BA110 Samostatná četba k dějinám baltického prostoru Vyučující: Halina Beresnevičiūtė Nosálová, PhD Konzultační hodiny: Pa. 11.50-12.50 po předchozí domluvě mailem Sylabus Cílem kurzu je seznámit s nejstarší pramennou základnou k baltskému prostoru, severským folklorem (sámským, finským, estonským aj.), baltským folklorem. Studenti čtou primární historické prameny k baltskému prostoru. Taktéž se seznamuje s Baltickým regionem v zrcadle středověké západoevropské literatury a novodobé regionální literatury. Úkolem pro studenty je vybrat 2 díly z prvního souboru a 1 díl z druhého souboru textů (soubor I tvoří prameny poznání středověku a renesance; soubor II pozdní ohlasy), přečíst je a sepsat o četbě protokol s vědeckými referencemi. Každý referát má být 3-6 stránek dlouhý (NS je 1800 znaků). V něm se musí uvést relevantní bibliografické informace; žánrové zařazení textu; dále sdělit, o čem dílo je a jaký svět popisuje, jaké síly, strany, lidé v něm působí a jaké vztahy mezi silami panují. Nejde tedy o reprodukci fabule čili děje, nýbrž o téma a o to, co lze z děl vyvodit jako z děl historických: kdo se s kým potýká, čeho jsou boje výrazem, lze-li mluvit v konkrétních případech o národu či etniku, nebo je-li kolektivní identita založená v jiných kategoriích a celcích, o jaký žánr u konkrétních děl jde a proč zrovna byl použit tento žánr (žánry mají různé funkce), v čem se dílo od všeobecného žánrového určení liší. Jde tedy o to zjistit, jak jsou národy či státní útvary v díle popsané, z které pozice, co tvoří centrum (politické, státoprávní, topografické...), co jsou periférie, v jakém jsou vztahu k centru, expanduje centrum, nebo je naopak napadáno z periférie?, co je v kronice tématem, jehož proměnu lze určit na časové linii (jde třeba o dějiny spásy, začínající stvořením světa a s vrcholem centralizace královské vlády jako jakéhosi odrazu hierarchie stvoření...) atd. Romantické ohlasy psali také křesťané; jde tam však spíš o projev hegeliánských "duchů" národa, čemuž je podřízeno i vkomponování předkřesťanských konceptů, nebo se historicita ve vztahu mezi křesťanstvím a pohanstvím chápe jinak? Jak jsou hodnoceny? Je křesťanství špatné, nebo je mravní hodnocení zaměřené spíš na určitou skupinu, třeba i popsanou jako křesťané, která však je špatná kvůli něčemu jinému? Je vhodné používat i sekundární literaturu, nicméně je důležité rozlišovat její kvalitu a informativnost. Holečkova předmluva a doslov k prvnímu vydání Kalevaly je sama o sobě historickým dokumentem a nelze se na její hodnotící tvrzení spolehnout. To samé se týká paratextů Parolkových či Lukášových v Láčplésisovi a Synovi Kalevově. Vyhněte se obecným tvrzením wikipedického typu: "V básni je popsaná společnost, která si cení cti, odvahy a statečnosti; bojovníci jsou obdivováni a dosahují významných postů." (heslo Béowulf) Těchto vlastností si cení každá společnost a jejich zdůraznění je součástí třeba i evropského válečného románu. Jde o postihnutí specifik, a to i přes stylizaci daného textu. Je tedy třeba si klást např. otázku po vztahu mezi osobním prospěchem a prospěchem společnosti, obsahem slova čest ap. Je výslovně zakázáno používat neredigované zdroje, což jsou téměř všechny zdroje internetové, např. Wikipedie. Dále je nutné uvádět veškerou použitou literaturu, v případě citování citaci vkládat do uvozovek a v textu vyznačovat zdroj včetně paginace. Nedodržení těchto principů vede k okamžitému udělení hodnocení N, resp. k oznámení fakultní disciplinární komisi.; Soubor I: 1. Béowulf. 2. Legenda o sv. Vojtěchovi (Iohannes Canaparius či Bruno z Querfurtu); Německý překlad Canaparia: https://books.google.cz/books?id=8k9NAAAAcAAJ&pg=PA36&dq=Adalbert+Canaparius&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEw iF7LqK_IfnAhUWi1wKHa0cCD0Q6AEIbzAJ#v=onepage&q=Adalbert%20Canaparius&f=false Český překlad Bruna: Bruno z Querfurtu: Život svatého Vojtěcha, Překl. Marie Kyralová. Praha 2017. 3. Chronik Dětmara z Merseburgu; český překlad: Dětmar z Merseburgu: Kronika, Argo 2008 4. Gesta Adama z Brém; český překlad: Adam Brémský: Činy biskupů hamburského kostela: Velká kronika evropského severu, Argo 2009. 5. Cronica Slauorum Helmholda Bosnoviensis; český překlad: Helmhold z Bosau: Kronika Slovanů, Argo 2012. 6. Gesta Danorum Saxona Grammatica; angl. Překlad: https://archive.org/details/firstninebooksof00saxouoft/page/n9/mode/2up . Analytický úvod do ang. překladu: https://books.google.cz/books?id=X6ObCwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=saxo+grammaticus&hl=cs&sa=X&ve d=0ahUKEwiJjPDKnYjnAhUxsKQKHaoPBQYQ6AEISDAD#v=onepage&q=saxo%20grammaticus&f=false; 7. Nestorův Letopis ruský; Nestor: Vyprávění o minulých letech (několik českých vydání), Pavel Mervart: Nestorův letopis ruský: nejstarší staroruská kronika, Červený Kostelec 2014. 8. Zádonština; Dve zpevu staroruskych totiz: O vyprave Igorove a Zadonstina – Karel Jaromír Erben https://play.google.com/books/reader?id=Y11rIY_sbAoC&hl=cs&pg=GBS.PR11 Google Books) 9. Povídky ze staré Rusi, Praha Odeon 1984. Pavel Mervart: Ruská středověká literatura, Červený Kostelec 2013, druhé vydání knihy Písemnictví ruského středověku. 10. Haličsko-volyňský letopis, Praha Argo 2010. 11. Livonská kronika Henrika de Lettis; německý překlad: https://play.google.com/books/reader?id=Y41DAAAAYAAJ&hl=cs&pg=GBS.PP1, Historický kontext: https://books.google.cz/books?id=xkEHDAAAQBAJ&pg=PR4&lpg=PR4&dq=henrik+de+lettis&source=bl&ots=yzis QgdgZi&sig=ACfU3U0mcolsYL4Uq95morK1cpuwhBKE6A&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwifpLaft6jnAhUWA2MBHfXwCdMQ6AEwD HoECAgQAQ#v=onepage&q=henrik%20de%20lettis&f=false 12. Livländische Reimchronik; německý překlad: https://play.google.com/books/reader?id=okzgfml7f_8C&hl=cs&pg=GBS.PP1 13. Kronika Hermanna von Wartberge; Latinský originál s německým úvodem https://books.google.cz/books?id=eEItAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad =0#v=onepage&q&f=false Kronika Petra von Dusburg; latinský originál online: https://books.google.de/books?id=YX8OAAAAYAAJ&pg=PA3&hl=cs#v=onepage&q&f=false . Polský a německý překlad dostupný v knihovně FF MUNI. 14. Kronika kláštera v Olivě; Německy online https://archive.org/details/bub_gb_c6RSAAAAcAAJ/page/n7/mode/2up Kronika Wiganda von Marburg; latinský: https://books.google.cz/books?id=sRY_AAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=wigand+von+Marburg&hl=cs&sa=X& ved=0ahUKEwjW48aUlLrnAhVLJFAKHd79DSAQ6AEIMjAB#v=onepage&q=wigand%20von%20Marburg&f=false 15. Annales seu cronici incliti regni Poloniae Jana Dlugosze; Polsky: Roczniki, czyli kroniki slawnego Krolestwa Polskiego (latinský original a polský překlad v MZK a knihovně MU). Sekundární literatura: Vojciech Polák Aprobata i spór : zakon krzyżacki jako instytucja kościelna w dziełach Jana Długosza, Lublin 1999 (MZK, FF MUNI), další sekundární literatura o Dlugoszových kronikách v knihovně FF MU 16. Monumentum Jana Ostroróga; polsky online: http://staropolska.pl/sredniowiecze/Publicystyka/Ostrorog_01.html 17. Kronika polska Marcina Bielského; https://polona.pl/item/kronika-polska-marcina-bielskiego-nowo-przez-ioach-ima-bielskiego-syna-iego- wydana,NzUwMDM3MTU/5/#info:metadata 18. Gesta principum polonorum Galla Anonyma; Gallus Anonymus Kronika a činy polských knížat a vládců, Argo 2009. 19. Lietuvos Metrika; rutenština. Úvod lit., rus., angl. (některá díla k vypůjčení u vyučující). Lietuvos Statutai (knihovná MU, S. Lazutka, I Lappo) text v rutenštině. 20. Litevské letopisy / Lietuvos metraščiai; sekundární literatura litevský: Mečislovas Jučas: Lietuvos metraščiai ir kronikos, Vilnius 2002, FF MU. 21. Maciej Stryjkowski (1547-1593): Kronika Polska, Litewska, Žmódska i wszystkiej Rusi (1582); polský originál: https://books.google.cz/books?id=cU5FAAAAIAAJ&printsec=frontcover&dq=maciej+stryjkowski&hl=cs&sa=X& ved=0ahUKEwixo5HIm8nnAhUmxKYKHRwGAssQ6AEIKTAA#v=onepage&q=maciej%20stryjkowski&f=false , sekundární literatura: Zbysław Wojtkowiak: Maciej Stryjkowski - dziejopis Wielkiego Księstwa Litewskiego : kalendarium życia i działalności, Poznań 1990. 22. Augustyn/Augustinas Rotundus Mielecki/Mieleskis (***-1582): litevská kronika (latinsky). Nedochováno. Existují výpisky Epitome principium Lithuaniae; 23. Albert Wijuk-Koiatowicz / Albertas Kojelavičius-Vijukas (1609-1677): Historia Lituana; (latinský originál, lit. překlad) knihovna FF MU. 24. Edda. Bohatýrské písně. Přel. E. Walter. ELK. Praha 1942; 25. Edda. Přel. L. Heger. Argo. Praha 2004 (1. vydání SNKLU 1962); 26. Edda. Sága o Ynglinzích. Přel. H. Kadečková. Odeon. Praha 1988; 27. Okouzlení krále Gylfa. Edda. Přel. E. Walter. Arkún. Praha 1929; 28. Sága o Grettim. Přel. L. Heger. SNKLHU. Praha 1957; 29. Saga o Gunnlaugovi Hadím Jazyku. Přel. E. Walter. Praha 1919.; 30. Sága o Hervaře. Přel J. Kozák. Herrmann a synové. Praha 2008; 31. Sága o svatém Olavu. Přel. L. Heger. LN. Praha 1967; 32. Sága o Volsunzích. Přel. L. Zatočil. SPN. Praha 1960; 33. Historie o starých norských králích. Veduta 2014; 34. Noidova smrt: Pověsti a pohádky z Laponska. Triáda. Praha 2001; Soubor II; 35. Utajený autor 18. století: Píseň o tažení Igorově - mystifikace ruská; 36. Garlieb Helwig Merkel: Wannem Ymanta. Eine lettische Sage - osvícenecký protest německý; 37. Adam Mickiewicz: Gražyna (Powieść litewska) & Konrád Wallenrod (Powieść historyczna z dziejów litewskich i pruskich) - romantický pohled litevsko-polský; 38. Elias Lönnrot: Kalevala - národní a národotvorné epos finské; 39. Friedrich Reinhold Kreutzwald: Kalevipoeg „Syn Kalevův" - národní a národotvorné epos estonské; 40. Andrejs Pumpurs: Lāčplēsis - národní a národotvorné epos lotyšské; 41. Henryk Sienkiewicz: Křižáci - postromanticko-nacionalistický pohled polský; 42. Vincas Krévé-Mickevičius: Dainavos šalies senų žmonių/padavimai („Co vypravují starci z dainavského kraje", český překlad vyšel jako 249. svazek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti") - postromanticko-dekadentní pohled litevský; 43. Frans Gunnar Bengtsson: Zrzavý Orm (Plavci na západ. Doma a znovu na lodi) - humorný nadhled skandinávský; 44. Bengt Pohjanen: Faravidova říše - národní a národotvorné epos severobotnické