Gabriela Seidlová Málková, Filip Smolík Diagnostika jazykového vývoje (2014) • diagnostická baterie • zahrnuje 10 různých zkoušek pro hodnocení úrovně jazykových schopností • o problematice pojednává monografie Vývoj jazykových schopností od stejných autorů (2014) • psychodiagnostický test – je třeba užívat opatrně a přesně dle instrukcí • zaměřena hlavně na děti předškolního věku s mateřským jazykem češtinou • důležitá zásada: dítě by nemělo vědět, že je diagnostikováno či testováno; s dítětem si celou dobu „hrajeme“ Co je v krabici? • baterie obsahuje: • příručku – kniha popisující části baterie, význam a bezpečnost diagnostiky, jednotlivé testy, metody hodnocení • 12 záznamových archů (13 papírů; sem zaznamenáváme udělené body apod. pro konečné hodnocení) • obrázkovou přílohu – některé testy využívají pro komunikaci s dítětem obrázků • jestliže zná dítě význam, testy jsou snazší (než např. testy s pseudoslovy) • příručka mimo obecné informace obsahuje: • popis subtestů a pokyny pro jejich administraci • 10 testů: • 5 testů pro hodnocení fonologické stránky jazyka • 5 testů pro hodnocení lexikálně-gramatické stránky jazyka a porozumění • (4 gramatické testy, 1 test slovní zásoby) • popis zpracování získaných informací (bodů z testů) a normativní tabulky • k orientaci v tabulkách jsou třeba dobré znalosti statistiky • nahoře na stránce uveden věk dětí ve formátu „roky;měsíce“ • v tabulkách je uveden: • hrubý skór – co jsme skutečně naměřili (sečtené body nebo jiné hodnocení) • vážený skór (případně součet vážených skórů) a percentil Dva příklady testů • rozpoznávání slabik • proces fonologického zpracování souvisí mimo jiné s budoucími schopnostmi čtení a psaní • tři druhy fonol. zpracování: a) fonol. povědomí; b) rychlé jmenování; c) fonol. paměť • test rozpoznávání slabik hodnotí fonematické povědomí • fonologický vývoj dítěte: napřed rozpoznává celá slova → teprve později si začíná uvědomovat existenci menších jednotek (např. slabik) • I. blok pro mladší děti (3–4 roky), II. blok pro děti starší (navazuje na I. blok) • I. blok – reálná slova (mají v jazyce význam); II. blok – pseudoslova (nemají význam) • práce s pseudoslovy je pro dítě mnohem náročnější • naopak nejjednodušeji se dítěti pracuje, pokud zná význam slova a vidí ho před sebou (formou obrázku) • popis úkolu: • dítě slyší jedno modelové slovo a další dvě slova, z nichž má vybrat to, které začíná stejnou slabikou; v I. bloku navíc ukazujeme dítěti karty s obrázky • např.: „Tady na tom obrázku je kohout. Ten začíná na ‚ko‘. A ty mi teď řekni, na kterém obrázku je zvuk ‚ko‘. Je to ‚koláč‘? Nebo ‚kuchař‘?“ • gramatické uvědomování • metajazyková úloha • oproti implicitním, kde dítě pouze používá jazyk, jde o správnost či nesprávnost gramatiky (pro děti velmi obtížné – mladší děti často neodpovídají nebo hádají) • I. blok: posuzování gramatičnosti (gram. správně/nesprávně), II. blok: oprava vět • popis úkolu v I. bloku: • plyšová hračka Vendelín se učí česky, ale občas mu to nejde; říká věty popisující, co se děje na obrázku, a dítě odpovídá, zda je věta správně, nebo špatně • ve II. bloku již dítě Vendelína také opravuje – říká, jak by věta měla znít správně Zdroje: • MÁLKOVÁ, Gabriela a Filip SMOLÍK. Diagnostika jazykového vývoje: diagnostická baterie pro posouzení vývoje jazykových znalostí a dovedností dětí předškolního věku: testová příručka. Praha: Grada, 2014. Psyché (Grada). ISBN 9788024742397. • SMOLÍK, Filip a Gabriela MÁLKOVÁ. Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Praha: Grada, 2014. Psyché (Grada). ISBN 9788024742403.