Řím I/2

I)                    První fáze římského synoikusmu se nazývá:

a)       Roma quadrata

b)      Septimontium

c)       Palatinum

II)                  Comitia curiata v době královské:

a)       Volila krále

b)      Dávala mu impérium

c)       Neměla na moc králů žádný vliv

III)                 Uspořádání náboženských záležitostí Říma je římskými historiky připisováno:

a)       Romulovi

b)      Serviu Tulliovi

c)       Numu Pompiliovi

IV)                Dvojice úředníků v některých etruských městských státech se nazývala:

a)       Suffeti

b)      Lucumoni

Thyrrhénoi


V)                  O původu Etrusků z Malé Asie psal:

a)       Dionýsios Halikatnásský

b)      Livius

c)       Hérodotos

VI)                V rámci tribuí, vytvořených serviovskou ústavou byly:

a)       4 městské a 17 venkovských

b)      4 městské a 31 venkovských

c)       2 městské a 19 venkovských

VII)              a) Úředníky zvané censores  volila:

a)       comitia tributa

b)      comitia curiata

c)       comitia centuriata


VIII)            Zákony XII desek stanovovaly v případě neúmyslného zabití:

a)       Trest vyhnanství

b)      Zaplacení kompozice

c)       Vydání zástupné oběti (berana)


IX)                Ve 2. punské válce byli Římané nuceni bojovat nejen s Kartágem, ale i:

a)       S épeirským králem Pyrrhem

b)      S Antigonovci

c)       S numidským králem Iubou

X)                  Přidělení půdy z ager publicus do držby, nikoli do vlastnictví, se nazývalo:

a)       Assignatio

b)      Occupatio

c)       Dominium ex iure Quiritium

XI)                Tribunové lidu mohli vykonávat svá práva jen:

a)       Domi

b)      Militiae

c)       Neomezeně

XII)               Pojem coloniae označoval:

a)       Území Římem dobytá a anektovaná

b)      b) osady založené v Itálii Řeky

c)       Sídliště plnoprávných římských občanů

XIII)             Ius suffragii znamenalo:

a)       Právo hlasovací

b)      b) právo být volen do úřadů

c)       právo odvolat se od rozsudku magistráta k centurijnímu sněmu

XIV)            Socii populi Romani byli povinni dodávat římské armádě:

a)       Pěchotu

b)      Jízdu

c)       Lučištníky

XV)              Ke šlechtickým stavům republiky nepatřili:

a)       Honestiores

b)      Equites

c)       Nobiles


XVI Straníkem L. Cornelia Sully nebyl:

a) Cn. Pompeius

b) L. Cornelius Cinna

c) Ti. AnniusMilo

XVII) Caesar se prvně stal diktátorem v roce:

a)       45

b)      49

c)       48

XVIII) Bratří Gracchové stanovili příděly pro bezzemky:

a)       jako dědičné vlastnictví

b)      jako volné a plné soukromé vlastnictví

c)       jako dědičné a nezcizitelné vlastnictví

XIX) Provincia Achaia byla vytvořena:

a)       z řeckého Peloponésu r. 146

b)      z celého Řecka r. 146

c)       Z celého Řecka r. 148

XX) Vyberte nejsprávnější tvrzení:

a)       Vrcholu demokracie dosáhla římská republika ve III. stol. př. n. l., a podíl na tom měly
následující faktory: Úplné vyrovnání patriciů a plebejů r. 277. Velká potřeba občanských vojáků za
punských válek. Posílení moci plebejských shromáždění a odebrání 10 hlasů I. majetkové třídě
v centurijním sněmu.

b)      Vrcholu demokracie dosáhla římská republika ve III. stol. př. n. l., a podíl na tom měly
následující faktory: Úplné vyrovnání patriciů a plebejů v roce 287, kdy došlo k velkému posílení
práv plebejských shromáždění.  Posílení pravomocí tributních sněmů, kde měla jeden tribus vždy
jeden hlas a odebrání 10 hlasů I. majetkové třídě v centurijním sněmu.

c)       Vrcholu demokracie dosáhla římská republika ve III. stol. př. n. l., a podíl na tom měly
následující faktory: Úplné vyrovnání patriciů a plebejů v roce 287, kdy došlo k velkému posílení
práv plebejských shromáždění.  Posílení pravomocí tributních sněmů, kde bylo I. majetkové třídě
odebráno 10 hlasů.



Volila krále

a)       Dávala mu impérium

b)      Neměla na moc krále žádný vliv

XVI)