TRANSKRIPCE Počíná sě o velikém pobití. [Záboj, Slavoj a Luděk] S črna lesa vystupuje skála, na skálu vystúpi silný Záboj, obzírá krajiny na vsě strany; zamúti sě ot krajin ote vsěch 5 i zastená pláčem holubiným. Sedě dlúho i dlúho sě mútě, i vzchopí sě vzhoru jako jelen, dolov lesem, lesem dlúhopustým, bystro spěcháše ot muže k mužu, i o ot silná k silnu po vsickéj vlasti. Krátká slova ke vsěm skryto řeče, pokloní sě bohom, otsud k druhu spěchá. I minu den prvý, i minu den vterý, i kdaž za třetiem luna v noci bieše, 15 sněchu sě mužie sěmo v les črn. K něm zdě Záboj, otvede je v úval, v ponížený úval hlubokého lesa. Stúpi Záboj najnižeje dolov, vze varyto zvučno: 20 „Mužie bratrských srdec i jiskřených zrakóv! vám pěju najniží zdola piesň. Ide z srdce mého, z srdce najnižeje 25 pohrúžená v hori. Otčík zajide k otcem, PŘEKLAD Záboj, Slavoj a Luděk S černá lesa vystupuje skála, na skálu vystoupil silný Záboj, obzírá krajiny na vše strany; zarmoutil se od krajin ode všech 5 i zastonal pláčem holubiným. Seděl dlouho i dlouho se rmoutil, i vzchopil se vzhůru jako jelen, dolů lesem, lesem dlúhopustým, bystře pospíchal od muže k muži, io od silná k silnu po celé vlasti. Krátká slova ke všem skrytě řekl, poklonil se bohům, odsud k druhu spěchal. I minul den první, i minul den druhý, i když za třetím luna v noci byla, 15 sněli se muži semo v les čern. K nim zde Záboj, odvede je v ouval, v ponížený ouval hlubokého lesa. Stoupil Záboj nejnížeji dolů, vzal varyto zvučno. 20 „Muži bratrských srdcí i jiskřených zraků! vám pěji nejníže z dola píseň. Ijdezsrdce mého, z srdce nejnížeji 25 pohřížena v hoři. Otec zašel k otcům, 128 129 TRANSKRIPCE PŘEKLAD ostavi v dědině dietky svoje i svoje lubice i neřeče nikomu: 30 ,Baťo, ty mluvi k něm oteckými slovy!' I přijide cuzí usilno v dědinu i cuzími slovy zapovídá. 35 I kak sě zdě v cuzéj vlasti ot jutra po večer, tako bieše zdieti dietkám i ženám. I jedinú družu nám imieti 40 popútivsiejzVesnypoMoranu. I vyhánie z hájév vsě krahuje; i kací bozi v cuzéj vlasti, takým sě klaněti zdě i im oběcati obět. 45 I nesměchu sě biti v čelo před bohy ni v súmrkyjim dávati jésti. Kamo otčík dáváše krmě bohóm, kamo k něm hlásat chodíváše, 50 posěkachu vsě drva i rozhrušichu vsě bohy." „Aj ty Záboju, ty pěješ srdce k srdcu piesňu z středa hoře jako Lumír, ký slovy i pěniem bieše pohýbal 55 Vyšehrad i vsě vlasti; tako ty mě i vsju bratr. Pěnce dobra milujú bozi. Pěj, tobě ot nich dáno v srdce proti[v] vrahóm." 130 ostavil v dědině dítky svoje i svoje milenky. I neřekl nikomu: 30 ,Báťo, tymluvižknim oteckými slovy.' I přijide cizí úsilně v dědinu i cizími slovy zapovídal. 35 I jak se zdí v cizí vlasti od jitra po večer, takto bylo dělati dítkám i ženám; i jedinou druzi nám míti 40 po pouti vší, z Vesny po Moranu. I vyhání z hájů vše krahuje; i jací bozi v cizí vlasti, takým se klaněti zde i jim oběcati oběť. 45 I nesměli se biti v čelo před bohy ni v soumraky jim dávati jisti. Kamo otec dával krmě bohům, kamo k nim hlásat chodíval, so posekali vše dřeva i rozrušili vše bohy." „Aj ty Záboji, ty pěješ srdce k srdci, píseň z středu hoře jako Lumír, ký slovy i pěním byl pohýbal 55 Vyšehrad i vše vlasti; takto ty mě, i vši bratr. Zpěvce dobrého milují bohové! pěj, tobě od nich dáno v srdce proti vrahům." 131 TRANSKRIPCE 60 Zře Záboj na Slavojeva zápolena zraky i pěniem dále srdce jímáše: „Dva syny, jejú hlasy přecházesta v muška, 65 vycházievasta v les; tamo mečem i mlatem i oščepem učista paži, tamo pokrysta i vracesta sě rozkošém. 70 Kehdy paže jejú bieše dorostla i jejú umy proti [v] vrahóm, i dorostachu druzí bratřieci: aj ta vsi vyrazichu vz vrahy, i by krutost jich búřúce nebe 75 i v dědiny vrátíše sě byvšie blahost." Aj, skočichu vsici v dól k Záboju i tiščechu jej v přesilna paži i s prsů na prsi vsi kladechu ruce, věhlasno dávachu slova k slovóm. so Ipřicházéše noc před jutro, aj vystúpichu z úvala rózno, vezdě ke vsěm dřevóm, ke vsěm stranám brachu sě lesem. I minu den i minu den vterý, 85 i po třetiem dni, kehdy sě zatemníše noc, bra sě Záboj v les, lesem za Zábojem sbory; i bra sě Slavoj v les, lesem za Slavojem sbory. 90 Vsjak jmě vieru k vojevodě, vsjak srdce úporno králů, vsjak zbraň bystru na král[e]. PREKLAD 60 Zřel Záboj na Slavojevy zapáleny zraky, i pěním dále srdce jímal: „Dva syny, jejichž hlasy přecházely v mužské, 65 vycházívali v les, tamo mečem i mlatem i oštěpem učili paže, tamo pokryli se i vraceli se rozkošem. 70 A když paže jejich byly dorostly, i jejich umy proti vrahům, i dorostali druzí bratříci. Aj tu všickni vyrazili na vrahy, byla krutost jich bouřící nebe, 75 i v dědiny vrátila se byvší blahost." Aj skočili všichni v důl k Záboji i tiskli jej v přesilné paže i s prsou na prsy všichni kladli ruce, moudře si dávali slova k slovům, so I přicházela noc před jitro, aj vystoupili z oudolí různo, všudy ke všem dřevům, ke všem stranám brali se lesem. I minul den i minul den druhý 85 i po třetím dni, když se zatemnila noc, bral se Záboj v les; lesem za Zábojem sbory. I bral se Slavoj v les, lesem za Slavojem sbory. 90 Každý měl víru k vévodovi a srdce uporno králi, každý zbraň bystrou na krále. 132 133 TRANSKRIPCE PŘEKLAD „Aj, Slavoji bratře, tamo k modru vrchu! 95 Vrch ten po vsěch po krajinách, tamo zaměřímy chody! Ot vrcha k ranému slun [ci], tamo les temen, tamo si podámy ruce. 100 Nynie beř sě lisími skoky i jáz tako pojdu tudy." „Aj Záboji bratře, čemu náše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutost? 105 Otsavad búřmy protiv králevým vrahóm!" „Slavoji bratře! Kdaž hada potřieti chceši, na hlavu najjistějé. Tamo hlava jeho." no Rostúpi sě mustvo lesem, rostúpi sě v pravo, v levo; tudy taže Zábojevým slovem, onamo slovem prudká Slavoje, hlubinami lesóv k modru vrchu. ii5 I kehdy bieše pět sluncí, podasta si přesilně ruce, i pozřesta lisíma zrakoma na královy voje. „Sraziti nám drbí Luděk voje, no voje své pod jednu ránu!" „Aj Luděče, ty si parob na paroby krále! Ty rci svému ukrutníku, že dýmem jest nám velenie jeho." 125 I rozlúti sě Luděk, ručiem hlasem svolá své voje. „Aj Slavoji bratře! tam k modrému vrchu, 95 vrch ten po všech po krajinách, tam zaměříme chody; od vrcha k rannému slunci, tam jest les temen; tamo si podáme ruce. i co Nyní ber se liščími kroky i já také půjdu tudy." „Aj Záboji bratře! čemu naše zbraň má teprv od vrcha soptati krutost, los odsud buřme proti královým vrahům." „Slavoji bratře! když ty hada potříti chceš, na hlavu nejjistěji, tam jest hlava jeho!" no Rozstoupí se množství lesem, rozstoupí se vpravo, vlevo. Tudy táhne Zábojovým slovem, onam slovem prudkého Slavoje, hlubinami lesů, k modru vrchu. U5 I kehdy bylo pět sluncí, podali si přesilné ruce i pohledli liščíma očima na králova vojska. „Sraziti nám musí Luděk vojska, 120 vojska svá pod jednu ránu." „Aj Luděku tyjsi otrok na otroky krále! Ty rci svému ukrutníku, že dýmem jest nám velení jeho." 125 I rozlítil se Luděk, rychlým hlasem svolal svá vojska, 134 135 TRANSKRIPCE PŘEKLAD Podnebesie bě plno osvěty ot slunce, v osvětě plno blska z králevých vojév. 130 Hotovi vsici nohu v krok i ruku v braň Luděkova-dle slova. „Aj Slavoji bratře, tudy spej lisími skoky; jáz pojdu v střiecu jim v čelo." 135 I vyrazi Záboj v před jako krupobitie, i vyrazi Slavoj v bok jim jako krupobitie. „Aj, bratře, ti sě nám krušichu bohy, ti sě nám kácechu dřeva i plašichu krahuje z lesóv. 140 Bozi nám vícestvie dajú!" Aj prudkost vyrazi Luděkem z četných vrahóv protiv Záboju. I vyrazi Záboj. Hořúciema očima v Luděk zlobivo mieři. Dub protiv dubu 145 zřieti ze vsěho lesa: Záboj hna protiv Luděku nade vsěvoje. Luděk uderi silným mečem, přete třie kóže v ščítě. i so I uderi Záboj mlatem, otskoči hbitý Luděk, v dřevo vrazi mlat i skoti sě dřevo na voj i třiedeset jich otide k otcem. 155 I zlúti sě Luděk: „Aj,tyzhovadilý, ty veliká potvoro hadóv, mečem sě potýkaj se mnú!" I máše Záboj mečem, .160 kus ščíta vrahu otrazi. podnebesí bylo plno osvěty od slunce, v osvětě plno blesku z králových vojsk. 130 Hotovi všickni nohou v krok i rukou v zbraň, dle Luděkova slova. „Aj Slavoji bratře! tudy spěj liščími skoky, já půjdu proti nim v čelo." 135 I vyrazil Záboj v před jako krupobití i vyrazil Slavoj v bok jim jako krupobití. „Aj bratře, ti zde nám drtili bohy, ti zde nám káceli dřeva i plašili krahuje z lesů. 140 Bozi nám vítězství dají!" Aj prudkost vyrazí Luděkem z četných vrahů proti Záboji. I vyrazil Záboj s hořícíma očima v Luděka, měří dub proti dubu, 145 viděti z celého lesa. Záboj hnal proti Luděku nadevše vojska. Luděk udeřil silným mečem, přeťal tři kůže v štítu. 150 I udeřil Záboj mlatem, odskočil hbitý Luděk, v dřevo vrazil mlat; i skoti se dřevo na vojsko i třicet jich odejde k otcům. 155 I zlítil se Luděk: „Aj ty zhovadilý! ty veliká potvoro hadů, mečem se potýkej se mnou." I máchl Záboj mečem, 160 kus štítu vrahu odrazil. 136 137 TRANSKRIPCE PŘEKLAD I tasi Luděk [meč], meč sě smeče po koženě ščítě. I zapolesta sě oba k ranám, ranami vsě po sobě stesasta, 165 i vsě kolem zbrocesta krv'ú, i krv'ú zbrocechu je mužie kolkol jejú vezdě v přelútéj seči. Slunce přeide poledne i ot poledne juž na pól k večeru; 170 i váleno ješče, ni sěmo ni tamo ustúpeno, i váleno zdě i váleno tamo ot Slavoje. „Aj ty vraže, běs v tě, čemu ty nášu krev piješi!" I chopi Záboj svój mlat, 175 i otskoči Luděk. Napřeže mlat Záboj výš vzhoru i vrže po vraže. Letě mlat, roskoči sě ščít, za ščítem sě roskočista Luděkova prsi. 180 I uleče sě duše těžká mláta i mlat i dušu vyrazi i zanese pět siehóv u vojsku. Strach vrahóm vyrazi z hrdl skřeky: radost vzevzně z úst vojnóv Zábojevých, 185 i zajiskři z radostnu zraků. „Aj, bratřie, bozi ny vícestviem dařichu. Rostúpi sě vás jeden hluk v pravo i v levo! Ze vsěch údolí sěmo sveďte koně, koni řechci vešken ten les!" 190 „Zá [b]oji bratře, ty udatý lve; neupúščej búřit u vrahy!" Aj ta otvrže Záboj ščít i v ruce mlatem i v druhéj mečem, tako i v přieč proráže dráhy u vrazéch. I tasil Luděk meč, meč se smekl po koženém štítu. I zapálili se oba k ranám, ranami vše po sobě stesali, 165 i vše kolem zbrotili krví; i krví zbrotili je muži vůkol nich všudy v přelité seči. SJunce přejde poledne i od poledne již na půl k večeru, .1.70 i váleno ještě; ni sem, ni tam ustoupeno, i váleno zde, i váleno tam od Slavoje. „Aj ty vrahu, Běs v tě! čemu ty naši krev piješi?" I chopil Záboj svůj mlat, 175 i odskočil Luděk; napřáhl mlat Záboj vejš vzhůru i vrhl po vrahu. Letěl mlat, rozskočil se štít, za štítem se rozskočily Luděkovy prsy. 180 I ulekla se duše těžká mláta, i mlat i duši vyrazil i zanesl pět sáhů u vojsko. Strach vrahům vyrazil z hrdel skřeky, radost zevzněla z ust vojska Zábojova, 185 i zajiskřila z radostných zraků. „Aj bratří, bozi nás vítězstvím dařili! Rozstoupí se nás jeden hluk vpravo i vlevo; ze všech oudolí sem sveďte koně, koňmi řehci vešken les." 190 „Záboji bratře, ty udatý lve! neupouštěj bouřiti vrahy." Aj tu odvrhl Záboj štít, i v ruce mlatem i v druhé mečem, takto i v přič prorážel drahý vrahů. 138 139 TRANSKRIPCE PŘEKLAD 195 I by úpěti vrahóm i by ustúpati vrahóm. Třas je hnáše z bojiště. Strach z hrdl jich vyráže skřeky. Koni řechce vešken [...] les. „Vzhoru na koně, s koni za vrahy 200 přesevše vlasti! Ručí konie neste v patách za nimi nášu krutost!" I vzkočichu hluci vz ručie koně, i skok na skok po vrazéch sě hnachu, 205 ránu na ránu soptichu krutú krutost. I míjechu rovně i hory i lesy, v pravo i v levo vsě ubieha vzad. Hučie divá řeka, vlna za vlnú sě válé; 2ío hučechu vsi voji, skok na skok vsě sě hnáše přes búřúcú řeku. Vody uchvátichu mnostvie cuzích i přenesechu své zvěsty na druhý břech. I po krajinách vezdě v šíř i v šíř 215 lútý ostriež [rjozepě svoje křiedle dlúzě, bystro léta za ptactvem. Zábojevi voji rozehnachu sě v šíř, vezdě po vlastech hnachu lúto po vrazéch; 220 vezdě srážechu je i stúpachu koni. Nocú pod lunu za nimi lúto, dnem pod sluncem za nimi lúto, i opěty temnú nocú i po noci šedým jutrem. 225 Hučie divá řeka, vlnu za vlnú sě válé; hučechu vsi voji, skok na skok vsě sě hnáše přes búřúcú řeku. 140 195 Bylo upěti vrahům, bylo ustoupati vrahům, Třas je honil z bojiště, strach z hrdel jich vyrážel skřeky; koňmi řehce vešken les. „Vzhůru na koně, s koňmi za vrahy 200 prese vše vlasti, rychlí koni, neste v patách za nimi naši krutost!" I vzskočili hlukové na rychlé koně i skok na skok po vrazích se hnali, 205 ránu na ránu soptily krutou krutost: i míjely rovně i hory i lesy, vpravo i vlevo vše ubíhá vzad. Hučí divá řeka, vlna za vlnou se valí, 2 ío hučela vše vojska skok na skok, vše se hnalo přes bouřící řeku; vody uchvátily množství cizích, i přenesly své známé na druhý břeh. I po krajinách všudy v šíř i v šíř 215 lítý ostříž rozepjal svoje křídla dlouhá, bystře létá za ptactvem. Zábojova vojska rozehnala se v šíř všudy po vlastech, hnala líto po vrazích; 220 všudy srazila je i ztupala koňmi. Nocí pod lunou za nimi lítě, dnem pod sluncem za nimi lítě i opěty temnou nocí i po noci šedým jitrem. 225 Hučí divá řeka, vlna za vlnou se valí; hučela vše vojska skok na skok, vše se hnalo přes bouřící řeku; 141 TRANSKRIPCE PŘEKLAD Vody uchvátichu mnostvie cuzích, 230 i přenesechu své zvěsty na druhý břech. „Tamo k šedým horám, tamo dobúří náše pomsta." „Aj Záboji bratře, juž nám nedaleko hory, 235 a juž hlúček vrahóv, i ti žalostivo prosie." „Vratno krajinu tudy ty, jáz tudy, vyhubit vsě králevo!" Vietr búří přes vlasti, 240 vojsky búřie přes vlasti, v pravo i v levo, vezdě širú silu vojsky v radostném hluče. „Aj bratře, aj šerý vrch, 245 bozi ny tamo vícestviem dařili! Tamo i v[i]ele duš těká sěmo tamo po dřevech. Jich boje sě ptactvo i plachý zvěř, jedna sovy nebojá sě. 250 Tamo k vrchu pohřebat mrch i dat pokrm bohovóm, i tamo bohóm spásám dat mnostvie obětí a jim hlásat milých slov 255 i jim oružie pobitých vrahóv." vody uchvátily množství cizích, 230 i přenesly své zvěsty na druhý břeh. „Tamo k šedým horám, tamo dobouří naše pomsta!" „Aj Záboji bratře! již nám nedaleko hory, 235 a již hlouček vrahů, i ti žalostivě prosí." „Zpátky krajinami, tudy ty, já tudy vyhubit vše královo." Vítr bouří přes vlasti, 240 vojsky bouří přes vlasti, přes vlasti vpravo i vlevo, všudy šírou sílu vojsky v radostném hluku. „Aj bratří, aj šerý vrch! 245 bohové nás tam vítězstvím dařili, tam i mnoho duší těká semo tamo po dřevech; jich bojí se ptactvo i plachá zvěř, jedno sovy nebojí se. 250 Tamo k vrchu pohřebat mrch i dat pokrm bohovům, i tamo bohům spásám dat množství obětí a jim hlásat milých slov 255 i jim zbraně pobitých vrahů!" 142 143