.com | web: www.onlinefatawa.com | ph: +92 21 32570077 | fax: +92 21 32564586 26914 žó-s. 4/17/2016 fa V/ Jemenský m uftí uděluje fatwu formou ústního vyjádření i Osmanské/ařwy 77-* i k 7( >V** fl>^> á? 2a. ic /V. » ,—r-<^ 41 I ^ I L^ IJJI 1 L Fatwá o odpadlictví (ridda) vydané al-Azharem v r. 1978 Mahmúd Šaltút (z. 1963) velký muftí Egypta a jeho fawá o šíci Dear Mtulim: AuaUmo Aiaykom Wa RahmatollaJi-t Wu HaraiaatoL This U the verdict which the great !mun Shsltut, the late Sead of at-Ashar UtUTsiriti, issued concerning the JAi'aA school of thought. The verdict i« followed by Tmnm Shiltut's letter tdiieuiiig * Shi'ah stholsr. Head Office of aJ-Azhar University In the Name op Allah, tbe Beneficent, tbe Merciful Text of the Verdict (Fulwa) limed by His Excellency Shlekh al-AJeb*r MiJunud Shnltut, Head Df the al-Azhar University, on Permissibility of Following al-Shi'ah al-Imamiyah School of The tig it His exceUency was asked: Some believe that, for a muslim to have religiously correct worship and dealing, it is necessary to fallow one of the four known schools of thought; whereas, al-Shi'ah ol-Imamiyoh school of thought is not one of them nor al-Shi'ah at-Zaidiyah, Do your excellency agree with this opinion, and prohibit following al-Shi'ah al-Imamiyah al-Ithna Ashariah school of thought, far example? Els excellency replied. 1, Islam doei not require a muslim to follow a particular sect. Rather, we say: every mmlim has the right to follow one of the schools of thought which has been correctly narrated and its verdicts have been cumpiled in its iwks. And, everyone who it following such sects can transfer to any other, and it shall he no crime on him for doing 10. £. The Jafary school of thought, which is also known as al-Shi'ah al-Imamiyah al-Ithna Ashariuh, is a school of thought that is religiously correct to follow in worship as other Sltnni f chooli of thought. Muslims must know this, and ought to refrain from unjust prejudice to any particular school of thought, since the religion of Allah and His Divine Law (iharyat) wu never restricted to a particular school of thought. All jurisprudent] (mujtahidun) are accepted by Almighty Allah, and the one who is not mitf'faAta! is allowed to follow them; and practice what they prescribe in their jurisprudence {fiqh), and there is no difference in that regarding worship {ibaadaat) and dealing {muamttaax). Signed, Mahmud Shaltut *«* •** **« His excellency the great Allamah Mohammad Taqi al-Qurni: the general secretary of The league to Bring Together Islamic Schools of Thought [Jtima'al al Taqrib bain al-Mathahib at-Itlamiyah) Salamollah Alaykam Wa Rah.ma.toh Then, it is my pleasure to send your excellency a copy of the Verdict, bearing my signature, which 1 issued on the permissibility of following al-Shi'ah al-Imamiyah school of thought, hoping that you document it in the Jama 'at at-Taqrib, which we participated in Us establishment with you, and Allah grant us success in achieving its mission. Wa Assol&mc Ataykom Wa Rahvuxtallah Signed, Sheikh al Joamea al-Azhar, Mahmud Shaltut Lety aa Měsíc Je v Koránu určeno nebo naznačeno, že člověk doletí na Měsíc? Postačí nám, odpovíme-li na takovouto otázku - za předpokladu, že se takovéto problémy objeví - že v Koránu nic nenaznačuje, že by člověk nemohl dospět na Měsíc. Tato otázka patří k věcem, které Korán ponechal lidskému rozumu k bádání o tajemstvích a zákonitostech, jež Buh vložil do svého stvoření. Bůh nám dal k užívání vše, co je na celá zemi, e stejně nám dal i slunce, měsíc, noc a den, a otevřel nám cesty k poznání těch Božích divů, které nás v Jeho království obklopuji. Úkolem Koránu je správné vedení a orientace (hidája wa iroád) a není nutná, aby se Korán vyjadřoval o všem anebo ukazoval i na tyto lidská vynálezy a na nejzazaí mez, k níž mohou dospět. Podle mého názoru koranické verše nepřinášejí žádné takovéto náznaky* Přijímáme Korán podle smyslň verau, které obsahuje, podle jeho záměru a podle jazyka, v němí byl seslán, tj. arabštiny* 0 všech nových vynálezech ae v Koránu nic nepraví* Korán jen usměrňuje pohled na království nebes a země a seznamuje a Božskými zákony jeho bytí a jeho využívání. Ve své obecnosti nevyalovuje Korán soud ani o možnosti dospět na Měsíc ani o nemožnosti takovéhoto činu* <óé*Wl (> l*»Ustl 4>J ^Yl JJ>UI dUiwii J* J^i-i j>*J J* "O" lili] pUli j_>- Ji x ^ii ^ UJUi Ji jl ^ (0*1 Jl~- -ctil j ^ ^Jih Jí J~i- f U %Vl Jl— Ol i^^il j {CL^ J-ůi l^-í ($SÍ Ul^-Í jij) : JU «il J>b ^^4^ jí. ^jj-i j ^aji j ^ íju.1 ^j^íji iiiij. .uí*Si j* íí->ii ^-ai íu;>i JíS }lJ>\ li] JJ_j.iji >VS3l JO, ji >^UI fJ>j(Mj } vJLJl .l«i jUJ aij % (c+ISt j .X'_j.i j t^^l-l Já *J j ... " : JÍÍi>r) ^ >jl\ f U)f i J ^i * o_j.l <_iJ lilii 1,^^- A.r...^j>u. Ji jli obli í <_i ^ j^l^ iSX£> Uia ^j^I JL JSl >»iJJ 1 _,jl>-i .l+iil jlí liji V tLáí-ij lJ-Í jl jjZ Jij \~Py~a>- i j Jjl v^l. *J lili] (J—il J] OJ^i »Lá*Sl ýŽV J-UJI Jw»kjl J* »U XjJ.1 >• ijUi_ll .Li*\l j I jji- i^Ap ^» J ."Sll*- . j^J-i l*j »m»y JJ ^ íjUí-Vi jí^i »l~a*i - ^ :,>j*-» J* j>3 ^>ii JJ V] lf> íjUl-^i i>SUí N .U*i -X DAR AL - 1FTA »1. - hi,i;sti:m\ RAMAI.I Alli Al.HI R| H DISIKIC I —2011/12/4 ^^fl 1433/.Jw9_jýJia p 2/3/2011/ 4055^ j a I . •*"SS;júli#>jJp1 j-t >jl ji»»hi. jl ^ui> jjij*. _$\ j+i mj j5 .4 •V^x-V1 j ÍííjJ J jJÍ >g l|V,'«i'i - £ jj-i—I' i jSi Ub J*»a j. „usu jui ^ jí •Jíí11 J «nl ,»1 j ,^,^»4 Dvě/atwy: o transplantaci orgánů (vydaná IS / Dáciš) a o fungování on-line sexshopu (vydaná palestinským Dáral-iftá') Dáral-iftá'al-misrija, úřad pro kontrolu vydávanífatev, Káhira šejk Šawkí Ibráhím cAbdal-Karím cAllám# současný velký muftí Egypta a Dáral-ifrá' TM) islam web Engl on A Ladies' Inclusive • l Welcome to Islam 0 Fatwa Articles ✓ Fiqh Boys & Girls £ EBooks < • Women Multimedia u3 Qlirnn Recitations jj Lectures 4 Athan Duaa Q Islamic Songs ^ Movies Services H Flqh ol Inheritance Prayer Times Weather Forecast |9 Calendar Converter Special Folders A Palestine ^ Ramadan oasis ^ Mail & iimr.ih Xmas & Nev» Year's ^ Sacred Months Valentine s Day SEARCH FA TAW A Question No 3 Same Word - i Fatwa Of View By Selected Enter Fatwa F3t.V3 The A'eek Subject Fatwa Question Center Detail Root > Medical Issues. Media. Culture and Means of FiUertdinment > Culture and Thought > Islamic terms Fatwa No : 92051 _ Meaning of Mufaakhathali Fatwa Date : Rabee' Al-Aaktw 6, 1427 / 4-5-2006 Question Asalamualaykumwarahmatullahiwabarakatahu can you explain to me the ttwig called thighing" also pronounced 'mufa Answer :rfc-ct •>:cicoto. -H'sziU. "h.; 4.:r..1 cr'O-.j •.•.c.i.i:-;. i tcsíŕ.-.'tŕ.a:ť-c.--; is »vv'j'UiV o'f.v/oriiiip-«ir.w.l'A'l.-rtli, onď.li-i': ViiíiVr.íiiíií s His SldVť an;'. Alj!p Message 1 message V. M. Khaleelur Rahman< vmk1234@yahoo.com> Reply-To: "V. M. Khaleelur Rahman" To: "daruliftanadwa@gmail.com" Thu. May 23, 2013 at 6 46 AM Assalamu Alaikum 1 would like lo know if a Muslim girl can have higher education like Medical and Engineering. There are some people who say that sending girls to schools and colleges is not permitted (jayiz naheen hai). I will be thankful lo you if you enlighten me on this subject in detail. Thanks and best regards. V.M. Khaleelur Rahman H** https://mail.google.conVmail/iyO/?ui=2&ik^^ 34/07/17 On-line eFatwa je nejnovější podobou jak získat islámský posudek C https://twitter.com/efatwa Home 4 Notifications fSi Messages Search Twitter So. when thmQur»an is recKedAlistc ' andlbc ' Rf j SoorahTal'A!™ afj2tfiV CZ HE FatwaOnline | eFatwa @eFatwa Online since 1999: Bringing you Islaamic legal rulings from the Senior Scholars of our time... 9 Madeenah. Saudi Arabia £ fatwa-online com ^j] Joined December 2010 TWeet to FatwaOnline | eFatw JL 4 Followers you know TWEETS 2.277 FOLLOWING FOLLOWERS 5.663 Following Tweets Tweets & replies Media FatwaOnline | eFatwa >eFatwa 15m OFFICIAL: High Judiciary Council of Saudi Arabia announces 1st day of #Ramadhaan 1437 - Monday 6 June 2016 t.1 69 V 33 FatwaOnline | eFatwa DeFatwa 28m Official announcement from the High Judiciary Council of Saudi Arabia regarding beginning of #Ramadhaan to follow shortly in shaa.-Allaah... ■ šajch al-islám (tur. §eyhulislám, perz. sejch-ol-eslám), tento titul se začal udělovat pro nejvyšší náboženské představitele od 10.-11. stol. a stalo se to označením pro nejvyšší „duchovní" instanci v Osmanské říši. Šajch al-islám by měl být mudžtahídem, schopným samostatně používat právní metodu idžtihádu. Na základě osmanského vzoru se i vjiných muslimských zemích (např. v Egyptě, Palestině, Saudské Arábii, Libyi a jinde) ujala funkce „velkého muftího" (al-muftíal-akbar), který zpravidla stojí na čele „kolegia pro vydávaní fatev" a rozhoduje ve věcech náboženských. Mustafa Sabri Efendi (z. 1954) jeden z posledních osmanských §eyhúlislámů Ahmad at-Tajib, současný šejk (velký imám) al-Azharu Muhammad Amin al-Husajní (z. 1974), bývalý a Muhammad Ahmad Husajn, současný velký mu/t/Jeruzaléma (a PNA) Osman Nuhu Šarubutu, velký muftía hlavní imám Ghany omasz Miškiewicz, velký mu/ŕ/ploských muslimu II. příslušníci „islámských vzdělávacích struktur" ■ „učitelé" (sing. mucallim, mu'addid, faqíh) jak nižších (kuttáb) a taky ■ „profesoři" (sing. mudarris) vyšších škol (madrasa j hawza), na různých úrovních (sing. mucid, mufíd, mutasaddir) a specializace (šajch al-hadíth, a iné) ■ kuttáb - „škola Koránu" (základní poznatky, zejména pro děti), škola Koránu, Bitlis (Turecko) kuttáb, Mauritánie Šícitský plakát propagující vzdělávaní děvčat, Irák ■ madrasa (tur. medrese) islámská vyšší škola / „univerzita1 Ruiny mešity a madrasyv Harránu (Turecko) zal. v r. 745 umajjovským kalifem Marwánem II fungovala zde pravděpodobně první „islámská univerzita". wlešita a madrasa al-Qaráwíjín ve Fezu zal. v r. 859 Fátim] al-Fihrí# je nejstaršímu dodnes fungující univerzitou na světě Bagdadské madrasy al-Nizámíja (zal. v r. 1065) a al-Mustansiríja (zal. v r. 1227) Mešita a madrasa al-Azhar v Káhiře zal.vr. 970 Madrasa ibn Júsif zal v r. 1564, Marrákeš (Maroko) \JL\ \ * ■ • v v j/ hawza (hawza cilmfja) šícitská vyšší „teologická" škola / „univerzita" Hawza cilmija (imáma cAlího) v Nadžafu (Irák), zal .v r. 1054 Hawza cilmija vQomu (Irán), zal. v 10. stol., obnovena v r. 1922 život v nawze, ermansa *MT7 c. m *bXz£ ô** -J- u-** Date & Time: 1395/07/10 -13:12 ..ji: «. r.:- i;;1, v» ľ. • .W4 Šíitské náboženské instituce Vznik šícitského „duchovenství" je spojený působením šestého imáma Džacfara as-Sádiqa, který rozpracoval učení o funkci „sprostředkovatelů" (ráwi). Na rozdíl od svých sunnitských kolegů mají velké pravomoci, jsou oprávnění na základě Koránu a šíitské tradice samostatně velký ájatolláhsejjid . . Ruchollah Chomejni rozhodovat pomoci idztihadu. Šíitský mudžtahidje aktivní znalec a interpret tradice a práva (jako legitimní soudce, hákim šari), je nositelem imámové autority (ná'ib al-imám). Běžný styk s věřícími v mešitách obstarávají nižší duchovní, kteří zpravidla nejsou mudžtahidové: mmollá (arab. maulá, perz. taky píšnamáz) mhudždžat al-islám (perz. hodždžat ol-eslám, důkaz, nebo argument islámu), střední pozice ■ ájatulláh (perz. ájatolláh, Boží znamení), vysoko postavená autorita, nositele toho titulu mají právo na jednoznačné právně rozhodnutí, jejich fatwyjsou nezpochybnitelné a neodvolatelné. Jejich hlavní rolí je vést ummu za nepřítomnosti (gnarjba) imamu a spravovat ....... , . ,v _ velký ájatolláh sejiid ii do ieiich návratu (radzai. cvr-J ■ — J J J cAh Chamenei, nejvyssi Nejvýznamnějšíznichje vůdce {rahbar) ,ránu ■ ájatolláh al-cuzmá („nejvyšší znamení Boži") Velký ájatulláhje považován za ■ mardžic (plur. marádžř, „věrohodný pramen"), mudžtahida, který stojí v určitém období na čele šícitské hierarchie a tím aj celého (šícitskeho) společenství, jeho činy, výroky a názory platí za všeobecně následováníhodné.Taká osoba je ■ mardžic at-taqlíd (perz. mardžcŕ-e taqlíd, „zdroj napodobňovaní" resp. „vzor hodný následovaní"), \ehofatwy tvoří základ novely právního systému a jeho práce o problémech každodenního života (arab. risála 'l-camalíja, perz. risálat-e camalíja) mají sloužit jako praktická rukověťv každé situaci. Mardžac-e taqlíd stojív čele mudžtahídún a je i hlavním garantem odkazu imámů a samotného proroka Muhammada. Prostřednictvím názorů prvního mudžtahida se projevují názory neomylného imáma a aj jeho soudy se stávají nezpochybnitelné. V radikálním šícitském učení je považován za „imáma lidí" jako Rúcholláh Chomejní. III. příslušníci administrativy mešit ■ „předmodlívač" (imám) a ■ „páteční" kazatel {chatíb) IV. správcové (mutawallf) islámských náb. nadací waqf (plur. awqáf) (či hubs nebo hubus, tur. vakif) Jsou tři druhy waqfu: rodinné, filantropické a náboženské. Často fungují u mešit a financují různé činnosti. Business sector Donors donations donations Founders Wac|f donations Community members and other physical persons Profit revenue za k at khums Budova waqfu u Laleli camii, Istanbu Úpadek autority culamá' ■ Od 50. let 20. stol. oslabenou autoritu ci//a/77á'začali čím dál tím více uzurpovat někteří „laický kazatelé" z řad „islamských aktivistů" a od 70. let, když nastává tzv. „islamský obrat" náboženská a politická autorita a popularita těchto „nových" náboženských aktivit se rapidně posilnila. ■ Dochází k fragmentaci islámské autority. ■ cUlamá'ztrácejí monopol na sakrální autoritu, na které se začínají podílet aktivisté, politikové, učitelé ale i lékaři nebo inženýři a vojenský velitelé apod., kteří začali mluvit „ve jménu islámu". ■ Přispělo to sice k větší pluralitě výkladu islámu ale také k nepřehledností a chaosu.