Pozdní císařství ´Mincovní typ vyjadřoval podstatu státní formy-absolutní monarchie, základy položil císař Diocletianus (284-305) ´Panovník vládne s vůle boží a je sám bohem (dominus et deus) ´Vše, co souvisí s panovníkem, je posvátné (sacratissimum) Typologie ´3. a 4. století doznívá ještě typ mincí raně císařských, ale zároveň se stále důrazněji prosazuje nové uspořádání mincovního obrazu ´Zlom: r. 325 po Kr. – na hlavě císaře a záhy i v mincovním portrétu poprvé DIADÉM ´I nadále mince=prostředek státní propagandy Líc ´vyhrazen (až na výjimky) pro základní údaje o vydavateli ražby: jméno, tituly a zejm. portrét panovníka ´„Ražba mincí byla výsostným právem císaře nebo císařů, pokud vládli společně.“ ´V období tetrarchií měli mincovní právo nejen starší (augusti), ale i mladší (caesares) vladaři ´Každý ze 4 panovníků se podílel na úkolech vládnoucího kolegia a razil ve svěřené oblasti nejen mince se svým vlastním jménem a portrétem, ale i mince se jmény a portréty všech svých legitimních spoluvladařů ´ Rub ´Charakterizoval vládu císaře, jehož portrét hleděl z líce ražby ´Jednotlivé aspekty panovníkovy vlády se promítaly na rubu mince ´Zpočátku dominátu mnohotvárné reversy (3.-4. stol.) ´V pozdějším období se jedná spíš o stereotypní schémata ´Státní propaganda se mění po polovině 4. století v proklamaci obecných hesel (vyjadřují jen zbožná přání) ´ Legendy rubní strany ražeb dle badatelsky Zadoks-Josephus Jitta ´FEL(icium) TEMPorum REPARATIO ´GLORIA EXERCITVS ´GLORIA ROMANORVM ´REPARATIO REIPVB(licae) ´RESTITVTOR REIPUBLICAE ´SALVS REIPUBLICAE ´SECVRITAS REIPUBLICAE ´VICTORIA AVGG (AVGGG) ´GLORIA NOVI SAECVILI ´ TETRARCHIE ´Výběr mincovních typů podmiňovaly složité politické poměry zvl .v období prvních tetrarchií a v začátku vlády Konstantina Velikého. ´Symbolika pozdně římských reversů často záhadná. ´Státní propaganda pokračovala v dosavadní tradici bez přerušení i na přelomu 3. a 4. století ´ ´ Mincovní typy ´Mincovní typy se za první i druhé tetrarchie v zásadě lišily podle mincovních kovů ´ ´AV - mince ´AR - mince ´AE - mince AV - mince ´Rozmanitost charakteristická pro Diocletianovy aurei ´(1 libra = 60 aurei) 1.Typy, které zdůrazňovaly dynastickou myšlenku tetrarchie 2.Typy, při nichž úředníci postupovali samostatně ´Antiochie – oblíbené: pečlivě datované reversy s Diocletianem a Maximianem v ceremoniální nádheře konzulského úřadu ´Ojedinělý rubní opis GAVDETE ROMANI (na vzácných půlaureích z Aquileie z let 303-305) ´ Aurei ´Reformované aurei vycházely formálně z tradičních vzorů ´Oproti minulosti byl změněn jen hmotnostní standard AR - mince ´Jakostně i hmotnostně chtěl Diocletianus obnovit Neronovy denáry ´Argentei (na rozdíl od soudobých aureů) se razily jen v několika málo typech Argentei (v letech 294 – 296) ´Na rubu zobrazeni tetrarchové, jak obětují u trojnožky před městem znázorňující Imperium Romanum ( jako symbol celé římské říše) ´Výjev doprovázel některý ze 4 opisů 1.VICTORIA SARMATICA (=sarmatské vítězství) 2.PROVIDENTIA AVGG (=prozřetelnost dvou císařů) 3.VIRTVS MILITVM (=udatnost vojáků) 4.VICTORIA AVGG (=vítězství dvou císařů) ´ Argentei (cca r.300) ´Číslice XCVI umístěná ve věnci doplněná značkou římské mincovny (Roma, Aquileia, Ticinum) ´»Diocletianus přizpůsobil propagandu na mincích konkrétní situaci ´96 argenteů se razilo z jedné libry už od r. 294 ´Číslici XCVI lze chápat jako programové zdůraznění jejich nominální hodnoty v době hospodářské krize ´Emise argenteů s číslicí XCVI na rubu, které vycházely jen z italských mincoven, by mohly indikovat ohnisko hospodářské krize AE - mince ´Rubní typ nového nominálu – follis byl téměř uniformní! ´Vyobrazen genius národa jako mladík, který stojí vlevo a drží pateru a roh hojnosti ´+ legenda v dedikačním či čestném 3.pádu: GENIO POPVLI ROMANI Rozpad tetrarchie ´Přestává být důraz na jednotu císařského kolegia ´Opět propaganda k prosazení osobních, popř. dynastických cílů Konstantin Veliký – mocný vladař ´Konstantin nakonec ovládl celou římskou říši ´Křesťanská legenda spjatá s bitvou u Mulvijského mostu se opírá o císařovo „vidění“, které měl ve snu před bojem ´Legenda v Konstantinově propagandě důležitou roli ´Zhotovena zvláštní vojenská standarta (labarum), bohatě zdobená perlami a drahokamy, opatřená Kristovým monogramem ´Přesto na MINCÍCH křesťanské „vidění“ nezanechalo tak výraznou stopu jako pohanská vize ´ Christogram ´Na mincích dvojí význam 1.Odznak císařské moci na líci (např. v Ticinu v letech 313-315, Konstantin má na hlavě přilbu s vysokým chocholem, nad čelem umístěn Kristův monogram) 2.Pouhá mincovní značka v rubním poli (např. v Siscii r.319, portrét z profilu, Kristův monogram na levé straně přilby) Labarum ´V římském vojsku se objevilo nejdříve r. 324 za b.u Chrysopole ´»Na reversu bronzových mincí emitovaných v Konstantinopoli r.327 ´Labarum probodávající draka nebo hada ´Na špici praporu je umístěn výrazný christogram ´Jinak se na mincích Konstantina ani neobjevuje ´Běžně se objevuje na ražbách Konstantinových synů Kříž – křesťanská symbolika? ´Nebyl ani v době Konstantinově (na rozdíl od Kristova monogramu) využit na mincích ve státní propagandě ´Mincovní značky, které měly podobu kříže, nelze v této souvislosti brát v úvahu (mincovny: Ticinum, Londinium) Křesťanská symbolika ´Neměla v době Konstantinově svou vlastní, nezávislou tradici ´Kombinace řeckých písmen X a P se objevovala i v předkonstantinovském období – monogram se však mohl chápat i jinak než křesťansky – např. mocné nebeské znamení nebo spojováno i se slunečným kultem či s egyptskou mystikou ´ Křesťanská symbolika ´Písmena X a P nabývají křesťanského smyslu v souvislosti s legendou o vítězství u Mulvijského mostu ´Křesťanské pojetí christogramu se upevnilo a rozšiřovalo po vydání milánského ediktu v r. 313 ´Kromě christogramu se uplatňovala i císařova standarta s christogramem na špici Císař – symbol říše ´Státní propaganda na mincích se za vlády Konstantina Velikého a jeho synů soustřeďovala jen k osobě samotného císaře - za života i po jeho smrti Posmrtné ražby z první pol. 4.stol. ´Proklamují hlavně kontinuitu dynastie ´Konstantin vydává mince na počest svého otce Konstantia Chlora ´Synové Konstantina Velikého také poctili svého otce posmrtnými ražbami ´Konstantin Veliký razí víc zejm. pamětní (kommemorativní) mince než posmrtné Follis, Treveri (=Trier) kommemorativní mince z let 330-354 consecratio ´Pohanská consecratio, obřad uvádějící římské panovníky mezi státní božstva ´+ zároveň křesťanské obrazy na posmrtných mincích K. Velikého Mince - consecratio ´Poslední stavbu zasvěcená mrtvému příslušníku císařské rodiny, který byl konsekrován, dal r.309 v Římě postavit Maxentius svému synovi Romulovi ´» vyobrazena na zlaté minci z ostijské mincovny s opisem AETERNAE MEMORIAE ´je výjimkou oproti schématu: opis CONSECRATIO + jeden ze 3 obrazů (orel nebo císař unášený na orlu; oltář, pohřební hranice) konsekrační reversy ´Poslední nechal razit k poctě Konstantia Chlora syn Konstantin Veliký ´Folles z Lugdunu 306 a 307 (s orlem) ´Solidus z Treveri=Trier 310-313 (s pohřební hranicí) ´V dalších emisích připojeny netradiční legendy: ´MEM(oria) DIVI CONSTANTI (folles), na památku božského Konstantia ´MEMORIA FELIX (folles), obecně zdůrazněná šťastná památka ´Památka, nezávislá na císařském kultu, na mrtvého panovníka ´ ´ Follis, Heraclea revers: IOVI CONS-ERVATORI … s orlem Milánský edikt – proměna mince? ´Pravidelné ražby poskytovaly možnost, aby v jejich reversních typech propagovali císařové politické záměry ´Licinius nebyl příliš vynalézavý: Juppiter na rubu (vyjádření nároků proti Konstantinovi) ´Konstantin – vynalézavý! ´Typologicky se reversy lišily podle mincovních kovů Zlaté a stříbrné mince do r. 324 ´Proměnlivé obrazy a opisy komentující konkrétní události: ´Vítězství Konstantina nad Maxentiem a Licinia nad Maximinem Daiou (Treveri v letech 313 – 315) ´VIRTVS AVGVSTORVM ´VICTORIBVS AVGG NN Solidy (Treveri v letech 313-315) ´Rubní legenda: RESTITVTORI LIBERTATIS (=obnovitel svobody) ´Alegorický obraz sedící Romy, která stojícímu císaři podává zeměkouli ´» jasná propaganda ´ Vítězství Římanů nad Alamany, Franky a Sarmaty ´V letech 319 – 320; 322 - 323 ´Obrazy personifikovaných území, postavy jsou zřetelně pojmenovány v nápisech ´ALAMANNIA (fr.název pro Německo) ´FRANCIA ´SARMATIA ´Legenda ve všech případech zdůrazňuje „radost Římanů“ GAVDIVM ROMANORVM ´ Siliqua, Treveri (FRANCIA, GAVDIVM ROMANORVM)