1
RLB 103 pracovní list 22
1. Čtěte a překládejte:
.c*Jt cJ-Jr 4 . JjSh U.Uh o^-t J t^lá 3        j£ feíi 2 .ja\*JA      já jJ 1
2. Vyjádření „nic" a „nikdo" pomocí slovíček   ^>  (jeden)     9-(j** (věc) . (FB Arabština pro pokročilé 72)
Slovíčko     v kladné větě překládáme jako „někdo", „kdosi"	
Kdosi/někdo přišel.	Jlí-I í.L>-
Slovíčko     se záporkou *^ nebo v záporné větě překládáme jako „nikdo".	
Nikoho jsem neslyšel/a.	1jl>-Í iiJJr L>
V domě nikdo není.	
	
Slovíčko           v kladné větě překládáme jako „něco", „cosi"	
Cosi/něco spadlo.	
Slovíčko         & se záporkou     nebo v záporné větě překládáme jako „nic".	
Ničemu jsem nerozuměl/a.	
V tašce nic není.	sklili j ^ *y
3. Budoucí perfektum. (FB Arabština pro pokročilé 107)
Je tvořeno imperfektem slovesa „být" Jj-N> (v odpovídající osobě a čísle), za nímž následuje částice J& a perfektum významového slovesa.
Za týden mu bude (dosáhne) 50 let._
Až se vrátím do školy, budou mít spolužáci už napsaná všechna slovíčka._
OlU&l jí"tj^f 03 y£>tS) Jj ^-jí ujíp
4. Čtěte a překládejte:
j Ij^i já 4 .oUJLS3\ JTl-ijí já 3 .Up ^-f J-^j já 2       lijSÍ J«^j až 1
.cJa^Á já oJÚsi\ dj& jlki.1     J**ai tsJ^p 8 .iSí-jdl oJLa cJ^J\ já OjTÍ JUí)f s.L~« 7 .U^rjj
2
5. Kompozita se záporkou *^ (FB Arabština pro pokročilé 158)
Jsou brána jako jedno slovo. Proto věnujte pozornost jejich určenému tvaru:
	nezodpovědnost		zodpovědnost	2*i *
	decentralizace		centralizace	
	bezdrátový		drátový (kabelový)	
6. Slovesa označující začátek děje. (FB Arabština pro pokročilé 141)
S- / začít (a) ^ * vzít (u) <^	Za těmito slovesy následuje obvykle indikativ imperfekta (přítomný čas) případně předložka a za ní masdar.	
začít, pustit se do (a)		
začít, stát se (T) jU*	Začala psát.	
učinit, způsobit (a)	Začal studovat.	
jít (u)		
	Začal/a j sem číst.	Srljiül J oJU-í
■y
Čtěte a překládejte:
.j^j ^l*r 'v     ty oiáUi      rt3H\ ^b 0
7. Slabá slovesa IV.- s identickým 2. a 3. radikálem (typ y>) (00231) Perfektum - kmen marr- se před příponou začínající na souhlásku mění na marar-
on minul	
ona minula	0 . H .í Oji
ty jsi minul	
ty jsi minula	
já jsem minul/a	Ojji
atd.
Imperfektum - kmen -murr- se před příponou začínající na souhlásku mění na -mrur-
oni míjejí	
ony míjejí	
atd.
3
Subjunktiv
množné číslo	jednotné číslo	
	'A	3.os., m.rod
		3.os., ž.rod
... atd. Apokopát
jednotné číslo	
	3.os., m.rod
	3.os., ž.rod
... atd. Imperativ
dvojné číslo	množné číslo	jednotné číslo	
		! ji^V y	2.os., m.rod
		! <£jy>\ l<Sy>	2.os., ž.rod
Příčestí
příčestí trpné	příčestí činné
	>
8. Tzv. „sestry kána" (FBII157) Některá z již známých sloves patří do skupiny, která je v arabské gramatice nazývána „sestry käna" . Spojuje je skutečnost, že jmenný přísudek se po nich
klade vždy ve 4. pádě. Většinou vyjadřují setrvání či naopak změnu stavu. Zde je výběr těch frekventovanej ších:
stát se někým/něčím IV.   ^-^i ~ zůstat, zbývat, pokračovat (á)   i^&t — přestat s něčím (á) JíjJ — J|) nadále být něčím/dělat něco (a)    JJŠJ — začít, stát se (T)   Jr^H — jU*	trvat (u)   ^J^í - ^ nebýt	
	Stal jsem se lékařem.	
	Stále ještě je studentem.	
■v
9. Čtěte a překládejte:
.\j\s£ Ulfe cÄ *
4
10. Slovesa označující trvání a pokračování (FB Arabština pro pokročilé 151)
přestat s něčím (a) J|) užívá se v záporu Jtjí *^/J|) Lo=	Za těmito slovesy následuje obvykle indikativ imperfekta (přítomný čas) případně jméno.	
nepřestávat		
nadále být něčím/dělat něco (a) ^	Byl j eště studentem.	.ÜÜ? J j) 1»
opustit, zanechat, nechat (u) &y zůstat, zbývat, pokračovat (á)		
	Dále poslouchal rádio.	
položit, nechat, opustit (a)    £j3j(častěji se	Nechal jsem ji psát ten dopis.	
používá v imperativu)		
	Zůstal dítětem.	
	Nech nás mluvit!	
11. Používání slovesa "vrátit se"        — ^* v záporu s následujícím významovým slovesem nebo jménem ve významu „již ne", „již není". (oo206)
Užívá se ínebo <^*j i pro přítomný čas, pro minulý čas předchází před těmito obraty sloveso „být"
- běžným způsobem se respektuje osoba, rod i číslo.
Již nestuduji.	
Již není studentem.	
Již nebyla ve firmě.	
Přísloví
^ J^aií JSUll áSj£i
Pochybnost mudrce je lepší než jistota hlupáka. (Charif Bahbouh, Radwan Bahbouh, Arabská přísloví a mudrosloví, Dar Ibn Rushd, Praha 1991)