Mincovní kovy výrobní postup a razidla ve starověku Mincovní kovy lVýroba starověké mince z drahých i méněhodnotných kovů, z přírodních i umělých směsí či slitin lMincovní kovy získávány •Dolováním •Rýžováním z říčních písků Élektron l= přirozená nebo umělá směs zlata a stříbra, tvrdší než zlato lOznačována jako bílé zlato = chrysos leukos lVýskyt: v etiopských zlatých dolech, v hispánských stříbrných dolech, !nejznámější – élektron z Malé Asie (z lýdské řeky Paktolos) Nejstarší mince starověku lZ élektronu zhotoveny nejstarší mince ve Středomoří lRažené v iónských městech na Z Malé Asie a v Lýdské říši cca v pol. 7. stol. př. Kr. lRažba pokračuje: •6. – 4. stol. př. Kr.: Kyzikos, Fokaia, Mytilene na Lesbu •4. stol. př. Kr. : Syrakusy, Kartágo Poměr Au : Ag v élektronu l4 : 1 (dle Plinia St.) l3 : 1 (dle Isidora Sevillského) lV kyzických statérech: obsah Au 69 -16% lV umělém élektronu: obsah Au 30-35% •Za přípravu směsi umělého élektronu ručil zvláštní úředník (kernas=„míchač“), proto obsah Au ku Ag tolik nekolísal Au lchrysos (řec.), aurum (lat.), AV (zkratka) lOd pradávna nejhodnotnější kov lOd jiných kovů se lišilo barvou, leskem, tíhou, tažností a stejnorodostí. lNaleziště: v Núbii (využíván Egypťany) lHojnost Au: krétsko-mykénská civilizace, území Skýtů lVlastní Řecko na Au poměrně chudé lMakedonie a Thrákie na Au poměrně bohatí lŘímané čerpali Au z Hispánie, Galie a z podunajských provincií Au mince lRaženy později než élektronové l1. Au mince nazývány Kroiseioi (=statéry) – dle lýdského vládce Kroisa (6. stol. př. Kr.) lPerské dareikoi – Dareios I (522 – 486 př. Kr.) razí kolem r. 515 př. Kr. lMakedonské Filippeioi – Filip II (359-336 př. Kr.) lAlexandreioi – Alexandr Veliký (336-323 př. Kr.) lZlaté Alexandrovy statéry předlohou pro nejstarší mince „našich“ Keltů!! lŘímané razili ze zlata pravidelně až za císařství! Ag largyros (řec.), argentum (lat.), AR (zkratka) lMéně rozšířeno než Au, získáváno obtížněji lV Egyptě se nevyskytovalo – vyšší hodnota než Au lV Řecku dolováno v jižní části Attiky (v okrsku Laur(e)ion) lV Makedonii v pohoří Pangaiu, v severním Epiru lVlastní Itálie na Ag chudá lNejbohatší naleziště Ag v Evropě - Hispánie Ag mince lVe starověku stříbro nejrozšířenějším mincovním kovem lUž lýdský král Kroisos (razí z élektronu, ze zlata i stříbra) lHojně razili: perští panovníci lMálo razili: Keltové lNejstarší římské ražby: 1. pol. 3. stol. př. Kr. Ag mince (čisté) x billon lRaženy z téměř čistého kovu lStříbrné mince s menším obsahem stříbra se označují (někdy nesprávně) jako billonové lBillon = záměrně připravená slitina stříbra(cca 40%) a mědi •Mincovním kovem jen ve městech na ostrově Lesbu v 6. a raném 5. stol. př. Kr. Billon lZa billonové pokládány i některé mince z Kartága, mince ptolemaiovské, seleukovské, partské aj. •Ve skutečnosti tyto mince stříbrnými ražbami, které na příkaz státních orgánů zhotoveny ve zhoršené kvalitě Měď (bronz, mosaz) lZnámá brzy ve starém Orientě lJako „měděné“ se dnes označují i starověké ražby z bronzu (= většina mincí ražených z méně hodnotného kovu) lJako „měděné“ se rovněž konvenčně označují mosazné mince Měď lMěď – chalkos(řec.), aes (lat.), AE (zkratka) lNejstarší doly na měď na ostrově Kypru (řec. Kyprios=měděný, lat. cuprum=měď) l Bronz lSlitina mědi a cínu (10-30%, případně 5-20% cínu) lvyráběl se v Mezopotámii již v pol. 3. tisíciletí př. Kr. lŘekové ani Římané neměli pro bronz jméno, nazývali jej stejně jako měď Mosaz lOreichalkos (řec.), aurichalcum, orichalcum (lat.) lSlitina mědi a zinku lZa císařství: „měděné“ mince větší hodnoty – sestertius a dupondius lZa Augusta mincovní mosaz (15-20% zinku) lV pol. 3. stol. po Kr. jen 5-7% zinku lMenší nominály (asy) raženy za císařství z mědi! l Měděné mince lŘecko – konec 5. stol., ve 4. stol. př. Kr. nahrazeny stříbrnými ražbami lŘím – plnohodnotné lité mince z mědi = aes grave, později se staly kreditním oběživem Olovo a cín lVe starověku nebyly mincovními kovy lVýroba tzv. tesserae = známky nejrůznějšího druhu Výrobní postupy lVznik: kousek kovu opatřen obrazem •charassein (řec. vyrývat), signare (lat. označovat) »obojí pro význam razit mince •koptein (řec.); ferire, cudere, percutere (lat.)» ražba •chóneuein (řec.); flare, conflare (lat.) » lití kovů •2 základní postupy: •odlévání •ražba lřímské kolegium úředníků - dohled nad ražbou mincí: tres viri aere, argento, auro flando feriundo Rytci lRytci = scalptores (lat.) – ryli mincovní obraz do razidel lSignatury rytců umisťovány na nenápadných místech, písmena velmi malá lPráce signovány až v posledních desetiletích 5. stol. př. Kr. lRazidel zachováno málo Razidla lcharaktéres (řec.), formae (lat.) lZ bronzu, později ze železa i z oceli lDvojice špalků válcovitého tvaru se čtvercovým pak kulatým průřezem lJeden konec razidla: mincovní obraz lDruhý konec razidla: hladký lRazidla mincoven se často objevují daleko od místa jejich působnosti /razidlo císaře Konstanta I. (1.pol. 4.stol.) se značkou antiochijské mincovny objeveno ve Francii/ lOchrana proti zneužití razidel: stará razidla buď ničena nebo uchovávána v chrámových pokladnicích l l Ražba lJednoduchá: na střížek umístěný na spodním razidle zapuštěném do kovadliny se přiložilo svrchní razidlo a úderem kladiva na horní konec se obrazy přenesly na líc a rub mince lNejstarší mince opatřeny obrazem jen na líci •Do spodního /=lícního/ razidla ryty zpočátku jen geometrické tvary…poté skutečné obrazy •Horní /=rubní/ razidlo zpočátku jen rýhováno, na rubu mince vznikala tzv. quadratum incusum=zahloubený čtverec (od 6. stol. př. Kr. se ryly i do svrchního razidla obrazy), místně např. na Chiu se udrželo quadratum incusum až do 4. stol. př. Kr. l Falsa 1.Novodobá falsa 2.Soudobá falsa 3.Napodobeniny 4.Tzv. restituční mince 5.Tzv. barbarské napodobeniny 1.Novodobá falsa lVznikala už za renesance až dodnes lSeveroitalští medailéři napodobovali v 16. stol. zejm. římské sestercie – tzv. velké bronzy •Padělky rytce Cavina z Padovy – paduáni lFalsa Beckera (18./19. stol., znal se i Goethem) i dnes ceněný jako projev autorova výjimečného nadání lL. Cigoi z Udine (19. stol.) – falšoval pozdní římské ražby lFalsátor K. Christodulos z Baroise na Kypru – odhalen r. 1914 l l Lité padělky lNejčastější lOdlitky původně litých mincí (např. aes grave) lze identifikovat jen podle patiny, či střížku, někdy podle odchylek v barvě, složení kovu, hmotnosti Ražená falza, částečná falza a galvanoplastické kopie lRažená falza - méně častá lČástečná falza – přerytím obrazu nebo úpravou opisu (někdy doplnění atributů, mincovních značek…) lGalvanoplastické kopie se vyrábějí hlavně pro muzejní účely, jako falza jen vzácně l 2. Soudobá falza lSoučástí tehdejšího oběživa od prvopočátků lAthény – Solónova doba: penězokazectví trestáno smrtí lCísařská doba římská: adulterina moneta = falešná mince – tj. zločin proti panovnickému majestátu