Intence • Intence (z latinského intendó, směřuji, napřahuji se, zamýšlím; znamená zaměření, úmysl, obrácení pozornosti k nějakému předmětu. Intention = plan of action that organism chooses and commits istelf to in pursuit of a goal Intencionalita Zaměřenost aktu vědomí Panofsky: odhalení významu jako rekonstrukce intence • Where the sphere of practical objects ends, and that of art begins, depends, then, on the intention of the creators. • Intention – intence, záměr, Autorská intence a postmoderní relativismus Intentional fallacy (intencionální klam či omyl): „the design or intention of the author is neither available nor desirbale as a standard for judging the success of a work of art.“ The author´s intended meaning and purpose are fundamentally unnecessary to the reader´s interpretation W.Wimsatt – M. Beardsley, The Intentional Fallacy, Sewanee Review 54, 1946 Ikonografie: význam = zakódovaný záměr Nekonečná hladina ledového moře, balvany a ledovce, chladné světlo měsíce a naprostá absence živé přírody jsou výrazem mrazivé nesmírnosti a netečnosti univerza k lidskému osu du.Vrak lodi v popředí symbolizuje zánik. Avšak kotva znamená zároveň naději. Gombrich: A common-sense view that a work emans what its author intended it to mean and that it is this intention which the interpreter must try his best to establish. Aims and Limits of Iconology 1972 „Tradiční“ pojetí „Intention of the artists, where this includes, the desires, thoughts, beliefs, experiences, emotions, commitments that motivate the artists to paint as heroes… and in no case is it reasonable to think that intention calls for a total preconception in the artists´s head of the painting – a kind of inner image“ obrazový význam pozůstává z triády faktorů: mentálního stavu umělce, způsobu, jakým jej tento stav nutí malovat a prožitku, který dostatečně informovaný a citlivý pozorovatel může získat když se dívá na daný obraz. Povrh obrazu musí fungovat jako médium, jehož prostřednictvím se stav umělcovy mysli promítá do mysli diváka a tímto způsobem divák přijímá význam obrazu. Richard Wollheim, Painting as an Art, New Haven 1987, zejm. 8, 22, 44, 86, 166. Klíčová otázka: Jak je intence viditelná, jak se manifestuje v uměleckém díle? David Summers: Modes of intention are not causal but are rather enabling. If we consider „knowing how to do“ as part of inetntion, then an intention is not simply a static precedent conception, but is the application of skill and, more broadly, the implementation of understandings more or less shared by craftsman and audience alike. Baxandall: intence jako účelnost objektu Patterns of Intention. On Historiographic Explanation of Pictures, New HavenLondon 1985. The intention to which I am commited is not an actual, particular psychological state or even a historical set of mental events inside the heads of Benjamin Baker or Picasso, in the light of which – if I knew them – I would interpret the Forth Bridge or the Portrait of Kahnweiler….. …..rather, it is a relation between the object and its circumstances. So intention is reffered to pictures rather more than to painters. Artist´s charge Intention is deployed within medium Static vs dynamic intention Intencionální nexus Agent (umělec) pracovníci Zadavatel (patron) dílo 3 úrovně intence Vzdálená (prospektivní) abstraktnější Blízká (okamžitá) Konkrétnější, předchází bezprostředně akci Motorická Vědomá/nevědomá intence General intentions formed at one point cascade into much more detailed intensions prior to action execution. Almost nothing is known about how longrange, prospective intentions connect to immediate, short-term intentions Immediate intentions – conscious Experiences of impending action To mohl namalovat jedině blázen! „Proud intence“ (intentional flux) kontinuální modifikace intence v procesu tvorby There is not just an intention but a numberless sequence of developing moments of intention – I1 – I2 – I3….IZ Mikrointence Písmo a sémantické prvky Teorie ekologického (přímého) vnímání • J.J. Gibson The Ecological Approach to Visual Perception in 1979 Affordance vnímaná možnost pro akci v daném prostředí „Vnímání určité afordance není procesem vnímání hodnot prostého objektu, k němuž je nějak přiřazen význam....je to proces vnímání ekologického objektu obdařeného hodnotami.“ možnosti aktivit jsou už obsaženy ve věcech kolem nás Funkční (motorický) význam objektů Předměty v našem prostředí vyvolávají vhodné intencionální akce a mají své specifické motorické významy ve vztahu k motorickým dovednostem agentů. Lidé jsou obdařeni senzorimotorickou subjektivitou, což znamená, že význam objektů se jim zjevuje v rámci určité aktivity, přičemž vnímané možnosti do určité míry omezují a kontrolují dané konání. Památník obětem Holocaustu v Berlíně 2, 711 betonových kvádrů, rozmístěných v pravoúhlém poli o výměře 19, 000 m2. Každý ze sloupů je 2,38m dlouhý, 0,95m široký s výškou kolísající od 0,2 do 4,8m, stezky o šířce 950mm. Afordance jsou relativní vzhledem ke konkrétnímu subjektu – k celému komplexu psychosomatických rysů daného jedinee Objekty Správné (intenci odpovídající) a oportunní užití Kanonická vs.ne-kanonická afordance (proměna objektu či kontextu) Intence tvůrců památníku Betroffen reprezentovat a symbolizovat řadu skutečností: ztrátu (židovského obyvatelstva), vinu a odpovědnost (německého národa), jeho vyrovnání se s vlastní minulostí. Dle zákona má památník: • udržovat paměť této nemyslitelné události v německých dějinách....“ • …….varovat všechny budoucí generace aby nikdy více nezneužívaly lidská práva, bránit demokratický ústavní stát po všechny časy, zajišťovat rovnost před zákonem pro všechny lidi a vzdorovat všem formám diktatury a režimů založených na násilí. Jakým způsobem může monument-vizuální objekt naplňovat takovou intenci: truchlit, připomínat, symbolizovat, či dokonce bránit a varovat? ? Peter Eisenman: /Náš/ “Projekt manifestuje nestabilitu toho, co se zdá být systémem – v tomto případě racionální souřadnicová síť- a potenciál takového systému pro rozpad v čase. Naznačuje, že když se domněle racionální a spořádané systémy stanou příliš velkými a vymknou se z měřítek vzhledem ke svým zamýšleným účelům, ztrácejí dotek s lidským rozumem. /Projekt/ pak začíná odhalovat vrozené poruchy a potenciál pro chaos ve všech systémech zdánlivého řádu, ideu, že veškeré uzavřené systémy uzavřeného řádu jsou předurčeny k selhání. • „Náš památník obětem Holocaustu se snaží situovat subjekt do takového druhu aktuálního prožívání, které je psychologicky problematické. Tím mám na mysli, že bude velmi obtížné asimilovat skutečný prožitek prostoru do nějaké formy psychického porozumění. Pole se stává prostorem, v němž je chůze problematická, nemá žádný střed, žádný okraj, žádný cíl. Je to jen pole 2,700 sloupů. Nikdo si není jistý jak mu porozumět. Náš památník trvá na tom, že nemá explicitní význam….zůstává otevřený, aniž by dával odpovědi. Funkční program (akční skript) Památníku je ve srovnání s jinými objekty nekonkrétní a nejednoznačný Na rozdíl od běžných funkčních objektů kulturní objekty– umělecká díla nemusí nutně mít přesně stanovený funkční program, jejich program nebývá podrobně a závazně specifikován scénářem kulturního aktu v němž figurují. Mohou se tak stát nástrojem, jež právě prostřednictvím svého zapojení do rituálu, liturgické performance, komemorativní či jiné sociálně významné události) aktivně spoluutváří její program. Pochopit význam památníku Holocaustu tedy nelze pouze rekonstruováním intence jeho tvůrců jako mentálních obsahů a reprezentací. Tato intence, je naplňována a modifikována prostřednictvím konkrétních interakcí jeho návštěvníků, které zahrnují formy vizuální percepce, ale především konání, založeného v možnostech vnímaných uživateli.