Chronologie
Pojem chronologie
Rozdělení
Dělení roku
Týden
Juliánský kalendář

Chronologie
nNauka o způsobech měření času a o měrách k tomu užívaných
nčas = subjektivní představa o  nekonečné řadě okamžiků … lze jej libovolně měřit a dělit, pokaždé
budou měřítkem události, které se v jisté době seběhly

Pomůcka k dělení a měření času
nPravidelně se opakující střídání přírodních jevů


Dvojí úkol chronologie =  dvě části
n1) chronologie matematická, astronomická
nPředmětem:skutečný stav pohybu země a měsíce a zdánlivého pohybu slunce
nChronologie jen shrnuje poznatky astronomie a kosmické fyziky
n… pro historiky jsou lepší srovnávací tabulky
n2) chronologie historická
nDůležitá pomůcka: historické památky všech druhů, zejm. zprávy antických spisovatelů o
prostředcích užívaných k měření času
n
nZvláštní oddíl tvoří Křesťanská chronologie!!

Vědecké studie
nVe středověku se jedná zejm. o teoretické výklady
nIsidor, sevillský biskup (570-636)
nDe natura rerum; Etymologiae
nBeda Ctihodný (672-735)
nLiber de temporum ratione (antická i křesťanská chronologie)
nVědecká studium založené na kritickém bádání poté souvisí se zápasy o nový kalendář, který dal
světu r. 1582 papež Řehoř XII.

Dělení roku
nNa 2 části (teplá a studená část)
nZač. zimy: den sv. Václava, sv. Michala, sv. Havla, sv. Martina
nZač léta: den sv. Matěje, Řehoře, slavení Velikonoc či sv. Jiří
nNa 4 části (dělení církevního původu dle suchých dní – quatuor tempora, angariae, jejunia legitima
nq.t. quadragesimae, q.t. pentecostes, q.t. crucis, q.t. adventus
nNa 12 měsíců (křesťané přejali z juliánského kalendáře)

Verše – pro lepší zapamatování
nFestum Clementis (23/XI) caput hiemis est venientis.
nVer Petro (22/II) detur; estas exinde sequetur.
nHoc autem Urbanus (25/v).
nAutumnus Symphorianus (22/VIII).
nPodletí Petr štolován
na léto dává Urban.
nSimphorian podzimí,
npočátek zimy Kliment činí.

Týden
nTýden = 7 dní
nhebdomas = hebdomada, septimana
nNevznikl dělením roku ani měsíce
nDělení bylo vytvořeno uměle
nVznikl v Orientě
n

Židé
nZnačí dny čísly
nPoslední den zvláštní jméno: sabbat

Císařská doba
nUjímají se zvyky a pověry
1.Dělení dle židovského způsobu
2.Obliba také dle egyptského učení
n7 oběžnic:
nSaturn, Slunce, Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše
nAstrologové nazývali oběžnice „vladaři dne“ = Domini dei
nLatinská jména: dies Saturni, d. Solis, d. Lunae, d. Martis, dies Mercurii, d. Jovis, d. Veneris
1.

Křesťané - týden
nPo způsobu židovském
nJméno Sabbat však ztrácí na významu
nNázvem sabbatum označovali celý týden
nBrzy přijato pojmenování dle oběžnic
nSvátek přeložen na Dies Solis=den Páně
nV církevních spisech zaváděny nové názvy týdenních dnů: dies Dominica, feria secunda, f. tertia.
f. quarta, f. quinta, f. sexta (pátek)
nTýden a neděle jako sváteční den ustanoveny dekretem císaře Konstantina r. 321

Středověké dělení na hodiny
nDoba od východu do západu rozdělena na 12 stejných dílů a tolik částí měla i noc
nHodiny byly jen ve dnech rovnodennosti stejně dlouhé, v ostatních dnech délka značně kolísala,
nazývány:
n» horae inaequales (=h. temporales)

Juliánský kalendář
nÚprava kalendáře C. I. Caesarem v r. 46 př. Kr.
nŘímský kalendář se stal základem pro středověký kalendář

V nejstarších dobách
nVývoj kalendáře sebou nesl mnohé záhady a sporné záležitosti
nPůvodně měl rok u Římanů jen 10 měsíců
n1. měsíc: Martius
nPoslední měsíc: December
nPostupně přidány měsíce: Januarius a Februarius
n» Občanský rok přizpůsoben délce roku měsíčního
nCelkem: 355 dní

355 dní v roce rozděleno
 do 12 měsíců
nMartius 31
nAprilis 29
nMaius 31
nJunius 29
nQuintilis 31
nSextilis 29
nSeptember 29
nOctober 31
nNovember 29
nDecember 29
nJanuarius 29
nFebruarius 28

Změny v římském kalendáři
nMartius – 1. měsícem roku až do r. 190 př. Kr., kdy byl začátek přeložen na 1. Januarius
nPotřeba udržet svátky ve shodě s ročním počasím » kalendářní rok byl vyrovnáván s délkou
slunečního roku vsouváním hrudného měsíce = Mercedonius (u Plutarcha) = mensis intercalarius či
intercalaris

Mercedonius
nMěl se vkládat každého druhého roku po svátku Terminálií = 23. února
nMěl střídavě 23 a22 dní… k němu se pak přidávalo zbývajících 5 dní měsíce února
n» vytvořen kruh 4 let = 1465 dní:
1.rok: 355 dní
2.rok: 378 dní
3.rok: 355 dní
4.rok: 377 dní
n

Dny v měsících
nPočítáno zvláštním způsobem
nV každém měsíci 3 hlavní svátky:
nKalendae, arum, f. (K. Kal.) z řeckého: καλο – pontifex ohlašoval novoluní
nNonae, arum, f. (Non.) – první čtvrť měsíce
nIdus, uum, f. (Id.) – den úplňku

Nedokonalost kalendáře
 (nutnost reformy?!)
nNedokonalé vyrovnávání kalendářního roku s rokem slunečním
nNepravidelné vkládání hrudného roku – nedbalost pontifiků, kterým byla svěřena správa kalendáře –
měsíc hrudný se několik let vůbec nevkládal » kalendář uveden ve zmatek!!

Caesarova reforma
= Juliánský kalendář
nVýznamným mužem – učenec Sosigenes
nDvojí cíl reformy:
1.Měsíce uvést v soulad s ročním obdobím
2.Zajistit i do budoucna soulad mezi kalendářním rokem a roční dobou

Praktické kroky reformy
1.V roce C. Julio Caesare III. M. Aemilio Lepido coss. byl vsunut do měsíce Februaris hrudný měsíc
o 23 dnech a mezi November a December přidány dva přestupné měsíce (menses intercalares) o 67 dnech
» annus confusionis ultimus od 13. října r. 47 př. Kr. do 31. prosince 46 př. Kr o 445 dnech
2.Caesar zavedl pevný=stálý sluneční rok (upustil od měření dle měsíčních měsíců), nařídil aby
občanský rok měl 365 dní a každého čtvrtého roku aby se vkládal přestupný den » čtyřletý kruh o
1461 dnech (1 rok 365 a ¼ dne)

Caesarova úprava roku
egyptského původu?!
nKanopský dekret z r . 239 př. Kr.
n
nPtolemaeus III. Euergetes tímto dekretem chtěl panovník zavést rok o 365 a ¼ dne

Po Caesarově reformě
nOznačování dnů starého kalendáře dle 3 významných dnů ponecháno
nPrvním měsícem Caesar stanovil:
n1. Januarius
n1. rokem juliánského kalendáře byl rok 45 př. Kr. (709 od založení Říma)
nV tomoto roce poprvé upravena délka měsíců – sluneční rok o 10 dní vzrostl

10 dní navíc…
nJanuarius 31
nFebruarius 28
nMartius 31
nAprilis 30
nMaius 31
nJunius 30
n
n
nQuintilis 31
nSextilis 31
nSeptember 30
nOctober 31
nNovember 30
nDecember 31

Rozdělení roku
nZačátek jara 25. březen (VIII kal. Apr.)
nZačátek léta 24. červen (VIII kal. Quint.)
nZačátek podzimu 24. září (VIII kal. Oct.)
nZačátek zimy 25. prosinec (VIII kal. Jan.)

Změny v pojmenování měsíců
nQuintilis změnen na Julius (dle návrhu M. Antonia r. 44 př. Kr.)
nSextilis nazván Augustus (usnesením senátu po konečné úpravě kalendáře)