1. Krize historismu a a hledání nových cest (19./20. století) - základní charakteristiky dějepisectví klasického historismu, hlavní představitelé - kritiky historismu (F. Nietzsche, W. Dilthey, H. Bergson) - klasické kulturní dějiny a pokusy o inovace (J. Burckhardt, první Historikerstreit E. Gothein vs. D. Schäfer, založení Archivu für Kulturgeschichte, vliv Hegelovy filosofie) - inspirace v sociologii, psychologii a ekonomii a rozvíjení hospodářských a sociálních dějin (M. Weber, E. Durkheim, W. Sombart, G. Simmel, K. Lamprecht a jeho lipský seminář) - New History v USA (J. H. Robinson, Ch. A. Beard) - Situace v českém dějepisectví fin de siècle, dominance Gollovy školy a pokusy o vymezení (T. G. Masaryk, L. K. Hofman, Č. Zíbrt a Z. Winter) 2. Vznik školy Annales a její první generace - předpoklady vzniku (H. Berr a Revue de synthèse historique; durkheimovská sociologie; geografie) - M. Bloch, L. Febvre, jejich dílo a lidé kolem nich (M. Halbwachs, M. Mauss, L. Lévy-Bruhl) - témata, přístupy a pojmy (dějiny problémů místo dějin událostí, kolektivní mentality, interdisciplinarita, histoire totale, komparace, nové promýšlení historického času) - obdobné přístupy za hranicemi Francie (H. Pirenne), historizace dějin umění (A. Warburg), rozvoj hospodářských a sociálních dějin v anglofonních zemích a v Německu (O. Brunner, časopisy věnované hospodářským a sociálním dějinám) - klasické kulturní dějiny jako alternativa (J. Burckhardt, J. Huizinga) 3. České dějepisectví mezi světovými válkami - dva hlavní směry Gollovy školy, jejich charakteristiky a představitelé první generace (J. Pekař, J. Šusta, K. Krofta, Z. Nejedlý, V. Novotný, J. Bidlo, R. Urbánek, V. Chaloupecký) - nové historické semináře a instituce (MU v Brně a UK v Bratislavě; Státní archivní škola, Československý státní historický ústav vydavatelský) - syntetické podniky (Laichterovy České dějiny a Melantrišské Dějiny lidstva) - snahy o překonání klasického historismu v druhé a třetí generaci; hospodářské a sociální dějiny, duchové dějiny (J. Slavík, B. Mendl, F. Hrubý, Z. Kalista; Historická skupina a časopis Dějiny a přítomnost) - první fáze sporu o smysl českých dějin 4. Druhá generace školy Annales a rozmach sociálních a hospodářských dějin - druhá generace Annales (F. Braudel, R. Mandrou, E. Labrousse, P. Chaunu) a její dílo - čas, prostor, kvantifikace (dlouhé trvání; události, konjunktury, struktury; překračování hranic zemí a kontinentů; histoire globale a histoire sérielle; makrohistorie a dějiny bez aktérů) - Nové hospodářské dějiny v USA a rozvoj kvantifikujících metod - bielefeldská škola, kritické sociální teorie a debaty o německé Sonderweg (H.-U. Wehler, J. Kocka, R. Koselleck, W. Conze a Geschichtliche Grundbegriffe) - strukturalismus, jeho recepce v dějepisectví (české kořeny strukturalismu; R. Jakobson, C. Lévi-Strauss) 5. Marxistické a totalitní dějepisectví - základy a pojmy (K. Marx; kapitál, třída a třídní boj, význam revolucí, společensko ekonomické formace a pohyb dějin) - marxismus v západní Evropě: Anglie (Past & Present, E. P. Thompson, E. J. Hobsbawm, R. Hilton); Německo (frankfurtská škola a moderní sociální teorie, T. Adorno, M. Horkheimer, J. Habermas); marxistické směřování intelektuálů ve Francii a Itálii a jeho kritici (A. Gramsci, L. Althusser; R. Aron) - utváření marxisticko-leninského dějepisectví v zemích východního bloku podle sovětského vzoru (M. M. Pokrovskij a jeho škola, jejich zavržení v období stalinismu, dogmatizace a disciplinace historického výzkumu) - výjimky v centrech, inovace na periferii (W. Kula, J. Topolski, A. J. Gurevič, tartuská škola) - vyrovnání se s minulostí, historik a totalitní režimy (denacifikace, Historikerstreit) 6. České dějepisectví po druhé světové válce - Dominance marxismu-leninismu, politické vlivy, institucionální proměny (zánik ČČH, čistky na vysokých školách, vznik ČSAV, ČsČH) - Uvolnění v šedesátých letech, sbližování se světem a recepce školy Annales (J. Marek, F. Šmahel, D. Třeštík), opouštění dogmatického marxismu-leninismu (F. Graus, J. Macek, M. Hroch), „šedé zóny“ (F. Hoffmann, J. Kejř, J. Polišenský ad.) - Normalizace, oficiální dějepisectví a lidé na okraji (O. Urban, J. Válka ad.) - Dějepisectví v exilu a samizdatu (Z. Vašíček, J. Mezník, V. Prečan, B. Loewenstein) - Další fáze sporu o smysl českých dějin, debata o českém údělu, Charta 77 a právo na dějiny (P. Pithart a Podiven, J. Patočka, V. Havel, J. Stříteský) 7. Třetí generace školy Annales a spojnice mezi sociálními a kulturními dějinami - Hlavní představitelé třetí generace Annales a jejich dílo (J. Le Goff, G. Duby, E. Le Roy Ladurie, F. Furet, M. Ozoufová, Ph. Ariès) - Od teleskopu k mikroskopu – mikrohistorie a její podoby (C. Poni, C. Ginzburg; N.-Z. Davis; J. Schlumbohm; H. Medick) - Nová témata: od mentalit k imaginaci, rituální jednání, historická antropologie, vlivy sociálních věd (C. Geertz, V. Turner, P. Bourdieu, R. Darnton) - Dějiny každodennosti, studium hmotné kultury (R. van Dülmen) 8. Postmoderna - Základní vymezení pojmu, společenské souvislosti, hlavní představitelé (R. Barthes, J. Lacan, J. Kristeva, G. Dumézil, J.-F. Lyotard) - M. Foucault, jeho dílo a význam - Lingvistic turn, kritika narativních dějin (L. Stone) a zpochybnění noetických možností historické vědy (H. White, F. Ankersmit, J. Derrida) - Nový historismus v USA (J. Bolton) - Cultural turn, odmítnutí jednotícího výkladu minulosti, dějiny jako soubor rovnocenných narací (gender history, okrajové skupiny a menšiny, třetí svět a kritické teorie kolonialismu) 9. Široký prostor nových kulturních dějin - Čtvrtá generace školy Annales a její dílo (A. Corbin, R. Chartier, J.-C. Schmitt) - Rozšíření pojmu kultura na celou sféru lidské existence - Tělo, tělesnost, historie jako kulturní antropologie - Teorie reprezentace - Na pomezí kultur (P. Burke, S. Huntington) - Sémiotické postupy ve výzkumu minulosti (U. Eco, tartuská škola, V. Macura) - Návraty vyprávění (S. Schama, O. Figes) Základní doporučená literatura Burke, Peter: Co je kulturní historie? Praha 2011. Burke, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha 2004. Iggers, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha 2002. Marek, Jaroslav: O historismu a dějepisectví. Praha 1992. Marek, Jaroslav: Proudy ve světové historiografii po druhé světové válce. ČMM 137, 2018, s. 365–386.